Česká diplomacie se tento týden ocitla přímo uprostřed amerického politického dění. Ministr zahraničí Petr Macinka jednal ve Washingtonu s šéfem americké diplomacie Markem Rubiem, zúčastnil se prvního zasedání nové Trumpovy Rady míru a po ostré výměně názorů s Hillary Clintonovou sklidil veřejnou pochvalu prezidenta Donalda Trumpa. Česko nyní stojí před otázkou, zda se k nové americké iniciativě připojí.

Ministr zahraničí Petr Macinka zahájil svou pracovní cestu ve Spojených státech jednáním s americkým ministrem zahraničí Rubiem. Ve Washingtonu se setkal také s jeho náměstkem Christopherem Landau, s nímž hovořil o dalším rozvoji česko-amerických vztahů.

Podle americké diplomacie se rozhovory soustředily především na ekonomickou spolupráci, podporu růstu a snižování regulatorní zátěže. Landau následně na síti X ocenil Macinkův „rozumný přístup“ a zdůraznil, že rozhýbat ekonomiky na plný výkon lze pouze omezením byrokratických překážek. Právě téma deregulace je dlouhodobě jedním z pilířů Macinkovy politické rétoriky.

Jednání ve Washingtonu však měla i širší symbolický rozměr. Šlo o první výrazný kontakt české diplomacie s administrativou prezidenta Donald Trump po jejím návratu do Bílého domu. V době, kdy se mění tón americké zahraniční politiky a část Evropy s napětím sleduje další směřování USA, je pro Prahu klíčové udržet pevné transatlantické vazby.

Epstein usiloval o schůzku s Putinem. Přišel s návrhem ruského bitcoinu

Politika

Jeffrey Epstein se opakovaně snažil zprostředkovat osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Vyplývá to z databáze více než 3,5 milionu souborů patřících zesnulému odsouzenému finančníkovi, jejichž zveřejnění rozvířilo mezinárodní politiku i byznys.

nst

Přečíst článek

Macinka se zároveň jako pozorovatel zúčastnil prvního zasedání nově ustavené Rady míru, iniciativy, kterou Trump představil jako platformu pro koordinaci kroků vedoucích k řešení ozbrojených konfliktů. Česká republika obdržela pozvánku ke členství na konci ledna. Premiér Andrej Babiš však již dříve uvedl, že vláda nyní o vstupu neuvažuje a chce nejprve znát postoje partnerů v Evropské unii a NATO.

Otázka případného členství tak představuje pro Prahu diplomatické dilema. Zapojení do nové americké iniciativy by mohlo posílit bilaterální vztahy s Washingtonem, zároveň by však mohlo být vnímáno jako jednostranný krok mimo rámec širší evropské koordinace.

Macinkova návštěva USA přichází krátce poté, co na sebe výrazně upozornil na Munich Security Conference. V panelové debatě se dostal do ostré výměny názorů s bývalou americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton, když odmítl to, co označil za „genderovou revoluci“ a „klimatický alarmismus“. Prezident Trump následně část debaty sdílel na své sociální síti Truth Social a Macinku veřejně pochválil za „skvělou práci“.

Epizoda z Mnichova podtrhla ideové vymezení současného vedení české diplomacie a naznačila, že Praha se pod Macinkovým vedením prezentuje výrazněji a hodnotově ostřeji než v minulosti. To může posílit její pozici u části americké politické reprezentace, zároveň však vyvolávat otázky mezi některými evropskými partnery.

Rada bezpečnosti

Program ministra v USA pokračuje v New Yorku, kde vystoupí na mimořádném zasedání Valné shromáždění OSN u příležitosti čtvrtého výročí zahájení ruské agrese proti Ukrajině. Zúčastní se také jednání Rada bezpečnosti OSN, které k situaci na Ukrajině svolalo britské předsednictví.

Česká republika patří mezi státy, které Ukrajinu dlouhodobě podporují politicky i materiálně. Vystoupení na půdě OSN tak bude příležitostí potvrdit český postoj v době, kdy se v USA i Evropě vedou debaty o dalším směřování podpory Kyjevu i o podobě budoucího mírového uspořádání.

Aktualizováno

Trumpova Rada míru se poprvé sejde. Na programu je Gaza

Politika

Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.

nst

Přečíst článek

Součástí cesty jsou také jednání s představiteli vlivných think-tanků Heritage Foundation a Hudson Institute, které patří mezi významné názorové platformy konzervativní části americké politické scény.

