Český telekomunikační úřad bude pravděpodobně od poloviny příštího roku dohlížet na používání umělé inteligence v Česku. Vytvoří samostatné oddělení pro AI dozor, které se bude řídit chystaným zákonem o AI. Norma je po připomínkovém řízení. Na dnešním setkání s novináři to uvedl předseda ČTÚ Marek Ebert. Vedle telekomunikačního úřadu budou na dodržování zákona dohlížet i další veřejné instituce.
Zákon o AI vychází z evropské směrnice AI Act. Nová úprava si klade za cíl především ochranu uživatelů, podporu inovací, technologických firem a důvěru v digitální technologie.
Úřad by se měl stát podle koordinátorky dozoru nad AI Ivany Kudláčkové garantem odpovědného a férového využívání AI v Česku. Zároveň má vysvětlovat, informovat a chránit veřejnost a kontrolovat dodržování pravidel v případě vysoce rizikových systémů.
Vedle ČTÚ budou na dodržování zákona dohlížet i další instituce. Česká národní banka bude mít na starosti dozor nad vysoce rizikovými systémy používané finančním sektorem a Úřad na ochranu osobních údajů bude mít na starosti otázky zpracování osobních údajů v rámci AI systémů. Koordinátorem zavádění zákona bude ministerstvo průmyslu a obchodu, další úkoly vyplynou pro Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a Českou agenturu pro standardizaci.
Evropská směrnice o AI byla přijata loni v srpnu. Již od letošního února podle ní platí zákaz některých praktik, například systémů biometrické kategorizace, predikce trestné činnosti nebo rozpoznávání emocí.
AI nám pomáhá, ale značku tvoří lidé. Realitní marketing bude o obojím, říká šéf marketingu RE/MAXu
Realitní síť RE/MAX nasazuje technologie, které mění hru: systémy, jež každý den kontrolují kvalitu prezentací, obsah, data i výkon makléřů. Marketingový ředitel RE/MAXu Tomáš Hvězda v rozhovoru vysvětluje, proč jde o tichou revoluci na trhu s realitami.
Nová pravidla pro bytovou výstavbu přinášejí povinnost vybudovat ke každému bytu v novostavbách či při rozsáhlých rekonstrukcích dvě parkovací místa pro jízdní kola. Vyplývá to z transpozice evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EU) 2024/1275 do české vyhlášky č. 146/2024 Sb. Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) může tento požadavek výrazně prodražit pořízení nových bytů – a to bez ohledu na jejich velikost či skutečné potřeby obyvatel.
Developeři v posledních letech reagují na poptávku po dostupnějším bydlení a stavějí převážně malé byty či mikrobyty. Právě u těch ale povinné rozšíření ploch pro kola představuje podle ČKAIT neúměrnou zátěž. U velkých projektů se stovkami bytů může dodatečná plocha určená pro parkování kol vzrůst až o stovky metrů čtverečních. Náklady se tak mohou vyšplhat na desítky až stovky tisíc korun v ceně jednotlivých bytů.
Kupní cena se navýší
Modelový příklad tří bytových domů se 414 byty ukazuje nárůst plochy koláren z dnešních 216 metrů čtverečních na požadovaných 818 metrů čtverečních. To představuje zvýšení o 602 metrů čtverečních. Pro jeden byt s průměrnou cenou 170 tisíc korun za metr čtvereční by to znamenalo navýšení kupní ceny přibližně o 272 tisíc korun – bez ohledu na to, zda majitel vůbec vlastní kolo.
Podle předsedy ČKAIT Roberta Špalka jsou nová pravidla v rozporu s podporou dostupného bydlení. Zároveň poukazuje na to, že novela ruší dříve povinné prostory pro kočárky, zatímco výrazně posiluje požadavky na cyklistickou infrastrukturu. ČKAIT také upozorňuje, že pravidla nereflektují místní podmínky – zejména sezónnost cyklistiky, terén či skutečnost, že ve městech jsou hojně využívána sdílená kola.
Disproporci mezi požadavky na kola a automobily kritizuje i členka představenstva ČKAIT Renata Zdařilová. Zatímco parkovací místa pro auta se nově určují podle celkové podlahové plochy domu, místa pro kola podle počtu bytů. V praxi tak může vzniknout situace, kdy u tří malých bytů 1+kk bude nutné zajistit šest míst pro kola, ale jen jedno pro auto.
Vyhláška sice umožňuje, aby obce požadavky přizpůsobily v územních plánech, nicméně do té doby se stavebníci musí řídit přísnými pravidly. Podle ČKAIT tak hrozí další zdražování bytů a komplikace pro projekty, které mají zvyšovat dostupnost bydlení.
Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe
Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?
