Francie navýší počet svých jaderných zbraní, aby posílila evropské jaderné odstrašení v době, kdy bezpečnostní závazky Spojených států vůči kontinentu podle Paříže oslabují. Oznámil to prezident Emmanuel Macron při projevu na základně ponorek Île Longue v Bretani.
Svět by měl být znepokojen, pokud 5. února bez náhrady vyprší smlouva Nový START, která Rusku a Spojeným státům stanovuje limity na strategické jaderné zbraně a jejich nosiče. Prohlásil to místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, napsala agentura Reuters. Medveděv, který byl v letech 2008 až 2012 ruským prezidentem, dohodu s někdejším americkým prezidentem Barackem Obamou podepsal v roce 2010 v Praze.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že v jeho zemi je od středy umístěna nedávno vyvinutá ruská hypersonická raketa Orešnik, která může nést jaderné zbraně. Píše to agentura AFP.
Evropská unie vyzvala Rusko, aby přestalo používat jaderné hrozby a varovala všechny zúčastněné aktéry před kroky, které by mohly zažehnout nové závody ve zbrojení. Informovala o tom agentura Reuters. Brusel se tak vyjádřil v době, kdy jaderné velmoci začínají zmiňovat možnost testů svých jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí CBS prohlásil, že Rusko a Čína testují jaderné zbraně, ale nemluví o tom. Šéf Bílého domu zároveň zopakoval, že i Spojené státy budou testovat jaderné zbraně, stejně jako to podle něj dělají ostatní země. Čínské ministerstvo zahraničí Trumpovo tvrzení odmítlo s tím, že Peking plní svůj závazek jaderné testy neprovádět, píše web stanice CBS News. Moskva naposledy otestovala jadernou zbraň v roce 1990, zatímco Peking tak učinil v roce 1996, uvádí stanice BBC.
Zkoušky zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon nelze považovat za testy jaderných zbraní, prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Dodal, že pokud někdo k takovým zkouškám přistoupí, Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem. Podle ruské agentury TASS mluvčí reagoval na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Šéf Bílého domu o svém rozhodnutí informoval poté, co Kreml oznámil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopna nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, která má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, kterým Rusko odstupuje od dohody se Spojenými státy o snížení zásob plutonia z jaderných hlavic z dob studené války. Příslušný dokument byl zveřejněn na úředním portálu. Zákon tento měsíc přijaly obě komory ruského parlamentu.
Za nevhodné označil americký prezident Donald Trump nedělní oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o úspěšném testu mezikontinentální střely s jaderným pohonem. Putin by měl místo toho raději ukončit válku na Ukrajině, řekl šéf Bílého domu novinářům na palubě prezidentského letadla Air Force One. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval slovy, že na testu střely Burevestnik není nic, co by mělo narušit vztahy mezi Moskvou a Washingtonem, které jsou podle něj na minimální úrovni.
Do Polska v noci na dnešek přiletěly ruské drony. Vzlétla polská protivzdušná obrana, vznikla kolem celé situace mezinárodní rozmíška a rozvinuly se debaty, zda chce Rusko válku s Evropou. „Nechápu, jaký by tento útok měl smysl pro Rusy. Rozšiřovat konflikt na území Polska,“ říká generál Andor Šándor, bývalý šéf vojenské rozvědky. Rusové se podle něj do konfliktu s Evropou nepustí, nemají na to sílu.
Americký prezident Donald Trump odmítl zprávy některých médií, podle nichž americké vzdušné údery o víkendu nezničily klíčové části íránského jaderného programu, ale pravděpodobně ho o několik měsíců zpomalily. Jaderná zařízení v Íránu jsou zcela zničena, napsal v noci na dnešek šéf Bílého domu na své síti Truth Social. O pravděpodobném zpomalení íránského jaderného programu informovala v úterý například stanice CNN s odvoláním na své zdroje a předběžné hodnocení amerických zpravodajců.
Íránské jaderné zařízení ve Fordo, které o víkendu spolu s dalšími dvěma íránskými jadernými provozy bombardovaly Spojené státy, bylo zřejmě značně poničeno, řekl na mimořádném zasedání Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) šéf této organizace Rafael Grossi. Dodal ale, že přesný rozsah škod ve Fordo nezná nikdo, ani MAAE. Vyzval také všechny strany konfliktu k návratu k jednání.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
