Vyšší navrhovaný letošní schodek státního rozpočtu sice čeří politické vody, Českou národní banku ale nechává v klidu. Navýšení plánovaného deficitu z 286 na 310 miliard korun evidentně pro ČNB není ničím zásadním, alespoň z hlediska její zákonem dané snahy o udržování stabilní cenové hladiny.

Přitom v minulosti ČNB upozorňovala, že klíčovým zdrojem výraznější inflace jsou poměrně vysoké rozpočtové schodky. Zmíněné navýšení deficitu na 310 miliard ale udrží schodek veřejných financí v poměru k hrubému domácímu produktu na úrovni kolem dvou procent. Tedy zhruba na stejné úrovni, jakou plánovala i Fialova vláda, když navrhovala schodek 286 miliard korun. 

Podstatná část navýšení schodku je navíc fakticky dána loňským ukončením uplatňování kontroverzní daně z mimořádných zisků. Daň, kterou platili takřka výhradně menšinoví akcionáři energetické společnosti ČEZ, a proti níž se veřejně vymezuje už třeba i část vedení opoziční ODS, skončila loni. Vynášela až takřka 40 miliard korun ročně. Pokud by ji Fialova vláda loni neuplatňovala, její výsledný schodek za loňský rok by nečinil bezmála 291 miliard korun, nýbrž takřka 330 miliard korun. Byl by tedy o nějakých dvacet miliard korun vyšší, než ten jaký pro letošek plánuje kabinet Babišův.

Úvahy nad inflačními tlaky

Z hlediska ČNB tak vyšší schodek evidentně nevyvolává žádné nové inflační tlaky. I proto, že vlastně odráží ukončení účinnosti jedné kontroverzní daně, uvalené na specifickou, poměrně úzkou část poplatníků.

To, že ČNB zůstává i po navýšení plánovaného rozpočtového schodku „v klidu“, nejlépe ilustruje fakt, že v posledních dnech začali její představitelé signalizovat možnost až dvojí letošní redukce základní úrokové sazby. K takové signalizaci by se neuchylovali, pokud by se rozpočtový schodek zásadněji vymykal dosavadní linii, takže by hrozil vyvolat výraznější dodatečné inflační tlaky. V takovém případě by ČNB těžko mohla zahájit komunikaci o možném snížení sazeb, a naopak by upozorňovala na jejich možné zvýšení.

ČNB ovšem nejenže zjevně nemá navýšený rozpočtový schodek za jakkoli výrazněji proinflační, navíc si všímá možných protiinflačních tlaků přicházejících ze zahraničí. Člen bankovní rady ČNB Jan Procházka upozornil na možnost až dvojího letošního snížení základní úrokové sazby v případě kolapsu zejména akciových trhů ve světě. Procházka šířeji hovořIl o možném pádu cen aktiv, nejen akcií, který by zbrzdil hospodářské oživení v Německu, stěžejním vývozním trhu České republiky. Podle něj rekordní ocenění akcií klíčových světových trhů nemusí být udržitelné.

Přijde to opět z ciziny?

Jen o den dříve, toto úterý, se v podobném duchu vyjádřil také viceguvernér ČNB Jan Frait, podle nějž mohou zahraniční faktory vést k otevření debaty o snížení úrokových sazeb, letos nejvýše o 50 bazických bodů. Centrální banka by podle něj měla jednat preventivně. Faktory, jako je možný růst dlouhodobějších tržních úrokových sazeb nebo možné náznaky nerovnováhy na finančních trzích, tak mohou ČNB už celkem záhy přimět ke snížení sazeb, byť zřejmě ne hned na zasedání v nadcházejícím týdnu. Rovněž Frait, podobně jako Procházka, se tedy evidentně obává možných otřesů na světových trzích aktiv, jimiž by se ony jím zmíněné nerovnováhy zhmotnily.

Poselství ČNB je tudíž zřejmé. Vyšší domácí rozpočtový schodek za proinflační nepovažuje, naopak se v rostoucí míře zaměřuje na možné protiinflační tlaky přicházející ze zahraničí. 

