Nejlepší sazby na spořicích účtech se dál drží kolem čtyřky, jenže většina lidí na ni nedosáhne. Vysvětlujeme proč. A taky to, proč se dnes o tom, kolik vám banka připíše na úrocích z vkladů, rozhoduje spíše na Blízkém východě a ve Washingtonu než v Praze.

Nejlepší sazby se i v dubnu dál drží kolem čtyř procent, většina klientů se ale musí spokojit s nižším, i polovičním úrokem. Podmínky bonusů jsou totiž neúprosné. Banky vyšším úrokem odměňují vesměs jen aktivní klienty, kteří své úspory otáčejí a nechávají je pracovat i v dalších investičních produktech.

Čtyři procenta na oko. Realita je pro většinu střadatelů horší

Nejvyšší úročení na trhu nadále nabízí mBank u dětského spořicího účtu mSpoření, kde sazba dosahuje až 5,01 procenta ročně. Platí ale pouze pro děti do 15 let a jen pro vklady do 50 tisíc korun, nad tuto hranici úročení výrazně klesá.

Pro běžné střadatele tak zůstává realita podobná jako v předchozím měsíci. V čele žebříčku se drží Partners Banka, která nabízí bonusovou sazbu 4,06 procenta ročně navázanou na doporučení nového klienta. Hned za ní je mBank se svým mSpořicím účtem Plus, kde lze dostat úrok lehce nad čtyřmi procenty, ovšem za podmínky aktivního využívání běžného účtu.

Třetí příčku dlouhodobě drží Raiffeisenbank, která nabízí rovná čtyři procenta při splnění podmínky pravidelných plateb kartou. Podobnou sazbu nabízí také Banka Creditas, ta ji však podmiňuje pravidelným investováním.

Další banky už se pohybují pod čtyřprocentní hranicí. Například Česká spořitelna nebo ČSOB nabízejí zhruba 3,8 procenta ročně, opět většinou při splnění doplňkových podmínek, jako jsou investice, penzijní spoření nebo aktivní využívání účtu.

Michl: Klid ano, ale jen zatím

Banky teď nemají moc důvodů cokoliv zásadně měnit. Úročení vkladů se totiž odvíjí hlavně od základní repo sazby České národní banky, která určuje „cenu peněz“ v ekonomice a kolem níž se pohybují i další tržní úroky. Ta už téměř rok zůstává neměnná, a proto se nikterak výrazně nehýbou ani sazby na spořicích účtech.

Do hry ale vstupuje i konkurenční boj o klienty. Právě ten rozhoduje o tom, která banka přidá pár desetin navíc nebo nabídne bonusové podmínky. Výsledná sazba na spořicím účtu je tak kombinací toho, co „dovolí“ centrální banka, a toho, jak moc chtějí banky přetahovat střadatele mezi sebou.

Klíčovým faktorem pro rozhodování centrální banky je inflace. Ta se v březnu po předchozím útlumu podle předběžných dat Českého statistického úřadu z tohoto týdne zvedla na 1,9 procenta z únorových 1,4 procenta, mimo jiné kvůli skokovému nárůstu cen nafty a benzinu. Pohonné hmoty zdražují v důsledku rostoucích cen ropy na světových trzích po americkém a izraelském útoku na Írán a následném uzavření Hormuzského průlivu.

Právě podobné signály ČNB sleduje – pokud by se cenové tlaky dál zvyšovaly, může na ně reagovat zvýšením sazeb. Zatím ale bankovní rada na svém březnovém jednání zvolila vyčkávací strategii a základní sazbu ponechala na 3,5 procenta. Podle Michla dosavadní dopady blízkovýchodního konfliktu neohrožují nízkoinflační prostředí v Česku. „Příznivé výchozí podmínky v tuzemské ekonomice, zejména nízká inflace, robustní růst, nevytvářejí tlak na okamžitou reakci, ale naopak poskytují prostor pro analýzu,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl bezprostředně po zasedání bankovní rady v polovině března.

Faktor Trump

Zároveň však centrální banka upozorňuje, že klid nemusí trvat dlouho. Podle Michla nesmí ČNB podcenit ekonomický šok vyvolaný konfliktem v Íránu. Pokud by vedl k růstu jádrové inflace, je bankovní rada připravena sazby opět zvýšit. Právě vývoj cen energií a délka konfliktu tak mohou v dalších měsících rozhodnout nejen o inflaci, ale i o tom, jak se budou vyvíjet úroky na spořicích účtech.

„Dopad bude záviset především na délce konfliktu. To je ale v tuto chvíli velká neznámá,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Právě tady přichází do hry faktor, který může současnou „nudu“ rychle změnit. Faktor Donald Trump. 

Americký prezident v posledních dnech výrazně přitvrdil a Íránu opakovaně hrozí tvrdými útoky, pokud neotevře Hormuzský průliv. Ultimáta přitom eskalovala – od varování před „peklem“ až po výhrůžky zničením elektráren, mostů a další klíčové infrastruktury. Teheránu dal konkrétní lhůtu, po jejímž vypršení měl podle něj přijít razantní zásah. Ta vypršela v noci z úterý na středu.

Místo další eskalace se ale svět ve středu probudil do nové reality. Spojené státy a Írán oznámily dvoutýdenní příměří, které má otevřít prostor pro jednání a zároveň uklidnit situaci na energetických trzích.

Reakce trhu byla okamžitá. Zatímco v úterý ráno se ropa Brent prodávala kolem 111 dolarů za barel a WTI blízko 115 dolarů – po oznámení příměří ve středu ráno ceny prudce spadly. Severomořský Brent se propadl pod 95 dolarů a americká WTI klesla k 96 dolarům za barel.

