Česko chce AI gigafactory. Projekt může změnit technologickou mapu regionu
Česká republika usiluje o jeden z největších technologických projektů v Evropě – výstavbu takzvané AI gigafactory. Obří datové centrum pro umělou inteligenci by si vyžádalo investici kolem 100 miliard korun a podle expertů by mohlo výrazně posílit postavení Česka v oblasti moderních technologií.
„Pokud Česká republika získá projekt AI gigafactory, stane se lídrem v oblasti umělé inteligence,“ řekl v Bruselu bývalý náměstek ministra průmyslu a současný zmocněnec Svazu průmyslu a obchodu pro AI Jan Kavalírek.
Evropská komise by měla pravděpodobně už v dubnu vyhlásit výzvu pro zájemce o výstavbu těchto center. V celé Evropské unii má vzniknout pět velkých AI gigafactory a podle odborníků by jednu z nich mohla získat právě střední a východní Evropa.
Za Česko by přihlášku do projektu měly podat České radiokomunikace. Podmínkou je ale souhlas nové české vlády.
První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.
Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách
Leaders
Projekt za 100 miliard
Celkové náklady na vybudování datového centra se odhadují přibližně na 100 miliard korun. Zhruba 70 miliard by investovaly České radiokomunikace, 15 miliard by poskytl český stát a dalších 15 miliard by přispěla Evropská komise.
Ministr průmyslu Karel Havlíček před několika dny uvedl, že vláda stojí před finálním rozhodnutím, zda se do projektu zapojí.
„Od opatrného přístupu začínám být optimistický a vypadá to, že s privátním investorem najdeme rozumnou cestu, jak se k projektu přihlásit,“ řekl ministr při představení nové hospodářské strategie vlády.
Datové centrum by mohlo vzniknout v oblasti Jíloviště u Prahy, kde už se infrastruktura pro podobné projekty připravuje.
„V oblasti Jíloviště se už datové centrum staví, teď jde o to, jak velké bude a k jakému účelu,“ uvedl Kavalírek. Podle něj nyní probíhají jednání s vládou, aby projekt podpořila.
Společný projekt s Polskem
Česko by podle dřívějších informací mohlo o projekt usilovat společně s Polskem, což by mohlo zvýšit šance na získání podpory Evropské unie. O konečném umístění gigafactory by měla Evropská komise rozhodnout do léta.
Pokud by projekt získalo právě Česko, znamenalo by to podle Kavalírka zásadní technologický posun.
„Získali bychom strategickou infrastrukturu, na které můžeme trénovat nejvýkonnější AI modely a provozovat je přímo v České republice,“ uvedl.
V novém díle talkshow Na kus řeči s právníky se experti z advokátní kanceláře PRK Partners, Eva Fialová a Zbyněk Loebl, podrobně věnují jednomu z nejaktuálnějších témat současnosti – právu kybernetické bezpečnosti. Hlavní pozornost je zaměřena na institut tzv. významných dodavatelů, kteří hrají klíčovou roli v rámci nové regulace vycházející ze směrnice NIS2. Dozvíte se, jak se dodavatel dozví o své roli, jakým způsobem probíhá identifikace primárních a sekundárních aktiv a proč je pro obě smluvní strany zásadní nepodcenit nastavení vzájemných vztahů.
Významní dodavatelé v éře nového zákona o kybernetické bezpečnosti
Zprávy z firem
Využití pro stát, armádu i start-upy
Gigafactory by mohla sloužit nejen technologickým firmám, ale i státu. Datové centrum by mohlo pomoci například s digitalizací státní správy nebo s vývojem českého jazykového modelu umělé inteligence.
Další využití by mohlo být ve výzkumu a zdravotnictví. Významnou roli by centrum mohlo hrát také v oblasti bezpečnosti – například pro armádu, zpravodajské služby nebo pro monitoring energetické infrastruktury.
Důležitou součástí projektu by byla také podpora technologických start-upů.
„Malé firmy by mohly využívat kapacitu centra za výhodnějších podmínek a trénovat si vlastní AI modely,“ vysvětlil Kavalírek.
Pokud by se projekt v Česku neuskutečnil, znamenalo by to podle něj závislost na zahraničních technologiích. „Jestliže AI gigafactory nevznikne u nás, budeme si tyto služby muset kupovat ze zahraničí,“ dodal.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
