Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Bitcoin dospívá. A přichází o část anarchie

Bitcoin dospívá. A přichází o část anarchie
iStock
Dušan Kmetyo

Kryptoměny měly být světem bez bank a bez státu. Realita se ale rychle mění. Evropská unie zavádí nová pravidla, která mají přinést větší dohled nad kryptoměnovými transakcemi. Kryptosvět dospívá a postupně tak přichází o část původní anarchie.

Bitcoin vznikl z nedůvěry ve státní dohled a banky. Jeho autor, známý pod pseudonymem Satoshi Nakamoto, ho v roce 2008 popsal jako „Peer-to-Peer Electronic Cash System“ – tedy elektronickou hotovost, která umožňuje lidem posílat peníze přímo mezi sebou – bez banky, bez prostředníků, bez státní kontroly.

A právě tato myšlenka přitáhla první generaci uživatelů. Pro mnohé z nich byl bitcoin víc než technologie. Viděli v něm nástroj osobní svobody a ochrany soukromí.

Geopolitický otřes a rychlý návrat. Bitcoin se vrátil nad 66 tisíc dolarů

Cena bitcoinu dnes mírně roste a přidává téměř jedno procento. O víkendu však trh s kryptoměnami zažil výrazné výkyvy. Při nepřetržitém obchodování se bitcoin krátce propadl pod 63 200 dolarů, ztráty ale ještě během víkendu smazal. Aktuálně se největší kryptoměna obchoduje za 66 419 dolarů, tedy na úrovních z konce října 2024, uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. V sobotu přitom začal americko-izraelský útok na Írán.

Přečíst článek

Bitcoin si rychle získal popularitu zejména mezi lidmi s libertariánskými nebo anarchokapitalistickými názory. Ti v něm viděli základ budoucího finančního systému, ve kterém člověk nepotřebuje stát ani banky k tomu, aby mohl zaplatit druhému.

Technicky to bitcoin skutečně umožňuje, ale časy se mění a již dnes se dá říci, že takovéto nezávislé peer-to-peer platby se mainstreamem nestanou. Tak jako kolonisté a jejich misionáři přinesli domorodcům nového a jediného boha, tak se i legislativní rámce mění a „normalizují“ tak, aby měl stát kontrolu nad tím, co se děje v „kryptosvětě“.

Historie ukazuje, že scénář bývá vždy podobný: nejprve vznikne nová technologie a až později přichází stát, aby pro ni vytvořil pravidla a dostal ji pod svou kontrolu. Kryptoměny nejsou výjimkou.

Chyba za 40 miliard dolarů. Jihokorejská kryptoburza omylem rozeslala statisíce bitcoinů

Jihokorejská kryptoměnová burza Bithumb přiznala závažné selhání svých interních systémů, které ji vystavilo riziku sabotáže a vedlo k fatální chybě při propagační akci. Místo 620 tisíc wonů (8700 korun) omylem rozeslala zákazníkům přibližně 620 tisíc bitcoinů.

Přečíst článek

Regulace MiCA

Základním kamenem všeobjímající regulace v oblasti nákupu, prodeje a držení kryptoměn je evropská regulace MiCA (Markets in Crypto-Assets Regulation), která klade poměrně tvrdé podmínky na provozovatele kryptoměnových směnáren, burz a získání licence potvrzující splnění všech podmínek této regulace se blíží procesu získání bankovní licence. Stanovuje též pravidla pro vydávání kryptoměn a v neposlední řadě řeší ochranu spotřebitele.

Vydavatelem licencí MiCA v ČR je ČNB, která v současnosti eviduje přes 240 žádostí. V polovině února získalo licenci prvních šest společností.

Přichází další regulace: DAC8

Vedle MiCA připravuje Evropská unie další směrnici DAC8. Jejím cílem je boj proti daňovým únikům, podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Je dalším logickým krokem v desetiletém úsilí EU o daňovou transparentnost. Navazuje na směrnice DAC1 až DAC7, týkající se výměny informací o uživatelích bankovní infrastruktury, které byly reakcí na události, jako byl případ Sergeje Magnitského nebo aféra známá jako Panama Papers.

Zjednodušeně řečeno: státy chtějí mít o kryptoměnových transakcích podobné informace, jaké dnes mají o pohybech peněz na bankovních účtech. Pro anarchokapitalistu je to čiré peklo, pro občana zvyklého na pravidla bankovního systému nic nečekaného a odlišného.

