Polsko by mělo mít kvůli ruské válce na Ukrajině vlastní jaderný program, uvedl prezident Karol Nawrocki v televizi Polsat News. Není podle něj jasné, zda to mezinárodní závazky a další otázky umožní, on však takový postup podporuje. Podle zástupců vládních stran země k tomuto kroku přistoupí, pokud bude nutný. Nawrockého slov si všimla i zahraniční média, píší polské servery.
Evropská unie vyzvala Rusko, aby přestalo používat jaderné hrozby a varovala všechny zúčastněné aktéry před kroky, které by mohly zažehnout nové závody ve zbrojení. Informovala o tom agentura Reuters. Brusel se tak vyjádřil v době, kdy jaderné velmoci začínají zmiňovat možnost testů svých jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí CBS prohlásil, že Rusko a Čína testují jaderné zbraně, ale nemluví o tom. Šéf Bílého domu zároveň zopakoval, že i Spojené státy budou testovat jaderné zbraně, stejně jako to podle něj dělají ostatní země. Čínské ministerstvo zahraničí Trumpovo tvrzení odmítlo s tím, že Peking plní svůj závazek jaderné testy neprovádět, píše web stanice CBS News. Moskva naposledy otestovala jadernou zbraň v roce 1990, zatímco Peking tak učinil v roce 1996, uvádí stanice BBC.
Zkoušky zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon nelze považovat za testy jaderných zbraní, prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Dodal, že pokud někdo k takovým zkouškám přistoupí, Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem. Podle ruské agentury TASS mluvčí reagoval na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Šéf Bílého domu o svém rozhodnutí informoval poté, co Kreml oznámil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopna nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, která má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, kterým Rusko odstupuje od dohody se Spojenými státy o snížení zásob plutonia z jaderných hlavic z dob studené války. Příslušný dokument byl zveřejněn na úředním portálu. Zákon tento měsíc přijaly obě komory ruského parlamentu.
Za nevhodné označil americký prezident Donald Trump nedělní oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o úspěšném testu mezikontinentální střely s jaderným pohonem. Putin by měl místo toho raději ukončit válku na Ukrajině, řekl šéf Bílého domu novinářům na palubě prezidentského letadla Air Force One. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval slovy, že na testu střely Burevestnik není nic, co by mělo narušit vztahy mezi Moskvou a Washingtonem, které jsou podle něj na minimální úrovni.
Do Polska v noci na dnešek přiletěly ruské drony. Vzlétla polská protivzdušná obrana, vznikla kolem celé situace mezinárodní rozmíška a rozvinuly se debaty, zda chce Rusko válku s Evropou. „Nechápu, jaký by tento útok měl smysl pro Rusy. Rozšiřovat konflikt na území Polska,“ říká generál Andor Šándor, bývalý šéf vojenské rozvědky. Rusové se podle něj do konfliktu s Evropou nepustí, nemají na to sílu.
Americký prezident Donald Trump odmítl zprávy některých médií, podle nichž americké vzdušné údery o víkendu nezničily klíčové části íránského jaderného programu, ale pravděpodobně ho o několik měsíců zpomalily. Jaderná zařízení v Íránu jsou zcela zničena, napsal v noci na dnešek šéf Bílého domu na své síti Truth Social. O pravděpodobném zpomalení íránského jaderného programu informovala v úterý například stanice CNN s odvoláním na své zdroje a předběžné hodnocení amerických zpravodajců.
Íránské jaderné zařízení ve Fordo, které o víkendu spolu s dalšími dvěma íránskými jadernými provozy bombardovaly Spojené státy, bylo zřejmě značně poničeno, řekl na mimořádném zasedání Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) šéf této organizace Rafael Grossi. Dodal ale, že přesný rozsah škod ve Fordo nezná nikdo, ani MAAE. Vyzval také všechny strany konfliktu k návratu k jednání.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí se v neděli chystá odcestovat do Moskvy, kde by se měl v pondělí setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informovala o tom agentura AFP. Důvodem cesty jsou noční útoky Spojených států na jaderné provozy v Íránu.
