Spojené státy zvažují rozšíření jaderného štítu NATO v Evropě. Podle Financial Times se v důvěrném režimu jedná o možnosti rozmístit americké letouny schopné nést jaderné zbraně i v dalších spojeneckých zemích. Zájem má Polsko a část Pobaltí, tedy státy na východním křídle aliance, které nejvíc tlačí rostoucé obavy z Ruska.
Francie navýší počet svých jaderných zbraní, aby posílila evropské jaderné odstrašení v době, kdy bezpečnostní závazky Spojených států vůči kontinentu podle Paříže oslabují. Oznámil to prezident Emmanuel Macron při projevu na základně ponorek Île Longue v Bretani.
Donald Trump prohlásil, že nedopustí, aby Írán vyvinul jadernou zbraň. Zároveň ale uvedl, že preferuje diplomatickou dohodu před vojenským řešením. Připomněl loňskou operaci „Půlnoční kladivo“ a tvrdě kritizoval Teherán. V projevu se vrátil i k Ukrajině a svému tvrzení, že by válku dokázal zastavit.
Polsko by mělo mít kvůli ruské válce na Ukrajině vlastní jaderný program, uvedl prezident Karol Nawrocki v televizi Polsat News. Není podle něj jasné, zda to mezinárodní závazky a další otázky umožní, on však takový postup podporuje. Podle zástupců vládních stran země k tomuto kroku přistoupí, pokud bude nutný. Nawrockého slov si všimla i zahraniční média, píší polské servery.
Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že nadále budou dodržovat končící dohodu Nový START, která stanovuje počty jaderných hlavic a jejich strategických nosičů. Uvedl to s odvoláním na tři nejmenované zdroje obeznámené s jednáními server Axios, který citovala další média.
Severoatlantická aliance vyzývá ke zdrženlivosti a odpovědnosti poté, co vypršela platnost poslední zbývající bilaterální smlouvy o částečném jaderném odzbrojení mezi Ruskem a Spojenými státy. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na nejmenovaného představitele NATO. Mluvčí Kremlu zopakoval, že Rusko přistupovat ke strategické jaderné stabilitě zodpovědně, až vyprší platnost smlouvy, což podle něj nastane až dnes v noci.
Svět by měl být znepokojen, pokud 5. února bez náhrady vyprší smlouva Nový START, která Rusku a Spojeným státům stanovuje limity na strategické jaderné zbraně a jejich nosiče. Prohlásil to místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, napsala agentura Reuters. Medveděv, který byl v letech 2008 až 2012 ruským prezidentem, dohodu s někdejším americkým prezidentem Barackem Obamou podepsal v roce 2010 v Praze.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že v jeho zemi je od středy umístěna nedávno vyvinutá ruská hypersonická raketa Orešnik, která může nést jaderné zbraně. Píše to agentura AFP.
Evropská unie vyzvala Rusko, aby přestalo používat jaderné hrozby a varovala všechny zúčastněné aktéry před kroky, které by mohly zažehnout nové závody ve zbrojení. Informovala o tom agentura Reuters. Brusel se tak vyjádřil v době, kdy jaderné velmoci začínají zmiňovat možnost testů svých jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí CBS prohlásil, že Rusko a Čína testují jaderné zbraně, ale nemluví o tom. Šéf Bílého domu zároveň zopakoval, že i Spojené státy budou testovat jaderné zbraně, stejně jako to podle něj dělají ostatní země. Čínské ministerstvo zahraničí Trumpovo tvrzení odmítlo s tím, že Peking plní svůj závazek jaderné testy neprovádět, píše web stanice CBS News. Moskva naposledy otestovala jadernou zbraň v roce 1990, zatímco Peking tak učinil v roce 1996, uvádí stanice BBC.
Ceny ropy 🛢 na světových trzích mírně klesají 📉. Směřují tak k největším měsíčním a čtvrtletním poklesům od počátků globální pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters. Cena severomořské ropy Brent odepisuje 0,15 procenta na 73,04 dolaru za barel, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácí 1,26 procenta na 69,86 dolaru za barel. Investoři se zaměřují na možné rozhovory mezi USA a Íránem v Dauhá.
O aktuálním dění v české energetice dnes odpoledne jednal prezident Petr Pavel s generálním ředitelem energetické společnosti ČEZ Danielem Benešem. Hovořili spolu například o tuzemském rozvoji jaderné energetiky ☢, státní energetické koncepci nebo i o změnách ve vlastnické struktuře společnosti. Novinářům to po jednání řekl Beneš.
Společnost Veolia Energie International získala stoprocentní podíl ve své tuzemské dceřiné společnosti Veolia Energie ČR. Valná hromada v pondělí schválila nucený přechod všech zbývajících účastnických cenných papírů, čímž definitivně vytěsnila minoritní akcionáře. Uvedla to mediální zástupkyně společnosti Veolia Energie ČR Petra Losertová. Malí akcionáři dosud drží 1,94 procenta akcií. Za jejich 1,5 milionu akcií společnost zaplatí 175 milionů korun.
Číst více
Pražská burza po pondělním růstu dnes oslabila 📉. Index PX odepsal 0,19 procenta na 2567,45 bodu. Nejvýrazněji zlevnily akcie tabákové firmy Philip Morris, Monety Money Bank a výrobce nápojů Kofoly.
Kurz koruny se ve srovnání s pondělním závěrem změnil jen minimálně. K euru česká měna oslabila o jeden haléř na 24,27 Kč/EUR. K dolaru naopak o haléř posílila. Obchoduje se za 21,23 Kč/USD.
Veškeré výrobky švýcarské firmy Nestlé 🍫 přestanou do konce roku obsahovat umělá potravinářská barviva, napsala agentura Reuters. Podnik se tak stane první velkou potravinářskou společností na světě, která k takovému kroku přistoupí.
Nejvyšší soud USA odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem americké ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států.
Rusko jedná s dalšími zeměmi o možném dovozu pohonných hmot s cílem stabilizovat domácí trh. Podle agentury DPA to dnes uvedl mluvčí Kremlu 👴 Dmitrij Peskov. Podmínkou jsou podle něj přijatelné ceny.
Alkohol přispěje ke 4000 až 5000 🚗 dopravních nehod ročně, uvedl dnes ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Celkový počet nehod činil podle policejních statistik v minulém roce 85 518, dopravní nehody spojené s konzumací alkoholu tvoří přibližně 5,85 procenta.
Britská vláda v čele s premiérem v demisi Keirem Starmerem dnes představila dlouho odkládaný dlouhodobý plán výdajů na obranu. Jeho plán počítá s navýšením výdajů na obranu o 1️⃣5️⃣ miliard liber (422 miliard korun) v příštích čtyřech letech. Celkové investice do modernizace armády tak za toto období dosáhnou téměř 300 miliard liber (8,44 bilionu korun).