Proč český kapitálový trh stále není místem, kam si firmy masově chodí pro peníze a z nějž získávají výnosy i běžné domácnosti? Ekonomové mají jasno: na vině je hlavně nezájem českého byznysu sdílet svůj úspěšný příběh.

Zatímco zahraniční miliardáře, jako třeba Elona Muska, Jeffa Bezose či Billa Gatese, na fotografii poznáme během sekundy, o českých byznysmenech (Michal Strnad, Ivo Lukačevič, Tomáš Chrenek a další) to tak úplně neplatí. Alespoň tak dopadl výsledek testu, který odbornému publiku konference Rozvoj a inovace finančních produktů, již tradičně pořádané Fakultou financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze, předložil ekonom a předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl.

Amerika: s obličejem na trh

Na další otázce někdejšího viceguvernéra ČNB Hampla si účastníci konference takřka vylámali zuby. Zněla totiž takto: v čem se fotografie zahraničních a českých miliardářů liší? „Nejde jen o tváře, ale i o to, kde a v jakých polohách jsou ti lidé foceni. Před lidmi, na tiskových konferencích, na prezentacích, na přednáškách. A mluví o svém byznysu,“ naznačil Hampl. „A kde jsou foceni naši miliardáři? Většinou v komfortu své pracovny,“ dodal. „U každého z těch zahraničních byznysmenů platí, že vy jako retailoví investoři můžete na kapitálovém trhu sdílet jejich příběh a investovat do jejich podnikání. Je to dokonce podstata jejich byznysu, že jsou na kapitálovém trhu a že do přesvědčování o tom, že jejich byznys dává smysl, vkládají svůj vlastní obličej,“ konstatoval.

Česko je v miliardářské formě. I díky Strnadovi konkuruje Německu a Británii

Leaders

Páteční úspěšný vstup zbrojovky Czechoslovak Group na burzu znamená, že Česko upevňuje své postavení evropské miliardářské mocnosti. V první sedmdesátce nejbohatších Evropanů dle agentury Bloomberg má Česko hned čtyři zástupce, takže více už jich mají jen Německo, Británie a Francie, tedy tři největší ekonomiky starého kontinentu.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Rozdílem mezi Amerikou a Českem podle Hampla je, že českým miliardářům český kapitálový trh nic neříká. „Nepoužívali jej, nepoužívají jej a ani se k tomu nechystají,“ řekl s tím, že to je ten důvod, proč je na našem trhu tak malá nabídka akcií a nízká likvidita. „Vyslechl jsem si tolik řečí o tom, jaké regulatorní a jiné zásahy mohou za to, že je ten kapitálový trh slabý. To ale tím důvodem není,“ podtrhl. „Pokud největší podnikatelé a největší vlastníci kapitálu neberou kapitálový trh jako prvotní místo, o němž uvažují, tak můžeme tisíckrát přepisovat všechny předpisy a všechna pravidla, ale nic se nezmění, protože chybí nabídková strana,“ zopakoval.

Symptomem našeho trhu je, že nejvíce obchodovanou společností Burzy cenných papírů Praha je společnost z většiny vlastněná státem, tedy ČEZ, a že k veřejnému obchodování nabízejí své akcie dvě zbrojovky, Czechoslovak Group (CSG) a Colt CZ Group. Akciím Coltu se podle něj velmi daří. To ukazuje, že i na českém kapitálovém trhu se dají dělat zajímavé věci srovnatelné s transakcemi v zahraničí. „Jen to vyžaduje jednu drobnost: chtít to,“ podotýká Hampl. Změnu mindsetu by mohlo signalizovat lednové IPO třicátníka Michala Strnada, ale je škoda, že šly nové akcie zbrojního impéria na nizozemskou, nikoliv českou burzu.

