Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó jednal o podobě protiruských sankcí Evropské unie s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Vyplývá to z nahrávky jejich telefonátu, kterou zveřejnilo investigativní konsorcium východoevropských médií.
Szijjártó označil zveřejnění záznamu za „obrovský skandál“ a tvrdí, že jej odposlouchávaly cizí zpravodajské služby. Podle něj mají nahrávky ovlivnit dubnové parlamentní volby v Maďarsku ve prospěch Ukrajiny. Zároveň uvedl, že neobsahují nic nového, co by už dříve veřejně neřekl.
Konsorcium médií, které tvoří servery The Insider, VSquare a Delfi, zveřejnilo záznam, na němž maďarský ministr slibuje Lavrovovi, že se spolu se Slovenskem zasadí o vyškrtnutí sestry ruského oligarchy Ališera Usmanova ze sankčního seznamu EU. Podle médií byla autenticita nahrávek ověřena pomocí zdrojů z několika zemí.
Podle agentury AFP Szijjártó připustil, že v Evropské unii prosazoval kroky výhodné pro Rusko. Zároveň ale zdůraznil, že své postoje říká stejně veřejně i v soukromí.
Dosud neznámý rozsah vztahů s Lavrovem
Investigativní sdružení tvrdí, že Szijjártó, blízký spolupracovník premiéra Viktora Orbána, poskytoval Moskvě strategické informace o klíčových otázkách. Úniky podle něj dokumentují dosud neznámý rozsah jeho vztahů s Lavrovem. Jeden z citovaných bývalých evropských ministrů označil šéfa maďarské diplomacie za „nadšeného ruského krtka“ v EU.
Na jedné z nahrávek z 30. srpna 2024 Szijjártó podle médií Lavrovovi říká: „Jsem vám k službám.“ Jeho vystupování označil server The Insider za uctivé až servilní. V rozhovoru také uvádí, že Maďarsko spolu se Slovenskem předkládá návrh na vyškrtnutí Gulbachor Ismailovové ze sankčního seznamu. Ta byla skutečně o několik měsíců později ze seznamu odstraněna.
Szijjártó po zveřejnění nahrávky zopakoval, že Maďarsko dlouhodobě nesouhlasí se sankcemi proti Rusku, které považuje za škodlivé pro své zájmy.
Zásadní politický střet
Podle něj jde nyní o zásadní politický střet. „Buď zůstane u moci suverénní vlastenecká vláda, nebo bude zahraničními zpravodajskými službami dosazena loutková vláda. To nesmíme dopustit,“ uvedl.
Evropská unie uvalila sankce na Rusko už po anexi Krymu a výrazně je rozšířila po invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Jejich prodlužování vyžaduje každého půl roku jednomyslný souhlas všech členských států.
Rusové smetli Zelenského nabídku na velikonoční příměří. Nebyla jasně formulovaná, uvedl Kreml
Kreml zareagoval vlažně na pondělní nabídku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na velikonoční příměří, informovala agentura Reuters. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům řekl, že Zelenskyj nabídku neformuloval jasně a že Kreml upřednostňuje kompletní mírovou dohodu.
Už dříve média upozornila, že Szijjártó byl s Lavrovem v pravidelném kontaktu i během jednání EU. Podle serveru Politico je Maďarsko kvůli svému přístupu k Rusku někdy vyřazováno z citlivých diskusí.
Zveřejnění nahrávek přichází v době před parlamentními volbami 12. dubna, v nichž se premiér Viktor Orbán uchází o další mandát. Opozice jej obviňuje ze sbližování s Moskvou a z ohrožování vztahů v rámci Evropské unie.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová podle Evropské komise při nedávném jednání se Szijjártem znovu zdůraznila nutnost zachovávat důvěrnost jednání.
Související
Szijjártó: Ano, Lavrova informuji o dění na jednáních EU
Češi investují stovky tisíc do fotovoltaiky a tepelných čerpadel, ale často bez jasného systému. Výsledek? Nižší úspory, než čekali. Podle Martina Houšky ze společnosti NORD HT není problém v technologiích, ale v jejich propojení a řízení.
Český trh domácí energetiky zažil v posledních letech extrémní růst i prudké ochlazení. Co se vlastně stalo?
