Umělá inteligence je další velkou sázkou skupiny KKCG. Prostřednictvím fondu Link-XPV chce podpořit vznik nové generace AI firem v USA. Peníze pošle do start-upů z prostředí MIT a Harvardu.

Prostřednictvím kapitálového vstupu se investiční skupina KKCG stala investorem fondu Link-XPV společnosti Link Ventures, který se zaměřuje na podporu AI start-upů v rané fázi vývoje. Fond sídlí v Cambridge v americkém státě Massachusetts, jednom z hlavních světových center technologických inovací.

Komárkova Aricoma zajistí IT služby pro Evropu. Inkasuje miliardy. A není to poprvé

Zprávy z firem

Česká společnost Aricoma znovu uspěla v evropském IT tendru. Zakázka má hodnotu téměř 15 miliard korun.

ČTK

Přečíst článek

Fond cílí na talenty z akademického prostředí

Link Ventures založil odborník na umělou inteligenci Dave Blundin, k němuž se v rámci fondu Link-XPV připojil podnikatel a investor Peter Diamandis. Fond je úzce napojen na akademické prostředí a plánuje, že asi 75 procent investičních příležitostí bude pocházet ze start-upového ekosystému Massachusetts Institute of Technology (MIT) a Harvardovy univerzity.

Vedle kapitálu nabídne fond vybraným firmám také přístup k datům a výpočetním kapacitám, kancelářským prostorám, mentoringu či kontaktům na investory a průmyslové partnery. Cílem je urychlit vývoj projektů v oblasti umělé inteligence už v inkubační fázi.

AI jako klíčový pilíř inovací

Podle skupiny KKCG zapadá investice do dlouhodobé strategie zaměřené na podporu technologických inovací.

„Umělá inteligence zásadně proměňuje svět, ve kterém žijeme. Právě podpora inovací a technologického rozvoje je jedním z klíčových pilířů skupiny KKCG,“ uvedl Karel Komárek mladší, generální ředitel KKCG US.

Karel Komárek mladší investoval miliony dolarů do londýnského fintechu Zilch

Zprávy z firem

Syn miliardáře Karla Komárka staršího vedl kolo financování pro britský fintechový start-up Zilch se svou KKCG US Advisory.

nst

Přečíst článek

Důležitou roli sehrála i přítomnost skupiny v Bostonu. „Díky působení v regionu máme možnost zblízka sledovat špičkové AI talenty i dynamicky se rozvíjející místní start-upovou scénu,“ doplnil Christian Cantalupo, investiční ředitel KKCG. Podle něj je skupina připravena sdílet s portfoliovými firmami své provozní know-how i mezinárodní síť kontaktů.

Součástí investice je také zapojení Karla Komárka mladšího do poradního výboru komanditních společníků fondu Link-XPV. To má posílit spolupráci mezi fondem a investory a přispět k dalšímu rozvoji platformy.

Zakladatel Link Ventures Dave Blundin označil vstup KKCG za významný milník. „Investice skupiny KKCG potvrzuje naši ambici stát se přední venture platformou pro špičkové AI talenty z celého světa, zejména z MIT a dalších elitních institucí,“ uvedl. Partnerství podle něj reflektuje přesvědčení, že nová generace AI projektů bude vznikat rychleji a vytvářet bezprecedentní hodnotu.

KKCG vedle svých hlavních pilířů – herního a zábavního průmyslu, energetiky, IT služeb a realit – dlouhodobě rozvíjí také technologicky orientované investice. Zaměřuje se mimo jiné na oblasti AI, Web3, kyberbezpečnosti, medtech a healthtech a investuje jak do start-upů, tak do zavedených technologických firem na globálních trzích.

KKCG spouští miliardovou emisi dluhopisů pro drobné investory

Money

Společnost KKCG Real Estate Financing uvádí na trh novou emisi zajištěných dluhopisů v předpokládaném objemu jedné miliardy korun, s možností navýšení až na dvě miliardy korun. Dluhopisy jsou určeny retailovým investorům a veřejná nabídka začne 2. prosince 2025. Emise je koncipována podle českého práva, ponese fixní kupón 6,5 procenta vyplácený pololetně a její splatnost připadne na rok 2030. Jmenovitá hodnota jednoho dluhopisu činí 10 tisíc korun.

nst

Přečíst článek

Od začátku roku 2026 čeká zaměstnance, živnostníky i brigádníky řada změn v daních, odvodech i benefitech. Brigádníci si budou moci bez odvodů vydělat víc, OSVČ naopak zasáhne další skokové zvýšení záloh. Novinky přinese i růst minimální mzdy, zaměstnanecké akcie nebo zpřísnění pravidel pro benefity. Přehled změn shrnuje poradenská společnost BDO.

Lidé pracující na dohodu o provedení práce (DPP) si v roce 2026 budou moci vydělat více peněz, aniž by museli odvádět sociální a zdravotní pojištění. Limit se zvyšuje z 11 500 korun na 12 000 korun měsíčně.

„Zatímco v roce 2025 bylo nutné odvody hradit už od příjmu 11 500 korun, v roce 2026 se hranice posouvá na 12 tisíc,“ říká Monika Lodrová, daňová poradkyně a partnerka společnosti BDO.