Virtuální měna bitcoin

Od odmítání k opatrnému přijetí: Jak kryptoměny pronikají mezi české milionáře

Postoj českých dolarových milionářů ke kryptoměnám se v posledních letech výrazně proměnil. Zatímco v minulosti dominovalo buď silné nadšení, nebo kategorické odmítání, aktuální data ukazují posun k podstatně střízlivějšímu a systematičtějšímu přístupu. Kryptoměny se sice v roce 2025 objevují v portfoliích větší části nejbohatších investorů než kdy dříve, jejich role však zůstává převážně doplňková a objemově omezená.

Přečíst článek

Kolem směrnice DAC8 se mezi uživateli kryptoměn šíří řada nepřesných či přímo mylných informací. Často se například tvrdí, že všechny kryptoměnové transakce a informace s ní spojené (kdo, komu, kolik, …) jsou sdíleny napříč všemi dohledovými orgány zabývající se finanční správou, a to víceméně v reálném čase. Realita je ovšem méně dramatická.

Pravdou je, že burzy, směnárny, banky a jím podobné subjekty skutečně reportují informace o kryptoměnových operacích, ale „jen“ souhrnně s koncem roku a „jen“ v rámci jednoho státu. Přeshraniční sdílení dat se týká „jen“ případů, kdy občan jednoho státu provádí transakce v jiné zemi, než kde je daňovým rezidentem.

Finanční správa tak získá například tyto informace o uživatelích:

  • celé jméno, datum a místo narození a adresu
  • daňovou rezidenci a daňové identifikační číslo (DIČ)
  • souhrnné informace o nákupech či prodejích kryptokativ za fiat měny nebo směnách mezi různými kryptoaktivy za celý rok

Pokud vás z rozsahu sdílených informací trochu zamrazilo a napadají vás termíny jako „Velký bratr“, tak vězte, že pokud máte bankovní účet, tak tyto informace o vás již dnes putují mezi „vaší“ bankou a státní správou.

Konec kryptoměnového divokého západu

Regulace jako MiCA nebo DAC8 neznamenají konec kryptoměn. Nezakazují jejich používání ani držení. Znamenají ale zásadní posun směrem k větší kontrole státu, zejména v prostředí centralizovaných služeb (tedy burz, směnáren nebo investičních platforem).

Self-custody, vlastní správa a používání kryptoměn, zůstává technicky mimo dosah této regulace a je stále možná.

Výsledek je poměrně předvídatelný. Tak, jako tu je velká část populace, ochotná vzdát se kontroly nad svými osobními údaji, výměnou za pohodlí pípnutí hodinkami nebo mobilem u pokladny v supermarketu, tak tu je a bude také menšinová komunita osob, strážících si své soukromí a osobní data, beroucí na sebe zodpovědnost za nakládání se svými (v drtivé většině) bitcoiny, bez potřeby o svých transakcích informovat kohokoli.

Bitcoin dospívá, což přináší nové možnosti, ale také nové kompromisy.

Související

Bitcoin v roce 2025 dosáhl rekordní výše a pak padl

Konec krypto pohádky. Svět bitcoinu proměnila regulace, volatilita a tvrdý návrat do reality

Přečíst článek
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS)

Žádných 12 miliard. Dokud se darované bitcoiny neprodají, je jejich korunová hodnota nulová

Přečíst článek
Bitcoin je rekordně drahý

Kovanda: Bitcoin je rekordně drahý. Už i tradicionalista Trump uznal jeho legitimitu

Přečíst článek

Generace Z: Mladí muži jsou rigidnější než jejich boomerští dědové

Generace Z: Mladí muži jsou rigidnější než jejich boomerští dědové
iStock
Karel Pučelík

Čekáte, že mladá generace posune svět zase o krok blíže k rovnosti a spravedlnosti? Realita může být složitější. Mladí muži po celém světě se totiž v řadě otázek posouvají ke konzervativnějším a rigidnějším postojům. Nezanedbatelná část z nich se nechce podílet na péči o děti a ženy vnímají jako podřízené partnerky.

Mladá generace se v mnohém liší od svých rodičů. Často se mluví o tom, že dnešní mladí tráví výrazně více času v online prostředí, méně pijí alkohol a oddalují důležitá životní rozhodnutí. Nový výzkum však naznačuje ještě jeden trend: v některých společenských otázkách jsou překvapivě konzervativní. Platí to především pro mladé muže.

Jak upozorňuje deník The Guardian, muži z generace Z (narození mezi lety 1997–2012) vykazují v postojích k sociálním normám větší rigiditu než jejich rodiče z takzvané baby boom generace (1946–1964). Právě „boomers“ přitom bývají často vnímáni jako symbol konzervativních hodnot a terč nespočtu vtipů a internetových memů.

ilustrační foto

Biohacking: Nálada není náhoda, ale chemický proces

Náladu, motivaci i odolnost vůči stresu neurčují jen vnější okolnosti, ale i jemná chemie v mozku. Oxytocin, dopamin a serotonin fungují jako vnitřní trh, jehož rovnováha rozhoduje o tom, jak zvládáme tlak, vztahy i každodenní výkyvy.

Přečíst článek

Výzkum agentury Ipsos a Global Institute for Women’s Leadership při londýnské King’s College sledoval postoje lidí ve 29 zemích světa, mimo jiné ve Velké Británii, Austrálii, Brazílii, Indonésii či Indii. Nepřekvapí, že konzervativnější názory v absolutních číslech převažují spíše v zemích mimo západní svět, například v Indonésii nebo Malajsii.

Zajímavé však je, že ani tam se mladí muži neposouvají k liberálnějšímu pohledu na svět. Spíše naopak – čím mladší generace, tím častěji se objevují konzervativní postoje. Tento trend lze do určité míry pozorovat také u generace X a mileniálů, nejvýraznější kontrast však vzniká při srovnání nejmladší a nejstarší generace.

Muži, kteří se nestarají o děti

Co si pod pojmem „maskulinní konzervatismus“ vlastně představit? Například skutečnost, že přibližně pětina dotázaných mladých mužů věří, že ti, kteří se aktivně podílejí na péči o děti, jsou méně mužní než muži, kteří se o děti nestarají. V této generaci se také méně často setkáváme s otevřeně feministickými postoji.

Zhruba třetina mladých mužů je navíc přesvědčena, že žena by měla být v manželství podřízena svému partnerovi, který by měl mít v důležitých otázkách rozhodující slovo. U jejich otců a dědů z generace „boomerů“ je tento podíl přibližně poloviční.

Karel Pučelík: Mladí lidé pomalu mění politiku. Na pozoru se musí mít krajní pravice i tradiční strany

Média jsou plná zpráv o všeobecném vzestupu krajní pravice. Tento problém se ovšem možná vyřeší sám, protože mladí lidé a nastupující generace v těchto stranách spasitele povětšinou nevidí. Co však se svými radikalizovanými rodiči a prarodiči mají společné, je nechuť k neslané a nemastné politice tradičních stran. Politika se nemusí stát kořistí pravicového populismu, ale aby se zachránila, musí se dost zásadně změnit.

Přečíst článek

Žen, které s těmito názory souhlasí, je sice výrazně méně, přesto jich v mladé generaci najdeme více než mezi ženami starších věkových skupin. Největší podporu mají tyto postoje v Indonésii a Malajsii, kde s nimi souhlasí více než 60 procent respondentů. Ve Spojených státech jde přibližně o 21 procent mladých mužů, ve Velké Británii zhruba o 13 procent.

Téměř čtvrtina mladých mužů si také myslí, že ženy by neměly být příliš nezávislé a soběstačné. Data zároveň ukazují, že ve většině zemí přetrvává silné očekávání, že hlavní odpovědnost za péči o děti ponese žena. Celkově tak výzkum naznačuje, že tlak na prosazování genderové rovnosti v některých ohledech slábne.

Líheň mladých fašistů?

Výsledky studie zároveň podporují teorie, o nichž se v posledních letech stále častěji diskutuje – například o radikalizaci části mladých mužů. Tento problém se dostal do širšího povědomí i díky populárnímu seriálu Adolescent, který se tématu věnoval.

V některých online komunitách se mezi mladými šíří ideologická neúcta k ženám a odpor k liberálním hodnotám. Podle profesorky Heejung Chungové, která vede zmíněný institut při King’s College London, může být jedním z vysvětlení pocit ztráty společenského postavení.

Mojmír Hampl

Sněhové vločky? Nesmysl. Mladí jsou investičně odvážnější než generace před nimi, říká Mojmír Hampl

O generaci Z, tedy o mladých lidech do 30 let, se často dost pochybuje. Říká se, že jde o slabou generaci takzvaných sněhových vloček. Z průzkumů, které byly v posledních týdnech zveřejněny o finančním chování této generace, však mladí lidé vycházejí úplně jinak. Jak tuto generaci vidí šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, který se účastnil debaty k jednomu z těchto průzkumů, a co v tomto ohledu očekává od nové vlády?

Přečíst článek

„Vzniká vakuum, které je následně vyplňováno rétorikou a hlasy snažícími se postavit mladé muže proti genderové rovnosti, proti mladým ženám i proti migrantům,“ uvedla Chungová pro The Guardian.

Nabízí se proto otázka, zda tento trend nepřispívá také k růstu populismu a krajní pravice. Právě zde se totiž může formovat podpora pro hnutí typu MAGA spojené s Donaldem Trumpem nebo pro další varianty populistických ideologií po celém světě.

Zjištění zároveň narušují rozšířenou představu, že se společnost postupně a téměř lineárně posouvá směrem k větší liberalizaci a rovnosti.

Související

Karel Pučelík: Mladí lidé pomalu mění politiku. Na pozoru se musí mít krajní pravice i tradiční strany

Přečíst článek

Něco jako švarcsystém, ale lepší a legální. Česko potřebuje nová pravidla práce, shodli se odborníci

Přečíst článek

Mladí Češi jsou v investování odvážnější než generace před nimi. Stále se ale mají co učit

Přečíst článek

Na Veleslavíně vyroste nová čtvrť za 2,2 miliardy

Nová výstavba na Veleslavíně
Penta, užito se svolením
 nst
nst

Na pražském Veleslavíně má v příštích letech vzniknout nová obytná čtvrť. Developerská společnost Penta Real Estate zde společně s firmou Engine Prague Development (EPD) plánuje postavit 114 bytů a 27 rodinných domů. Výstavba projektu s názvem Nový Veleslavín má začít ještě letos a dokončení je plánováno na rok 2028. Celková investice dosáhne přibližně 2,2 miliardy korun.

Nové bydlení vznikne v sousedství zámku Veleslavín na místě části bývalého areálu teplárny Veleslavín. Podle developerů má jít o proměnu dosud zanedbaného brownfieldu v obytnou čtvrť navazující na vilovou zástavbu v okolí.

Projekt vznikne v jedné etapě a nabídne kombinaci bytových domů a řadových rodinných domů. Obě developerské společnosti už v této části Prahy dříve spolupracovaly na projektu Maisons Ořechovka.

Pozemky mezi Ořechovkou a Veleslavínem vlastní skupina Penta od roku 2018. Získala je od městské společnosti SNEO, kterou vlastní Praha 6. Pozemky tehdy koupila firma DRA development ze skupiny Penta. Součástí prodeje byl i projekt bytové výstavby, který původně plánovala realizovat městská část.

Kunovský tlačí na stavební firmy: Zlevněte, jinak nové byty v Praze nezačneme stavět

Největší český rezidenční developer Central Group stupňuje tlak na stavební firmy. Jeho zakladatel Dušan Kunovský tvrdí, že ceny stavebních prací a materiálů jsou přehřáté a dodavatelé by měli snížit marže. Jinak se nové projekty v Praze dál odkládají. Stavební firmy ale oponují. Za drahé byty podle nich nemohou.

Přečíst článek

Kritika opozice

Původně sjednaná cena 436 milionů korun byla později kvůli restitučním nárokům snížena na 402 milionů korun. Prodej pozemků tehdy kritizovali opoziční Zelení a Piráti. Podle nich mohla městská část na pozemcích stavět byty sama a sleva byla podle Pirátů protiprávní.

Kvůli prodeji pozemků se slevou bylo podáno několik trestních oznámení. V roce 2019 je podali Piráti z Prahy 6, policie ale vyšetřování na začátku roku 2020 odložila. Další trestní oznámení podala v roce 2021 sama společnost SNEO. Policie však podezření z trestného činu opět odložila a stížnost SNEO byla v únoru 2022 zamítnuta.

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Češi ještě loni stavěli rodinné domy jako o závod. Dokončilo se v nich nejvíc bytů od normalizace

Češi ještě loni stavěli rodinné domy jako o závod. Dokončilo se v nich nejvíc bytů od normalizace

Přečíst článek
bytová výstavba

Obce hledají cestu k levnějším bytům. Pomoci může baťovská standardizace i dřevostavby do sedmi pater

Přečíst článek
Byt na Letné

Z bourání sešlo. Rekonstrukce bytu na Letné ukazuje, proč je historie dnes největší luxus

Přečíst článek
Doporučujeme