Jaderný program Íránu vážně ohrožuje mezinárodní bezpečnost, americký útok na tři íránské jaderné provozy je tak pochopitelnou snahou zabránit mu ve vývoji jaderných zbraní, uvedl v neděli na síti X premiér Petr Fiala (ODS).
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se chce zaměřit na personální stabilizaci policistů 👮 a hasičů 👨🚒. Na tiskové konferenci zopakoval, že chce navyšovat platy příslušníků postupně tak, aby nástupní platy po absolvování povinné přípravy dosáhly 50 tisíc korun. Za další z priorit označil i materiální zabezpečení obou sborů.
Míra inflace v Británii v lednu meziročně zpomalila na tři procenta z prosincových 3,4 procenta, a byla tak nejníže od března. Oznámil to britský statistický úřad. Údaj zvyšuje očekávání, že by britská centrální banka mohla brzy snížit základní úrokovou sazbu, napsala agentura Reuters.
Energetická skupina ČEZ neuspěla v arbitráži proti Bulharsku, které vinila z poškození svého tamního podnikání. Česká společnost ve sporu žádala náhradu škody v řádu stovek milionů eur, podle arbitrů na ni ovšem nárok nemá. Uvedly to dnes Seznam Zprávy. ČEZ působil na bulharském trhu od roku 2004, poslední aktiva tam prodal v roce 2021.
Číst více
Stát zavede nový systém evidence tržeb EET 2.0, spustí se příští rok. Novinářům to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Systém nebude povinný pro podnikatele, kteří jsou v prvním pásmu paušální daně, mají roční příjmy do jednoho milionu korun či platí měsíční paušální daň 1500 korun a povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Ministerstvo financí chystá snížení daně z přidané hodnoty (DPH) z 21 na 12 procent pro nealkoholické nápoje ☕, které zákazníci v gastronomických zařízeních konzumují na místě. Uvedla to ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na tiskové konferenci, kde představila podrobnosti návrhu zákona o obnovení elektronické evidence tržeb (EET).
Slovenská vláda dnes kvůli dřívějšímu přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu vyhlásila stav ropné nouze, opatření vstoupí v platnost ve čtvrtek. Kabinet premiéra Roberta Fica zároveň souhlasil s tím, že stát ze svých nouzových zásob zapůjčí bratislavské rafinerii Slovnaft ⛽ do 250 tisíc tun ropy.
Spotřeba energií loni v tuzemsku začala růst, Češi spotřebovali více elektřiny, plynu i tepla. Nejvýrazněji oproti předloňsku stouplo využití plynu, meziročně o 6,5 procenta. Vliv na to měly především nižší teploty, projevily se ale i klesající ceny energií. Nárůst spotřeby byl patrný zejména u domácností. Uvedli to zástupci Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Číst více
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová plánuje odejít z čela banky před vypršením svého osmiletého mandátu a před francouzskými prezidentskými volbami plánovanými na příští rok. S odkazem na své zdroje o tom informuje deník Financial Times (FT). Krok Lagardeové by podle něj měl umožnit, aby výběr jejího nástupce mohl ovlivnit ještě odcházející francouzský prezident Emmanuel Macron.
Číst více
Japonsko bude investovat do tří energetických a průmyslových projektů v USA v hodnotě 36 miliard dolarů 💵 (738 miliard korun). V úterý to na sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump. Projekty jsou prvními investicemi, ke kterým se Japonsko zavázalo při uzavření obchodní dohody s USA, dodal.
Generálním ředitelem státního podniku Lesy České republiky (LČR) bude Josef Vojáček. Podnik vedl již v letech 2018 až 2021, tedy v době druhé vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). Vojáček uspěl ve výběrovém řízení, které vypsalo ministerstvo zemědělství, uvedl v tiskové zprávě mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Tehdejšího generálního ředitele Dalibora Šafaříka ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) odvolal z čela státní firmy 14. ledna.
Číst více