Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Putin pochopil, že Rusko má to, co Američané hrozně chtějí: materiály pro AI

Putin pochopil, že Rusko má to, co Američané hrozně chtějí: materiály pro AI
Profimedia
Tereza Zavadilová

Jak daleko je Rusko v rozvoji umělé inteligence a robotiky, se kvůli jeho válečné izolaci moc neví. Má ale vzácné prvky, který chce celý svět, hlavně Američané. 

Ruský Vladimír Putin až nyní v plné síle pochopil, jaké má Rusko bohatství doslova zakopané v zemi. Minulý týden proto nařídil svým úředníkům, aby do 1. prosince připravili harmonogram pro „dlouhodobý rozvoj těžby a výroby vzácných a prvků vzácných zemin.“

Nutno říci, že ruská hlava nemá úplně nejkratší vedení, protože celosvětový boj o zdroje vzácných zemin je dávno v plném proudu a dominance Číny v této oblasti vytváří geopolitické napětí a zranitelnost pro průmysly závislé na těchto kriticky důležitých surovinách. Hloubka problému je vidět na posledním sporu amerického prezidenta Trumpa s Čínou, která se pokusila omezit vývoz těchto klíčových materiálů, až jí Američané napařili stoprocentní cla. Nyní je naštěstí spor u ledu, alespoň na nějakou dobu.

Trump podepsáním dohody o těžbě vzácných kovů také na jaře podmínil vojenskou pomoc Američanů Ukrajině. Ta má také velké zásoby minerálů v zemi. 

Kolik toho Rusko má?

Podle Amerického geologického úřadu (USGS) činí celkové světové zásoby vzácných zemin zhruba 110 milionů tun. Z toho 44 milionů tun se nachází v Číně, následuje Brazílie (s 21 miliony tun), Indie a Austrálie. Myanmar má také významné zásoby těžkých prvků vzácných zemin a patří mezi hlavní dodavatele Číny, i když přesné množství jeho zásob není známo.

USGS odhaduje, že Rusko disponuje pátými největšími známými zásobami vzácných zemin na světě – celkem 3,8 milionu tun, což je více než ve Spojených státech, které mají podle odhadů 1,9 milionu tun.

Jenže Rusko podle CNBC tvrdí něco jiného. Jeho zásoby vzácných zemin jsou prý mnohem větší, než se dosud uvádělo. Ruské ministerstvo přírodních zdrojů tvrdí, že země má zásoby 15 kovů vzácných zemin v celkovém objemu 28,5 milionu tun – tedy mnohem více, než odhaduje zmíněný Americký geologický úřad. Pokud by to byla pravda, Rusko by patřilo na druhé místo žebříčku zemí bohatých na vzácné kovy. 

Co jsou vzácné kovy

Minerály používané v komponentech pro umělou inteligenci pokrývají téměř celou periodickou tabulku prvků – od běžně dostupných prvků, jako je křemík a fosfor, až po prvky vzácných zemin, například germanium, gallium a thallium, které jsou ceněny pro své magnetické vlastnosti, vodivost a odolnost vůči teplu. Další minerály, jako kobalt, lithium, hliník, nikl a měď (souhrnně označované jako CLANCs), jsou zásadní pro ukládání energie, výrobu bateriových materiálů a elektrické rozvody.

Investiční banka Barclays tvrdí, že vlastnictví a zpracování vzácných kovů budou dělítkem budoucího úspěchu zemí i jejich vzájemné spolupráce. Válčí se totiž o zdroje a o talenty. Pomoci by to mohlo i chudším rozvojovým zemím, na jejichž území se většinou zásoby nacházejí, zatímco bohaté vyspělé země dodávají kvalifikované lidi. 

Jako celek dodávají rozvíjející se ekonomiky přibližně dvě třetiny (62 procent) světových surovin vzácných zemin a dalších minerálů. „Země bohaté na klíčové minerály mají potenciál založit nové těžební provozy a průmysl s vyšší přidanou hodnotou, což by mohlo vytvářet pracovní místa, podpořit hospodářský růst a přilákat nové zahraniční investice. Navíc rozvojem hlubších a spolehlivějších dodavatelských řetězců by tyto státy mohly získat geopolitický vliv a vytvářet aliance s technologicky vyspělými ekonomikami, jako jsou USA, Evropská unie a Japonsko,“ tvrdí v analýza Barclays. 

Rusko podle analytiků v závodu o vzácné minerály zaspalo. Vyspělé státy jako Amerika je potřebují už teď, a vytvořit celý řetězec po zpracování trvá dlouhou dobu. Navíc je kvůli válce Rusko pod sankcemi, takže vývoz bude obtížný, podobně jako se mu komplikuje vývoz ropy a plynu. Takže, jestliže se chce Rusko stát relevantním producentem vzácných kovů, pokud bude trvat válka se sousední Ukrajinou, půjde jen o marný sen. 

Trump otevřel Orbánovi kohoutky. Maďarsko může dál kupovat ruskou ropu a plyn

Maďarský premiér Viktor dosáhl zásadního politického úspěchu. U amerického prezidenta Donalda Trumpa si v sobotu zajistil podle svých slov „časově neomezenou“ výjimku na nákup ruské ropy i zemního plynu. Z výjimky nejen z Trumpových říjnových sankcí na ruské energetické kolosy Rosněfť a Lukoil bude těžit také Slovensko. Už jen proto, že většinu ropy, kterou dováží, zajišťuje importem z Ruska právě maďarský petrochemický podnik MOL.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

OBRAZEM: Pevnost z oceli a skla. JPMorgan otevřel nové sídlo za čtyři miliardy dolarů

Nové sídlo JPMorgan Chase & Co
JPMorgan, užito se svolením
 nst
nst

Největší banka světa, JPMorgan Chase & Co., slavnostně otevřela své nové globální sídlo na adrese 270 Park Avenue v New Yorku. Mrakodrap vysoký 423 metrů se stal novou dominantou města. Předseda představenstva a generální ředitel Jamie Dimon označil projekt za „dar městu“, zatímco autor new age literatury Deepak Chopra, který se podílel na návrhu interiérů budovy, při jejím slavnostním otevření uvedl, že budova má připomínat, že „skutečnou měnou života je vědomí“.