Ani to ale neznamená, že je vyhráno. Příměří je křehké a trhy dál sledují, zda se skutečně podaří obnovit stabilní provoz v Hormuzském průlivu. Jakýkoli nový výpadek by mohl ceny rychle vrátit zpět vzhůru.

A právě tady se kruh uzavírá. Výkyvy cen ropy se promítají do cen pohonných hmot a energií, a tím i do inflace. Tu pak sleduje Česká národní banka při nastavování úrokových sazeb. Jinými slovy: i když dnes ropa zlevňuje, stačí jediný geopolitický zvrat a tlak na růst sazeb – a tím i úroků na spořicích účtech – se může vrátit.

„Všechno vyhodím do vzduchu,“ šokoval Trump svět

Politika

Americký prezident Donald Trump dal Íránu ultimátum: otevřete Hormuzský průliv, nebo přijde „peklo“. Teherán ale zatím neustupuje a světové trhy začínají počítat s jedním z největších výpadků ropy v historii.

nst

Přečíst článek

Pro střadatele z toho plyne jednoduchý závěr. O tom, jak banky budou úročit jejich vklady, se dnes rozhoduje spíše na Blízkém východě a ve Washingtonu než v Praze.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Kdo stojí za vznikem bitcoinu, zůstává jednou z největších technologických záhad. Deník New York Times nyní přichází s vlastním závěrem. Na základě analýzy indicií označuje za otce bitcoinu britského kryptografa Adama Backa. Ten však jakékoli autorské spojení odmítá.

Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejná osoba. Jde mimo jiné o podobný odborný i osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.

Stopy vedou do hnutí cypherpunk

Oba se silně angažovali v hnutí známém jako cypherpunk, které od raných 90. let prosazuje soukromí s využitím kryptografie. „V sérii e-mailů, které si na konci 90. let vyměňoval se svými kolegy cypherpunkery, Back navrhl vytvoření jakési formy elektronické hotovosti, která by lidem pomohla vyhnout se vládním zásahům do finančních transakcí,“ uvedl NYT.

Bitcoin dospívá. A přichází o část anarchie

Názory

Kryptoměny měly být světem bez bank a bez státu. Realita se ale rychle mění. Evropská unie zavádí nová pravidla, která mají přinést větší dohled nad kryptoměnovými transakcemi. Kryptosvět dospívá a postupně tak přichází o část původní anarchie.

Dušan Kmetyo

Přečíst článek

„Nastínil koncepci decentralizované sítě počítačů, neboli uzlů, která by fungovala i v případě, že by se několik z nich pokusilo spolupracovat a převzít nad sítí kontrolu. Přesně tak později Satoši navrhl bitcoin,“ dodal deník.

Shodný profil i styl psaní

Podle NYT jsou oba muži odborníky na zabezpečení počítačových sítí a Back se specializuje na asymetrickou kryptografii, kterou Nakamoto zahrnul do bitcoinu. Oba se také zabývali e-mailovým spamem a navrhovali podobná řešení, jak se ho zbavit. Spojuje je i preference anonymity a vystupování pod pseudonymy.

„Když Satoši představil svůj vynález, strávil dva a půl roku jeho vylepšováním. V roce 2011 pak, jak je známo, zmizel. Back postupoval podle stejného vzorce, ale v opačném pořadí,“ píše NYT. Zatímco Back byl dříve aktivní v debatách o elektronických penězích, po uvedení bitcoinu na konci roku 2008 byl podle deníku „k nenalezení“. Šest týdnů po Nakamotově zmizení pak zveřejnil svůj první příspěvek o bitcoinu.

Banksy navštívil Ukrajinu. Na troskách budov vytvořil sedm graffiti

Enjoy

Britský umělec Banksy potvrdil serveru The Art Newspaper, že na Ukrajině vytvořil sedm graffiti, a to v Kyjevě a také v Irpini a Boroďance, které nejvíce utrpěly ruským bombardováním a ostřelováním v jarní fázi války.

ČTK

Přečíst článek

Spekulace trvají roky, Back vše popírá

O tom, že by Back mohl být osobou skrývající se za pseudonymem Nakamoto, se spekuluje dlouhodobě. „Nikdo neví, kdo je Satoši. A to je dobře,“ napsal Back v roce 2024 na síti X. Na výzvu jednoho z uživatelů „Jsi to ty. Hned se přiznej!“ reagoval stručně: „Já to nejsem.“

Back byl přitom jedním z prvních lidí, kteří od Nakamota obdrželi e-mail. Už v roce 2016 ho jako možného autora bitcoinu označil deník Financial Times (FT), a to vedle dalších kandidátů, jako jsou Nick Szabo či Hal Finney.

Tajemství, které stále není uzavřené

Bitcoin (BTC) je nejznámější a nejpoužívanější kryptoměna. Je navržen tak, aby neměl žádnou centrální autoritu a nebylo možné jej kontrolovat, padělat ani manipulovat s jeho oběhem.

Systém vytvořil anonymní vývojář nebo skupina vývojářů pod pseudonymem Satoši Nakamoto. Poprvé se objevil 3. ledna 2009 a vycházel z návrhu publikovaného v říjnu 2008 v dokumentu „A Peer-to-Peer Electronic Cash System“.

K autorství se v minulosti přihlásil například australský podnikatel Craig Wright, aniž by svá tvrzení doložil důkazy. Spor s Backem kvůli pomluvě nakonec stáhl a uhradil soudní náklady.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup