V uplynulém týdnu se na trzích hojně skloňovala geopolitika, kdy akcelerovali zejména rizika spojená s Íránem. Nicméně na druhou stranu trhy potěšila relativně dobrá data o spotřebitelských cenách v USA, která pomohla indexu S&P 500 krátce na nová maxima přes 7000 bodů.

Americké akcie se dostaly na nová absolutní maxima z pohledu indexu S&P 500. Jádrový index spotřebitelských cen vzrostl meziměsíčně o 0,2 procenta (sezónně očištěno) a meziročně o 2,6 procenta, což bylo v obou případech o 0,1 procenta méně, než trh očekával. Trhy na základě těchto dat nadále počítají s tím, že americký Fed na nejbližším zasedání ponechá úrokové sazby beze změny a k dalšímu snížení by mohl přistoupit již v březnu. Osobně bych stále spíše počítal s červnem, kdy do stanovování sazeb může trochu promluvit současný spor šéfa Fedu J. Powell, který se ostře ohradil proti chování amerického prezidenta. Centrální banka má být trvale nezávislá, o tom mezi odborníky není sporu.

Aktualizováno

Jerome Powell získal další podporu v boji s Trumpem

Leaders

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.

ČTK

Přečíst článek

Na ropě bylo v týdnu živo. Barel ropy BRENT se vyhoupnul bezmála o 10 procent z minimálních cen na skoro 66 dolarů, aby následně prošel korekcí. Pokles následoval po komentářích prezidenta Donalda Trumpa, které naznačovaly, že mu bylo potvrzeno, že popravy protestujících v Íránu byly zastaveny, což snížilo očekávání brzké americké intervence v této zemi. Nepokoje v Íránu se na začátku roku dost vystupňovaly, země je čtrtým největším producentem ropy v rámci kartelu OPEC+. V případě, že by došlo kvůli vojenské intervenci ze zahraničí k úplnému zastavení vývozu ropy, tak by cena „černého zlata“ pravděpodobně znovu skokově začala růst.

Vrátí se do Íránu následník trůnu Rezá Pahlaví? Jeho jméno zaznívá na protestech. Odkaz jeho rodiny je ale rozporuplný

Politika

Pokud by se íránský režim pod tíhou protestů zhroutil, mohl by se alespoň přechodně do čela země postavit člen někdejší královské rodiny. Syn někdejšího šáha Rezá Pahlaví se profiluje jako hlasitý opoziční lídr. Na co však navazuje? Vláda jeho otce byla spojená s modernizací a vazbami na Západ, ale i jeho režim spoléhal na represe a násilí.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Předzvěst možných větších budoucích tržních výprodejů naznačilakciový trh v Číně. Čínští regulátoři zpřísnili pravidla pro obchodování na úvěr. Nově musí investoři složit marži ve výši 100 procent hodnoty nakupovaných cenných papírů, namísto dřívějších 80 procent, což výrazně snižuje jejich pákový efekt. Krok má omezit spekulativní přehřívání trhu po rychlé „rally“ a vysílá signál, že úřady chtějí spíše stabilní a udržitelný růst než další „bublinu“. Index CSI 300 po oznámení reagoval rychle zkorigoval. Vedení země se potýká rovněž s poklesem trhu s nemovitostmi a postupným zhoršováním kvality úvěrů v bankách. Kroky k omezení rizik na trhu s cennými papíry tak dávají v tomto kontextu určitě smysl, otázka je, zda to není příliš pozdě.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy dolarů od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, píše Bloomberg.

Několik evropských zemí už bylo vyzváno, aby se k Radě míru připojily, píše Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Trump už vyzval řadu světových lídrů, včetně argentinského prezidenta Javiera Mileie a kanadského premiéra Marka Carneyho, aby s ním zasedli v Radě míru pro Gazu, která by spadala do širšího rámce jeho nové Rady míru, píše Bloomberg.

Rozhodnutí v Radě míru by byla přijímána většinou hlasů, přičemž každý členský stát by měl jeden hlas. Všechna odhlasovaná rozhodnutí by však podléhala schválení předsedy. Členství států by trvalo nejdéle tři roky od vstupu charty v platnost, s možností prodloužení členství předsedou. Tříletý limit by se nevztahoval na členské státy, které přispějí více než miliardu dolarů během prvního roku od vstoupení charty v platnost.

Pokladník Trump

Finance by kontroloval Trump, což by bylo nepřijatelné pro většinu zemí, které by se mohly stát členy, uvedly zdroje Bloombergu. Šéfovi Bílého domu by rovněž náležela pravomoc vyloučit z organizace jakéhokoliv z členských států, přičemž rozhodnutí by mohla vetovat jejich dvoutřetinová většina. "Předseda vždy jmenuje svého nástupce do funkce předsedy," stojí rovněž ve stanovách.

Rada míru je podle Bloombergu v návrhu charty popsána jako "mezinárodní organizace, jejímž cílem je podporování stability, obnova spolehlivé a zákonné správy a dosažení trvalého míru v oblastech postižených či ohrožených konflikty". Organizace podle dokumentu vznikne ve chvíli, kdy chartu odsouhlasí tři státy.

V zakládající komisi Rady míru zasednou americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair, oznámil v pátek Bílý dům.

Rada míru pro Pásmo Gazy má dohlížet na plnění mírového návrhu, který loni předložil Trump a na jehož základě bylo vyhlášeno loni na podzim v Pásmu Gazy příměří. Orgán bude také dohlížet na aktivity patnáctičlenného výboru složeného z palestinských technokratů. Izrael s ustanovením tohoto výboru nesouhlasí. Podle kanceláře izraelského premiéra Benjamina Netanjahua oznámení Bílého domu o zřízení výboru v Gaze nebylo koordinováno s Izraelem a je v rozporu s izraelskou politikou.