Nezaměstnanost v Česku v únoru mírně vzrostla. Podíl lidí bez práce se proti lednu zvýšil o 0,1 procentního bodu na 5,2 procenta. Podle Úřadu práce jde o typický sezónní vývoj před příchodem jara, kdy ještě naplno nezačaly sezónní práce. Práci si v únoru hledalo 381 705 lidí, tedy asi o 3160 více než v lednu. Počet volných pracovních míst zároveň stoupl přibližně o 3270 na 89 705.

Ve srovnání s loňskem je situace výrazně horší. V únoru 2025 činila nezaměstnanost 4,4 procenta a bez práce bylo tehdy zhruba 326 tisíc lidí.

Podle hlavního ekonoma Banky CREDITAS Petra Dufka se nezaměstnanost dostala na nejvyšší únorovou úroveň za poslední desetiletí. „Na sezónní práce bylo ještě brzy, takže převážilo propouštění, které dlouhodobě probíhá v průmyslu kvůli nedostatku zakázek a vysokým cenám energií,“ uvedl.

Problémy jsou podle něj nejviditelnější v tradičně slabších regionech. V okresech Most a Karviná už je bez práce více než desetina obyvatel. Podle Dufka tyto regiony stále bojují s hospodářským dědictvím transformace z 90. let.

Lukáš Kovanda: Pohonné hmoty v Česku mohou brzy zdražit až o devět korun

Názory

Svět podle některých analytiků čelí největšímu ropnému šoku od sedmdesátých let. Cena ropy Brent dnes při zahájení obchodování překonala hranici 100 dolarů za barel a dál roste. Pokud by se na této úrovni udržela, mohou pohonné hmoty v Česku během několika týdnů zdražit až o devět korun za litr.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Nejde jen o sezónní výkyv

Nejvyšší nezaměstnanost byla v únoru v Ústeckém kraji, kde dosáhla 7,6 procenta, a v Moravskoslezském kraji se sedmi procenty. Naopak nejnižší zůstává v Praze, kde činí 3,9 procenta. Na úrovni okresů byla nejhorší situace právě na Mostecku a Karvinsku. Naopak nejnižší nezaměstnanost je tradičně v okresech Praha-východ, Praha-západ a Rychnov nad Kněžnou, kde se drží pod třemi procenty.

Ekonomové zároveň upozorňují, že nejde jen o sezónní výkyv. Hlavní ekonom Deloitte David Marek připomíná, že počet lidí bez práce meziročně vzrostl o více než 55 tisíc. „Sezónnost vysvětluje asi 25 tisíc nezaměstnaných. Zbytek je bohužel strukturální problém spojený s úbytkem pracovních míst v průmyslu,“ uvedl.

Část propuštěných sice nachází práci ve službách, podle analytiků ale tento sektor nedokáže absorbovat všechny pracovníky. Navíc mnoho volných míst je určeno pro nízko kvalifikované pracovníky v regionech s nedostatkem pracovní síly. „Těžko se bude vrátný nebo uklízečka stěhovat za prací do Prahy,“ upozornil Dufek.

Na jedno volné pracovní místo připadalo v únoru v průměru 4,3 uchazeče. Největší přetlak byl na Karvinsku, kde připadalo přes 20 uchazečů na jednu pozici. Naopak v okresech Praha-východ, Praha-západ a Mladá Boleslav připadal zhruba jeden uchazeč na jedno volné místo.

Realitní makléři jsou předražení, jde to i jinak, říká Meyer z Bezrealitky

Reality

Realitní makléři si berou za svou práci nepřiměřeně moc peněz, říká Hendrik Meyer, generální ředitel společnosti European Housing Services (EHS), pod kterou spadá například portál Bezrealitky.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Ekonom Lukáš Kovanda z Trinity Bank upozorňuje, že únorová nezaměstnanost je nejvyšší od ledna 2017. Podle něj k růstu přispívá zejména dlouhodobé snižování počtu pracovních míst v průmyslu, které souvisí se ztrátou konkurenceschopnosti evropské výroby, vysokými cenami energií nebo regulací.

S příchodem jara by se situace měla alespoň částečně zlepšit. Sezónní práce ve stavebnictví, zemědělství nebo službách obvykle počet nezaměstnaných snižují. Analytici očekávají, že podíl lidí bez práce by mohl v následujících měsících klesnout zhruba k pěti procentům.

Podle ekonomů však strukturální problémy trhu práce nezmizí a nezaměstnanost může ke konci roku opět růst.

Evropské vlády kritizují předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou za to, že podle nich během prvních dnů americko-izraelských úderů proti Íránu překročila své pravomoci a vystupovala jako hlavní představitelka Evropské unie v zahraniční politice. Uvedl to server Politico s odvoláním na diplomaty, unijní úředníky a zákonodárce z několika evropských zemí.

