Spojené státy zvažují rozšíření jaderného štítu NATO v Evropě. Podle Financial Times se v důvěrném režimu jedná o možnosti rozmístit americké letouny schopné nést jaderné zbraně i v dalších spojeneckých zemích. Zájem má Polsko a část Pobaltí, tedy státy na východním křídle aliance, které nejvíc tlačí rostoucé obavy z Ruska.
Francie navýší počet svých jaderných zbraní, aby posílila evropské jaderné odstrašení v době, kdy bezpečnostní závazky Spojených států vůči kontinentu podle Paříže oslabují. Oznámil to prezident Emmanuel Macron při projevu na základně ponorek Île Longue v Bretani.
Donald Trump prohlásil, že nedopustí, aby Írán vyvinul jadernou zbraň. Zároveň ale uvedl, že preferuje diplomatickou dohodu před vojenským řešením. Připomněl loňskou operaci „Půlnoční kladivo“ a tvrdě kritizoval Teherán. V projevu se vrátil i k Ukrajině a svému tvrzení, že by válku dokázal zastavit.
Polsko by mělo mít kvůli ruské válce na Ukrajině vlastní jaderný program, uvedl prezident Karol Nawrocki v televizi Polsat News. Není podle něj jasné, zda to mezinárodní závazky a další otázky umožní, on však takový postup podporuje. Podle zástupců vládních stran země k tomuto kroku přistoupí, pokud bude nutný. Nawrockého slov si všimla i zahraniční média, píší polské servery.
Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že nadále budou dodržovat končící dohodu Nový START, která stanovuje počty jaderných hlavic a jejich strategických nosičů. Uvedl to s odvoláním na tři nejmenované zdroje obeznámené s jednáními server Axios, který citovala další média.
Severoatlantická aliance vyzývá ke zdrženlivosti a odpovědnosti poté, co vypršela platnost poslední zbývající bilaterální smlouvy o částečném jaderném odzbrojení mezi Ruskem a Spojenými státy. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na nejmenovaného představitele NATO. Mluvčí Kremlu zopakoval, že Rusko přistupovat ke strategické jaderné stabilitě zodpovědně, až vyprší platnost smlouvy, což podle něj nastane až dnes v noci.
Svět by měl být znepokojen, pokud 5. února bez náhrady vyprší smlouva Nový START, která Rusku a Spojeným státům stanovuje limity na strategické jaderné zbraně a jejich nosiče. Prohlásil to místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, napsala agentura Reuters. Medveděv, který byl v letech 2008 až 2012 ruským prezidentem, dohodu s někdejším americkým prezidentem Barackem Obamou podepsal v roce 2010 v Praze.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že v jeho zemi je od středy umístěna nedávno vyvinutá ruská hypersonická raketa Orešnik, která může nést jaderné zbraně. Píše to agentura AFP.
Evropská unie vyzvala Rusko, aby přestalo používat jaderné hrozby a varovala všechny zúčastněné aktéry před kroky, které by mohly zažehnout nové závody ve zbrojení. Informovala o tom agentura Reuters. Brusel se tak vyjádřil v době, kdy jaderné velmoci začínají zmiňovat možnost testů svých jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí CBS prohlásil, že Rusko a Čína testují jaderné zbraně, ale nemluví o tom. Šéf Bílého domu zároveň zopakoval, že i Spojené státy budou testovat jaderné zbraně, stejně jako to podle něj dělají ostatní země. Čínské ministerstvo zahraničí Trumpovo tvrzení odmítlo s tím, že Peking plní svůj závazek jaderné testy neprovádět, píše web stanice CBS News. Moskva naposledy otestovala jadernou zbraň v roce 1990, zatímco Peking tak učinil v roce 1996, uvádí stanice BBC.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila pokračující rozšiřování židovských osad na Západním břehu Jordánu za naprosto nepřijatelné, v této souvislosti zmínila rovněž "odpudivé používání násilí". Zároveň von der Leyenová potvrdila, že unijní exekutiva v nejbližší době předloží členským státům dokument s návrhy možných řešení ohledně zákazu dovozu zboží z nelegálních židovských osad.
Pražská burza poprvé od dubna zavřela nad úrovní 2600 bodů. Index PX dnes posílil o 1,06 procenta na 2615,58 bodu. Pomohly mu akcie energetické společnosti ČEZ i některé bankovní tituly. Výrazně naopak ztrácely plzeňské strojírny Doosan Škoda Power. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Za celý týden pražská burza přidala 2,13 procenta.
Energetická společnost ČEZ od konce srpna zvýší ceny některých svých fixovaných ceníků elektřiny i plynu. Reaguje tím na růst cen energií na světových trzích. Elektřina například u dvouletých tarifů tak zdraží zhruba o šest procent, plyn o přibližně 17 procent. V souhrnu jde o desítky až nízké stovky korun za spotřebovanou megawatthodinu.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vypsalo tendr na rozšíření úseku Pražského okruhu mezi Satalicemi a Běchovicemi. Předpokládaná hodnota zakázky, kterou ŘSD soutěží v režimu navrhni a postav, je 2,972 miliardy korun bez DPH. Rozšíření včetně rekonstrukce mostů má nepravomocné stavební povolení. Dnes to na síti X oznámil ředitel ŘSD Radek Mátl.
Sněmovna schválila změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Novela zástupců koaličních ANO, SPD a Motoristů a opoziční ODS zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává dolní komoře širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Pro předlohu zvedlo ruku 110 ze 136 přítomných poslanců, proti jich bylo 12. Nyní ji dostane k posouzení Senát.
Prodej nových osobních aut v Česku se v první polovině letošního roku meziročně zvýšil o 5,85 procenta na 129 810 vozů. V červnu trh zaznamenal nárůst prodejů o téměř 19 procent. Největší zájem byl o značku Škoda. Stoupá poptávka po vozech s alternativním pohonem.
Klimatické změny vedou v Rakousku k rychlejšímu úbytku ledovců, sněhové pokrývky i permafrostu. Vyplývá to z druhé zprávy projektu KryoMon.AT, která shrnuje měření z let 2022 až 2024. Podle autorů se země potýká s rekordními teplotami, výrazným táním ledovců i zkracováním doby, po kterou zamrzají jezera. Na zprávu upozornila agentura APA.
Vyjednávání o budoucím sedmiletém rozpočtu Evropské unie budou velmi obtížná a všechny státy Evropské unie budou muset udělat těžké kompromisy, řekl irský premiér Micheál Martin. Irsko převzalo ve středu 1. července předsednictví v Radě EU a jedním z jeho hlavních úkolů bude dosáhnout dohody právě o takzvaném víceletém finančním rámci (VFR) na roky 2028 až 2034.
Rafinérská a petrochemická skupina Orlen Unipetrol loni vykázala čistou ztrátu více než 46,75 miliardy korun. Meziročně tak ztrátu prohloubila o 30,5 miliardy korun. Meziročně o osm procent klesly také výnosy skupiny na 150,3 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy Orlen Unipetrol za rok 2025.
Moldavský premiér Alexandru Munteanu dnes překvapivě oznámil rezignaci, v čele vlády byl od loňského listopadu. Jeho odstoupení znamená pád celé vlády. Premiér neupřesnil, proč se takto rozhodl, uvedla agentura Reuters.