Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy k rozmístění jaderných zbraní v Polsku kvůli odstrašení Ruska od další agrese. Uvedl to v rozhovoru poskytnutém listu Financial Times, ze kterého citovala polská i zahraniční média. Duda uvedl, že o svém návrhu nedávno diskutoval s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Rusko a Ukrajinu Keithem Kelloggem.
Slovenské úřady by měly zvýšit svou pohotovost, aby země dokázala čelit případnému jadernému incidentu na Ukrajině. Podle webu agentury TASR to v prostorách OSN řekl slovenským novinářům prezident Peter Pellegrini.
Rusko neprovede testy jaderných zbraní, pokud se k nim neuchýlí Washington, prohlásil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Učinil tak v době, kdy se objevily spekulace, že by Kreml mohl upustit od postsovětského moratoria na jaderné testy, zatímco západní země zvažují, zda povolí Kyjevu, aby jejich zbraněmi mohl udeřit na území Ruska, podotkla agentura Reuters.
Stále více Rusů by považovalo jaderný úder na Ukrajinu za oprávněný, těsná většina je však nadále proti. Vyplývá to z průzkumu, který tento týden zveřejnilo nezávislé středisko Levada.
Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) v posledním roce utrpělo velké neúspěchy diplomatické úsilí o kontrolu jaderných zbraní, a to na pozadí napjatých mezinárodních vztahů kvůli válkám na Ukrajině a v Pásmu Gazy. Nejrychleji rozšiřují svůj jaderný arzenál země jako Čína a KLDR.
Rusko je podle prezidenta Vladimira Putina z vojensko-technologického hlediska připravené na jadernou válku. Když bude ohrožena jeho existence, je také připraveno jaderné zbraně použít. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na rozhovor ruské hlavy státu s agenturou RIA Novosti, podle níž ale zároveň Putin řekl, že ne všechno k jaderné válce spěje. Také podle něj zatím nikdy nevyvstala potřeba nasadit atomové zbraně ve válce na Ukrajině.
Spojené státy se poprvé po 15 letech chystají rozmístit v Británii jaderné zbraně, napsal britský list The Telegraph. Washington se podle něj tak rozhodl kvůli rostoucí hrozbě ze strany Ruska.
Ruský prezident Vladimir Putin byl v Pekingu v doprovodu důstojníků ruských námořních sil nesoucích kufřík, který obsahuje tajné kódy nezbytné pro odpálení ruských jaderných zbraní, všimli si novináři. Plyne to ze záběrů pořízených ve středu, kdy se šéf Kremlu setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a poté zamířil na další schůzku, uvedla agentura Reuters.
Francouzští poslanci a senátoři zpochybňují prodej částí francouzské technologické společnosti Atos českému miliardáři Danielu Křetínskému. Obchod by podle nich mohl ohrozit jaderné odstrašovací schopnosti Francie. Skupina francouzských zákonodárců své obavy zveřejnila v textu na webu deníku Le Figaro.
Rusko rozmístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle agentury TASS to oznámil ruský prezident Vladimir Putin s tím, že Moskva s Minskem uzavřela příslušnou dohodu. V Bělorusku by mělo být deset letadel schopných jaderné zbraně nést, uvedla agentura Reuters.
Nejen evropské státy by měly vyslat varování, že pokud Rusko použije na Ukrajině jaderné zbraně, bude následovat nejen diplomatická, ale i vojenská reakce. Po dnešním jednání s katarským emírem Tamimem bin Hamad Sáním v Praze to řekl prezident Miloš Zeman.
Spojené státy se snadno dohodnou na vyřešení celních sporů s Evropskou unií i s Čínou. Při setkání s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou to dnes řekl americký prezident 👴 Donald Trump. Vyjednávání se zeměmi, na něž uvalil dovozní cla, jdou podle prezidenta dobře, na dohody ale nijak nespěchá, informovaly tiskové agentury.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet potlačuje hospodářskou soutěž v technologiích pro internetovou reklamu, uvedl 👨⚖️ soud v americkém státě Virginia. Google podle žaloby amerického ministerstva spravedlnosti, které dala soudkyně za pravdu, z větší části ovládá infrastrukturu nutnou k financování webových stránek, když prostřednictvím svého systému uskuteční každou sekundu více než 150 tisíc prodejů on-line reklamy.
Euro dnes na devizových trzích mírně 📉 oslabilo. Vliv mělo oznámení Evropské centrální banky (ECB), která už posedmé od loňského června snížila základní úrokové sazby. Proti dolaru tak společná evropská měna krátce před 16:45 středoevropského letního času ztrácela přes 0,2 procenta na 1,137 dolaru. Vůči japonskému jenu nicméně zůstala téměř beze změny a pohybovala se mírně nad 161,50 japonských jenů.
Severozápadní část Itálie zasáhly prudké deště a silné sněžení. Nejvyšší stupeň ☝ varování dnes platí na některých místech v Piemontu, píší tamní média. Omezena byla také doprava s Francií, kterou rovněž zasáhlo silné sněžení. Úřady se obávají, že se řeka Pád a jezero Maggiore vylijí z břehů.
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí 📈 zvýšil o 45 miliard korun na rekordních 3,41 bilionu korun. Ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu to dnes uvedlo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 312 590 korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 mírně vzrostla ze 42 procent hrubého domácího produktu (HDP) na 42,1 procenta HDP.
Severní Korea ☝ pohrozila blíže nespecifikovanou odvetou poté, co vojenská letadla Spojených států v rámci cvičení přeletěla nad Jižní Koreou. Informovala o tom agentura AP. Americké strategické bombardéry B-1B a další letouny v úterý provedly společné cvičení s jihokorejskými stíhačkami, aby podle Soulu ukázaly možnosti odstrašení proti severokorejskému jadernému programu.
Ruský nejvyšší soud na žádost generálního prokurátora ❌ zrušil zákaz činnosti afghánského islamistického hnutí Tálibán v Rusku. Rozhodnutí okamžitě vstoupilo v platnost, uvedla státní agentura TASS.
Ve věku 82 let dnes zemřel po dlouhé nemoci na zástavu srdce bývalý politik, novinář a cestovatel 👴 Jaromír Štětina. Štětinovo úmrtí potvrdili zástupci humanitární organizace Člověk v tísni. Štětina patřil k jejím zakladatelům.
Rada guvernérů Evropské centrální banky na zasedání podle očekávání 📉 snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba tak klesá na 2,25 procenta, sazba pro hlavní refinanční operace na 2,4 procenta. ECB to uvedla v tiskové zprávě. Snižováním úroků se ECB snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
Turecká centrální banka překvapivě 📈 zvýšila svou základní úrokovou sazbu na 46 procent z dosavadních 42,5 procenta. Snaží se tak obnovit důvěru investorů poté, co růst politického napětí v zemí a celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa vedly k rozsáhlým prodejům turecké měny, napsala agentura Bloomberg.