Turecko je pro Rusko spolehlivým a osvědčeným partnerem, přičemž energetická spolupráce mezi oběma zeměmi je strategická. Na okraji summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) to tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi řekl jeho ruský protějšek Vladimir Putin, píše agentura Reuters.
Putin také ocenil turecké úsilí o řešení konfliktu na Ukrajině. „Zvláštní role“ Turecka coby prostředníka podle něj bude i nadále žádaná.
Turecko usiluje o zajištění spravedlivého a trvalého míru, řekl Erdogan Putinovi. Podle Reuters to uvedla kancelář tureckého prezidenta. Podle prohlášení kanceláře prezidenti hovořili také o situaci v Pásmu Gazy, vývoji v Sýrii a vztazích mezi Ázerbájdžánem a Arménií.
Slovenský premiér Robert Fico se v Číně setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Poradce Kremlu Jurij Ušakov na otázku ohledně možného setkání obou představitelů podle agentury AFP odpověděl, že je plánováno. Neupřesnil ale, kdy se setkají ani o čem budou jednat.
Přeprava ruského plynu do Turecka přes Černé moře nebyla narušena, uvedl Putin v kontextu energetické spolupráce.
Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února 2022, napadená země se od té doby se západní pomocí brání. Turecko, které je členem NATO, od počátku konfliktu dodávalo Ukrajině drony Bayraktar. Zároveň však udržuje dobré vztahy s Ruskem, a to především v hospodářské oblasti. Turecko také v Istanbulu hostilo několik rusko-ukrajinských jednání, která mimo jiné vedla k výměně zajatců.
Související
Politico: Osamělý "vyvrhel" Putin oslavil 72. narozeniny. Pogratuloval mu Kadyrov, Lukašenko či Erdogan
Norsko se dohodlo s Británií na nákupu nejméně pěti nových britských protiponorkových lodí v hodnotě 10 miliard liber (282 miliard korun). Obě členské země Severoatlantické aliance tak prohlubují spolupráci tváří v tvář ruským námořním operacím podél severního křídla NATO, informovala agentura AP.
Vlády obou zemí v neděli oznámily, že Británie dodá Norsku fregaty typu 26. Vznikne tak společná flotila osmi britských a nejméně pěti norských bojových plavidel, která budou společně střežit vody v severní Evropě. Lodě vyrobí konsorcium firem pod vedením britské zbrojovky BAE Systems.
„Naše námořnictva budou fungovat jako jeden celek, stanou v čele NATO. Díky této dohodě bude v severním Atlantiku více válečných lodí světové úrovně, které budou pronásledovat ruské ponorky, chránit naši kritickou infrastrukturu a zajišťovat bezpečnost obou našich národů,“ uvedl britský ministr obrany John Healey.
Ruská agrese na Ukrajině, která trvá už čtvrtým rokem, ale také tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa k větší finanční spoluúčasti na společné obraně přiměly evropské členy NATO k výraznému navýšení zbrojních výdajů.
Fregaty typu 26, označované také jako fregaty třídy City, neboť v britském námořnictvu nesou jména britských měst, jsou určeny k protiponorkovému boji a protivzdušné obraně vysoké intenzity, uvádí BAE. Kontrakty na nákup variant tohoto typu válečných lodí pro svá námořnictva už v minulosti uzavřely také Kanada a Austrálie. Očekává se, že nynější kontrakt s Norskem podpoří v Británii 4000 pracovních míst a 400 firem, píše AP.
Norský premiér Jonas Gahr Störe řekl, že jeho země tyto lodě potřebuje, neboť „čelí nejvážnější bezpečnostní situaci od druhé světové války“. Norsko uvažovalo o nákupu také amerických, německých či francouzských lodí, ale rozhodlo se pro Británii kvůli úzkým historickým vazbám a společným zájmům obou zemí, uvedl Störe.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
Související
Německý tisk: Schůzka s Trumpem byla úspěšná, Evropa uklidnila bláznivého krále
Pokud by americký prezident Donald Trump odvolal šéfa americké centrální banky (Fed) nebo členku Rady guvernérů Lisu Cookovou, mohlo by to ohrozit americkou i světovou ekonomiku. Francouzské rozhlasové stanici Radio Classique to řekla šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Finanční trhy navíc podle ekonomů plně nezohlednily rizika, které Trumpovy kroky proti Fedu představují, vyplývá z ankety deníku Financial Times.
„Pokud by americká měnová politika již nebyla nezávislá a místo toho závislá na diktátu té či oné osoby, pak se domnívám, že dopad na rovnováhu americké ekonomiky by mohl být v důsledku dopadů, které by to mělo po celém světě, velmi znepokojivý, protože je to největší ekonomika světa,“ varovala šéfka Evropské centrální banky.
V průzkumu Financial Times mezi 94 ekonomy působícími v USA a Evropě většina respondentů vyjádřila obavy, že Trumpovy útoky povedou k trvalé změně postoje Fedu, který se po skončení funkčního období předsedy Jeroma Powella v příštím roce zaměří na podporu zaměstnanosti a snížení nákladů na vládní půjčky.
„Fed se stane loutkou vlády,“ uvedla Christiane Baumeisterová, ekonomka z Notredamské univerzity ve státě Indiana. Další respondenti podle Financial Times popsali výhled americké měnové politiky jako hrozný, chaotický a katastrofální.
Lagardeová v rozhovoru s francouzskou rozhlasovou stanicí také reagovala na páteční rozhodnutí amerického odvolacího soudu, podle nějž je většina Trumpem uvalených dovozních cel nezákonná. To přidává „další vrstvu nejistoty“ do globálního ekonomického výhledu, uvedla šéfka Evropské centrální banky.
Trump opakovaně útočí na šéfa Fedu za to, že nesnižuje úrokové sazby, a hrozí, že ho odvolá. Už se také rozhodl odvolat Cookovou. Není však jasné, zda má prezident pravomoc oba zástupce centrální banky zbavit funkce, a ona sama odejít odmítla. Věc by řešily soudy, a pokud by Trump uspěl, mohlo by to podkopat nezávislost centrální banky, která je považována za klíčovou pro boj s inflací, napsala dříve agentura AP.
Trump se snaží o mír a Evropa mu jen hází klacky pod nohy, uvedl Peskov
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov obvinil evropské mocnosti, že brání snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl také, že Rusko bude ve válce proti Ukrajině pokračovat, dokud Kyjev neukáže reálné známky toho, že je připraven na mír. Ruská armáda sousední zemi vojensky napadla v únoru 2022 na rozkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina.
Americký prezident podle soudního rozhodnutí překročil své pravomoci, když uvalil plošná cla na veškerý dovoz do USA. Donald Trump má nyní čas do poloviny října požádat o posouzení situace Nejvyšší soud. Do té doby zůstávají cla v platnosti.