Když Evropa poráží Ameriku v její vlastní hře. Vývoj akcií letos šokuje

Trhy

Akciové trhy zatím v roce 2026 působí jako horská dráha. Velké růsty střídají ještě větší propady. Opět se ukazují velké rozdíly mezi americkými a evropskými burzami. Letos ale trochu odlišněji než v jiných letech, protože Evropa je mnohem stabilnější a nabízí výrazně vyšší zhodnocení. Vydělává na tom například Daniel Křetínský, jehož podíl v TotalEnergies značně podražil.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Můj podnik, můj hrad

Kapitálový trh by mohly zásobovat emisemi i malé a střední podniky, páteř české ekonomiky. „Myslím si, že je tu obrovský potenciál ukázat i těm malým firmám, že je tu i jiné financování než jen to bankovní,“ navázal na šéfa NRR další bývalý viceguvernér ČNB a v současnosti šéf Národní rozvojové banky (NRB) Tomáš Nidetzký. „Pokud se chceme posunout v hospodářské politice, v inovacích, tak bych vsadil na tento segment,“ upozornil s poukazem na to, že malé a střední firmy vytvářejí 36 procent HDP a představují 99 procent z celkového počtu firem v Česku.

Jenže je tu také generační problém. „Cítím, že je to generační věc. A že hraje roli, zda někdo byl na kapitálovém trhu v jeho začátcích a má s ním zkušenost, ať už aktivní či pasivní. Ten, kdo přichází jako mladší, může mít míň předsudků,“ nastínil Hampl.

To na základě svých zkušeností šéfa NRB potvrzuje také Nidetzký. „Řada firem je rodinných a já tam vnímám generační rozdíl,“ říká. „Vidím neochotu těch, kteří firmu vypiplali prakticky z ničeho, do ní kohokoliv pustit. Že by šli do IPO, to je pro ně nemyslitelné. Ale nová generace vlastníků už nebude mít takový blok,“ je přesvědčen Nidetzký. Problémy ovšem vznikají i při předávání firmy v rodině.

Dalibor Dědek: Až jednou budou archeologové vykopávat naši vrstvu, pobaví se

Leaders

Přelom roku je tradičně časem rekapitulace. Byznysový portál newstream.cz proto nabízí výběr z rozhovorů z magazínu Newstream CLUB, které zatím nebyly online volně dostupné. Dalibor Dědek v rozhovoru vysvětluje, jak vnímá současný svět, jeho složitost, ale také to, že hodnoty jsou tím správným kompasem pro orientaci. „Mikrovlnná trouba má mít dva knoflíky. Jak dlouho a jak moc. Jestliže má něco navíc, je to špatně. Žijeme v něčem, čemu říkám digitální rokoko. Snažíme se dělat displeje ke všemu možnému,“ říká populární miliardář.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Špatné zkušenosti

Rektor VŠE Petr Dvořák to vidí stejně. Předání firmy dalším generacím je velkým tématem centra pro rodinné firmy Fakulty podnikohospodářské VŠE. „Je tam vidět, že pohled nastupujících generací je někde úplně jinde,“ uvedl Dvořák.

Ke generačnímu problému mohou přispívat i počáteční negativní zkušenosti českých podnikatelů. Děkan Fakulty financí a účetnictví VŠE Petr Musílek připomněl, že dvě vlny kuponové privatizace na počátku 90. let následně vystřídala vlna kontroverzních odkupů akcií a masivní vytěsňování minoritních akcionářů, což vedlo k oslabení důvěry v kapitálový trh. Následky toho už sice patří historii a kolektivní investování, které prošlo mnoha úpravami, se stalo velmi populární.

Studenti investují do bitcoinů

Tím ale výčet problémů, které rozvoj kapitálového trhu brzdí, zdaleka nekončí. Patří sem, jak upozornil Musílek, třeba slabá role penzijních fondů, které investují hlavně do krátkodobých instrumentů. Evidentní je také slabý zájem o investiční možnosti, i když je jich v nabídce mnoho. Důsledky jsou mnohdy nečekané. „V současné době většina našich studentů nehledá investiční příležitosti na kapitálovém trhu, ale na kryptoměnovém trhu. Téměř každý má kryptoměnovou peněženku a nakupuje a prodává bitcoiny,“ překvapil účastníky finanční konference Musílek.

