Putin pochopil, že Rusko má to, co Američané hrozně chtějí: materiály pro AI
Jak daleko je Rusko v rozvoji umělé inteligence a robotiky, se kvůli jeho válečné izolaci moc neví. Má ale vzácné prvky, který chce celý svět, hlavně Američané.
Ruský Vladimír Putin až nyní v plné síle pochopil, jaké má Rusko bohatství doslova zakopané v zemi. Minulý týden proto nařídil svým úředníkům, aby do 1. prosince připravili harmonogram pro „dlouhodobý rozvoj těžby a výroby vzácných a prvků vzácných zemin.“
Nutno říci, že ruská hlava nemá úplně nejkratší vedení, protože celosvětový boj o zdroje vzácných zemin je dávno v plném proudu a dominance Číny v této oblasti vytváří geopolitické napětí a zranitelnost pro průmysly závislé na těchto kriticky důležitých surovinách. Hloubka problému je vidět na posledním sporu amerického prezidenta Trumpa s Čínou, která se pokusila omezit vývoz těchto klíčových materiálů, až jí Američané napařili stoprocentní cla. Nyní je naštěstí spor u ledu, alespoň na nějakou dobu.
Trump podepsáním dohody o těžbě vzácných kovů také na jaře podmínil vojenskou pomoc Američanů Ukrajině. Ta má také velké zásoby minerálů v zemi.
Kolik toho Rusko má?
Podle Amerického geologického úřadu (USGS) činí celkové světové zásoby vzácných zemin zhruba 110 milionů tun. Z toho 44 milionů tun se nachází v Číně, následuje Brazílie (s 21 miliony tun), Indie a Austrálie. Myanmar má také významné zásoby těžkých prvků vzácných zemin a patří mezi hlavní dodavatele Číny, i když přesné množství jeho zásob není známo.
USGS odhaduje, že Rusko disponuje pátými největšími známými zásobami vzácných zemin na světě – celkem 3,8 milionu tun, což je více než ve Spojených státech, které mají podle odhadů 1,9 milionu tun.
Jenže Rusko podle CNBC tvrdí něco jiného. Jeho zásoby vzácných zemin jsou prý mnohem větší, než se dosud uvádělo. Ruské ministerstvo přírodních zdrojů tvrdí, že země má zásoby 15 kovů vzácných zemin v celkovém objemu 28,5 milionu tun – tedy mnohem více, než odhaduje zmíněný Americký geologický úřad. Pokud by to byla pravda, Rusko by patřilo na druhé místo žebříčku zemí bohatých na vzácné kovy.
Co jsou vzácné kovy
Minerály používané v komponentech pro umělou inteligenci pokrývají téměř celou periodickou tabulku prvků – od běžně dostupných prvků, jako je křemík a fosfor, až po prvky vzácných zemin, například germanium, gallium a thallium, které jsou ceněny pro své magnetické vlastnosti, vodivost a odolnost vůči teplu. Další minerály, jako kobalt, lithium, hliník, nikl a měď (souhrnně označované jako CLANCs), jsou zásadní pro ukládání energie, výrobu bateriových materiálů a elektrické rozvody.
Investiční banka Barclays tvrdí, že vlastnictví a zpracování vzácných kovů budou dělítkem budoucího úspěchu zemí i jejich vzájemné spolupráce. Válčí se totiž o zdroje a o talenty. Pomoci by to mohlo i chudším rozvojovým zemím, na jejichž území se většinou zásoby nacházejí, zatímco bohaté vyspělé země dodávají kvalifikované lidi.
Jako celek dodávají rozvíjející se ekonomiky přibližně dvě třetiny (62 procent) světových surovin vzácných zemin a dalších minerálů. „Země bohaté na klíčové minerály mají potenciál založit nové těžební provozy a průmysl s vyšší přidanou hodnotou, což by mohlo vytvářet pracovní místa, podpořit hospodářský růst a přilákat nové zahraniční investice. Navíc rozvojem hlubších a spolehlivějších dodavatelských řetězců by tyto státy mohly získat geopolitický vliv a vytvářet aliance s technologicky vyspělými ekonomikami, jako jsou USA, Evropská unie a Japonsko,“ tvrdí v analýza Barclays.
Rusko podle analytiků v závodu o vzácné minerály zaspalo. Vyspělé státy jako Amerika je potřebují už teď, a vytvořit celý řetězec po zpracování trvá dlouhou dobu. Navíc je kvůli válce Rusko pod sankcemi, takže vývoz bude obtížný, podobně jako se mu komplikuje vývoz ropy a plynu. Takže, jestliže se chce Rusko stát relevantním producentem vzácných kovů, pokud bude trvat válka se sousední Ukrajinou, půjde jen o marný sen.
Maďarský premiér Viktor dosáhl zásadního politického úspěchu. U amerického prezidenta Donalda Trumpa si v sobotu zajistil podle svých slov „časově neomezenou“ výjimku na nákup ruské ropy i zemního plynu. Z výjimky nejen z Trumpových říjnových sankcí na ruské energetické kolosy Rosněfť a Lukoil bude těžit také Slovensko. Už jen proto, že většinu ropy, kterou dováží, zajišťuje importem z Ruska právě maďarský petrochemický podnik MOL.
Trump otevřel Orbánovi kohoutky. Maďarsko může dál kupovat ruskou ropu a plyn
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
