Spojené státy zvažují rozšíření jaderného štítu NATO v Evropě. Podle Financial Times se v důvěrném režimu jedná o možnosti rozmístit americké letouny schopné nést jaderné zbraně i v dalších spojeneckých zemích. Zájem má Polsko a část Pobaltí, tedy státy na východním křídle aliance, které nejvíc tlačí rostoucé obavy z Ruska.
Cílem je podle listu Financial Times ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
Krok by podle trojice zdrojů Financial Times umožnil rozmístění amerických letounů dvojího určení ve více evropských zemích. Letouny dvojího určení mohou nést jak konvenční, tak jaderné zbraně, a mohou tedy provést jaderný útok.
Jednání jsou podle Financial Times přísně důvěrná a nemusí vést k žádné změně dohod o sdílení jaderných zbraní. Uskutečňují se v době, kdy v Evropě panují velké obavy z kroků amerického prezidenta Donalda Trumpa, který z kontinentu stahuje americké jednotky a klíčové zbraňové systémy, připomíná list.
Drony ochromují ruské rafinerie. Kreml sahá k dalšímu zákazu
Ruská vláda poprvé od začátku invaze na Ukrajinu zakázala vývoz leteckého paliva, a to až do konce listopadu, vyplývá z pondělního vládního komuniké. Půlroční zákaz má podle vlády zajistit „stabilitu na domácím trhu“. Omezení souvisí s nálety ukrajinských dronů na ruské rafinerie, soudí nezávislá média.
Program sdílení jaderných zbraní NATO se v současnosti týká Belgie, Itálie, Německa, Nizozemska, Turecka a Británie, kde mohou být rozmístěny americké letouny dvojího určení. Ty jsou pod americkou ochranou, přičemž jediné oprávnění k jejich nasazení má Washington.
O další takové základny mají podle zdrojů zájem země na východním křídle aliance včetně Polska a některých pobaltských států. Polští představitelé takové přání dali v minulosti najevo i veřejně.
Zájem některých spojenců o rozmístění letounů schopných nést jaderné zbraně podle Financial Times urychlila ruská invaze na Ukrajinu a opakované výroky prezidenta Vladimira Putina o jaderných schopnostech Kremlu.
Související
Trumpovy výroky o Grónsku oslabují NATO, varuje expert
ČEZ udělal důležitý krok k nové podobě celé skupiny a podle analytiků i k možnému zestátnění. Akcionáři schválili vyčlenění prodeje, distribuce, tradingu a energetických služeb do nové dceřiné firmy, která má vzniknout během několika týdnů. Skupina si v ní ponechá většinu, část ale může nabídnout investorům a získané peníze využít i pro případný výkup minoritních akcionářů.
Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti. Na valné hromadě to schválili akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Návrh je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti.
Vznik nové společnosti stvrdilo více než 90 procent přítomných hlasů. Stát v současnosti ve skupině drží zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Při zahájení jednání bylo v Kongresovém centru Praha přítomno 480 akcionářů, kteří zastupovali 75,22 procenta akcií v celkové hodnotě přes 40 miliard korun, řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Ze současné struktury ČEZ se do nové společnosti vyčlení prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby. Jednat se tak bude například o ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO či firmy z tradingu. Energetická skupina si v nové dceřiné firmě ponechá 51procentní podíl, zbylou část výhledově skupina nabídne investorům.
Lepší flexibilita
Vyčleněná společnost podle představenstva ČEZ může lépe dosáhnout na jiné zdroje financování, a to mimo jiné proto, že nebude svázaná s uhelnými a jadernými elektrárnami. To totiž může v některých případech část investorů odrazovat. Podle místopředsedy představenstva Pavla Cyraniho by to mohlo zlepšit finanční flexibilitu celé skupiny. Prodej minoritního podílu by pak podle něj mohl zajistit peníze pro eventuální výkup minoritních akcionářů ze skupiny.
