Budějovická bude vypadat jinak. DBK zůstane, u metra se prověřuje i „mrakodrap“
Okolí metra Budějovická čeká velká proměna. Mezinárodní soutěž Nová Budějárna má z dnešního nepřehledného „bazénu“ vytvořit nové centrum Prahy 4 s bydlením, službami, zelení a veřejným prostorem. Obchodní dům DBK má zůstat součástí lokality, ve hře je ale i „mrakodrap“.
Budějovická se může v příštích letech výrazně proměnit. Společnosti Penta Real Estate a DBK Praha ve spolupráci s hlavním městem Prahou a městskou částí Praha 4 vyhlásily mezinárodní urbanisticko-architektonickou soutěž Nová Budějárna. Jejím cílem je najít budoucí podobu území o rozloze zhruba 40 tisíc metrů čtverečních mezi ulicemi Budějovická, Olbrachtova, Poláčkova a Antala Staška.
Dnes jde o jedno z nejdůležitějších míst jižní části Prahy. Je tu stanice metra C, obchodní centrum DBK, kancelářské budovy, autobusové vazby, pěší pohyb i silná automobilová doprava. Přesto lokalita dlouhodobě trpí tím, že se v ní špatně orientuje a chybí jí srozumitelné centrum. Symbolem tohoto stavu je takzvaný „bazén“, snížený prostor u metra Budějovická, který lidé využívají spíš jako průchod než jako náměstí.
Jedna z nejsledovanějších pražských parcel vstupuje do nové fáze. Penta a PSN zahájily stavbu Vinohradské 8, která má zacelit místo po Transgasu. Marek Dospiva mluví o technicky nejnáročnějším projektu Penty a o stavbě, kde se pracuje jen 75 centimetrů od železničních tunelů.
Nejkomplikovanější stavba Penty. Dospiva ukázal projekt, který vzniká těsně nad tunely
Reality
Bydlení, služby, zeleň i výškové budovy
Zadání soutěže počítá s tím, že v území vznikne živější městská struktura. Přibýt má především bydlení, služby, obchody, lepší veřejné prostory a více zeleně. Důležitou součástí bude také řešení pěší prostupnosti, dopravy a mikroklimatu.
Budějovická zároveň patří k lokalitám, kde Praha připouští prověřování výškových budov. To z ní dělá jedno z citlivějších rozvojových území města. Nejde jen o to, kolik metrů čtverečních se zde postaví, ale jak se nová zástavba zapíše do panoramatu Prahy, jak naváže na DBK a jak bude fungovat parter u metra.
Praha má řeku, kopce, výbornou veřejnou dopravu i živou kulturu ulic. Přesto se v ní podle Marii Gaľ Tkáčové z dánského studia Gehl Architects pořád vede zásadní otázka: plánujeme město podle mapy, nebo podle toho, jak v něm lidé skutečně žijí? „Nejdřív pozorujeme a sbíráme data. Až potom začínáme skicovat,“ říká.
Urbanistka ze slavného studia Gehl: Praha má obrovskou kvalitu života. Teď ji musí promítnout i do nových čtvrtí
Reality
„Budějovická je jedním z nejvýznamnějších center jižní části Prahy a zároveň místem s mimořádným rozvojovým potenciálem. Patří navíc k několika málo lokalitám v Praze, kde je možné prověřovat výškové budovy,“ říká náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.
Podle šéfa Penta Real Estate Davida Musila je Budějovická dnes za svým potenciálem. Cílem podle něj není postavit pouze nové bydlení, ale zpřehlednit veřejný prostor a dopravu v okolí metra. Penta zároveň připouští, že by právě zde ráda prověřila i výškovou budovu, například na místě bývalé centrály České spořitelny v Olbrachtově ulici.
