Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Zestátnění ČEZ začíná. Babiš chystá první zásadní krok

ČEZ
iStock
 nst
nst

První konkrétní kroky k plánovanému zestátnění energetické společnosti ČEZ chce vláda udělat už na červnové valné hromadě firmy, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Detaily zatím nepředstavil, potvrdil ale, že kabinet dál počítá s plným převzetím společnosti státem. Podle něj je to nutné pro lepší kontrolu cen energií i další rozvoj energetiky. Proces by měl být dokončen do konce volebního období v roce 2029.

Stát nyní prostřednictvím ministerstva financí vlastní zhruba 70 procent akcií ČEZ, zbytek drží minoritní akcionáři. Právě odkup jejich podílů by měl vést k tomu, že stát získá nad firmou stoprocentní kontrolu.

První kroky již letos

Podle Babiše nepůjde o rychlý proces, první kroky ale přijdou už letos. „Plán na zestátnění platí. Je to důležité, abychom mohli pomáhat občanům i celé ekonomice. Energie jsou k tomu klíčové,“ uvedl premiér s tím, že podle něj se firma nikdy neměla privatizovat.

„Takový krok není věcí jedné vlády a jednoho volebního období. Zestátnění ČEZ nezlepší kontrolu státu nad vývojem cen energií,“ sdělil stínový ministr průmyslu a obchodu Pavel Drobil (ODS). K podrobnějšímu komentáři je podle něj potřeba znát program valné hromady.

Vláda už dříve avizovala, že celý proces by měl trvat zhruba dva a půl roku. Náklady se budou odvíjet od aktuální ceny akcií, podle dřívějších odhadů by ale mohly dosáhnout zhruba 250 miliard korun.

ČEZ

Moody’s po více než deseti letech mění rating společnosti ČEZ, zlepšuje jej a vrací na úroveň A3

Ratingová agentura Moody’s zlepšila rating energetické společnosti ČEZ. Rating bonity dluhu společnosti zvýšila ze známky Baa1 na A3. Agentura rating zlepšuje, neboť pozitivně reviduje své hodnocení pravděpodobnosti možné mimořádné vládní podpory, jíž by se energetické společnosti mohlo potenciálně dostat. Jinými slovy, příznivě hodnotí fakt, že se podle ní upevňuje vztah mezi ČEZ a českým státem. ČEZ tak nyní nově dosahuje jen o tři stupně nižšího ratingu než Česko jako celek, které má u Moody’s známku Aa3.

Přečíst článek

Kritika opozice

Záměr čelí kritice opozice. Ta upozorňuje na možné dopady na státní rozpočet i hospodaření firmy, zejména kvůli výpadku dividend. „Nedává to ekonomický smysl,“ uvedl dříve bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

ČEZ loni vykázal čistý zisk 27,4 miliardy korun, meziročně o 1,7 miliardy méně. Pokles zaznamenaly i provozní zisk a celkové výnosy společnosti.

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš

Nakupujte akcie ČEZ, do roka zhodnotí o 25 procent, radí francouzsko-německá banka

Přečíst článek

Největší hvězda českých menu? Není to steak, ale smažák

Smažák je hit.
Together, užito se svolením
Petra Nehasilová

Zatímco fine dining bojuje o pozornost, smažený sýr spolehlivě prodává. A čísla mluví jasně.

Z tradiční „jistoty“ českých jídelních lístků se smažený sýr postupně posunul na vyšší úroveň. Už to není jen eidam v trojobalu. Co se ale nezměnilo je sázka na jistotu a patří k položkám, na které se restaurace mohou dlouhodobě spolehnout. Že smažený sýr je sázkou na jistotu potvrzují i tematické akce, které během pár dnů prodávají tisíce porcí. Například pražský Vinohradský Parlament na loňský zájem, během jediného týdne prodali cca tři tisíce porcí, navázal opakováním celé akce.