Evropští lídři začali týden s opatrným optimismem poté, co víkendová jednání v Ženevě naznačila, že je americký prezident Donald Trump ochoten zvážit jejich výhrady k jeho návrhu na ukončení války na Ukrajině. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová označila rozhovory za „dobrý pokrok“ a uvedla, že silná evropská účast vytváří „solidní základ pro další vyjednávání“. Server Politico upozorňuje, že už samotné přizvání zástupců EU a Británie představovalo zásadní změnu – původní americký 28bodový plán je z jednání zcela vylučoval.
Nadšení ale dlouho nevydrželo. Kreml v pondělí kategoricky odmítl evropskou protiverzi amerického plánu. Podle poradce ruského prezidenta Vladimira Putina návrh „konstruktivně vůbec neodpovídá“ ruským představám. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později uvedl, že Washington a Kyjev se dohodly na zúžené verzi textu, která reflektuje část ukrajinských obav, ale řada „citlivých bodů“ bude muset být ještě prodiskutována přímo s Trumpem.
Jednání se z Ženevy přesunulo do Abú Zabí. V současné chvíli tam jedná náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll se šéfem ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylem Budanovem a ruskou delegací, napsal list Financial Times.
J.D. Vance: Ukrajina by nezvítězila ani při větší podpoře
Ukrajina by neměla na dosah vítězství proti Rusku, ani kdyby dostávala více peněz a více zbraní, uvedl americký viceprezident J.D. Vance. Podle něj je cílem návrhu americké dohody zastavit zabíjení a zachovat ukrajinskou suverenitu. Kritiky, které se snesly na plán, jsou podle něj nepochopení reality či nedorozuměním.
Klíčovým rizikem je možnost návratu k původnímu Trumpovu plánu, který vyvolal v Bruselu paniku. Dokument by podle evropských diplomatů nutil Ukrajinu vzdát se rozsáhlých území, zříci se snahy o vstup do NATO a snížit armádu z téměř milionu lidí na pouhých 600 tisíc. Obavy panují i z toho, že by takový návrh povzbudil Moskvu k dalším útokům v budoucnu.
Zelenskyj by se v takovém scénáři ocitl v neřešitelné situaci: přistoupit na podmínky vytvořené Trumpem a Putinem, nebo spoléhat na evropské sliby vojenské a finanční podpory – sliby, jejichž naplnění je nejisté, píše Politico. Evropané po téměř čtyřech letech války odmítají vyslat své vojáky na Ukrajinu. Vyhýbají se i posílení dodávek některých zbraní a nejsou schopni shodnout se na využití zmrazených ruských aktiv.
Plán EU použít 140 miliard eur zablokovaných v evropských finančních institucích jako „reparační půjčku“ pro Ukrajinu se zastavil kvůli překvapivým námitkám Belgie. Zvažují se kompromisy, jako využití části aktiv spolu s evropskými dluhopisy či přímými příspěvky vlád. Někteří diplomaté doufají, že tlak z Trumpovy strany donutí váhající státy ustoupit. Jiní se naopak obávají, že pokud se v mírové dohodě objeví sebemenší zmínka o použití aktiv, celý plán se zhroutí – zejména vzhledem k riziku, že po zrušení sankcí by Belgie mohla být povinna peníze vracet Moskvě.
Putin pochopil, že Rusko má to, co Američané hrozně chtějí: materiály pro AI
Jak daleko je Rusko v rozvoji umělé inteligence a robotiky, se kvůli jeho válečné izolaci moc neví. Má ale vzácné prvky, který chce celý svět, hlavně Američané.
Evropa navíc ustupuje i z rétoriky o možné vojenské účasti. Zatímco před rokem francouzský prezident Emmanuel Macron naznačoval možnost vyslání vojáků na Ukrajinu, dnes tento scénář prakticky nevyslovuje. Nedávná varování nového francouzského náčelníka generálního štábu Fabiena Mandona, aby se země připravila na možnost konfliktu s Ruskem, dokonce vyvolala politickou bouři. Podobně v Německu šéf diplomacie Johann Wadephul odmítl debaty o vyslání vojáků s odkazem na to, že Berlín už výrazně pomáhá posílením obrany Pobaltí.
Podle amerických republikánů je evropská pozice plná rozporů: kritizují Trumpův plán, ale nejsou ochotni podstoupit vojenské riziko. „Bez ochoty bojovat je to jen řeč,“ uvedl Greg Swenson z britské pobočky politické organizace Republicans Overseas.
Čím více se jednání vyostřují, tím větší tlak dopadá na Kyjev i na evropské vlády, které se musejí rozhodnout, zda jsou připraveny nést náklady skutečné podpory – nebo zda budou muset přijmout podmínky definované Washingtonem a Moskvou.
Související
Kyjev a Moskva obnoví vzájemné výměny zajatců. Cíl je až 1200 lidí
