Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Úniky z Bruselu? Diplomaté se kvůli Maďarsku scházejí v utajených formátech

Vladimir Putin a Péter Szijjártó
ČTK
 nst
nst

Zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl informovat Rusko o jednáních Evropské unie, nepřekvapily část diplomatů. Podle serveru Politico se totiž členské státy i jejich partneři už delší dobu scházejí v užších formátech právě kvůli obavám z úniků citlivých informací.

Deník The Washington Post s odvoláním na své zdroje uvedl, že Szijjártó během přestávek na unijních schůzkách telefonicky informoval Moskvu o průběhu jednání. Ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi měl sdělovat, co se projednává i jaká řešení jsou ve hře. Maďarský ministr tato tvrzení odmítá.

Polský premiér Donald Tusk uvedl, že podobné informace nejsou žádným překvapením. „Podezření máme už dlouho,“ napsal na síti X a dodal, že i proto sám sdílí jen nezbytné minimum informací.

Nové formáty

Podle Politica představuje riziko zahraničního špehování zásadní problém pro ambice EU být hlavním fórem pro diskuse o bezpečnosti. Jeden z evropských diplomatů potvrdil, že kvůli obavám z „méně loajálních“ států se klíčová jednání přesouvají do menších skupin. Patří mezi ně například formáty E3, E4, Výmarský trojúhelník nebo NB8.

Na možné úniky upozorňovali diplomaté už dříve. Bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis uvedl, že byl v roce 2024 varován před tím, že Maďarsko může předávat informace Rusku. On i další účastníci jednání proto podle něj začali sdílení citlivých informací omezovat, pokud byl Szijjártó přítomen.

Andrej Babiš

Chaos a nekoncepce. Jak politologové hodnotí prvních 100 dní vlády Babiše

Prvních 100 dní vlády Andreje Babiše (ANO) se podle politologů nevyznačuje koncepčním řízením. Odborníci upozorňují na návrat premiérova stylu založeného na mikromanagementu a obtížně předvídatelném rozhodování. Tento přístup se podle nich projevil i při dosud největší krizi kabinetu – organizaci repatriačních letů po útocích Spojených států a Izraele na Írán a následné íránské odvetě.

Přečíst článek

Maďarská vláda obvinění odmítá. Ministr pro Evropu János Bóka označil informace za lživé a za „zoufalou reakci“ na rostoucí podporu Orbánovy strany Fidesz před volbami.

Evropská unie ale podle diplomatických zdrojů pravděpodobně nepřijme žádnou formální reakci. Jakýkoli krok by totiž mohl být v Maďarsku využit v předvolební kampani. „Nikdo nechce před 12. dubnem přilévat olej do ohně,“ uvedl jeden z diplomatů.

Parlamentní volby v Maďarsku se uskuteční právě 12. dubna. Podle průzkumů by v nich mohla vládní stranu Fidesz porazit opoziční strana Tisza vedená europoslancem Péterem Magyarem.

Související

Maďarský premiér Viktor Orbán a ruský prezident Vladimir Putin

Putin „zavařil“ Orbánovi, jenž před blížícími se volbami čelí závažnému výpadku dodávek ruské ropy

Přečíst článek
Američané se sejdou příští týden s Rusy, aby připravili summit

Kovanda: Za neochotu Ruska ke klidu zbraní na Ukrajině by pykala Čína i Slováci a Maďaři

Přečíst článek

Radim Fiala pokáral Zůnu: Ve změnách na ministerstvu by měl být razantnější

Radim Fiala (SPD)
ČTK
 ČTK

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) by měl být razantnější a rychlejší ve změnách na ministerstvu obrany, míní místopředseda hnutí SPD Radim Fiala. Ve středu má ministerstvo navštívit premiér Andrej Babiš (ANO). Se Zůnou chce jednat o zakázkách a plánech resortu, řešit mají i rozpočet obrany na příští rok.

„Uvidíme, co se tam děje. Já zatím nemám informace o tom, že by tam byly nějaké problémové věci,“ řekl Fiala. Babiš by si podle něj přál, aby byly změny na ministerstvu daleko rychlejší a razantnější. „S tím já souhlasím a to jsme s ministrem konzultovali,“ uvedl. Fiala společně s předsedou SPD Tomiem Okamurou jednali s ministrem minulý týden. „I my jsme mu říkali, že by měl být razantnější v těch změnách, které by na tom ministerstvu měly proběhnout, takže když to uslyší ještě od premiéra, já si myslím, že to není nic proti ničemu,“ dodal.

„Spousta pochybení od minulé vlády“

Ministr má podle něj důvěru SPD, rychlejší by ale měly být změny například v personální oblasti. „Další věc je, že je tam spousta pochybení od minulé vlády, na které přicházíme. Říkáme, že je na to potřeba podávat trestní oznámení, protože jinak to skončí na naší vládě, a to bychom tedy rozhodně nechtěli,“ uvedl Fiala.

Právě kontrola zakázek uzavřených za bývalé vlády Petra Fialy (ODS) bude podle Okamury hlavním tématem schůzky Babiše se Zůnou. Ministr nominovaný za SPD je podle něj odborník. „Postupuje řádně, kontroluje, aby se tam nekradlo, kontroluje, aby bylo všechno se zákonem a to si myslím, že velice dobře postupuje v souladu s vládním prohlášením,“ řekl Okamura.

Andrej Babiš

Chaos a nekoncepce. Jak politologové hodnotí prvních 100 dní vlády Babiše

Prvních 100 dní vlády Andreje Babiše (ANO) se podle politologů nevyznačuje koncepčním řízením. Odborníci upozorňují na návrat premiérova stylu založeného na mikromanagementu a obtížně předvídatelném rozhodování. Tento přístup se podle nich projevil i při dosud největší krizi kabinetu – organizaci repatriačních letů po útocích Spojených států a Izraele na Írán a následné íránské odvetě.