Podobně jsou smažáky vyhlášené i Lokály od Ambiente, kde dlouhodobě ukazují, že i tradiční jídla lze prodávat v ambicióznějším pojetí. I tam smažený sýr patří mezi ty nejprodávanější.

Podobný princip potvrzují i další projekty postavené na české klasice. Restaurace Šnycl šéfkuchaře Jana Punčocháře vsadila výhradně na řízek a během prvního kvartálu přivítala více než 18 tisíc hostů.

Rozdíl dělá surovina i detail

Smažený sýr má v českém prostředí specifickou historii. V době socialismu fungoval jako dostupná náhrada masa a rychle se rozšířil v jídelnách i restauracích. Levný eidam, trojobal a tatarka. To je kombinace, která zdomácněla napříč generacemi.

Dnes se ale mění způsob, jakým se k tomuto jídlu přistupuje. Kvalitní sýr, správná teplota tuku, práce s obalem i přílohami. Právě tyto detaily rozhodují o tom, jestli jde jen o rychlé jídlo, nebo o plnohodnotný chod. Rozdíl mezi „průměrným“ a dobrým smažákem je přitom zásadní.

Základ zůstává stejný. Tedy jihočeský eidam smažený v přepuštěném másle, který byl loni ve Vinohradském Parlamentu nejprodávanější položkou. Vedle něj ale vznikají varianty, které posouvají celý koncept dál. Smažené olomoucké syrečky, sýrové knedlíky s houbovou omáčkou nebo krokety s kozím sýrem ukazují, že smažák není jeden recept, ale technika, která se dá aplikovat na různé druhy sýrů i stylů servírování.

Řízek podle Jana Punčocháře

Praha propadla řízku. Punčochářův Šnycl přivítal 18 tisíc hostů

Fronty od otevření, plné rezervace a tisíce porcí legendárního trojobalu. Šnycl Jana Punčocháře zažil křest ohněm ve velkém stylu a Praha mu podle prvních čísel doslova propadla.

Přečíst článek

Český fenomén s evropskými kořeny

„Smažený sýr má silný emoční i chuťový základ. Když ale pracujete s kvalitní surovinou a věnujete pozornost detailu, může to být opravdu dobré jídlo,“ říká šéfkuchař Vinohradského Parlamentu Jan Pípal.

Právě tahle variabilita z něj dělá zajímavé jídlo i pro současného hosta, který hledá něco známého, ale nechce se spokojit s průměrem.

Kořeny smaženého sýra sahají do evropské kuchyně hluboko. Už ve středověké Francii existují recepty na smažené sýry, podobné principy najdeme i v Itálii nebo Rakousku. Ve většině zemí ale zůstává spíš předkrmem. V Česku se z něj stalo hlavní jídlo.

Emanuel Ridi

Šéfkuchař Ridi: Itálie není jen seznam receptů. To je kultura, rodina, paměť chutí

Když šéfkuchař Emanuele Ridi přišel do Česka, „italská kuchyně“ často znamenala špagety s kečupem. Dnes je podle něj úroveň gastronomie nesrovnatelně vyšší a Češi rozumí kvalitě i surovinám. Přesto varuje: rostoucí náklady a minimální prostor pro chyby dělají z podnikání v restauracích jednu z nejtěžších disciplín současnosti.

Přečíst článek

Hvězda sládků, ilustrační foto

Hospody mizí. Pivo je ale nejlepší v historii

Za pět let zmizelo z mapy téměř čtyři tisíce hospod. Pandemie, ceny energií, drahé suroviny i změna návyků hostů udělaly své. Zní to jako konec jedné éry? Možná. Jenže právě tenhle tlak způsobil to, že pivo v českých hospodách je dnes lepší než kdy dřív.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Příprava steaku podle Oldřicha Matouška z restaurace Bruxx

Největší chyba při přípravě steaku? Dělá ji skoro každý a maso kvůli ní ztrácí šťávu i chuť

Přečíst článek
Jaroslav Sapík

Vařil pro prezidenty i papeže. Teď restaurace U Sapíků hledá nového provozovatele

Přečíst článek

Skanska láká na 116 tisíc za metr. Většina bytů ve Vysočanech je ale mnohem dražší

Projekt Skansky ve čtvrti Emila Kolbena na Praze 9
Skanska Residential, užito se svolením
Petra Nehasilová
pej

Developerská skupina Skanska uvádí na trh nový projekt ve Vysočanech, kde ceny začínají na 116 tisících korun za metr čtvereční.