Trh se vrátil do reality. Po velmi silném růstu před dvěma až třemi lety přišel u tepelných čerpadel jeden z největších propadů v celé Evropské unii, meziročně o desítky procent. Nešlo ale jen o technologie. Zásadně se změnila podpora a zároveň opadl strach z vysokých cen energií. A právě ten byl klíčovým motorem poptávky. Lidé si totiž často nepořizují fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo proto, že chtějí nový zdroj energie, ale proto, že chtějí jistotu a ochranu před drahými energiemi. Jakmile ten tlak poleví, poleví i zájem. Zároveň ale roste jiný, dlouhodobější motiv. Zejména mladší generace už energii neřeší jen přes měsíční náklady, ale i v širším kontextu. Zajímá ji soběstačnost, udržitelnost nebo původ energie. I díky tomu se podle mě trh posouvá do zdravější a stabilnější fáze.
Ceny elektřiny 2026: Fixovat, nebo čekat? Experti radí
Ceny elektřiny se po krizových letech uklidnily, jistota se ale nevrátila. Domácnosti tak řeší zásadní dilema: zajistit si cenu, nebo zůstat flexibilní? Na první pohled se zdá, že nejhorší období je za námi. Realita je ale složitější. Energetika se proměňuje rychleji než kdy dřív. A s ní i způsob, jak o cenách přemýšlet.
Český trh domácí energetiky je stále fragmentovaný. Domácnosti řeší jednotlivé technologie, ale chybí jejich integrace. Jak to vnímáte vy?
Jsou to vlastně dvě samostatná témata. Jedno je samotná fotovoltaika, druhé její propojení s dalšími technologiemi, zejména s tepelnými čerpadly. Fotovoltaika bez baterie dnes v zásadě přestává dávat smysl. Většina instalací se už prodává jako systém s bateriovým úložištěm, což je standard napříč Evropou. Paradoxně nejdynamičtější trh dnes není Německo ani Polsko, ale Ukrajina, kde energetická krize výrazně urychlila adopci těchto řešení. Pokud jde o kombinaci fotovoltaiky a tepelných čerpadel, tam je trh stále na začátku. Důvod je strukturální, jde o dva oddělené segmenty s různými distribučními kanály. Fotovoltaiku tradičně řeší elektrikářské firmy, zatímco tepelná čerpadla instalační a topenářské firmy. Výsledkem je, že se technologie často prodávají odděleně, bez širšího energetického konceptu. A to neplatí jen pro Česko. Podobná situace panuje v celé Evropě.
Kam se ten trh podle vás posune v dalších letech?
Dlouhodobý směr se podle mě nemění. Elektromobilita se stane standardem. A jakmile si pořídíte elektroauto, začnete řešit dobíjení, fotovoltaiku, baterii a postupně celý energetický systém domu. Ty věci na sebe přirozeně navazují.
Velkou roli sehrály dotace. Pomohly, nebo spíš pokřivily trh?
Podle mě obojí, ale v určité fázi spíš pokřivily. Je zajímavé, že lidé byli před dvěma třemi lety ochotni zaplatit ze svého vyšší částky než dnes, i když jsou technologie levnější. Jakmile mají pocit, že dostávají něco „zdarma“, přestávají vnímat celkovou ekonomiku stejně racionálně.
Dnes se ale podpora přesouvá spíš směrem k financování a zvýhodněným půjčkám. Je to cesta?
Může být. Energetika se tím vlastně stává finančním nástrojem. Klíčové je spočítat, kde se potká měsíční splátka investice s úsporou na energiích. Pokud to bude vycházet rozumně, může to být pro řadu domácností zajímavější než klasická jednorázová dotace. Podobné modely fungují i v zahraničí, kde zákazník neplatí vysokou vstupní investici, ale rozloží si ji do delšího období. To je určitě cesta, která bude čím dál důležitější. Proto říkám, že někdy může být lepší žádná dotace než špatně nastavená dotace. Trh by měl stát hlavně na ekonomické smysluplnosti a návratnosti, ne na krátkodobém dotačním impulsu.
