Norsko se dohodlo s Británií na nákupu nejméně pěti nových britských protiponorkových lodí v hodnotě 10 miliard liber (282 miliard korun). Obě členské země Severoatlantické aliance tak prohlubují spolupráci tváří v tvář ruským námořním operacím podél severního křídla NATO, informovala agentura AP.

Vlády obou zemí v neděli oznámily, že Británie dodá Norsku fregaty typu 26. Vznikne tak společná flotila osmi britských a nejméně pěti norských bojových plavidel, která budou společně střežit vody v severní Evropě. Lodě vyrobí konsorcium firem pod vedením britské zbrojovky BAE Systems.

FOTOGALERIE: Ochrana východní hranice EU

10 fotografií v galerii

„Naše námořnictva budou fungovat jako jeden celek, stanou v čele NATO. Díky této dohodě bude v severním Atlantiku více válečných lodí světové úrovně, které budou pronásledovat ruské ponorky, chránit naši kritickou infrastrukturu a zajišťovat bezpečnost obou našich národů,“ uvedl britský ministr obrany John Healey.

Ruská agrese na Ukrajině, která trvá už čtvrtým rokem, ale také tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa k větší finanční spoluúčasti na společné obraně přiměly evropské členy NATO k výraznému navýšení zbrojních výdajů.

Fregaty typu 26, označované také jako fregaty třídy City, neboť v britském námořnictvu nesou jména britských měst, jsou určeny k protiponorkovému boji a protivzdušné obraně vysoké intenzity, uvádí BAE. Kontrakty na nákup variant tohoto typu válečných lodí pro svá námořnictva už v minulosti uzavřely také Kanada a Austrálie. Očekává se, že nynější kontrakt s Norskem podpoří v Británii 4000 pracovních míst a 400 firem, píše AP.

Norský premiér Jonas Gahr Störe řekl, že jeho země tyto lodě potřebuje, neboť „čelí nejvážnější bezpečnostní situaci od druhé světové války“. Norsko uvažovalo o nákupu také amerických, německých či francouzských lodí, ale rozhodlo se pro Británii kvůli úzkým historickým vazbám a společným zájmům obou zemí, uvedl Störe.

Pokud by americký prezident Donald Trump odvolal šéfa americké centrální banky (Fed) nebo členku Rady guvernérů Lisu Cookovou, mohlo by to ohrozit americkou i světovou ekonomiku. Francouzské rozhlasové stanici Radio Classique to řekla šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Finanční trhy navíc podle ekonomů plně nezohlednily rizika, které Trumpovy kroky proti Fedu představují, vyplývá z ankety deníku Financial Times.

„Pokud by americká měnová politika již nebyla nezávislá a místo toho závislá na diktátu té či oné osoby, pak se domnívám, že dopad na rovnováhu americké ekonomiky by mohl být v důsledku dopadů, které by to mělo po celém světě, velmi znepokojivý, protože je to největší ekonomika světa,“ varovala šéfka Evropské centrální banky.

V průzkumu Financial Times mezi 94 ekonomy působícími v USA a Evropě většina respondentů vyjádřila obavy, že Trumpovy útoky povedou k trvalé změně postoje Fedu, který se po skončení funkčního období předsedy Jeroma Powella v příštím roce zaměří na podporu zaměstnanosti a snížení nákladů na vládní půjčky.

„Fed se stane loutkou vlády,“ uvedla Christiane Baumeisterová, ekonomka z Notredamské univerzity ve státě Indiana. Další respondenti podle Financial Times popsali výhled americké měnové politiky jako hrozný, chaotický a katastrofální.

Lagardeová v rozhovoru s francouzskou rozhlasovou stanicí také reagovala na páteční rozhodnutí amerického odvolacího soudu, podle nějž je většina Trumpem uvalených dovozních cel nezákonná. To přidává „další vrstvu nejistoty“ do globálního ekonomického výhledu, uvedla šéfka Evropské centrální banky.

Trump opakovaně útočí na šéfa Fedu za to, že nesnižuje úrokové sazby, a hrozí, že ho odvolá. Už se také rozhodl odvolat Cookovou. Není však jasné, zda má prezident pravomoc oba zástupce centrální banky zbavit funkce, a ona sama odejít odmítla. Věc by řešily soudy, a pokud by Trump uspěl, mohlo by to podkopat nezávislost centrální banky, která je považována za klíčovou pro boj s inflací, napsala dříve agentura AP.

Trump se snaží o mír a Evropa mu jen hází klacky pod nohy, uvedl Peskov

Politika

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov obvinil evropské mocnosti, že brání snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl také, že Rusko bude ve válce proti Ukrajině pokračovat, dokud Kyjev neukáže reálné známky toho, že je připraven na mír. Ruská armáda sousední zemi vojensky napadla v únoru 2022 na rozkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina.

ČTK

Přečíst článek

Americký soud: Trumpova cla jsou nezákonná. Zatím ale zůstanou

Politika

Americký prezident podle soudního rozhodnutí překročil své pravomoci, když uvalil plošná cla na veškerý dovoz do USA. Donald Trump má nyní čas do poloviny října požádat o posouzení situace Nejvyšší soud. Do té doby zůstávají cla v platnosti.

ČTK

Přečíst článek