Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Velký krok české zbrojovky. Colt CZ vstupuje na burzu v Amsterdamu

Útočná puška CZ BREN 3
ČTK
 nst
nst

Akcie české zbrojařské skupiny Colt CZ budou nově obchodovány také na nizozemské burze Euronext Amsterdam. Na regulovaném trhu by se s nimi mělo začít obchodovat od 15. dubna. Akcie se už obchodují na pražské burze a mezi oběma trhy budou plně zastupitelné.

Podle generálního ředitele Radka Musila jde o významný krok v dalším rozvoji firmy. „Dokončení duálního listingu na burze Euronext Amsterdam představuje významný milník,“ uvedl. Pražská burza, kde je Colt CZ kotována od června 2020, podle něj zůstává pro společnost strategicky klíčová. Duální listing schválila valná hromada minulý týden, v Amsterdamu se akcie budou obchodovat pod označením COLT, přičemž identifikační číslo ISIN zůstává stejné.

Firma už dříve uvedla, že prostředky z navýšení kapitálu chce využít na další investice a akvizice. Na stejné burze se od letošního ledna obchodují také akcie jiné české zbrojovky Czechoslovak Group (CSG), které po vstupu na trh krátkodobě výrazně posílily.

Růst díky akvizicím

Colt CZ v posledních letech výrazně rostl i díky akvizicím. V roce 2021 koupil amerického výrobce zbraní Colt a o rok později přijal současný název. Mezi další klíčové transakce patří například nákup výrobce munice Sellier & Bellot za více než 7,8 miliardy korun nebo převzetí většinového podílu ve společnostech Synthesia Nitrocellulose a Synthesia Power, kde hodnota transakce po odečtení dluhů dosáhla deseti miliard korun.

Skupina sídlí v Česku a zaměstnává zhruba 4500 lidí v několika zemích včetně USA, Kanady či Švédska. Zaměřuje se na výrobu střelných zbraní, střeliva a nitrocelulózy a své produkty prodává pod řadou známých značek, například Colt, Česká zbrojovka nebo Sellier & Bellot. Hlavním akcionářem je holding Česká zbrojovka Partners SE, který podle médií ovládá podnikatel René Holeček.

Za loňský rok Colt CZ vykázal výnosy 23,4 miliardy korun, meziročně o 4,6 procenta více. Čistý zisk přesáhl dvě miliardy korun a meziročně vzrostl téměř o 96 procent.

Armin Papperger

Šéf Rheinmetallu schytal kritiku od Ukrajinců kvůli výrokům o dronech

Kritiku od ukrajinských politiků i podnikatelů sklidil šéf německé zbrojařské skupiny Rheinmetall Armin Papperger, který dal před několika dny dal najevo pochybnosti ohledně inovativnosti ukrajinských dronů. Píše o tom server Politico. Později Rheinmetall vyzdvihl snahy Ukrajinců o obranu jejich země před ruskou agresí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury AFP výroky označil za divné.

Přečíst článek

ZTS Špeciál

Youtubeři pronikli do slovenské zbrojovky. Šest hodin tam natáčeli, dostali se až k houfnicím

V areálu slovenské zbrojovky ZTS Špeciál a v její podzemních prostorech se šest hodin nerušeně pohybovala dvojice mužů, která se dostala až houfnicím. Nahrávku z akce pak zveřejnili na internetu. Napsal to slovenský list Pravda, podle kterého nejde o první případ vniknutí civilních osob do uvedené firmy se sídlem na západním Slovensku. Podnik, jehož vlastníkem je stát, incident přiznal.

Přečíst článek

Související

Colt CZ míří na amsterdamskou burzu, chce přilákat globální investory

Přečíst článek
Šéf Fed Jerome Powell

Týden tradera: Fed balancuje mezi podporou ekonomiky a udržením cenové stability

Přečíst článek

Trump se pustil do papeže. Tvrdí, že souhlasí s íránskými jadernými zbraněmi

Lev XIV.
ČTK
 ČTK

Lev XIV. by mi měl být vděčný za zvolení papežem, vzkázal americký prezident Donald Trump do Vatikánu. Papež má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Papeže, který pochází z Chicaga, na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Novinářům pak Trump řekl, že není jeho velkým fanouškem, napsala agentura AFP.

