Dalibor Martínek: ODS se mění ve stranu mírného pokroku v mezích zákona
Zvolením Martina Kupky do čela nejsilnější opoziční strany jako by ODS řekla. Ano, rádi bychom vítězili ve volbách. Ale nechceme v partaji žádnou revoluci. K volebnímu vítězství se dopracujeme evolucí, postupnými změnami. Působí to jako nereálná iluze.
Zda by volba ostravského rebela Radima Ivana byla lepším nebo horším řešením se nikdy nedozvíme, bude se odvíjet zvolený scénář. Jistě by to byla pro stranu výraznější změna, než kterou přinese Kupka a kterou si delegáti zvolili.
Kupka politickým stylem i myšlením navazuje na Petra Fialu. Fiala podpořil Kupku a on zase Fialu vychválil do nebes. Učitel a učeň. Na tom jistě není nic špatně. Je příjemné mít tady také nějakou stranu, jejíž šéf je korektní, nelže, nekrade a je zásadový. Delegáti kongresu však zvolili postupnou reformu, žádný uragán po prohraných volbách. Bude to na příští vítězství stačit?
Zatímco v pražském Clarionu se po celý den volí nové vedení ODS ve velkorysém aranžmá, ve velkém osvětleném sále se světelnými tabulemi, Piráti si už dopoledne v rychlosti v poněkud potemnělém sále prachatického kongresového centra zvolili nového předsedu. Je jím opět Zdeněk Hřib.
Dalibor Martínek: Hřib už skládá příští vládu. Patrně přebral
Názory
Konzervativní ODS nechce po třech dekádách radikálně měnit styl. To je hlavní poselství kongresu. Chce jen některé věci, třeba komunikaci přes sociální sítě, vylepšovat. Stává se z ní strana mírného pokroku v mezích zákona. Na rozdíl od stejnojmenné strany, kterou před více než sto lety, za císaře pána, založil Jaroslav Hašek, nejde v podání ODS o recesi. Jde o realitu.
Radim Ivan vytáhl při své prezentaci před volbou „ošklivé slůvko“, jak by řekl zakladatel, a sice strejcové. Nechcete revoluci? Jste strejcové. Kupka má z toho slova osypky. Nechce být strejc. Chce působit jako moderní, energický. Nicméně slovo strejcové se teď se stranou nějakou dobu potáhne, stejně jako se s ní dosud táhnou kmotři.
V ODS je dlouhou dobu napětí. Strana nevyhrává volby. Musí buď skládat kostrbatou mnohakoalici a neplní potom svůj program, nebo dokonce sedí v opozici. Řada členů strany by ráda měla v čele někoho tvrdšího. Než byl Fiala nebo než je konsenzuální Kupka.
Babišova vláda získala ve sněmovně důvěru, ANO má pod sebou všechny vládní mocenské páky a bude vládnout. Co má v této chvíli dělat opozice, aby zase dokázala konkurovat?
David Ondráčka: 108:92, teď se ukáže, kdo umí dělat politiku
Názory
Ve skrytu duše závidí hnutí ANO, že to má neomezeného vládce, neomaleného diktátora. Někoho, kdo s ostatními tvrdě zamete. Nějakou Margaret Thatcher. Jenže někdo takový nyní v nabídce není. Ivan je pro řadu členů příliš neznámý, málo čitelný, mladý. Nejistá budoucnost. ODS zvolila jistotu. Kupka je prověřený, klid a práce.
Bohužel, tradice nevyhrává volby. Konkrétní myšlenky, co udělat a čím oslovit voliče, zatím nezazněly. A právě ty nakonec budou lámat volební chleba. Je pochopitelné, že v prvních hodinách po vzniku nového vedení strany se lídři věnují technické stránce uspořádání moci. Nicméně na témata a jejich řešení by měla přijít řeč co nejdříve. Nestačí mít jen ideologii.
Šéf Senátu Miloš Vstrčil zmínil, že kromě hodnot, na kterých chce strana dál stát, čili západní ukotvení či svoboda jednotlivce, se i oni chtějí starat o lidi, kteří se ocitnou na okraji společnosti. Konzervatismus se sociálním rozměrem. Proč ne, aspoň náznak myšlení uvnitř strany.
V sociální politice tahá pravicová strana za kratší konec. V tom případě ovšem musí nabídnout druhé části spektra, pracovitým a podnikavým, něco, co je zvedne ze židlí. Zatím nic takového nezaznělo. Jak Kupka správně glosoval po svém zvolení, být předsedou ODS není vrcholem mé kariéry, je to začátek tvrdé práce. Má na čem pracovat, aby přesvědčil veřejnost, že ODS nejsou strejcové.