Sněhové vločky? Nesmysl. Mladí jsou investičně odvážnější než generace před nimi, říká Mojmír Hampl

Money

O generaci Z, tedy o mladých lidech do 30 let, se často dost pochybuje. Říká se, že jde o slabou generaci takzvaných sněhových vloček. Z průzkumů, které byly v posledních týdnech zveřejněny o finančním chování této generace, však mladí lidé vycházejí úplně jinak. Jak tuto generaci vidí šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, který se účastnil debaty k jednomu z těchto průzkumů, a co v tomto ohledu očekává od nové vlády?

Věra Tůmová

Přečíst článek

Celkově vzato je podle děkana FFÚ VŠE nedostatečný rozvoj českého kapitálového trhu způsoben mnoha faktory. Některé jsou na straně podnikatelů, některé ale také na straně regulace ČNB nebo ministerstva financí. Brzdou je také to, že některé investiční instrumenty jsou spojeny s neúměrným daňovým zatížením. A opomíjet nelze ani zahraniční vlivy. Po finanční a následně globální ekonomické krizi zahraniční investoři po roce 2008 opustili trhy východní Evropy. „Neopustili jen Českou republiku, ale zmizeli i z Polska, Maďarska a dalších východoevropských zemí. Takže ten problém není jen tuzemský,“ uzavírá děkan FFÚ VŠE.

Golfové, anebo francouzské hole?

Šéfové NRR a NRB Hampl a Nidetzký přidávají ještě dvě příčiny: nesladěnost pravidel v rámci Evropy a přetrvávání transformovaných fondů. Tedy „starých“ penzijních fondů, které musejí ze zákona investovat tak, aby se vyhnuly záporným výnosům. Nidetzký má coby bývalý investiční bankéř zkušenost, že lidé nejsou ochotni přejít z transformovaného fondu do účastnického, protože si neuvědomují, že garance nezáporného výnosu často znamená nulu. „Když jsem klienty přesvědčoval, aby přešli z transformovaného do účastnického fondu, tak jsem jim říkal, že když mají v transformovaném fondu garantovanou nulu, tak dostanou garantovanou nulu. A že je jen na nich, zda budou chtít mít v důchodu jako Francouzi golfové hole, anebo francouzské hole.“

NERV je mrtvý. Žádný nový zatím není na obzoru

Money

Poradní orgán vlády NERV, který měl minulým vládám pomáhat v ekonomických otázkách, zanikl. S koncem Fialovy vlády skončila jeho aktivita. Žádný nový NERV zatím není na obzoru.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Rodinná lyžovačka v Krkonoších nebo školní kurz v Alpách. Rozdíl v ceně pojištění je minimální, rozdíl v riziku zásadní. Správně nastavené krytí pro dítě na týden vyjde obvykle na 300 až 600 korun. Bez něj se ale i běžný pád může změnit v účet za stovky tisíc.

Lyžování patří mezi sporty s vyšší úrazovostí. Nejčastější jsou poranění kolenních vazů, zlomeniny zápěstí a předloktí, úrazy hlavy nebo kolize mezi lyžaři. U dětí hraje roli menší zkušenost, vyšší rychlost i provoz na sjezdovkách. Zatímco v Česku akutní zdravotní péči hradí veřejné zdravotní pojištění, v zahraničí mohou v případě úrazu náklady rychle narůstat.

Právě proto pojišťovny každou zimu upozorňují, že zimní sporty vyžadují odpovídající krytí. „Lyžování a snowboarding jsou v základní variantě cestovního pojištění obvykle kryty na vyznačených sjezdovkách. Pokud se ale klient pohybuje mimo ně nebo využívá snowpark, je potřeba sjednat rozšíření,“ uvádí Martin Krejza z Kooperativa pojišťovny.