„Papež Lev je slabý ohledně kriminality a hrozný v zahraniční politice,“ uvedl Trump. Podle něj papež souhlasí s tím, aby Írán měl jaderné zbraně. Takový postoj papež ani vatikánská diplomacie ale nikdy neuvedli. „Nechci papeže, který kritizuje prezidenta Spojených států, protože dělám to, kvůli čemuž jsem byl zvolen,“ dodal Trump.

Papež Lev XIV. v minulosti kritizoval například zadržování migrantů ve Spojených státech ze strany Úřadu pro imigraci a cla (ICE). Papež také odmítá válku na Blízkém východě, jako ostatně další konflikty, například na Ukrajině. V pátek papež uvedl, že žádná příčina nemůže ospravedlnit válku. Podle něj Ježíš „nikdy nestojí na straně těch, kteří dříve svírali meče a dnes shazují bomby“.

„Papež by se měl přestat podbízet radikální levici“

„Lev by se měl jako papež vzpamatovat, řídit se zdravým rozumem, přestat se podbízet radikální levici a soustředit se na to, aby byl skvělým papežem a ne politikem,“ uvedl Trump na adresu hlavy katolické církve. Americký prezident dodal, že se mu víc líbí papežův bratr Louis Prevost, protože je příznivcem jeho hnutí MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou).

Hormuz

Co chce Trump docílit blokádou Hormuzského průlivu?

V prvé řadě jde americkému prezidentovi o to, aby „vynuloval“ ostrov Charg, aniž by jej přitom Spojené státy musely vojensky napadnout a ochromit jeho ropnou infrastrukturu. Írán odtamtud vyváží 90 procent své ropy, zejména do Číny. O to jde v dalším sledu; Čína kvůli americké blokádě přijde o ropu z Íránu, což by ji mohlo přimět k tomu, aby zatlačila na Teherán, aby ten Hormuzský průliv otevřel.

Přečíst článek

„Nejsem velkým fanouškem papeže Lva,“ řekl Trump novinářům. Podle něj je papež hodně liberální, což v americké politické debatě znamená, že je na opačné straně, než konzervativci. Trump se také domnívá, že papež „nevěří v boj proti kriminalitě“.

Americký prezident v textu na síti Truth Social také podal svou interpretaci loňského konkláve, které zvolilo v květnu papežem amerického kardinála Roberta Prevost, současného Lva XIV.. Podle Trumpa si kardinálové vybrali za papeže Američana, protože se domnívali, že bude lépe vycházet s Trumpem. „Kdybych nebyl v Bílém domě, tak by Lev nebyl ve Vatikánu,“ uvedl Trump.

Viktor Orbán

Konec Orbánovy éry: Rozhodla ekonomika i odpor k Rusku

Drtivé vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza v maďarských volbách bylo podle politologů výsledkem kombinace ekonomické nespokojenosti a silné poptávky po změně. Voliči podle nich odmítli systém, který za 16 let vybudoval premiér Viktor Orbán, a dali přednost reformám i návratu země blíže k Evropské unii.

Přečíst článek

Analytici poměrů ve Vatikánu naopak poukazovali na to, že americký pas mohl být ve volbě papeže pro Prevosta spíše přítěží. Katolická církev totiž dlouho měla ostych zvolit do svého čela občana země, která je velká mezinárodní mocnost.

Lev XIV. je prvním papežem v dějinách katolické církve, který se narodil na území Spojených států. Během svého života však dlouhou působil i v Peru a před zvolením do čele katolické církve také několik let ve Vatikánu. Konkláve, tedy shromáždení kardinálů, ho zvolilo papežem loni 8. května po úmrtí papeže Františka.