Macinkova americká mise tak kombinuje ekonomickou diplomacii, bezpečnostní agendu i ideový rozměr. Zda se Česko nakonec stane členem Rady míru a jaký konkrétní dopad budou mít tato jednání na směřování české zahraniční politiky, napoví až další vývoj v následujících týdnech.

Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun), uvedl na prvním zasedání této organizace americký prezident Donald Trump. Lídři některých dalších členských států nového uskupení přispěli na balíček pomoci pro Pásmo Gazy celkem více než sedmi miliardami dolarů (přibližně 144 miliardami korun), informovaly zpravodajské agentury a americká média.

„Rada míru ukazuje, jak můžeme vybudovat lepší budoucnost a začínáme právě tady, v téhle místnosti,“ uvedl americký prezident ve svém projevu u příležitosti prvního zasedání. Nespecifikoval ale, na jakou oblast působení nově vzniklé Rady míru bude finanční příspěvek Spojených států směřovat.

Podle prezidenta zatím peníze na obnovu Pásma Gazy darovaly Kazachstán, Ázerbájdžán, Spojené arabské emiráty, Maroko, Bahrajn, Saudská Arábie, Uzbekistán a Kuvajt. „Každý utracený dolar je investice do stability a naděje na nový a harmonický region,“ uvedl Trump při děkování zástupcům států. Doplnil, že očekává také příspěvky od dalších zemí.

Katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání v následném prohlášení přislíbil Radě míru jednu miliardu dolarů (asi 20,6 miliardy korun). Stejným obnosem přispějí na Pásmo Gazy také Saúdská Arábie a Kuvajt, potvrdili zástupci zemí přítomní na jednání. Spojené arabské emiráty se zavázaly přispět na obnovu Pásma Gazy přes Radu míru 1,2 miliardy dolarů (asi 24,7 miliardy korun), uvedla agentura Reuters.

Trump doplnil, že Mezinárodní fotbalová federace (FIFA) přislíbila více než 75 milionů dolarů (asi 1,5 miliardy korun) na podporu projektů v Pásmu Gazy, které budou souviset s fotbalem. Organizace spojených národů (OSN) má přispět dvěma miliardami dolarů (přibližně 41,2 miliardy korun) na humanitární pomoc.

Obnova za desítky miliard dolarů

Podle agentury AP bude na obnovu válkou zničeného palestinského teritoria potřeba přibližně 70 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu korun).

Dnešní první zasedání Rady míru, kterou Trump založil, se zabývalo zejména urovnáním situace v Pásmu Gazy, kde od října platí křehké příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Od doby, kdy Trump oznámil vznik Rady míru, vyjádřilo mnoho odborníků obavy z toho, že by nová instituce mohla oslabit OSN. Trump v dnešním projevu kritiku odmítl. „Jednou už tady nebudu. Organizace spojených národů tu bude dál,“ uvedl. „Myslím, že bude daleko silnější a Rada míru na ni bude téměř dohlížet a zajišťovat její řádný chod,“ doplnil Trump.

AP píše, že k Radě míru se na setkání připojilo 27 zemí, celkem se ho zúčastnili zástupci více než 50 států. Ve Washingtonu byl například izraelský ministr zahraničí Gideon Saar, maďarský premiér Viktor Orbán, albánský premiér Edi Rama nebo turecký ministr zahraničí Hakan Fidan. V roli pozorovatelů se zúčastnili mimo jiné zástupci Slovenska či Itálie, Česka z této pozice zastupoval ministr zahraničí Petr Macinka.

Praha už dříve pozvánku do uskupení obdržela. Premiér Andrej Babiš následně řekl, že Česko nyní o vstupu do Rady míru neuvažuje. Slovensko prozatím účast odmítlo. Trump dnes předpověděl, že ti, kteří pozvánku ještě nepřijali, ji přijmou.

Porošenko: Putin chce obnovit Sovětský svaz. Trump to nechápe

Politika

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko varuje před podceňováním Vladimira Putina a kritizuje směr současných mírových jednání o válce na Ukrajině. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že každý, kdo s ruským prezidentem vyjednává, by měl mít na paměti dvě zásady: nikdy mu nevěřit a začít jednat pouze z pozice síly.

nst

Přečíst článek

Po Ukrajincích svářeči z Filipín. Český průmysl potřebuje statisíce lidí, píše expert

Názory

Skoro milion cizinců pracuje v českých firmách, a ty by jich potřebovaly ještě více, píše v komentáři Tomáš Surka, řídící partner personální skupiny Orienta Czech.

nst

Přečíst článek