V rekonstrukcích. Tam je největší objem. V Česku se každý rok obměňuje obrovské množství zdrojů tepla. Dominantní jsou stále plynové kotle. A právě tam vidíme největší prostor pro změnu. Lidé dnes uvažují hlavně podle aktuální situace. Když je plyn teď ekonomicky zajímavý, zvažují plyn. Jenže v delším horizontu nikdo neví, co se stane za tři, čtyři nebo pět let. A právě u propojení fotovoltaiky a tepelného čerpadla je velkou výhodou vyšší míra nezávislosti.
Zároveň ale platí, že bez kvalitně zatepleného domu to celé moc nedává smysl, ne?
Samozřejmě záleží na tepelných ztrátách domu. U novostaveb je to dnes už standardně vyřešené. U starších domů, kde jsou velké úniky, je potřeba tomu přizpůsobit výkon systému. Na druhou stranu existuje představa, že když je zima nebo zataženo, fotovoltaika nevyrábí. To už dnes dávno neplatí. I za horších podmínek systémy elektřinu vyrábějí, jen méně. Ale pořád dost na to, aby například pomáhaly provozu tepelného čerpadla.
Jak dnes vypadá ekonomika takového řešení? Dá se říct, kdy se investice vrací?
Přesný výpočet musí udělat instalační firma podle konkrétního domu, spotřeby a technického řešení. Nedá se to říct univerzálně. V hrubém odhadu se ale bavíme o částce kolem půl milionu korun za kompletní systém včetně instalace. Je to orientační číslo, záleží na konkrétní konfiguraci, velikosti domu i technických podmínkách.
Tepelná čerpadla mají v Česku poměrně rozporuplnou pověst. Často se říká, že jsou drahá, neekonomická a servisně náročná. Proč podle vás mají tak špatné PR?
Část kritiky vychází z reality minulých let. Ne vždy byla správně navržená a správně nainstalovaná tepelná čerpadla. Některá byla poddimenzovaná, jiná předimenzovaná. U rekonstrukcí se navíc často používala řešení, která nebyla ideální pro starší radiátorové systémy. Pak se samozřejmě stávalo, že systém nefungoval optimálně a zvyšovala se spotřeba. To negativní zkušenost logicky zvýšilo. Dnes se ale technologie posunula. Velkou změnou je například nové chladivo R290, tedy propan, které je pro rekonstrukce vhodnější. U rekonstrukcí často pracujete se starším radiátorovým systémem, který potřebuje vyšší teplotu otopné vody. Starší řešení tuto teplotu neuměla tak dobře dodat, nebo si musela vypomáhat elektrickým dohřevem, což zhoršovalo ekonomiku provozu. R290 umožňuje dosahovat vyšších teplot vody, a proto je pro rekonstrukce výrazně vhodnější. Jinými slovy, pokud měníte starý plynový kotel v domě s klasickými radiátory, není jedno, jaké tepelné čerpadlo zvolíte. A právě to v minulosti často nebylo správně uchopeno.
Často se také objevují mediální útoky proti tepelným čerpadlům. Vnímáte to?
Negativní PR kolem tepelných čerpadel tu bezpochyby je. Část je dána špatnými zkušenostmi z minulosti, část obecnou nedůvěrou k novým technologiím. A pak je tu ještě širší rovina, která už se dotýká energetické bezpečnosti a veřejné debaty. Plyn je stále velká komodita a kolem jeho prosazování existují silné zájmové skupiny. To je realita, kterou nelze ignorovat. Čím více bude Evropa energeticky soběstačná, tím méně bude závislá na vnějších dodavatelích.
Vy sázíte na komplexní řešení. Co to znamená v praxi?
My hlavně nabízíme jednoduchost ovládání. Posouváme fotovoltaiku, tepelné čerpadlo, rekuperaci, dobíjení a další energetické prvky domu pod jednu aplikaci a jedno řízení. Nejde jen o samotný hardware, tedy tepelné čerpadlo, fotovoltaiku, baterii a další komponenty, ale o to, že celý systém spolu komunikuje. Využíváme například spotové ceny elektřiny, predikci počasí nebo řízení akumulace tepla. Když jsou ceny nízké, systém dokáže energii nakoupit a uložit. Když jsou vysoké, může ji naopak efektivně využít nebo prodat. Celé je to zabalené do jednoho ekosystému.
