Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,9 procenta z tempa 3,3 procenta loni. Ve svém výhledu to předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad letošního růstu v eurozóně snížila na 0,8 procenta, hospodářskou aktivitu v zemích používajících euro podle ní zbrzdí vyšší náklady na energie. V prosinci OECD letošní růst v eurozóně odhadovala na 1,2 procenta. Odhad růstu ve Spojených státech organizace naopak zlepšila, a to na 2,0 procenta z dosud předpokládaných 1,7 procenta.
Ekonomika EU loni mírně ožila – ale jen díky spotřebě domácností. Investice naproti tomu zamrzly, a to v rozsahu, který bývá typický spíš pro období recese.
V uplynulém týdnu došlo k historické otočce, která přinesla nebývalý růst cen evropských akcií. Mluví se o renesanci evropské ekonomiky a tolik potřebném novém impulsu pro hospodářství. Německo se rozhodlo přepsat pravidla své tradičně střídmé fiskální politiky a výrazně zvýšit státní výdaje. Vláda oznámila záměr investovat 500 miliard eur do modernizace klíčových hospodářských oblastí.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazbu snížila na 2,50 procenta, sazbu pro hlavní refinanční operace na 2,65 procenta a sazbu mezní zápůjční facility na 2,90 procenta. Snižováním úroků se ECB snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
Evropské akcie stále dramatičtěji zaostávají za americkými, což se za Trumpa ještě prohloubí. Obnovitelné zdroje tlačené Bruselem totiž elektřinu dále zdražují, zatímco Trump vsází na lacinou fosilní elektřinu, aby mocně rozvíjel umělou inteligenci, v níž EU již teď povážlivě ztrácí.
Evropa ztrácí, říká Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB a současný šéf Národní rozpočtové rady, která sleduje útraty státu. „Evropa se z hlediska svého světového významu zmenšuje,“ říká Hampl. Zatím se neprobudila, a nezjistila, že se směr vývoje dramaticky změnil.
Polsko pod vedením proevropsky směřující vlády pomalu otřepává pověst druhého Maďarska a stává se regionálním lídrem. Poláci však chtějí víc. I když Varšavu čeká ještě dost práce, na mnohé stereotypy o polské ekonomice bychom měli nadobro zapomenout. A možná by Česko mohlo něco okoukat.
Ekonomika eurozóny by v příštích měsících mohla růst pomalejším tempem a její výhled pro středně dlouhé období zůstává nejistý. Uvedla to prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti. Prohlásila rovněž, že boj s vysokou inflací se blíží ke konci.
Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání přikročila k dalšímu snížení úroků, aby podpořila ekonomiku eurozóny. Depozitní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) podle očekávání snížila depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Základní úroková sazbu pak ECB snížila o 0,6 procentního bodu na 3,65 procenta.
Armáda Spojených států se připravuje na nové údery na Írán pro případ, že mírová jednání s Teheránem v Pákistánu nepovedou k uzavření dohody. Listu New York Post to řekl americký prezident Donald Trump. Šéf Bílého domu s deníkem hovořil nedlouho poté, co viceprezident J.D. Vance odletěl do Islámábádu, kde povede americkou delegaci.
Pražský magistrát chce převzít 🏥🏥🏥 Nemocnici Na Františku od městské části Praha 1, která ji zřizuje. Vyplývá to z dopisu náměstkyně primátora Alexandry Udženije (ODS), který radnice obdržela tento týden. Starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09) kvůli tomu svolala mimořádné jednání zastupitelů, jednat budou v pondělí.
Pražská burza v uplynulém týdnu výrazně posílila, index PX během něj stoupl o 4,5 procenta na 2650,8 bodu. Jde o největší mezitýdenní nárůst od konce března 2023. Nejúspěšnějším titulem týdne byla bankovní skupina Erste, největší pokles zaznamenaly opět akcie energetické společnosti Photon Energy. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Předchozí týden index PX vzrostl o 2,1 procenta.
Izraelské útoky na jiholibanonské město Nabatíja dnes zabily 19 lidí, píše libanonský deník L'Orient-Le Jour. Mezi oběťmi je osm civilistů a 11 příslušníků bezpečnostních složek. Nejméně 15 lidí bylo zraněno. Izrael pokračuje v ostřelování jihu Libanonu den poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že chce s Libanonem v nadcházejícím týdnu zahájit přímé rozhovory, které by zahrnovaly i mírová jednání.
Ministerstvo kultury v připravovaném zákoně počítá s tím, že se zruší měsíční poplatky, které za Českou televizi a Český rozhlas platí občané a firmy. Dosavadní způsob financování nahradí platby ze státního rozpočtu včetně mechanismu, který zajistí valorizaci a dostatečnou předvídatelnost. O sloučení ČT a ČRo se neuvažuje, sdělil ministr kultury Oto Klempíř po setkání s řediteli obou veřejnoprávních médií Hynkem Chudárkem a René Zavoralem, kteří chtějí zachovat současný systém poplatků.
Ministerstvo životního prostředí potvrdilo pokutu ve výši pěti milionů korun pro rožnovskou společnost Energoaqua v kauze otravy řeky 🏞️🏞️🏞️ Bečvy. Vysokou sankci jí uložila na konci loňského roku Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), firma se proti ní odvolala.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v březnu zrychlil na 3,3 procenta z tempa 2,4 procenta v předchozím měsíci. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za téměř dva roky. Vyplývá to z dnešní zprávy amerického ministerstva práce. Za růstem inflace stojí prudké zdražení pohonných hmot v důsledku konfliktu na Blízkém východě.
Akcie zbrojařské společnosti Czechoslovak Group (CSG) na burze v Amsterodamu obnovily prudký pokles a dostaly se na historické minimum blízko 21 eur za kus, vyplývá z burzovních statistik. Oslabují také akcie dalších zbrojařských firem, což analytici dávají do souvislosti se zprávou agentury Bloomberg o možném zklidnění bojů na Ukrajině.
Rada EU, která zastupuje členské státy, schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení, informovala rada. Česká republika může využít částku 2,06 miliardy eur 💶 (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo.
Stefano Gabbana, spoluzakladatel módního domu Dolce & Gabbana, rezignoval k 1. lednu na funkci předsedy představenstva. S odvoláním na sdělení podniku o tom dnes informují tiskové agentury. Třiašedesátiletý módní návrhář a podnikatel ale z firmy úplně neodchází.