Developerská skupina Skanska posílá na trh další projekt ve Vysočanech. Klíčová není ani tak architektura nebo standard, ale cenovka. Ceny startují na 116 tisících korun za metr čtvereční, průměr se pohybuje kolem 165 tisíc. To odpovídá současné hladině novostaveb v širším centru Prahy, kde se ceny dlouhodobě drží vysoko navzdory slabší poptávce v minulých letech.

Projekt vzniká v lokalitě kolem stanice metra Kolbenova, která patří k nejrychleji se proměňujícím částem Prahy. Bývalý průmyslový areál se postupně mění na rezidenční čtvrť s doplněním služeb a kanceláří.

Proměna industriální čtvrti

V nabídce převažují větší byty (3+kk až 5+kk), tedy segment, který developeři v posledních letech častěji cílí na kupce s vyšší kupní silou. Menších bytů je v projektu méně. Celý projekt čtvrti Vysočany má nabídnout přes tisíc bytů. Dokončení developer plánuje na rok 2029.

Provedení odpovídá současnému „vyššímu standardu“ novostaveb. Byty mají podlahové vytápění, chytré řízení domácnosti nebo vyšší energetickou efektivitu. Budova má splnit třídu PENB A a certifikaci BREEAM.

Petr Michálek, šéf představenstva Skanska Residential

Šéf Skansky: 4,5 procenta je moc. Ideální hypotéka začíná trojkou

Růst cen stavebních prací, nedostatek kapacit a pomalé povolování projektů dnes řeší prakticky všichni developeři. Skanska Residential ale na rozdíl od některých konkurentů projekty nepozastavuje a drží se svých plánů. Šéf společnosti Petr Michálek v rozhovoru mluví o cenách, hypotékách i roli města jakožto developera.

Přečíst článek

Vysočany patří v posledních letech k nejrychleji se proměňujícím částem Prahy. Z původně silně průmyslové oblasti s areály bývalého ČKD se postupně stává plnohodnotná městská čtvrť, kde vedle bydlení vznikají i kanceláře, obchody a veřejný prostor. Klíčovým impulzem je dobrá dopravní dostupnost včetně metra B a zároveň rozsáhlé brownfieldy, které umožňují velkokapacitní výstavbu. Vedle Skanska Residential zde realizují projekty i další velcí hráči jako Central Group, Finep nebo Metrostav Development.

Nové projekty přitom stále častěji míří na bonitnější klientelu a nabízejí vyšší standard i energetickou úspornost. Vysočany se tak postupně posouvají z dřívější „levnější“ alternativy na úroveň širšího centra, čemuž odpovídá i cenová hladina nových bytů.

Rekordní prodeje, rekordní ceny. Praha má nejdražší bydlení v historii

Pražský trh s novými byty láme historické rekordy. Loni se v metropoli prodalo 7 800 nových bytů, nejvíce v historii, zatímco ceny se přiblížily hranici 180 tisíc korun za metr čtvereční. Nabídka ale dál klesá a podle developerů zůstává hluboko pod reálnými potřebami města.

Přečíst článek

Sídliště na Černém Mostě

Praha se začíná dělit na bohaté a chudé. Analýza ukazuje rostoucí rozdíly v bydlení

Na první pohled se Praha nemění. Pod povrchem se ale podle odborníků rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými, což může v budoucnu zásadně proměnit podobu města.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Nový Rohan

Koupit dva malé byty a časem z nich udělat jeden. J&T na Rohanu chystá nový koncept

Přečíst článek