Ministr Červený: Povolenky zdražují energie a živí spekulanty
Systém emisních povolenek se podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) změnil v obchodní komoditu, na které vydělávají spekulanti. Kritizuje zejména plánované rozšíření systému na budovy a dopravu (ETS2), které podle něj povede ke zdražení energií a pohonných hmot. Červený to řekl v rozhovoru s ČTK.
Takže něco jako chytrá domácnost, ale zaměřená na energii?
Dá se to tak říct. Přirovnal bych to k jednomu ekosystému, kde všechno spolupracuje. Cílem je, aby uživatel nemusel řešit, že má jednu technologii od jednoho dodavatele, druhou od druhého a řízení od třetího. Má mít jeden systém, jedno ovládání a jeden servisní kontakt.
Jak funguje práce se spotovými cenami?
Systém EcoSmart si načítá aktuální i budoucí ceny elektřiny a propojuje je s informacemi o stavu baterie, akumulační nádrže, spotřebě domu a předpovědi počasí. Systém tak může například v noci při nízkých cenách nakoupit elektřinu a uložit ji do baterie nebo do tepla. Akumulační nádrž mimochodem vnímáme jako velmi efektivní formu „baterie“ pro teplo. Když pak přes den očekává nižší výrobu z fotovoltaiky, je na to připravený. A pokud má energie dost, může ji za určitých podmínek i prodat.
To znamená, že domácnost může aktivně reagovat na cenu elektřiny během dne?
Přesně tak. Uživatel si může nastavit, za jakou cenu chce nakupovat a za jakou prodávat. Je to v zásadě přenesení principu chytrého řízení energie na rezidenční úroveň.
Kam se technologie ještě musí posunout?
Velké téma je dlouhodobé ukládání energie. Umíme pracovat v rámci dnů, ale ne v rámci sezón, tedy uložit energii z léta na zimu. To je „svatý grál“ energetiky.
Proč budujete franšízovou síť?
Protože nechceme být jen dovozce nebo distributor technologií. Nechceme pouze posouvat krabice zleva doprava. Chceme zákazníkům i instalačním firmám nabídnout silné regionální zázemí. Typický řetězec v oboru vypadá tak, že výrobce dodá technologii distributorovi, ten instalační firmě a ta koncovému zákazníkovi. My chceme v regionech vybudovat místa, kde bude nejen obchodní zastoupení, ale i showroom, servis a technická podpora. Pokud si zákazník pořídí systém a instalační firma za pár let skončí, pořád by měl mít v regionu někoho, kdo mu pomůže. To je logika franšízového modelu. První franšízu jsme podepsali loni v prosinci pro Jihomoravský kraj.
Co dnes považujete za standard moderního energetického řešení pro dům?
Jednoduchost a komfort. Chtěl bych systém, který se snadno ovládá, funguje jako jeden celek a když nastane problém, zavolám na jedno číslo. Nechcete řešit, že tepelné čerpadlo je od jednoho výrobce, fotovoltaika od druhého a řídicí jednotka od třetího. Chcete, aby to spolu fungovalo, mělo to dlouhou záruku a dobrý servis. Z pohledu uživatele je tohle úplně zásadní.
Rekonstrukci domu řešte jako celek. Postup po místnostech se prodraží, varují odborníci
Majitelé starších domů často hledají rychlé způsoby, jak snížit účty za energie a zlepšit komfort bydlení. Podle odborníků ale dílčí úpravy obvykle nestačí. Někdy mohou situaci i zhoršit. „Zásadní chybou je řešit dům po částech. Dům funguje jako celek a tak je potřeba k němu i přistupovat,“ říká Martina Kuchařová, energetická specialistka skupiny Saint-Gobain.
I když synonymem financování nákupu, oprav či modernizací nemovitostí jsou hypotéky, stavební spoření své místo na slunci neztrácí. I proto, že nabízí úvěr, který je na trhu jedinečný, říká v rozhovoru Petr Kielar, nezávislý konzultant v oboru stavební spoření a bývalý dlouholetý zaměstnanec a posléze člen představenstva Českomoravské stavební spořitelny, předchůdkyně dnešní ČSOB Stavební spořitelny.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Někoho pořád odrazuje vyšší pořizovací cena, už brzy ale bude fotovoltaika povinná, říká Jan Kakos z Bidli
V průzkumech větrníky milujeme. V krajině už o poznání méně. Česko tak stojí ve svém typickém rozporu. Chceme čistou a levnou energii, ale odmítáme ji tam, kde skutečně vzniká.