Změna souvisí s navázáním DPP na průměrnou mzdu. U dohody o pracovní činnosti (DPČ) zůstává limit beze změny na 4 500 korun.

Program nové vlády odhalen. Chce ochránit korunu, krotit Green Deal a zvedat důchody

Politika

Rodící se koalice ANO, SPD a Motoristů odeslala na Hrad návrh programového prohlášení. Kabinet slibuje udržet deficit veřejných financí „bezpečně pod 3 % HDP“ či nepřijmout euro. Zásadní změny chystá v sociálním systému, důchodech a na trhu práce. V energetice chce stát posílit kontrolu nad výrobou ve skupině ČEZ a přenést veškeré poplatky na podporované zdroje energie (POZE) na státní rozpočet. Vláda zároveň ohlašuje revizi evropské zelené dohody a odmítá rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu (ETS2).

ČTK

Přečíst článek

OSVČ čeká rekordní zdražení

Podnikatele a živnostníky naopak čeká další výrazné zvýšení minimálních odvodů. Od ledna 2026 si připlatí zhruba o 1 200 korun měsíčně. Jde o důsledek dříve schváleného růstu vyměřovacího základu. Nová, Babišova vláda ovšem slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které by tak mělo zůstat na 35 procentech průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku roku 2026 nepodaří, a tak bude platit již dříve schválené zvýšení.

„OSVČ s minimálními zálohami zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění dohromady o 1 124 korun měsíčně více, u paušální daně je to 1 268 korun,“ uvádí Petra Pospíšilová, vedoucí daňového oddělení BDO.

Lukáš Kovanda: Stát v příštím roce pořádně naloží podnikatelům s nižšími příjmy

Názory

Paušální daň jim podnikatelů a živnostníci, jejichž příjmy v předchozím roce nepřesáhly jeden milion korun, vyskočí o skoro 15 procent, což je bezmála sedminásobek očekávané inflace.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Celkové minimální odvody OSVČ s hlavní činností tak v roce 2026 dosáhnou 9 026 korun měsíčně, u paušální daně v prvním pásmu 9 984 korun. Vznikající vláda chce ale odvody do konce března 2026 zase vrátit na úroveň roku 2025. A vybrané navýšení do té doby plánuje živnostníkům a podnikatelům vrátit.

 „OSVČ se mohou přihlásit do režimu paušální daně do 12. ledna 2026, výhodou je jednodušší režim, kdy poplatníci posílají jen jednu částku místo dvou, a ve většině případů nemusí podávat daňové přiznání,“ dodává Pospíšilová.

Vyšší minimální mzda ovlivní daně i bonusy

Minimální mzda vzroste od ledna 2026 o 1 600 korun na 22 400 korun hrubého. Změna se dotkne nejen lidí s minimální mzdou, ale i nároku na daňové bonusy.

„Například pro daňový bonus na dítě musí mít zaměstnanec příjem alespoň poloviny minimální mzdy, tedy nově 11 200 korun měsíčně,“ upozorňuje Lodrová z BDO.

Vyšší minimální mzda zvedne i zdravotní pojištění osob bez zdanitelných příjmů, například studentů nad 26 let. To bude činit 3 024 korun měsíčně.

Příspěvek na penzijko pro rizikové profese

Novinkou je povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění u vybraných rizikových profesí. Zaměstnavatelé budou muset přispívat 4 procenta z vyměřovacího základu na sociální pojištění.

„Podmínkou je alespoň tři směny rizikové práce v měsíci,“ říká Jana Heranová, vedoucí mzdového oddělení BDO. Pokuty za porušení povinností mohou dosáhnout až dvou milionů korun.

Benefity se dočkají zpřísnění

Od roku 2026 se zpřísní pravidla pro daňové osvobození nepeněžních benefitů. Osvobozené budou jen ty, které zaměstnanec dostává nad rámec mzdy.

„Pokud benefity fakticky nahrazují část mzdy, budou se nově danit,“ vysvětluje Lodrová. Stejně se bude nakládat například s ročním bonusem, který má zaměstnanec možnost nechat si vyplatit ve formě „volnočasových“ benefitů. Lze tak očekávat, že někteří zaměstnavatelé budou plán zaměstnaneckých benefitů revidovat.

Novinky u zaměstnaneckých akcií

Změny se týkají i zaměstnaneckých akcií. Nový daňový režim má pomoci startupům a menším firmám, které často nemohou konkurovat vysokými platy, ale mohou nabídnout vlastnický podíl ve společnosti. „Zaměstnanecké akcie tak mohou pomoci náboru nových zaměstnanců a motivovat je k dlouhodobému růstu spolu s firmou,“ říká daňová poradkyně s tím, že nový daňový režim, který si musí zaměstnavatel výslovně zvolit oznámením na finanční úřad a jeho vhodným nastavením, však v současném znění přináší poměrně vysokou míru nejistoty v posouzení splnění podmínek a administrativní zátěže, jako jsou opakované znalecké posudky. Jeho praktická použitelnost je tak zatím s otazníkem. „V některých případech tak může být vhodnější využít existujícího režimu volitelného odkladu zdanění,“ uzavírá Lodrová.