Trh novou komunikaci ČNB již reflektuje. Zatímco před pouhým měsícem předpokládal, že během jednoho roku se základní sazba ČNB zvýší z nynější úrovně 3,5 procenta na úroveň 3,75 (viz graf agentury Bloomberg: žlutá křivka), potenciálně dokonce na rovná čtyři procenta, nyní jako s nejpravděpodobnějším počítá se scénářem jejího poklesu na tři procenta (tentýž graf: zelená křivka). Během měsíce se tak sazba ČNB v ročním výhledu trhu snížila až o jeden procentní bod. To není málo. Snížila se navzdory navýšení plánovaného letošního schodku. Které tudíž za jakkoli zásadní, totiž proinflační, nepovažují ani trhy samotné, tedy čeští i zahraniční investoři.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že on a ministerstvo zahraničí budou ignorovat Kancelář prezidenta republiky. Mezi ministrem a prezidentem propukl v týdnu spor kvůli Macinkovým sms zprávám týkajícím se jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Macinka dnes řekl, že se za zprávy nebude omlouvat. Zprávy určené pro prezidentova poradce Petra Koláře tento týden Pavel zveřejnil s tím, že je pokládá za pokus o vydírání. Macinkova slova o ignorování hlavy státu kritizuje opozice.

"Myslím, že situace by měla být zklidňována, proto mně nezbývá nic jiného než pana prezidenta nejenom já osobně ale i jako ministerstvo zahraničí ho budeme prostě teď ignorovat," řekl Macinka v Otázkách Václava Moravce. "Nemám za co se mu omlouvat. Nejrozumnější způsob, jak situaci neeskalovat, je ignorovat Kancelář prezidenta republiky," dodal. Spor s prezidentem se týká jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí, což prezident odmítá. Podle Macinky se tím pohybuje mimo ústavní rámec.

Macinka funguje jako Babišův štít

Názory

Andrej Babiš je s Petrem Macinkou spokojený. Rozhodně ho nemíní kvůli jeho permanentním kauzám odvolávat z funkce ministra, spolupráce s ním „je výborná“. Babiš je evidentně rád, že veřejnost řeší neustálé přešlapy jeho ministra, a ne jeho vládnutí.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) na síti X připomněl článek 63 ústavy, podle kterého prezident mimo jiné zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy či pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí. Připojil i znění slibu člena vlády, že bude zachovávat ústavu a zákony. "Další komentář považuji za zbytečný," napsal.

Předseda Starostů Vít Rakušan uvedl, že Macinka se bude chovat jako ignorant, který nerespektuje, že prezident zastupuje zemi navenek. "Nechceme, aby naši zemi vedli ignoranti. Premiér, pokud vládu skutečně řídí, by z ní měl ignoranty s Macinkou v čele odvolat," dodal. Macinka v pořadu zopakoval, že na jednání koaliční rady či vlády bude diskuse, kdo povede delegaci na summit NATO letos v létě. "Prezident se tím, co dělá, situuje do role lídra opozice. Nevidím důvod, proč by měla opozice reprezentovat ČR na takto zásadním jednání," řekl ministr v ČT.

Kdo nakonec pojede?

Mluvčí prezidenta Vojtěch Šeliga už dříve uvedl, že ohledně účasti je relevantní dohoda mezi hlavou státu a premiérem Andrejem Babišem (ANO). Macinka považuje za vhodné, aby na summit jel právě Babiš, protože zahraniční politiku podle něj vytváří vláda na základě svého programového prohlášení.

Šéf diplomacie vyloučil rezignaci, ke které ho vyzývají opoziční strany. Kvůli případu bude příští týden Sněmovna hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě. "Prezident si zvykl, že vláda skákala, jak on pískal. Možná si myslel, že to bude pokračovat, ale je-li to opoziční prezident a chce věci v rozporu s programovým prohlášením a tím, co jsme říkali před volbami, bude si muset zvyknout, že s ním bude komunikováno jako s opozicí," dodal.