Mentální podpora obnovitelných zdrojů v Česku roste. Reálná však ne, což je rozhodující. Větrná energie v kotlině stále vyrábí zhruba jedno procento elektřiny, povolování větrné elektrárny trvá dekádu a politická reprezentace mezitím opatrně oprašuje uhlí, které už ekonomicky skončilo. Výsledkem této energetické politiky je to, že elektřinu sice mít budeme, ale čím dál častěji z dovozu. A čím dál dráž.
Teď ta dobrá zpráva. Češi větrníky chtějí. Podle průzkumů je podporuje kolem 63 procent lidí, proti je jen asi 13 procent. A není to žádná „pražská bublina“. Souhlasí na tom voliči napříč spektrem. Od liberálů po ty, kteří se jinak shodnou maximálně na tom, že pivo má být studené a motor horký.
Pak přichází otázka: Kde to postavíme? A atmosféra rázem houstne. Protože jakmile se větrník objeví byť jen v plánu blíž než pár kilometrů od chalupy, začíná národní sport. Petice, transparenty, sdílení katastrofických vizualizací a náhlý výskyt expertů na hluk, kteří ještě minulý týden řešili maximálně hlučnost sekačky.
Větrná energie: Promarněná ekonomická příležitost pro celé Česko?
Sousední státy investují miliardy do rozvoje větrné energie a zajišťují si tak nejen levnější energii, ale i nové příjmy pro obce a obyvatele v regionech s větrnými elektrárnami, Česká republika však v této oblasti stále zaostává. Větrná energetika přitom nepředstavuje jen nástroj ekologické transformace – má také silný ekonomický potenciál. A ten v Česku zůstává z velké části nevyužitý.
Všichni chtějí čistou energii. Jen ne u sebe. Ideálně někde… u sousedů. To je již takový český paradox. Tam, kde větrníky stojí, je lidé po čase berou jako normální součást krajiny. Žádné padající vlasy, žádné mutantní děti, krávy dál dojí. Naopak, tyto obce častěji souhlasí s další výstavbou.
Šokující zjištění: realita je méně dramatická než internet
Energetika je přitom jednoduchá. Uhlí končí, protože je drahé. Jádro nové bloky dodá nejdřív ve 30. letech. Solár roste rychle, ale v zimě prostě nesvítí. Vítr by tak byl ideální doplněk. Jenže místo toho máme systém, kde příprava jedné větrné elektrárny trvá 7 až 10 let. Dost času na to, aby dítě vyrostlo, odstěhovalo se a vrátilo protestovat proti tomu samému projektu.
Vítr získává podporu: většina Čechů chce rozvoj větrné energie
Téměř polovina Čechů by neměla problém s tím, kdyby několik kilometrů od jejich domova vyrostla větrná elektrárna. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM/MARK. Podpora větrné energetiky je ale stále rozdělená a výrazně ji ovlivňují konkrétní podmínky, například finanční kompenzace.
Do toho politici. Na jedné straně řeči o energetické bezpečnosti, na druhé návrhy odsunout větrníky kilometr od obcí. V praxi tedy stavějte, ale ideálně na Měsíci.
Celé to má absurdní logiku. Chceme nezávislost, ale blokujeme vlastní zdroje. Chceme levnou elektřinu, ale odmítáme stavět infrastrukturu. Chceme budoucnost, ale bez změny.
To není strategie. To je víra, že se to nějak vyřeší samo. Nejlépe tak, že Němci postaví větrníky, Poláci elektrárny a naši lidé budou hlídat krajinný ráz v komentářích na síti.
Česko sice nikdy nebude větrná velmoc, nemá k tomu ideální předpoklady, ale mohlo by být normální zemí, která kombinuje jádro, solár, rozumný vítr a funkční síť.
Související
Fiala zakročil. Energogiganti budou muset odkrýt, kolik si účtují
