Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,9 procenta z tempa 3,3 procenta loni. Ve svém výhledu to předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad letošního růstu v eurozóně snížila na 0,8 procenta, hospodářskou aktivitu v zemích používajících euro podle ní zbrzdí vyšší náklady na energie. V prosinci OECD letošní růst v eurozóně odhadovala na 1,2 procenta. Odhad růstu ve Spojených státech organizace naopak zlepšila, a to na 2,0 procenta z dosud předpokládaných 1,7 procenta.
Ekonomika EU loni mírně ožila – ale jen díky spotřebě domácností. Investice naproti tomu zamrzly, a to v rozsahu, který bývá typický spíš pro období recese.
V uplynulém týdnu došlo k historické otočce, která přinesla nebývalý růst cen evropských akcií. Mluví se o renesanci evropské ekonomiky a tolik potřebném novém impulsu pro hospodářství. Německo se rozhodlo přepsat pravidla své tradičně střídmé fiskální politiky a výrazně zvýšit státní výdaje. Vláda oznámila záměr investovat 500 miliard eur do modernizace klíčových hospodářských oblastí.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazbu snížila na 2,50 procenta, sazbu pro hlavní refinanční operace na 2,65 procenta a sazbu mezní zápůjční facility na 2,90 procenta. Snižováním úroků se ECB snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
Evropské akcie stále dramatičtěji zaostávají za americkými, což se za Trumpa ještě prohloubí. Obnovitelné zdroje tlačené Bruselem totiž elektřinu dále zdražují, zatímco Trump vsází na lacinou fosilní elektřinu, aby mocně rozvíjel umělou inteligenci, v níž EU již teď povážlivě ztrácí.
Evropa ztrácí, říká Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB a současný šéf Národní rozpočtové rady, která sleduje útraty státu. „Evropa se z hlediska svého světového významu zmenšuje,“ říká Hampl. Zatím se neprobudila, a nezjistila, že se směr vývoje dramaticky změnil.
Polsko pod vedením proevropsky směřující vlády pomalu otřepává pověst druhého Maďarska a stává se regionálním lídrem. Poláci však chtějí víc. I když Varšavu čeká ještě dost práce, na mnohé stereotypy o polské ekonomice bychom měli nadobro zapomenout. A možná by Česko mohlo něco okoukat.
Ekonomika eurozóny by v příštích měsících mohla růst pomalejším tempem a její výhled pro středně dlouhé období zůstává nejistý. Uvedla to prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti. Prohlásila rovněž, že boj s vysokou inflací se blíží ke konci.
Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání přikročila k dalšímu snížení úroků, aby podpořila ekonomiku eurozóny. Depozitní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) podle očekávání snížila depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Základní úroková sazbu pak ECB snížila o 0,6 procentního bodu na 3,65 procenta.
Americká společnost IBM představila technologii, která by mohla umožnit výrobu čipů menších než jeden nanometr. Nové řešení má zvýšit výkon procesorů až o 50 procent a výrazně snížit jejich energetickou náročnost, což je důležité zejména s rostoucí poptávkou po výpočetním výkonu pro umělou inteligenci (AI), uvedla agentura AFP. Firma tvrdí, že uvedenou technologii představila jako první na světě.
Írán odhaduje, že zavedením mýta v Hormuzském průlivu by ročně získal asi 40 miliard dolarů (853 miliard Kč), informoval deník The Washington Post (WP). Teherán usiluje o zavedení poplatků za plavbu v rámci mírové dohody se Spojenými státy. Washington ale trvá na tom, že to Íránu nedovolí.
Ukrajina dostane od Světové banky další pomoc ve výši 3,39 miliardy dolarů 💰(zhruba 72,5 miliardy korun). Oznámila to dnes podle agentury DPA na konferenci o poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková.
Číst více
Evropané po inflační vlně z posledních let výrazně omezují spotřebu a více spoří. To může výrazně zbrzdit hospodářský růst kontinentu, upozorňuje analýza listu The Wall Street Journal (WSJ). Reálná spotřeba domácností od roku 2019 vzrostla v eurozóně jen o 5,5 procenta a v Británii o dvě procenta, zatímco ve Spojených státech o 18 procent.
Pražská burza dnes oslabila. Index PX klesl 📉 o 0,20 procenta na 2555,18 bodu. Akcie zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) znovu prohloubily svou minimální cenu. Jejich propad společně se ztrátami emisí energetické firmy ČEZ a Komerční banky táhly dolů celou burzu.
Ceny ropy 🛢 se dnes pohybovaly kolem nejnižší hodnoty od konce února. Trhy totiž očekávají růst dodávek z Blízkého východu. Odpoledne však začala cena růst po zprávě listu The Wall Street Journal, že Írán chce získat miliardy dolarů z poplatků za využívání Hormuzského průlivu. Ropa Brent přidává 1,4 procenta na 74,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 1,8 procenta a prodávala se za téměř 71,60 dolaru za barel.
Česká měna zakončila k euru beze změny na 24,25 Kč/EUR. Vůči americkému dolaru zastavila předchozí oslabování, když dnes zpevnila o šest haléřů na 21,32 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na dnešek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka ✅ přijala dnes odpoledne. Na síti X to uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS).
Americký výrobce elektromobilů Tesla 🔋🚗 vytvoří ve svém německém závodě dalších 1000 pracovních míst. Od října by chtěl vyrábět 7500 vozů týdně, uvedla podle agentur DPA a Reuters firma. Už v dubnu automobilka uvedla, že zvýší počet zaměstnanců v závodě v Grünheide u Berlína o 1000 do konce června.
Číst více
Šéf pardubické Explosie Tomáš Rubáček k 30. červnu z rodinných důvodů rezignuje, řekl mluvčí výrobce výbušnin Martin Vencl. Společnost patří státu, vláda zvažuje její prodej. Na Rubáčkovu rezignaci dnes s odvoláním na zdroj z ministerstva průmyslu a obchodu upozornil server Neovlivní.cz.
Číst více