To je klíčová informace zejména pro rodiče dětí na školních lyžařských kurzech. Stačí vyjet mimo vyznačenou trasu a standardní pojistka nemusí plnit.

Kolik stojí pojištění na týden v Alpách

U zahraničního lyžařského pobytu, nejčastěji v Rakousku, Itálii nebo Francii, se týdenní cestovní pojištění dítěte se zimními sporty pohybuje přibližně mezi 250 až 600 Kč, podle výše limitů a připojištění.

Například ČSOB Pojišťovna nabízí limity léčebných výloh až 100 milionů korun a online sjednání; cena pro dítě na 7 dní do Rakouska se pohybuje od zhruba 300 korun podle varianty.

Generali Česká pojišťovna umožňuje pojistit zimní sporty v rámci balíčků s odpovědností, cena za týden se obvykle pohybuje mezi 300–500 korunami.

Konec dojení pacientů. Co už si lékaři nesmějí naúčtovat

Money

Co bylo roky tolerováno, je od letoška zakázané. Lékaři už nesmí vybírat poplatky za registraci ani další příplatky za hrazenou péči. Stát nově hrozí tvrdými sankcemi.

nst

Přečíst článek

Specialista na cestovní pojištění, ERV Evropská pojišťovna, nabízí vysoké limity léčebných výloh a silné asistenční služby; cena za týdenní pobyt dítěte zpravidla začíná kolem 400 korun.

Rozdíl mezi základní a vyšší variantou bývá jen 100–200 korun. Právě zde se ale rozhoduje o tom, zda bude limit dostatečný při vážném úrazu. 

Jeden pád může znamenat 400 tisíc korun

Finanční náročnost popisuje modelový příklad, který pojišťovací makléř Krejza popsal. Čtrnáctiletý student na kurzu v Rakousku nezvládne prudší úsek a srazí jiného lyžaře. Zásah horské služby s vrtulníkem může stát 80 až 150 tisíc korun. Hospitalizace a operace přidají dalších 200 až 300 tisíc korun. Pokud druhý lyžař utrpí vážnější zranění, mohou následovat nároky na odškodnění. Celkový účet tak může překročit 400 tisíc korun, v komplikovanějších případech i více. V Itálii je navíc zákonem vyžadováno pojištění odpovědnosti při lyžování. Bez něj hrozí pokuta.

Právě odpovědnost za škodu je přitom nejčastěji podceňovanou složkou pojistky. Kolize na sjezdovce nejsou výjimkou a moderní výbava stojí desítky tisíc korun.

A co rodinná lyžovačka v Česku?

Mnoho rodičů se domnívá, že v ČR žádné pojištění nepotřebují. Léčebné výlohy skutečně hradí veřejné zdravotní pojištění. To ale neznamená, že riziko zmizelo.

Pokud dítě srazí jiného lyžaře a způsobí mu zranění nebo poškodí výbavu, náhradu škody musí někdo zaplatit. A to je okamžik, kdy vstupuje do hry pojištění odpovědnosti v občanském životě.

Roční pojištění odpovědnosti celé rodiny s limitem 5–10 milionů korun se běžně pohybuje mezi 800 až 2 000 korunami ročně, podle rozsahu krytí. Úrazové pojištění dítěte stojí orientačně od 1 000 Kč ročně výše, podle sjednaných částek. Přesná čísla nabízejí internetové srovnávače cen a specifikace konkrétních pojistek. Pro rodinnou dovolenou v Česku tak dává smysl mít kombinaci: odpovědnosti, úrazového pojištění, případně pojištění vybavení.

Limity skupinových smluv bývají nižší. Individuální připojištění za několik stovek korun může výrazně zvýšit ochranu. Z právního hlediska navíc může dítě nést odpovědnost za způsobenou škodu, pokud je schopno posoudit následky svého jednání. Finanční dopad pak padá na rodiče.