Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,9 procenta z tempa 3,3 procenta loni. Ve svém výhledu to předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad letošního růstu v eurozóně snížila na 0,8 procenta, hospodářskou aktivitu v zemích používajících euro podle ní zbrzdí vyšší náklady na energie. V prosinci OECD letošní růst v eurozóně odhadovala na 1,2 procenta. Odhad růstu ve Spojených státech organizace naopak zlepšila, a to na 2,0 procenta z dosud předpokládaných 1,7 procenta.
Ekonomika EU loni mírně ožila – ale jen díky spotřebě domácností. Investice naproti tomu zamrzly, a to v rozsahu, který bývá typický spíš pro období recese.
V uplynulém týdnu došlo k historické otočce, která přinesla nebývalý růst cen evropských akcií. Mluví se o renesanci evropské ekonomiky a tolik potřebném novém impulsu pro hospodářství. Německo se rozhodlo přepsat pravidla své tradičně střídmé fiskální politiky a výrazně zvýšit státní výdaje. Vláda oznámila záměr investovat 500 miliard eur do modernizace klíčových hospodářských oblastí.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazbu snížila na 2,50 procenta, sazbu pro hlavní refinanční operace na 2,65 procenta a sazbu mezní zápůjční facility na 2,90 procenta. Snižováním úroků se ECB snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
Evropské akcie stále dramatičtěji zaostávají za americkými, což se za Trumpa ještě prohloubí. Obnovitelné zdroje tlačené Bruselem totiž elektřinu dále zdražují, zatímco Trump vsází na lacinou fosilní elektřinu, aby mocně rozvíjel umělou inteligenci, v níž EU již teď povážlivě ztrácí.
Evropa ztrácí, říká Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB a současný šéf Národní rozpočtové rady, která sleduje útraty státu. „Evropa se z hlediska svého světového významu zmenšuje,“ říká Hampl. Zatím se neprobudila, a nezjistila, že se směr vývoje dramaticky změnil.
Polsko pod vedením proevropsky směřující vlády pomalu otřepává pověst druhého Maďarska a stává se regionálním lídrem. Poláci však chtějí víc. I když Varšavu čeká ještě dost práce, na mnohé stereotypy o polské ekonomice bychom měli nadobro zapomenout. A možná by Česko mohlo něco okoukat.
Ekonomika eurozóny by v příštích měsících mohla růst pomalejším tempem a její výhled pro středně dlouhé období zůstává nejistý. Uvedla to prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti. Prohlásila rovněž, že boj s vysokou inflací se blíží ke konci.
Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání přikročila k dalšímu snížení úroků, aby podpořila ekonomiku eurozóny. Depozitní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) podle očekávání snížila depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Základní úroková sazbu pak ECB snížila o 0,6 procentního bodu na 3,65 procenta.
Pražská burza mírně 📈 posílila. Index PX stoupl o 0,12 procenta na 2583,73 bodu. Nahoru burzu táhly hlavně zdražující akcie energetické firmy ČEZ a bankovní skupiny Erste, které patřily k emisím s největšími objemy obchodů. Nejvýraznějších růstů dosáhly strojírny Doosan Škoda Power a stavitel solárních elektráren Photon Energy, jejichž cenné papíry shodně posílily o více než osm procent.
Izraelská armáda ☝️ překročila v jižním Libanonu takzvanou žlutou linii, která vymezuje okupované libanonské území podél hranic. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na izraelská média. Není zatím jasné, o jak rozsáhlý postup se jedná. Děje se tak v době, kdy Izrael pravidelně bombarduje Libanon navzdory podepsanému příměří a plánovaným mírovým jednáním.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) podle předsedy ODS Martina Kupky při osvětlování vyřešení střetu zájmů lže, nezveřejnil statut svěřenského fondu a část firem do něj nezahrnul. Novinářům to řekl v reakci na vyjádření premiéra k dopisu, ve kterém se Evropská komise českých úřadů doptává na některé okolnosti řešení majetkových poměrů předsedy vlády.
Lidé si zatím objednali české státní dluhopisy za 4️⃣7️⃣,7️⃣ miliardy korun. Na síti X to dnes uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Jen za pondělí dosáhl objem objednaných obligací 3,4 miliardy korun. Největší zájem mají lidé o pětiletý fixní dluhopis, nejmenší o pětiletý protiinflační dluhopis.
Premiér a šěf hnutí ANO 👴 Andrej Babiš míní, že střet zájmů spojený s majetkovými záležitostmi vyřešil daleko nad rámec českých i evropských zákonů. Uvedl, že holding Agrofert nevlastní a nebude z něj mít žádný prospěch. Evropská komise je podle něj nucena reagovat na podněty české opozice a doptává se českých úřadů.
Společnost CSG Polska, která je součástí zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group podnikatele 👨 Michala Strnada, se dohodla na výrobě motorů pro těžká terénní nákladní vozidla s polskou firmou WSK „PZL-KALISZ“. Ta mimo jiné vyrábí motory pro letadla a patří pod polský státní podnik Polska Grupa Zbrojeniowa.
Počet zemí, které přispívají do české muniční iniciativy, se 📉 snížil o polovinu, z loňských 18 na současných devět. Píše to dnes deník Financial Times s odvolání na prohlášení českého prezidenta Petra Pavla. Podle něj iniciativa stále funguje, pokles počtu přispěvatelů ale pro ni představuje nové obtíže.
Čína ❌ omezuje výjezdy do zahraničí pro špičkové odborníky soukromých firem, kteří pracují v oblasti umělé inteligence. Chce chránit svou technologii a dohnat náskok Spojených států v této klíčové oblasti. Uvádějí to zdroje agentury Bloomberg. Opatření se týká například pracovníků společností Alibaba nebo DeepSeek.
Čistý zisk čínské technologické společnosti Xiaomi se v prvním čtvrtletí meziročně propadl o 4️⃣3️⃣ procent na 6,1 miliardy jüanů (zhruba 19 miliard korun). Tržby klesly o 11 procent na 99,1 miliardy jüanů, oznámila dnes firma. Na hospodářské výsledky podniku měl negativní dopad mimo jiné růst nákladů na paměťové čipy.
Válka v Íránu a rostoucí poptávka po přepravě zboží urychluje plány Kazachstánu na drážní propojení Evropy s Čínou. Země do něj chce investovat deset miliard dolarů (zhruba 2️⃣0️⃣8️⃣ miliard korun), píše agentura Bloomberg. Konflikt na Blízkém východě přesměrovává dopravní cesty.
