Udržitelnost už není doplňkem architektury, ale jejím novým jazykem a letošní přehlídka DIPLOM.KY to potvrzuje s nebývalou silou. Ze 114 diplomových prací vystupují projekty, které s odvahou přehodnocují materiály, města i krajinu.

Udržitelná architektura už dávno není okrajovým zájmem, ale stává se novou gramotností. A právě tuto proměnu letos s nebývalou intenzitou ukázala soutěžní přehlídka DIPLOM.KY, kterou každoročně pořádá Česká komora architektů. Do 26. ročníku se přihlásilo 114 absolventů z českých architektonických škol a jejich společným jmenovatelem byla snaha hledat řešení, která přesahují estetiku i funkci. V centru pozornosti stála udržitelnost, recyklace, dostupné bydlení, role komunity a vztah města a krajiny.

17 fotografií v galerii

Když předsedkyně poroty, architektka Jana Janďourková Medlíková, mluvila o letošních diplomkách, zmiňovala „odbornou jistotu“ i schopnost mladých autorů reagovat na výzvy dneška. Slova, která mohou znít jako fráze, ale právě v letošní sadě oceněných prací dostávají velmi konkrétní podobu.

Cirkulace jako manifest

První místo získal projekt, který v sobě spojuje odvahu, architektonickou disciplínu i pozorné čtení městského prostředí. David Budil z Akademie výtvarných umění v Praze navrhl Cirkulární centrum Plzeň jako dům poskládaný z opakovaně použitých železobetonových prvků, kolejových nosníků a dalších materiálů nalezených v okolí města.

Je to stavba, která nevyužívá recyklované prvky jen jako technický detail, ale jako tématický rámec celé architektury. Budilův dům je výrazný, mnohovrstevnatý, a přitom pevně zakotvený v městské struktuře. Dotváří rozpadlý blok u křižovatky U Jána a zároveň představuje novou interpretaci nárožní stavby v dnešním městě.

Porota ocenila „vyzrálou architekturu, která dokáže být někdy měkká a jindy technicistně strohá“, ale vždy drží jednotný jazyk. Cirkulární centrum není utopií ani provokací. Působí jako velmi uvěřitelný model, jak by mohly české městské brownfieldy získat nový život a zároveň jak může architektura reagovat na dostupnost materiálů a na klimatickou situaci.

Z továrny na zdravotnickou techniku luxusní bydlení: Byty u Vltavy startují na 6 milionech

Reality

Projekt Bydlení META Modřany dosáhl nejvyššího bodu hrubé stavby první etapy a směřuje k dokončení začátkem roku 2027. Rekonverze původního administrativního objektu přinese 183 bytů, školku i nové obchodní prostory.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Škola jako městský organismus

Druhé místo patří Haně Sauko z pražské UMPRUM. Její projekt Škola – komunita – město zasazuje vzdělávání do širšího společenského rámce. V areálu bývalé Pragy navrhla takovou školu, která není uzavřeným objektem, ale prostupnou součástí města. Nabízí flexibilní klastrové učebny, prostory pro komunitní aktivity i městský charakter, který se nesnaží izolovat děti od reality, ale naopak je s ní kultivovaně propojovat. Návrh je přesvědčivý právě tím, že spojuje teorii s urbanistickou i architektonickou praxí. Škola zde funguje jako živý, měnící se organismus.

Vyráběly se tu vejtřasky i bombardéry. Teď tu sídlí umění. V budoucnu se v Pragovce bude i bydlet

Reality

V budově E Factory se v minulosti vyráběla auta a bombardéry, po rekonstrukci je centrem českého umění. Na jednom z největších brownfieldů v Praze chce investor vytvořit novou městskou čtvrť s byty, kancelářemi, obchody, školami i parkem. 

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Třetí místo získala Valentýna Zítková z Fakulty architektury ČVUT. Její práce Obec k obci sedá vychází z detailní analýzy sedmi obcí a hledá jemné, dlouhodobé zásahy, které mohou vést k jejich přirozenému rozvoji. Zítková svým přístupem dokazuje, že architektura není jen otázkou velkých gest. Často tkví v drobných, precizně promyšlených zásazích, které dokážou měnit krajinu i životní rytmus komunity. Kvalita jejího grafického zpracování navíc pozvedla projekt na velmi profesionální úroveň.

Jedním z nejzajímavějších momentů letošní přehlídky bylo čestné uznání pro práci Marie Školové z Mendelovy univerzity v Brně. Její projekt Haldy a město se věnuje postindustriálním ostravským uhelným haldám, které dosud stojí někde na hraně mezi industriální pamětí a nevyužitým potenciálem.

Školová vytvořila katalog hald, který kombinuje systematickou typologii, míru potřebných zásahů a návrhy možného rozvoje. Od nové smíšené čtvrti Zárubek po rekreační nebo výzkumné krajiny nabízí práci, která má jak emocionální sílu, tak jasnou urbanistickou logiku. Její přístup je důkazem, že krajina se může stát rovnocenným aktérem městské budoucnosti. Zejména tam, kde jeden průmyslový příběh končí a jiný může začít.

Druhé čestné uznání porota udělila Matěji Šépkovi z FA ČVUT. Jeho projekt Kostel a komín pracuje s nevyužívanou kotelnou na sídlišti Řepy a mění ji v komunitní a duchovní centrum. Jde o návrh, který s úctou k původní industriální stavbě otevírá nový typ sakrálního prostoru. Velkorysá dřevěná střešní konstrukce se světlíky přináší světlo dovnitř, zatímco starý komín se proměňuje ve výraznou dominantu - novodobou věž.