Podle devíti zdrojů oslovených serverem Politico předsedkyně Komise v posledních dnech podnikla řadu diplomatických kroků, které podle kritiků přesahují její mandát. V prvních dnech krize například naznačila podporu změně režimu v Teheránu a uskutečnila více než tucet telefonátů s lídry Evropské unie i zemí Perského zálivu. Kritici tvrdí, že její veřejná vystoupení v některých případech přesahovala konsenzus členských států.

Leyenová v roli Kallasové

Některé vlády podle diplomatů znepokojuje také to, že von der Leyenová vystupuje v roli, která by měla náležet šéfce unijní diplomacie Kaje Kallasové. Právě ta má podle unijních pravidel koordinovat zahraniční politiku EU a formulovat společné postoje sedmadvacítky.

„Problém je, když předsedkyně přichází s vlastními návrhy a tím fakticky zavazuje Evropskou unii, aniž by předem konzultovala členské státy,“ řekl jeden z vysokých diplomatů zapojených do diskusí o zahraniční politice EU. Podle něj von der Leyenová pronáší výroky, které nejsou součástí jejího mandátu.

Maďarská volební kampaň jde do finále. Hrozí zveřejnění kompromitující nahrávky opozičníka Magyara

Politika

Maďarská volební kampaň před parlamentními volbami, které mohou být pro zemi jedny z nejdůležitějších za poslední desetiletí, provázejí obavy z očerňující kampaně a možného zveřejnění kompromitující sexuální nahrávky opozičního lídra Pétera Magyara.

nst

Přečíst článek

Pouze osobní stanoviska

Podobně se vyjádřila i francouzská europoslankyně Nathalie Loiseauová z výboru pro zahraniční věci Evropského parlamentu. „Měla jsem pocit, že halucinuji, když jsem sledovala, jak Ursula von der Leyenová telefonuje hlavám států Perského zálivu,“ uvedla. Podle ní předsedkyně Komise nemá vlastní diplomatickou službu ani zpravodajské informace a její výroky proto představují pouze osobní stanoviska.

Evropská komise kritiku odmítla. Podle jejího mluvčího von der Leyenová vykonává svou roli v souladu se smlouvami EU a prokazuje politické vedení v oblasti vnějších politik Komise. Komunikace se světovými lídry je podle něj běžnou součástí jejích povinností.

Mluvčí zároveň zdůraznil, že oficiální postoj Evropské unie k válce s Íránem nestanovila von der Leyenová, ale šéfka unijní diplomacie Kallasová ve společném prohlášení koordinovaném se všemi členskými státy.

Postavení von der Leyenové jako jedné z nejvlivnějších osobností EU se podle Politico formovalo téměř sedm let. Bývalá německá ministryně obrany vedla Unii během řady krizí, například během pandemie covidu-19, po ruské invazi na Ukrajinu nebo během obchodních sporů se Spojenými státy.

Pavel: Tvrzení, že jsem lídrem opozice, je nesmysl. S vládou chci korektní vztah

Leaders

Prezident Petr Pavel pokládá za nesmyslné tvrzení koaličních politiků, že by byl lídrem nebo prezidentem opozice. V bilančním rozhovoru pro Českou televizi řekl, že ač měl názorově blíž k předchozímu kabinetu Petra Fialy (ODS), v řadě věcí s ním nesouhlasil, podobně jako s kroky nynější vlády. Hodlá s ní ale mít korektní a věcné vztahy, které má i s jejím předsedou Andrejem Babišem (ANO). Rozhovor se odehrál ke třem letům ve funkci hlavy státu.

ČTK

Přečíst článek

Diplomaté zároveň ocenili její roli při koordinaci podpory Ukrajiny a při řízení napjatých obchodních vztahů s USA. Napětí se však podle nich objevuje zejména v otázkách Blízkého východu nebo při diskusích o rozšiřování EU.

Některé vlády například kritizují snahu Evropské komise urychlit přijetí Ukrajiny do EU. Komisařka Marta Kosová podle Politico představila různé scénáře, jak by se Ukrajina mohla stát členem už kolem roku 2027. Tyto návrhy však vyvolaly odpor části členských států, které trvají na tom, že rozšiřování musí zůstat založené na plnění stanovených podmínek.

Napětí mezi Evropskou komisí a šéfkou unijní diplomacie Kallasovou podle diplomatů ukazuje, že Evropská unie bude muset vyjasnit, kdo má v zahraniční politice hlavní slovo.

„Musíme se rozhodnout, zda chceme institucionální změnu a dát Komisi větší pravomoci v zahraniční politice,“ uvedl španělský europoslanec Nacho Sánchez Amor. „Pokud ano, musíme o tom otevřeně diskutovat a vědomě o tom rozhodnout.“