Boje mezi Izraelem a Íránem se zatím zdají být omezené pouze na tyto dvě země a z OSN i dalších stran se ozývají volání po zdrženlivosti. Co když ale padnou do hluchých uší? Co když boje eskalují a rozšíří se? Existuje několik nejhorších možných scénářů, napsal server BBC News.
Prezidenti USA Joe Biden a Číny Si Ťin-pching se shodli na tom, že rozhodnutí ohledně použití jaderných zbraní by měli dělat lidé a ne umělá inteligence (AI). Po jejich schůzce na okraj na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Limě o tom informoval Bílý dům. Agentura Reuters píše, že jde o první takové vyjádření Spojených států a Číny, tedy zemí, které jsou jadernými mocnostmi.
Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, který Putin rozpoutal v únoru 2022 svým rozkazem k vpádu ruských vojsk do sousední země, dnes pokračuje 968. dnem. A Vladimir Putin nepochybuje, že Rusové budou stát na straně vítězů.
Letošním držitelem Nobelovy ceny za mír je japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní. Oznámil to norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje. Organizace, sdružující lidi, kteří přežili jaderné útoky na města Hirošima a Nagasaki, se podle výboru snaží zabránit hrozbě, která může zničit celý svět. Šéf organizace Tošijuki Mimaki zareagoval slovy, že dosáhnout úplné likvidace nukleárních zbraní je možné.
Slovenské úřady by měly zvýšit svou pohotovost, aby země dokázala čelit případnému jadernému incidentu na Ukrajině. Podle webu agentury TASR to v prostorách OSN řekl slovenským novinářům prezident Peter Pellegrini.
Rusko neprovede testy jaderných zbraní, pokud se k nim neuchýlí Washington, prohlásil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Učinil tak v době, kdy se objevily spekulace, že by Kreml mohl upustit od postsovětského moratoria na jaderné testy, zatímco západní země zvažují, zda povolí Kyjevu, aby jejich zbraněmi mohl udeřit na území Ruska, podotkla agentura Reuters.
Stále více Rusů by považovalo jaderný úder na Ukrajinu za oprávněný, těsná většina je však nadále proti. Vyplývá to z průzkumu, který tento týden zveřejnilo nezávislé středisko Levada.
Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) v posledním roce utrpělo velké neúspěchy diplomatické úsilí o kontrolu jaderných zbraní, a to na pozadí napjatých mezinárodních vztahů kvůli válkám na Ukrajině a v Pásmu Gazy. Nejrychleji rozšiřují svůj jaderný arzenál země jako Čína a KLDR.
Rusko je podle prezidenta Vladimira Putina z vojensko-technologického hlediska připravené na jadernou válku. Když bude ohrožena jeho existence, je také připraveno jaderné zbraně použít. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na rozhovor ruské hlavy státu s agenturou RIA Novosti, podle níž ale zároveň Putin řekl, že ne všechno k jaderné válce spěje. Také podle něj zatím nikdy nevyvstala potřeba nasadit atomové zbraně ve válce na Ukrajině.
Spojené státy se poprvé po 15 letech chystají rozmístit v Británii jaderné zbraně, napsal britský list The Telegraph. Washington se podle něj tak rozhodl kvůli rostoucí hrozbě ze strany Ruska.
Ruský prezident Vladimir Putin byl v Pekingu v doprovodu důstojníků ruských námořních sil nesoucích kufřík, který obsahuje tajné kódy nezbytné pro odpálení ruských jaderných zbraní, všimli si novináři. Plyne to ze záběrů pořízených ve středu, kdy se šéf Kremlu setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a poté zamířil na další schůzku, uvedla agentura Reuters.
Desítky tisíc lidí protestovaly v Nizozemsku a Belgii na podporu Palestinců. V Nizozemsku také účastnící vyjadřovali nespokojenost ohledně postoje nizozemské vlády k izraelské válce v Pásmu Gazy, napsala agentura Reuters.
Jihomoravské krajské předsednictvo ANO vyzvalo své brněnské zastupitele, aby na magistrátu vypověděli koaliční smlouvu do příštího zasedání zastupitelstva, tedy do 9. září, řekla novinářům krajská předsedkyně Alena Schillerová. Rozhodnutí předsednictva je reakcí na bitcoinovou kauzu a na výzvu předsedy ANO Andreje Babiše, který řekl, že by hnutí mělo z brněnské koalice odejít.
Číst víceFrancozský prezident Emmanuel Macron přijel do Grónska, aby za Francii a EU podpořil nezávislost ostrova. O kontrolu nad Grónskem, které je autonomním územím Dánska, usiluje americký prezident Donald Trump. Macron dodal, že záměry americké hlavy státu na anexi ostrova nepatří k chování spojenců, píše agentura AFP.