Zázrak z dřeva: Kaple v poli u Brna ohromila svět a získala architektonického Oskara

Reality

Když se víra spojí s architekturou, vznikne ticho, které mluví. A také dřevěná kaple v polích u Brna, která letos porazila velké projekty i slavné ateliéry. Stavěli ji ručně, z darů věřících. Teď je z ní nejkrásnější novostavba v Česku.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Architekt Tichý: Po 30 letech se vracíme tam, kam patříme. Do Evropy

Reality

Vrcholů tuzemská architektura měla hned několik, říká architekt Marek Tichý, spoluzakladatel ateliéru TaK Architects. Za jeden z nich považuje období první republiky, kdy Češi měli obrovskou společenskou ambici a nespokojili se s pouhým průměrem.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Architekt: Praha potřebuje víc než Tančící dům

Reality

Erik Petrus projektuje v Česku, staví ale v Indonésii. Je to tam totiž mnohem jednodušší. Stavební povolení na rozdíl od tuzemska tam totiž získáte desetkrát rychleji. Staví se tam navíc mnohem víc a lépe. V Česku jsme podle jeho slov zamrzli v minulém století.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Paramount spustil jednu z nejagresivnějších akvizičních bitev posledních let. Nabídkou na převzetí Warner Bros. ve výši zhruba 108 miliard dolarů se pokouší zastavit dříve oznámenou dohodu mezi Warner Bros. a Netflixem.

Výjimečnost celé transakce spočívá nejen v její velikosti, ale také v neobvykle širokém okruhu finančních partnerů. Ten sahá od amerických investičních skupin přes miliardáře až po státní fondy Perského zálivu. Hollywood se tak ocitl v centru geopolitické i technologické rivality, která může přetvořit celý mediální průmysl.

Paramount v nabídce argumentuje především robustním financováním, které má firmě umožnit transakci dokončit rychleji a s menšími regulatorními riziky než Netflix. Kapitálový balíček ve výši 40,7 miliardy dolarů zajišťují státní investiční fondy Saúdské Arábie, Kataru a Abú Zabí společně s newyorskou investiční firmou RedBird a Jaredem Kushnerem prostřednictvím jeho fondu Affinity Partners. Klíčovou roli v celé transakci hraje také Larry Ellison, zakladatel Oracle a jeden z nejbohatších lidí světa, jehož rodinný trust garantuje velkou část vlastního kapitálu. Paramount zdůrazňuje, že investoři se vzdali nároků na řízení nebo představenstvo, aby minimalizovali zásahy amerického Výboru pro zahraniční investice (CFIUS), uvádí agentura Bloomberg.

Paramount nabízí rychlejší jednání

Nabídka Paramountu tedy stojí na jednoduchém sdělení: transakce bude rychlejší, bezpečnější a regulatorně čistší než ta, kterou nabízí Netflix. Právě regulatorní aspekt může být zásadní. Netflix se zaměřuje na pořízení hollywoodských studií a streamovací divize WBD, a financuje akvizici nezajištěným dluhem ve výši téměř 60 miliard dolarů. To vyvolává otázky ohledně budoucího zadlužení i konkurence v oblasti streamingu, kde Netflix dominuje. Není proto překvapivé, že se k tématu v neobvykle otevřené formě vyjádřil i americký prezident Donald Trump, který upozornil na možné antimonopolní problémy, byť později své komentáře zmírnil.

Dopad akvizice je přitom širší než jen hollywoodská rovina. Warner Bros. vlastní rozsáhlou knihovnu filmových a televizních titulů, sportovní práva a kabelové kanály – aktiva, která jsou zásadní pro budoucnost streamingu. Získání těchto práv je klíčem ke konsolidaci mediálního trhu, který se po pandemii i propadu filmových tržeb nachází v období nejistoty. Souboj dvou technologicko-mediálních aliancí tak dobře ilustruje, jak se hranice mezi Hollywoodem, Silicon Valley a globálním kapitálem postupně stírá.

Zatím není jisté, zda se představenstvo Warner Bros. vydá cestou vyšší nabídky Paramountu, nebo udrží původně dohodnutý obchod s Netflixem. Jasné však je, že rozhodnutí zásadně ovlivní uspořádání mediálního trhu na další dekádu. Případný úspěch Paramountu by vytvořil jeden z nejsilnějších konglomerátů v zábavním průmyslu. Úspěch Netflixu by naopak posílil jeho pozici globální jedničky a posunul streaming do nové éry dominance nad tradičními studii.

Současná bitva tak představuje zlomový okamžik, kdy vstup státních fondů, miliardářského kapitálu a geopolitických vlivů mění charakter hollywoodského byznysu z kulturního fenoménu na globální strategickou infrastrukturu, dodává Bloomberg.

Aktualizováno

Netflix kupuje část Warner Bros, získá HBO i práva na Harryho Pottera

Zprávy z firem

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (1,5 bilionu korun). Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.

ČTK

Přečíst článek

Stanislav Šulc: V Hollywoodu vzniká skutečný filmový gigant. Netflix a Warner Bros. mohou ohrozit i Disneyho

Názory

Takový deal Hollywood neviděl přinejmenším od roku 2019. Tehdy totiž dotáhl do konce Walt Disney akvizici konkurenčního studia 20th Century Fox, čímž vzniklo jednak největší filmové studio světa, ale také největší studnice postav pod copyrightovými zákony vůbec. Nyní Netflix kupuje tradiční hollywoodskou dvojku Warner Bros. Otřes ve světě filmu nemusí být poslední.

Stanislav Šulc

Přečíst článek