Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,9 procenta z tempa 3,3 procenta loni. Ve svém výhledu to předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad letošního růstu v eurozóně snížila na 0,8 procenta, hospodářskou aktivitu v zemích používajících euro podle ní zbrzdí vyšší náklady na energie. V prosinci OECD letošní růst v eurozóně odhadovala na 1,2 procenta. Odhad růstu ve Spojených státech organizace naopak zlepšila, a to na 2,0 procenta z dosud předpokládaných 1,7 procenta.
Ekonomika EU loni mírně ožila – ale jen díky spotřebě domácností. Investice naproti tomu zamrzly, a to v rozsahu, který bývá typický spíš pro období recese.
V uplynulém týdnu došlo k historické otočce, která přinesla nebývalý růst cen evropských akcií. Mluví se o renesanci evropské ekonomiky a tolik potřebném novém impulsu pro hospodářství. Německo se rozhodlo přepsat pravidla své tradičně střídmé fiskální politiky a výrazně zvýšit státní výdaje. Vláda oznámila záměr investovat 500 miliard eur do modernizace klíčových hospodářských oblastí.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazbu snížila na 2,50 procenta, sazbu pro hlavní refinanční operace na 2,65 procenta a sazbu mezní zápůjční facility na 2,90 procenta. Snižováním úroků se ECB snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
Evropské akcie stále dramatičtěji zaostávají za americkými, což se za Trumpa ještě prohloubí. Obnovitelné zdroje tlačené Bruselem totiž elektřinu dále zdražují, zatímco Trump vsází na lacinou fosilní elektřinu, aby mocně rozvíjel umělou inteligenci, v níž EU již teď povážlivě ztrácí.
Evropa ztrácí, říká Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB a současný šéf Národní rozpočtové rady, která sleduje útraty státu. „Evropa se z hlediska svého světového významu zmenšuje,“ říká Hampl. Zatím se neprobudila, a nezjistila, že se směr vývoje dramaticky změnil.
Polsko pod vedením proevropsky směřující vlády pomalu otřepává pověst druhého Maďarska a stává se regionálním lídrem. Poláci však chtějí víc. I když Varšavu čeká ještě dost práce, na mnohé stereotypy o polské ekonomice bychom měli nadobro zapomenout. A možná by Česko mohlo něco okoukat.
Ekonomika eurozóny by v příštích měsících mohla růst pomalejším tempem a její výhled pro středně dlouhé období zůstává nejistý. Uvedla to prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti. Prohlásila rovněž, že boj s vysokou inflací se blíží ke konci.
Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání přikročila k dalšímu snížení úroků, aby podpořila ekonomiku eurozóny. Depozitní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) podle očekávání snížila depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Základní úroková sazbu pak ECB snížila o 0,6 procentního bodu na 3,65 procenta.
Sněmovna hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky.
Evropská komise rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
Britská letiště opět rušila či odkládala stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si dnes předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útok, uvedl web stanice BBC. Lety se v průběhu dne postupně obnovují.
České dráhy nabídly k prodeji osm lokomotiv řady 380 za celkem 373,7 milionu korun. Cena za jednu se pohybuje od 45,4 milionu korun do 48 milionů. Zájemci mohou podávat nabídky do 17. září. Informace o veřejné soutěži ČD uveřejnily přes profil zadavatele. Upozornil na to server Zdopravy.cz, podle kterého ČD za pořízení jedné lokomotivy po započítání arbitráže, která se týkala sporu s výrobcem Škoda Transportation, zaplatily 170 milionů korun.
Státní zástupce obžaloval dva lidi v souvislosti s loňským tragickým požárem restaurace U Kojota v Mostě. Uvedla to Česká televize s odvoláním na mosteckého okresního státního zástupce Jakuba Procházka. Obžalované žalobce viní z obecného ohrožení z nedbalosti. Požár způsobil pád plynového topidla loni v lednu, v souvislosti s ním zemřelo sedm lidí a deset se zranilo.
Americký výrobce sportovní obuvi a textilu Nike po 18 letech vypadne z prestižního indexu největších amerických firem S&P 100. Provozovatel indexu to oznámil minulý týden. Akcie společnosti jsou nejlevnější za posledních 12 let a dál slábnou. Polský list Rzeczpospolita na svém webu v úterý napsal, že mladí už nemají o boty této značky zájem. Změna začne platit 21. září.
Prezident Petr Pavel přijme v pondělí premiéra Andreje Babiše (ANO). Tématem jednání bude koordinace zahraniční politiky, zejména účast prezidenta na Valném shromáždění OSN, a další aktuální otázky. Na webu to dnes oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Schůzka se uskuteční po slavnostním vyzvednutí korunovačních klenotů z Korunní komory svatovítské katedrály, kterého by se oba politici měli jako klíčníci zúčastnit.
Jakýkoli útok na Saúdskou Arábii by mohl aktivovat obrannou dohodu uzavřenou nedávno mezi Islámábádem, Rijádem a Ankarou, varoval pákistánský ministr obrany Chavádža Ásíf. Podle něj by agrese vůči jednomu ze signatářů dohody z Mekky byla brána jako útok na ostatní členy aliance. Jeho slova přišla poté, co Saúdská Arábie pozastavila provoz několika energetických zařízení na jihu země kvůli útokům jemenských povstaleckých Húsíů podporovaných Íránem, informovala agentura Bloomberg.
Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes podepsal výnos, kterým rozpustil parlament a vypsal předčasné volby do zákonodárného sboru na 25. října. Informovala o tom stanice RTS. Vučičova Srbská pokroková strana (SNS) ho dříve nominovala na premiéra. Po předčasných volbách dlouhodobě volá opozice, žádá ale spravedlivé podmínky.
Ceny ropy🛢 dnes vzrostly 📈 nad 100 dolarů za barel, poprvé od července. Vyhrocení konfliktu na Blízkém východě vyvolalo obavy z ohrožení globálních dodávek. Více zde.
