Jedním z oborů, které nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa trpí nejvíce, je věda a výzkum. Mnozí vědci dokonce přesouvají své výzkumy do zahraničí. Zdá se však, že ztráta pro Spojené státy může být příležitostí pro Evropu.

Vztah mezi Donaldem Trumpem a moderní vědou je přinejlepším platonický. Mnoho jeho kroků, ať už se jedná i ekonomiku, mezinárodní politiku nebo třeba užívání paracetamolu, postrádá logiku, kterou by věda a výzkum mohly poskytnout. Přesto se v médiích objevují pokusy americkou politiku nějakým způsobem vysvětlit. Musí přece sledovat nějaký plán, že ano?

Je ale čím dál tím pravděpodobnější, že žádný takový proces v Bílém domě neprobíhá. „Ne, Trump a jeho lidé nehrají čtyřrozměrné šachy, zní odpověď – jsme prostě svědky důsledků toho, že jsme do nejvyššího úřadu pustili vyšinutého člověka, podporovaného skupinkou mdlých a nekvalifikovaných kumpánů,“ konstatuje v eseji publikovanou deníkem The Guardian sociolog a ekonom William Davies.

Vláda, která svolává generály, aby jim řekla, že mají cvičit a hubnout, nebo tvrdí, že autismus lze vyřešit vysazením paracetamolu v těhotenství, a z konspiračního teoretika a blouznivce typu Roberta Kennedyho udělala ministra zdravotnictví, patrně nebude světovým lídrem ve vědě a výzkumu. To se v praxi začíná projevovat už nyní, jen pár měsíců po Trumpově nástupu.

Vládní „shutdown“ je obrazem americké politiky. Bude ještě hůř?

Názory

Americká vyhrocená politika vyústila po letech do rozpočtového provizoria. Statisíce rodin budou bez výplat a státní aparát jede na autopilota. Děsivé kulisy doplňuje ještě rétorika Donalda Trumpa, která dělá z běžné politické strategie záškodnictví. Ukazuje se jediné, pro amerického prezidenta není politika uměním možného, ale tvrdé autoritářské zakleknutí.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Peníze pro americké akademiky

Americký prezident se hned od začátku svého mandátu pustil do univerzit, mnohým institucím hrozí, že přijdou o peníze, a podmínky pro akademiky se obecně výrazně zhoršily. Problémy mohou nastat i v tak klíčových oborech, jako je vývoj léků. Ve Spojených státech proto začal akademický brain drain. Vědci začínají balit kufry.

Co je ztrátou pro USA se však zdá být ziskem Evropy. Řada výzkumníků si začíná hledat svůj akademický domov jinde, přičemž jejich klidným přístavem začínají být evropské instituce. Příklad uvádí magazín Politico, prestižní evropský grant zaznamena vysoký nárůst počtu amerických žadatelů.

Magazín uvádí, že se jedná o vítězství předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která se o dobré podmínky pro přijetí amerických výzkumníků měla osobně zasazovat. Evropská rada pro výzkum, která je zodpovědná za podporu výzkumu v EU, nabízí nově dvojnásobek peněz akademikům, kteří se chtějí přesunout z USA na do EU.

Žadatelé mohou dostat během pěti let až 4,5 milionu eur, což je atraktivní pobídka. Podle informací Politica počet uchazečů ze Spojených států vzrostl oproti minulému roku o 400 procent.

Karel Pučelík: Nesnášíte vládu, migranty a Ukrajince? Poslechněte si můj návrh

Názory

Politika je rozbitá. Lidé mají právo být naštvaní a bagatelizovat jejich hněv je cesta do pekla. Na druhé straně ale neexistuje žádná „ekonomie selského rozumu“ ani političtí spasitelé, kteří by nás jednoduchým způsobem zachránili. Zachránit se musíme sami. Jak? Chcete-li tedy změnu, zaměřte se na ekonomickou nerovnost. Migrace, nenávist k Ukrajincům nebo brojení proti EU, to vše je jen divadlo na odlákání pozornosti.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Přínos pro rakouskou vědu

Podobnou zkušenost mají i ve Vídni. Tamní akademie věd minulý týden oznámila, že pod hlavičkou jejich čtyřletého programu přijde do Rakouska pětadvacítka vědců z amerických institucí. Seznam pracovišť, na kterých tito výzkumníci působil, obsahuje i prestižní Harvard, Princeton nebo MIT.

„Díky našemu stipendijnímu programu se podařilo přivést tyto vynikající osobnosti z USA do Rakouska. Přinášejí nové myšlenky, nové perspektivy a mezinárodní sítě - to je velký přínos pro rakouskou vědu a důležitá podpora zviditelnění našeho výzkumného pracoviště v zahraničí. Díky Trumpovi jsme svědky tohoto přílivu mozků,“ konstatoval prezident akademie Heinz Faßmann.

Akademie věd má i vládní podporu. „V době, kdy politické zásahy a autoritářské tendence stále více zasahují do výzkumu a výuky, zaujímáme pevný postoj,“ dodala ministryně pro ženy, vědu a výzkum Eva-Maria Holzleitnerová.

Investiční společnost Berkshire Hathaway amerického miliardáře Warrena Buffetta se dohodla na převzetí petrochemické divize firmy Occidental Petroleum za 9,7 miliardy dolarů (zhruba 200 miliard korun). Podniky to dnes oznámily ve společné tiskové zprávě. Pro Berkshire je to největší akvizice od roku 2022, uvedla agentura Reuters.

Převzetí divize s názvem OxyChem by podle agentury AP mohl být rovněž poslední velkou Buffettovou transakcí před jeho odchodem z čela společnosti Berkshire. Od začátku příštího roku totiž Buffetta ve funkci výkonného ředitele a prezidenta firmy nahradí Greg Abel.

Společnost Occidental, která je významným producentem ropy a plynu, v poslední době prodává některá svá aktiva a snaží se zredukovat zadlužení. Berkshire je největším akcionářem Occidentalu, vlastní v podniku podíl kolem 27 procent.

Aktualizováno

Evropa následuje Wall Street. Její akcie jsou na rekordu

Trhy

Evropské akcie jsou na rekordu, jejich hlavní index po zahájení obchodování zdolal hranici 568 bodů. Daří se hlavně technologiím, zájem je ale také o akcie firem ze zdravotnického sektoru. Evropský trh navazuje na středeční růst na Wall Street, kde jsou klíčové indexy rovněž blízko rekordů.

ČTK

Přečíst článek

Occidental uvedl, že většinu peněz z prodeje divize OxyChem použije ke snížení dluhu. Předpokládá se, že převzetí bude dokončeno ještě v letošním roce. „Transakce posílí naši finanční pozici,“ uvedla šéfka Occidentalu Vicki Hollubová. Zároveň vyjádřila přesvědčení, že divizi OxyChem a jejím zaměstnancům se bude i pod novým vlastníkem nadále dařit.

Skupina Berkshire Hathaway sídlí v Omaze v americkém státě Nebraska a ovládá desítky dceřiných společností, které podnikají v různých odvětvích. Vlastní rovněž významné podíly v řadě firem známých po celém světě. Pětadevadesátiletý Buffett řídí společnost Berkshire od roku 1965, patří patří mezi nejbohatší lidi světa a díky svým úspěšným investicím si vysloužil přezdívku Věštec z Omahy.