Architektonický návrh pochází z dílny Normana Fostera, jehož studio Foster + Partners je podepsáno i pod londýnským sídlem agentury Bloomberg. Nová budova má masivní tvar složený z pravoúhlých bloků a podle Fostera „zabírá mřížku“ newyorských ulic. Na rozdíl od jeho jiných projektů, jako je ikonický londýnský Gherkin, působí 270 Park těžce a monumentálně. Mnozí kritici tvrdí, že jde spíše o Dimonovu budovu než Fosterovu – samotný šéf banky prý osobně zasahoval do architektonických rozhodnutí i vývoje projektu.

FOTOGALERIE: Prohlédněte si nové sídlo JPMorgan 

Budova za miliardy dolarů

Budova stála podle JPMorgan čtyři miliardy dolarů a vznikla po demolici původního sídla – elegantní Union Carbide Building z 50. let, které bylo ještě nedávno považováno za jednu z největších ekologických rekonstrukcí na světě. Demolice vyvolala mezi architekty značnou kritiku, uvedla agentura Bloomberg.

Nové sídlo přesto přináší moderní technologie a luxusní vybavení. Nabízí 19 restaurací a kaváren, dvě venkovní zahrady, meditační místnosti, fitness centrum, kadeřnictví i wellness zónu. O provoz gastronomických prostor se stará slavný restauratér a držitel Michelina Danny Meyer. Architekti společnosti Gensler a tým kolem Chopry navrhli interiéry tak, aby podporovaly zdravé pracovní prostředí a přísun čerstvého vzduchu.

Technicky patří 270 Park k nejambicióznějším projektům posledních let. Budova využívá 95 tisíc tun oceli – o 60 procent více než Empire State Building – a je napájena zcela vodní energií. Disponuje také systémem LEED Platinum, i když kritici upozorňují, že jeho metodika nezohledňuje uhlíkovou stopu samotné výstavby.

Domoplan má stavební povolení pro prvních 500 bytů v projektu Brixx v Brně

Domoplan startuje výstavbu projektu Brixx. V Brně vyroste čtvrť za miliardy

Developerská společnost Domoplan získala stavební povolení pro první část projektu Brixx ve Starém Lískovci v Brně s 500 byty a začíná stavět. První byty mají být hotové v roce 2028, všech 900 bytů potom o dva roky později. Firma zároveň spustila prodej bytů. Investiční náklady v první etapě přesáhnou čtyři miliardy korun.

Přečíst článek

Na fasádě se má koncem roku objevit umělecká instalace Celestial Passage od světelného umělce Lea Villareala, která má tvořit „jemně se vlnící monochromatické světlo“. JPMorgan doufá, že se stane stejně oblíbenou jako Villarealovo nasvícení sanfranciského Bay Bridge.

Budova, která je dvakrát vyšší než její předchůdkyně, se rychle stala novou dominantou newyorské Midtown Manhattan. Podle komentátorů její monumentální styl symbolizuje konec pokory, kterou finanční svět projevil po krizi v roce 2008. JPMorgan tak nejen potvrdil svou pozici největší banky světa, ale také se zařadil mezi nejvlivnější světové realitní developery.

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Spotřebitelský úvěr

Investice, aplikace i bonusy. Projděte si nejzajímavější novinky bank tohoto podzimu

Přečíst článek

Ruský soud poslal Češku za boj na straně Ukrajiny na 13 let do vězení

Ruský soud poslal Češku za boj na straně Ukrajiny na 13 let do vězení
ČTK
 ČTK

Ruský soud v nepřítomnosti uložil Češce trest 13 let vězení za účast v bojích na straně Ukrajiny. Informoval o tom dnes vyšetřovací výbor, který má v Rusku funkci kriminální ústředny.

Podle vyšetřovatelů žena od listopadu 2023 do června letošního roku působila v 59. brigádě ukrajinské armády. Soud ji podle zákonů Ruské federace shledal vinnou ze spáchání trestného činu žoldnéřské účasti v ozbrojeném konfliktu.

Vyšetřovací výbor zveřejnil fotografii i jméno odsouzené a zároveň uvedl, že na ni byl vydán mezinárodní zatykač. Pokud by se dostala do rukou ruské justice, třináctiletý trest by vykonala v trestanecké kolonii s běžným režimem.

Prokuratura takzvané Doněcké lidové republiky (DNR), kterou Rusko spolu s dalšími ukrajinskými oblastmi anektovalo v roce 2022, v polovině října uvedla, že 24letá Češka působila v ukrajinské jednotce bezpilotních systémů a jako „žoldnéřka“ se po absolvování výcviku účastnila bojů proti ruským silám. Za to podle prokuratury pobírala finanční odměnu.

Střela s plochou dráhou letu Flamingo

Češi vybrali miliony za den. Střely pojmenované po Drábové míří na frontu

Ukrajina získá díky iniciativě Dárek pro Putina dvě střely s plochou dráhou letu Flamingo pojmenované po zesnulé předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Daně Drábové. V říjnu iniciativa ve sbírce na střelu vybrala od dárců požadovanou částku 12,5 milionu korun za jeden den a oznámila, že ukrajinský výrobce dar zdvojnásobí a za vybrané peníze dodá dvě střely. Upozornil na to server Novinky.cz.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme