Partneři projektu

Rusko už jen drží pozice. Expert popsal chyby Moskvy na Ukrajině

Válka na Ukrajině se podle experta změnila v „udržovací“
ČTK
 ČTK

Stav konfliktu na Ukrajině podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany napovídá tomu, že Rusko se spokojí s tím, čeho dosáhlo. Podoba konfliktu, který nyní sledujeme, je podle něj udržovací, nikoliv opotřebovávací.

Úvodní fázi na jaře a na podzim 2022 by podle Petráše šlo s nadsázkou označit za podivnou válku. Ruská armáda zahájila 24. února 2022 operaci směrem na Kyjev a další strategické oblasti s cílem vojensky ochromit Ukrajinu a paralyzovat její vedení. Zároveň však porušila základní operační principy. Zpočátku mohl postup působit jako snaha o novátorský způsob vedení války, podobně jako německý útok na Francii na jaře 1940. Postupně se však více podobal intervencím vojsk Varšavské smlouvy v Maďarsku 1956 a Československu 1968. Rusko navíc nezískalo vzdušnou převahu, což výrazně ovlivnilo další průběh konfliktu.

Ruský dronový útok na Ukrajině ČTK

Ztráta operačního tempa

Nicméně v létě 2022 dosáhlo Rusko podle Petráše poměrně důležitých územních zisků a drželo i ofenzivní operační iniciativu. „O to více bylo překvapující, že ruské jednotky poté, co dosáhly hranice Luhanské a Doněcké oblasti, paradoxně nepokračovaly v úspěšné ofenzivní činnosti, ale naopak přistoupily k takzvané operační přestávce,“ uvedl Petráš.

V té chvíli ruská armáda ztratila operační tempo a už nedokázala navázat patřičnou ofenzivní iniciativu, která by umožnila posunout frontovou linii do hloubky ukrajinského území. V důsledku toho tak Ukrajina dokázala do konce roku 2022 získat zpět více než 12 tisíc kilometrů čtverečních území v Charkovské oblasti na východě země a území v oblasti Chersonu a zatlačit ruské jednotky za levý břeh Dněpru. Od té doby se podle Petráše frontová linie po celé zemi změnila relativně málo.

Martin Ondráček, Jan Polák, střela s plochou dráhou letu Flamingo nazvaná DANA 1, raketa, Dárek pro Putina

Češi se skládají na zbraně pro Ukrajinu. A částky rok od roku rostou

Navzdory tvrzením o únavě z války Češi dál posílají miliony na zbraně pro Ukrajinu. Podle Martina Ondráčka z iniciativy Dárek pro Putina občané chápou, že válka se nejlíp vyhrává pouze válkou. Kapitulace Ukrajiny by podle organizátorů sbírek destabilizovala Evropu. A přinesla další uprchlickou vlnu.

Přečíst článek

Důležitou roli ve vývoji konfliktu sehrála podle něj i protiofenziva, kterou ukrajinská armáda zahájila počátkem léta 2023. „Bohužel, ta hned v úvodu ztratila svou dynamiku, a to jednak v důsledku silných ruských obranných linií, vybudovaných především v jižní části frontové linie, ale i v důsledku slabé koncentrace sil a schopnosti vést důraznou ofenzivní činnost na předpokládaných směrech,“ poukázal Petráš.

Zlomový okamžik války

Ukrajinská invaze na území Ruska v srpnu 2024 se pak podle Petráše zdála být zpočátku zlomovým okamžikem války. Cílem Ukrajiny bylo zmírnit tlak na jihu a východě tím, že přenesla boje na ruské území a přinutila Moskvu stáhnout část sil z fronty. „Kyjev si uvědomoval, že v poziční válce proti silnějšímu Rusku nemá dlouhodobě šanci, a proto se vracel k manévrovému způsobu boje,“ uvedl expert.

Z vojenského hlediska však podle něj šlo spíše o dočasný taktický úspěch s nejistou udržitelností. Otevření nové fronty navíc zatěžovaly i omezené ukrajinské zdroje, což v konečném důsledku vedlo k dalším operačním komplikacím v centrální a východní části frontové linie.

Moskva

Válka na Ukrajině rozdělila Rusko. Moskva bohatne, regiony chudnou

Ruské regiony jsou dlouhodobě ekonomicky velmi rozdílné, ale válka na Ukrajině podle odborníků tyto rozdíly ještě výrazně prohloubila. Zatímco Moskva a oblasti napojené na vojenský průmysl zaznamenávají růst, jiné regiony – zejména exportně orientované či závislé na státním rozpočtu – čelí poklesu životní úrovně.

Přečíst článek

Současný stav konfliktu pak podle Petráše napovídá tomu, že Rusko se z hlediska okupovaného a vojensky kontrolovaného území spokojí s tím, čeho dosáhlo. Podoba konfliktu, který nyní sledujeme, je podle něj udržovací, nikoliv opotřebovávací válka, jak je někdy podoba bojů podle něj mylně interpretována.

„O tom svědčí i poměrně frekventované raketové a dronové útoky na klíčovou ukrajinskou energetickou infrastrukturu a civilní objekty, což nemá za cíl vytvořit operačně výhodné podmínky pro další postup ruských jednotek do hloubky ukrajinského území, ale podrýt morálku ukrajinského obyvatelstva a jeho ochotu dále pokračovat ve válce,“ uvedl Petráš.

Související

Sousedka Tugendhat byla na odpis. Arnoldova vila ožila i ekonomicky

Záchrana a rehabilitace Arnoldovy vily
Česká cena za architekturu, užito se svolením
Petra Nehasilová

Zchátralá památka, do které roky zatékalo, se proměnila v živé kulturní centrum. Rekonstrukce Arnoldovy vily v Brně ukazuje, že citlivá památková obnova může být zároveň ekonomicky udržitelným městským projektem.

Rekonstrukce Arnoldovy vily v Brně patří k nejzdařilejším příkladům toho, jak lze historickou památku proměnit v životaschopný kulturní a ekonomicky udržitelný projekt. Objekt v bezprostředním sousedství vily Tugendhat a Löw-Beerovy vily je součástí unikátního urbanistického celku na svahu nad Lužánkami, historicky označovaného jako Belvedere, první vilové kolonie v Brně.

Vilu si v roce 1862 postavil významný brněnský stavitel Josef Arnold jako vlastní rezidenci. Na počátku 20. století prošla zásadní přestavbou pro rodinu Hóže v duchu pozdní secese a art déco. Právě podoba z let 1909–1915 se stala referenčním obdobím současné obnovy.

Od školky k chátrající památce

Po druhé světové válce objekt sloužil jako mateřská škola a postupně ztrácel architektonickou hodnotu. Od roku 2012 chátral. Obrat přinesl až projekt města Brna podpořený Norskými fondy, který spojil památkovou ochranu s novým ekonomickým a společenským využitím.

Autorem architektonického řešení je Martin Jeřábek z Atelieru 99. Generálním zhotovitelem byla společnost Unistav Construction pod vedením Michala Maláska, na realizaci se podílela také firma SKR stav vedená Petrem Durčákem. Odborným garantem muzejní a obsahové náplně byl Zbyněk Šolc z Muzea města Brna. Krajinářské řešení a obnovu historické zahrady navrhl Přemysl Krejčiřík z Ateliéru Krejčiříkovi.

Rekonstrukce vily na Vinohradech

Koupili vilu v havarijním stavu. Dnes patří k nejzajímavějším rekonstrukcím v Praze

Technicky zdevastovaný dům, památková ochrana a vysoké nároky na komfort. Projekt, který by mnozí vzdali, se proměnil v ukázku toho, jak může vypadat moderní bydlení v historické architektuře.

Přečíst článek

Architektonická koncepce rekonstrukce stála na maximálním zachování autenticity. Obnovena byla historická barevnost fasády, repasována okna, zachovány dřevěné rolety, zimní zahrada i veranda. Restaurátoři vrátili interiérům původní řemeslnou kvalitu včetně dřevěných obkladů či fládrovaných povrchů. Současně proběhla náročná statická sanace.

Maximální důraz na autenticitu

Důležitou součástí investice byla také obnova zahrady podle plánů z roku 1909, která dnes funguje jako veřejný parkový prostor a rozšiřuje návštěvnický potenciál areálu.

Z hlediska provozního modelu se vila proměnila v multifunkční kulturní infrastrukturu. Funguje jako Centrum dialogu s výstavními prostory, studijním centrem vily Tugendhat, kavárnou i muzejní expozicí. Je součástí prohlídkového okruhu tzv. Trojvilí, což významně zvyšuje turistickou návštěvnost i ekonomickou návratnost vložených veřejných prostředků.

Zelenkova vila v Kutné hoře

OBRAZEM: Kutná Hora bojuje s opravou slavné funkcionalistické vily. Město připlatí miliony

Rekonstrukce funkcionalistické Zelenkovy vily v Kutné Hoře se do konce roku nestihne, hotová by měla být v březnu příštího roku. Zpoždění vzniklo kvůli velké vlhkosti zdiva, problémům se střešní konstrukcí a dalším nedostatkům, s nimiž projekt nepočítal. Náklady jsou zhruba 41 milionů korun, původně měly být o šest až sedm milionů nižší. Většinu by měla pokrýt dotace, řekl novinářům starosta Lukáš Seifert (ODS). V opravené budově má vzniknout zázemí pro pečovatelskou službu.

Přečíst článek

Rekonstrukce jako investiční a městotvorný trend

Arnoldova vila zapadá do širší vlny úspěšných rekonstrukcí historických objektů v Česku, které kombinují veřejné finance, evropské granty i nové provozní modely.

V Praze rezonuje například obnova Winternitzovy vily, která se po rekonstrukci otevřela veřejnosti jako kulturní prostor. Náročnou památkovou revitalizací prošel i Clam-Gallasův palác, dnes využívaný pro výstavy a reprezentativní akce. Příkladem komerčně orientované konverze je Palác Dunaj, jenž kombinuje kanceláře, retail a gastronomii. V novém kabátě je i barokní palác Savarin, který prošel náročnou rekonstrukcí pod taktovkou developerské skupiny Crestyl.

První dojmy z ostře sledované rekonstrukce výjimečné barokní památky: Savarin se povedl

První fáze obřího developerského projektu Savarin je u konce. Ladí se poslední detaily pro nové nájemce, čeká se na kolaudaci. Už tento týden výjimečná barokní stavba přivítá první návštěvníky, a to v rámci Prague Art Weeku.

Přečíst článek

Paláci Dunaj na Národní třídě se vrátí jeho prvorepubliková elegance a styl

Paláci Dunaj na Národní třídě se vrátí jeho prvorepubliková elegance a styl

Konstruktivistický palác na pražské Národní třídě prochází rekonstrukcí. Vzniknou v něm kanceláře a ochody a přibude jedno patro.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Dětský hospic Dům pro Julii

Zázrak z Brna. Českou cenu za architekturu ovládl dětský hospic Dům pro Julii

Přečíst článek

Trump podepsal globální clo. Deset procent na dovoz ze všech zemí

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Americký prezident Donald Trump podepsal dokumenty o zavedení plošného desetiprocentního cla na dovoz ze všech zemí. Oznámil to Bílý dům s tím, že opatření vstoupí v platnost v úterý a bude platit 150 dní.

Clo se nebude vztahovat na některé položky, například vybrané zemědělské produkty, léčiva, automobily, elektroniku či suroviny. Informovala o tom agentura Reuters.

Trump podpis oznámil na své sociální síti Truth Social. „Je mi velkou ctí, že jsem právě v Oválné pracovně podepsal globální desetiprocentní clo na všechny země, které bude účinné téměř okamžitě,“ uvedl.

Americký prezident Donald Trump

Michal Nosek: Mezi Washingtonem a Bruselem. Co ukazuje Macinkova cesta do USA?

Návštěva ministra zahraničí Petr Macinky ve Spojených státech není jen rutinní diplomatickou cestou. V době proměn americké politiky a pokračující války na Ukrajině jde o test směru české zahraniční politiky i její schopnosti vyvažovat vztahy mezi Washingtonem a Bruselem.

Přečíst článek

Nové opatření přichází poté, co americký Nejvyšší soud zrušil rozsáhlá cla, která prezident zavedl na základě zákona určeného pro mimořádné situace. Soud rozhodl, že Trump při jejich zavádění překročil své pravomoci.

Předseda Nejvyššího soudu John Roberts ve zdůvodnění uvedl, že ústava „velmi jasně“ svěřuje pravomoc zavádět daně, včetně cel, Kongresu. „Autoři ústavy nesvěřili žádnou část daňové pravomoci výkonné moci,“ prohlásil Roberts.

Trump verdikt označil za hluboké zklamání a reagoval rychlým krokem. Nové desetiprocentní clo zavádí na základě paragrafu 122 obchodního zákona z roku 1974, který prezidentovi umožňuje uvalit clo až do výše 15 procent na dobu maximálně 150 dní. Případné prodloužení musí schválit Kongres.

Co když tu na všechno ostatní nebude Mastercard? Britské banky se chtějí vymanit ze závislosti na USA

Co když tu na všechno ostatní nebude Mastercard? Britské banky se chtějí vymanit ze závislosti na USA

Venezuela, Grónsko, celní smršť. Spojené státy aktuálně nejsou zrovna spolehlivým partnerem. Donald Trump se konfliktů nebojí, ostatně má v rukou řadu nástrojů, jak si vynucovat poslušnost. Jedním z nich mohou být i obyčejné platební karty. Evropané si to začínají uvědomovat. Zdá se, že nejdál jsou Britské banky.

Přečíst článek

Prezident zároveň naznačil, že je připraven využít i další právní nástroje. „Máme alternativy, skvělé alternativy,“ prohlásil. „Získáme více peněz a budeme díky tomu mnohem silnější.“

Trump dlouhodobě zdůvodňuje zavádění cel snahou snížit americký obchodní deficit a přimět firmy, aby přesunuly výrobu zpět do Spojených států.

Související

Donald Trump a Mark Carney

„Jestli jste ztratili Kanadu, zbývají vám ještě nějací přátelé?“ Spor s Trumpem eskaluje

Přečíst článek