Cyrani před schvalováním změn ve struktuře skupiny uvedl, že ocenění dceřiné společnosti se teprve uskuteční. Účetní hodnota aktiv ČEZ distribuce ale podle něj činí 110 miliard korun, podílu GasNet 11 miliard korun, ČEZ Prodej devět miliard korun, ČEZ ESCO 15 miliard korun a Elevion Group 16 miliard korun. Cyrani ale upozornil, že pro účely vkladu společnosti do nového podniku bude třeba určit jejich tržní hodnotu.
Zestátnění francouzské EDF dodnes vyvolává pochybnosti. Mělo být vzorem i pro ČEZ
Francie před třemi lety dokončila stoprocentní zestátnění společnosti EDF, která má ve francouzské energetice podobně silné postavení jako skupina ČEZ v Česku. Tento krok dodnes vyvolává pochybnosti. Účetní dvůr (Cour des Comptes), který je francouzským kontrolním úřadem, na konci letošního května konstatoval, že stoprocentní převzetí EDF nebylo vůbec nutné, vyšlo zemi velmi draho a zatím nepřineslo žádné reálné výhody.
Podle Cyraniho zatím není určen název nového podniku, nyní se používá pracovní zkratka DSZS. Představenstvo také nemá stanoven harmonogram pro odkup vlastních akcií. Ten by projednávala v budoucnu další valná hromada.
Zestátnění společnosti je jedním z deklarovaných cílů současné vlády, která ho odůvodňuje potřebou uvolnit firmě ruce k investicím. Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve uvedl, že kabinet chce celý proces plného ovládnutí ČEZ stihnout nejpozději do konce stávajícího volebního období v roce 2029.
Společnost ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy 5,8 procenta. Provozní zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA) loni činil 137 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o přibližně 400 milionů korun. Provozní výnosy meziročně klesly o tři procenta na 333,4 miliardy korun.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
První krok k zestátnění. ČEZ nabídne část byznysu investorům, ve hře je až 150 miliard
Alphabet, mateřská společnost Googlu, chystá velké posílení kapitálu pro další rozvoj umělé inteligence. Americká technologická skupina nabídne investorům nové akcie až za 80 miliard dolarů, tedy zhruba 1,67 bilionu korun. Peníze chce použít hlavně na investice do AI a na úhradu části očekávaných daňových výdajů.
Část nových akcií už má jistého kupce. Investiční společnost Berkshire Hathaway, kterou dlouho vedl miliardář Warren Buffett, přislíbila nakoupit akcie Alphabetu za deset miliard dolarů.
Z výnosů z prodeje akcií chce Alphabet použít zhruba 30 miliard dolarů na rozvoj firmy, včetně investic do umělé inteligence. Dalších 30 miliard dolarů má směřovat na pokrytí některých daňových výdajů, které společnost očekává v letošním roce. Jde o daně související se zaměstnaneckými akciemi.
Alphabet tvrdí, že umělá inteligence se už nyní významně podílí na růstu jeho podnikání. Společnost uvedla, že poptávka po jejích AI řešeních a službách ze strany firem i spotřebitelů je tak silná, že přesahuje její dostupné kapacity.
Akcie Alphabetu za poslední rok rostly rychleji než akcie většiny velkých technologických firem. Investoři sázejí na to, že zapojení umělé inteligence posílí hlavní byznys společnosti, tedy internetové vyhledávání a reklamu.
Google pod tlakem Bruselu. EU chystá rekordní pokutu kvůli vyhledávání
Evropská unie se podle německého listu Handelsblatt chystá udělit Googlu rekordní pokutu za porušení pravidel digitálních trhů. Sankce se má pohybovat ve stovkách milionů eur a týká se unijního nařízení DMA, které má omezit moc velkých technologických firem.
Evropa nemá vlastní Nvidii ani OpenAI, přesto si investoři našli způsob, jak zde vsadit na umělou inteligenci. Nakupují akcie firem, které dodávají technologie pro výrobu čipů, optické sítě nebo vybavení datových center. Výsledkem je prudká rally u jmen jako Aixtron, Technoprobe, STMicroelectronics nebo Nokia.