Související

Nový pražský arcibiskup Mons. Stanislav Přibyl

Papež jmenoval nového pražského arcibiskupa. Do čela arcidiecéze míří Stanislav Přibyl

Přečíst článek
papež Lev XIV.

Papež Lev XIV. během svých prvních měsíců v čele církve překvapuje. Nejen oblékáním

Přečíst článek

Konec Orbánovy éry: Rozhodla ekonomika i odpor k Rusku

Viktor Orbán
ČTK
 nst
nst

Drtivé vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza v maďarských volbách bylo podle politologů výsledkem kombinace ekonomické nespokojenosti a silné poptávky po změně. Voliči podle nich odmítli systém, který za 16 let vybudoval premiér Viktor Orbán, a dali přednost reformám i návratu země blíže k Evropské unii.

Klíčovou roli sehrála také rekordní volební účast, nejvyšší od pádu komunismu. „Největší překvapení z voleb je pravděpodobně voličská účast, která je rekordní. Magayr a jeho strana Tisza získali nejlepší možný výsledek, v jaký mohli doufat,“ uvedl politolog Vratislav Havlík z Masarykovy univerzity. Magyar díky ní získal ústavní většinu a prostor pro zásadní přestavbu politického systému. „Únava ze současného fungování státu a špatná ekonomická situace byly hlavní důvody jeho vítězství,“ shodují se také politologové Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci a Daniel Šitera z Ústavu mezinárodních vztahů. 

Návrat Maďarska do evropského proudu

Jedním z hlavních témat voleb byl podle politologů i návrat Maďarska do evropského proudu. Nová vláda by tak mohla zaujmout vstřícnější postoj k Bruselu, častěji se shodovat s ostatními státy EU a odblokovat klíčovou finanční pomoc pro Ukrajinu, kterou Orbán dosud blokoval. Na oplátku může usilovat o uvolnění evropských fondů, jež byly Maďarsku kvůli sporům o právní stát pozastaveny.

Petr Macinka

Macinka: Konec Orbána pro nás znamená ztrátu spojence v EU

Porážka Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách znamená podle českých politiků zásadní změnu i pro Prahu. Česko tím přichází o jednoho ze svých klíčových spojenců v Evropské unii, zároveň se ale připravuje na spolupráci s novou vládou.

Přečíst článek

Změna vlády podle expertů zároveň oslabuje odpor vůči hlubší evropské integraci. Evropská unie se podle nich zbavila jednoho z hlavních kritiků, což může otevřít prostor například pro změny v rozhodování o zahraniční politice.

Nejasný ale zatím zůstává postoj nové vlády k Ukrajině. Magyar se tomuto tématu během kampaně spíše vyhýbal a zaměřoval se na domácí problémy. Podle analytiků však nebude blokovat sankce proti Rusku, pokud neohrozí energetickou bezpečnost země. „Určitě ale nebude blokovat sankce EU proti Rusku, pokud se nebudou týkat jeho energetické bezpečnosti,“ vysvětlil Šitera. Dodal, že ve volebním programu Tiszy je, že se chtějí zbavit závislosti na ruském plynu a ropě, ale plánují toho docílit až v roce 2035.

Fico v izolaci?

Výsledek voleb má i širší dopady na region. Slovenský premiér Robert Fico podle expertů ztrácí důležitého spojence v Bruselu a může se ocitnout v izolaci. „Fico zůstává osamocený a bude muset přehodnotit svůj odpor vůči EU,“ uvádí Šaradín. Naopak vztahy s českým premiérem Andrejem Babišem by mohly být podle politologů dobré, protože oba spojuje pragmatický přístup k politice.

Budoucnost visegrádské spolupráce ale zůstává nejistá. Klíčovou roli v ní bude hrát Polsko, které se podle expertů orientuje spíše na spolupráci s velkými státy, jako jsou Francie, Itálie nebo Španělsko. Přesto by V4 mohla najít společnou řeč alespoň v oblastech jako energetika, průmysl nebo obrana.

Související

Doporučujeme