DBK má zůstat součástí nové Budějovické
Důležitou součástí zadání je zachování obchodního domu DBK. Ten je s Budějovickou spojený víc než čtyři dekády a patří k nejvýraznějším architektonickým stopám druhé poloviny 20. století v Praze 4. Dům bytové kultury navrhla architektka Věra Machoninová. První návrhy vznikaly už na konci 60. let, samotná výstavba začala v roce 1972 a obchodní dům byl otevřen v roce 1981. Budova je charakteristická masivní hmotou, výrazným pláštěm z předrezavělé oceli a členitým vnitřním prostorem s eskalátory a posunutými podlažími.
Symbolicky na den padesátého výročí začne rekonstrukce obchodního domu Kotva. V části budovy budou kanceláře. 
Postavili ji Švédové, reprezentovat měla socialistický luxus. Teď budou Kotvu rekonstruovat
Reality
„Důležitou součástí zadání je zachování obchodního domu DBK, který je již více než čtyřicet let přirozeným centrem Budějovické a významnou součástí identity tohoto místa,“ říká Jan Tlačbaba, předseda dozorčí rady DBK Praha.
Osm ateliérů, osm pohledů na město
Do soutěže bylo pozváno osm architektonických týmů, tři české a pět zahraničních. České prostředí zastupují A8000, UNIT architekti a Pavel Hnilička Architects+Planners. Všechny tři kanceláře mají zkušenosti s většími městskými projekty, urbanismem a prací s veřejným prostorem. A8000 patří k zavedeným tuzemským ateliérům s širokým záběrem od architektury po strategické plánování, UNIT architekti jsou silní v urbanismu a územním rozvoji a ateliér Pavla Hniličky dlouhodobě řeší vztah mezi zahušťováním města, regulací výstavby a kvalitou veřejného prostoru.
Architekt a urbanista Pavel Hnilička se spolu se s týmem podepsal pod podobu hned několika městských čtvrtí. Mimo jiné je autorem urbanismu Vítězného náměstí v Praze 6. „Zdravé město má hustotu zhruba 100 obyvatel na hektar. Takové město je udržitelné a nemusí ani růst do výšky,“ myslí si architekt. 
Architekt: Praha má skvělou veřejnou dopravu. Jednu z nejlepších na světě
Reality
Zahraniční týmy přinášejí zkušenosti z velkých evropských transformací. Dánské COBE je známé rozvojem kodaňské čtvrti Nordhavn, ADEPT pracuje s dopravními uzly, veřejným prostorem a udržitelným městem, GINA Barcelona Architects navazuje na barcelonskou tradici práce s urbanismem a krajinou. Francouzské studio Hamonic + Masson & Associés má zkušenosti s bydlením, výškovou zástavbou a smíšenými městskými projekty, britské Howells zase s proměnou brownfieldů, například londýnským London City Island. Výběr týmů tak naznačuje, že Budějovická se nebude řešit jen jako soubor jednotlivých domů, ale jako nové městské centrum s dopravou, zelení, službami a veřejným prostorem.
Výsledek má být známý na konci roku
Soutěž proběhne formou dvoufázového soutěžního workshopu. První koncepty mají týmy odevzdat na konci léta. Do druhé fáze postoupí čtyři návrhy, které budou dále rozpracovány. Vítězný návrh má být známý na konci roku 2026. Do přípravy soutěže se zapojila také veřejnost. Obyvatelé okolí mohli předat podněty k dopravě, bezpečnosti, zeleni, veřejným prostorům i občanské vybavenosti. Tyto poznatky dostaly soutěžní týmy jako součást zadání. Začátek stavby se předpokládá v roce 2029.
Ještě v 90. letech nevěděli, co vlastně slovo brownfield znamená. O tři dekády později na svém kontě mají desítky projektů na revitalizaci těch největších. Nejenom v Česku, ateliér A8000 zamířil i do Kanady.
Architekt Krupauer: Revitalizujeme brownfield v Kanadě. Je to podobné jako v severních Čechách
Reality
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