Přečíst článek

Babiš minulý týden oznámil, že tuto středu navštíví ministerstvo obrany. Od Zůny si vyžádal bilanční zprávu o zakázkách a plánech resortu, řešit mají i rozpočet obrany na příští rok. Zůna v polovině února ve Sněmovně řekl, že podle výhledu by měl rozpočet obrany v roce 2027 dosáhnout 215,3 miliardy korun, v roce 2028 dále růst na 238,2 miliardy. „Nevím, kde pan ministr na to přišel,“ reagoval tehdy Babiš. „Možná četl nějaký výhled, ale rozpočet je koaliční rozhodnutí,“ dodal následně premiér na konci února.

Prezident Petr Pavel upozornil v souvislosti se svým podpisem rozpočtu na letošní rok na nedostatek peněz na obranu a závazky vůči Severoatlantické alianci. Obrana má letos hospodařit se 154,79 miliardy korun, což podle Národní rozpočtové rady odpovídá 1,73 procenta hrubého domácího produktu. K překročení dvouprocentního minima vláda započetla i výdaje z jiných kapitol, mimo jiné zhruba 20 miliard korun na výstavbu dopravní infrastruktury. Hrad uvedl, že pokud výdaje na obranu v příštím rozpočtu nebudou odpovídat závazkům Česka, nevyhne se ČR debatě o odmítnutí rozpočtu prezidentem.

Související

Předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura

Ultimátum pro Zůnu. Obrana má připravit ukončení své role v muniční iniciativě

Přečíst článek
Zleva premiér Andrej Babiš (ANO), končící ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a její nástupce Jaromír Zůna (za SPD)

Dalibor Martínek: Zůna to nepochopil. Vláda není holubník a má jen jednoho dirigenta

Přečíst článek

Zlato padá nejvíc za desítky let. Trhy mění očekávání kvůli válce

Zlato i stříbro dosáhly nových maxim
iStock
 nst
nst

Ceny zlata i stříbra na začátku týdne výrazně klesají. Zlato se brzy ráno propadlo o více než osm procent a stříbro téměř o devět procent, později se pokles částečně zmírnil. Na trh dál dopadají důsledky konfliktu na Blízkém východě a s nimi spojené obavy z růstu inflace.

Investoři nyní počítají s tím, že by vyšší inflace mohla vést ke zvyšování úrokových sazeb. Ještě nedávno přitom převládal opačný scénář a trh očekával jejich snižování.

Cena zlata k okamžitému dodání klesla pod hranici 4100 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu), zatímco stříbro se dostalo těsně nad 61 dolarů za unci. Krátce po deváté hodině se zlato obchodovalo zhruba za 4250 dolarů, což znamenalo pokles o 5,1 procenta. Stříbro ztrácelo 4,5 procenta a pohybovalo se kolem 64,85 dolaru za unci.

Tahle firma nevytěží jediný barel. Přesto inkasuje z ropy miliardy

Nejpodivnější ropná firma světa. Inkasuje miliardy, aniž by vytěžila jediný barel

Ropa zdražuje a energetické firmy vydělávají. Jenže jedna z nejvýkonnějších „ropných“ akcií posledních let vlastně žádnou ropu netěží. Texas Pacific Land vrty neprovozuje. Vlastní půdu – a inkasuje podíl z toho, co na ní vytěží jiní. Investorům tak nabízí zvláštní mix: stabilní příjmy bez nákladů, ale zároveň drahý růstový příběh.

Přečíst článek

Pokles o více než deset procent

Zlato se tak dostalo na nejnižší úroveň od začátku letošního roku, kde bylo naposledy loni v prosinci. Za celý minulý týden jeho cena klesla o více než deset procent, což představuje nejvýraznější propad za zhruba 43 let, tedy od února 1983. Naopak na konci ledna letošního roku dosáhlo historického maxima 5594,82 dolaru za unci.

Podle hlavního analytika společnosti KCM Trade Tima Waterera se očekávání investorů změnila s tím, jak konflikt s Íránem pokračuje a ceny ropy se drží kolem 100 dolarů za barel. „Očekávání se posunula od snižování sazeb k jejich možnému zvyšování, což zhoršuje atraktivitu zlata z hlediska výnosu,“ uvedl. Vyšší úrokové sazby totiž znevýhodňují drahé kovy vůči investicím, které nesou výnos, například dluhopisům.

Sběratelský veletrh se blíží

Sběratelství láká i investory. Jarní veletrh v Praze nabídne zlato, raritní mince i unikátní bankovky

Investiční kovy, vzácné sběratelské předměty i bezplatné oceňování sbírek. Jarní veletrh Sběratel v Praze přivítá desítky obchodníků z celé Evropy a ukáže, že sběratelství není jen koníček, ale i alternativní investiční příležitost.

Přečíst článek

Napětí na trzích zvyšují i aktuální geopolitické události. Americký prezident Donald Trump dal Íránu ultimátum, aby obnovil provoz v Hormuzském průlivu, jinak Spojené státy přistoupí k dalším krokům. Teherán v reakci pohrozil útoky na energetickou a vodní infrastrukturu v regionu.

Hormuzský průliv, který leží mezi Perským a Ománským zálivem, patří mezi nejdůležitější dopravní tepny pro ropu a plyn. Za běžných okolností jím prochází zhruba pětina světových dodávek těchto surovin. Současné útoky na tankery však dopravu výrazně omezily, což tlačí ceny ropy vzhůru a zvyšuje inflační očekávání v řadě zemí.

Související

Doporučujeme