Británie už je možná ve válce s Ruskem, uvedla bývalá šéfka tajné služby MI5 Eliza Manninghamová-Bullerová s odkazem na rozsáhlé kybernetické útoky a další nepřátelské aktivity organizované Moskvou. Situace se podle ní změnila od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, informoval server The Guardian.
Manninghamová-Bullerová, která vedla britskou bezpečnostní agenturu v letech 2002 až 2007, souhlasí s expertkou na Rusko a zpravodajské služby Fionou Hillovou, podle níž je Moskva ve válce se Západem. „Myslím, že může mít pravdu, když říká, že jsme ve válce s Ruskem,“ řekla bývalá zpravodajka.
„Je to rozdílný druh války, ale projevy nepřátelství, kybernetické útoky, fyzické útoky a zpravodajská práce jsou značné,“ doplnila bývalá šéfka kontrarozvědky MI5 v podcastu britské Sněmovny lordů, jejíž je sama členkou.
Docela nepříjemný člověk
V době, kdy Manninghamová-Bullerová řídila MI5, panovaly naděje, že se Rusko pod vedením Vladimira Putina stane možným partnerem Západu. Sama se s ním setkala v roce 2005. „Myslela jsem si, že je to docela nepříjemný člověk,“ uvedla bývalá zpravodajka. Doplnila však, že nečekala Putinovo rozhodnutí nařídit během následujícího roku vraždu Alexandra Litvinenka. Bývalého agenta FSB otrávili podle britských vyšetřovatelů v Londýně poloniem dva ruští zpravodajci.
Bývalá šéfka MI5, která následně působila v charitativní výzkumné organizaci Wellcome Trust, také kritizovala rozhodnutí americké a britské vlády zavést rozsáhlé škrty v oblasti zahraniční pomoci. Podle ní to vytvoří diplomatickou příležitost pro Čínu k rozšíření vlivu v chudších zemích. „Pokud se stáhneme ze světa, může tam proniknout, protože teď na to má silnou ekonomickou základnu,“ doplnila Manninghamová-Bullerová.
Británie letos odsoudila šest Bulharů za účast ve špionážní síti, která organizovala zpravodajské operace proti zájmům evropských zemí. Do vězení poslala také pět mužů za účast na žhářském útoku na sklad se zásobami určenými pro Ukrajinu, který nařídila Moskva. Několik britských spojenců v NATO informovalo v posledních týdnech o incidentech spojených s ruskými letouny a narušení svého vzdušného prostoru.
Související
Ukrajina s NATO v zádech? Mohla by dobýt zpět okupovaná území, uvedl Trump
Moldavané si zvolili demokracii a budoucnost v Evropě navzdory tlaku Ruska, uvedl dnes předseda Evropské rady António Costa v reakci na výsledek tamních voleb. Podporu Moldavsku po nedělních volbách, v nichž zvítězila proevropská Strana akce a solidarita (PAS), již vyjádřili také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron či polský premiér Donald Tusk.
„Moldavané promluvili a jejich vzkaz je jasný a zřetelný. Zvolili si demokracii, reformy a evropskou budoucnost, a to navzdory tlaku a vměšování ze strany Ruska,“ uvedl Costa na síti X.
Také podle von der Leyenové si Moldavsko ve volbách jasně vybralo cestu ke svobodě, demokracii a do Evropy. „Naše dveře jsou otevřené. A my vás budeme podporovat na každém kroku,“ uvedla šéfka evropské exekutivy na síti X s odkazem na kandidaturu země na členství v Evropské unii.
Hlasování ve východoevropské zemi bylo vnímáno jako volba mezi integrací do EU a návratem do sféry vlivu Moskvy. Po sečtení 99,9 procenta hlasů získává strana PAS současné prezidentky Maii Sanduové podle webu volební komise přízeň 50,16 procent voličů, zatímco opoziční proruský Vlastenecký blok komunistických a socialistických stran dostal od voličů 24,19 procenta hlasů. Volební účast činila 52,2 procenta.
„Francie stojí po boku Moldavska v jeho evropských ambicích a v jeho touze po svobodě a svrchovanosti,“ napsal Macron na síti X v rumunštině, která je úředním jazykem Moldavska. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot uvítal „suverénní rozhodnutí moldavského lidu“ stvrdit proevropské směřování země. „Nic nemůže zastavit lid, který si vybral demokracii a svobodu. Ani zoufalé pokusy o vměšování cizí strany,“ uvedl Barrot na X.
Také Tusk ocenil odvahu Moldavanů udržet proevropský kurz. „Nejenže jste zachránili demokracii a udrželi evropský kurz, ale také jste zastavili Rusko v jeho snaze ovládnout celý region. Dobrá lekce pro nás všechny,“ napsal polský premiér na X.
Do Sněmovny zamíří sedm politických uskupení, uvádí průzkumy
Do Sněmovny letos podle průzkumů voličských preferencí míří sedm volebních uskupení. Pokud všechny uspějí, počet poslaneckých klubů se pravděpodobně zvýší o dva v porovnání se současným stavem. Nejvyšší podporu kolem 30 procent má dlouhodobě opoziční hnutí ANO, které je očekávaným vítězem voleb. Naopak nejnižší preference mají Motoristé sobě a hnutí Stačilo! s komunisty a sociálními demokraty, kteří se drží poměrně těsně nad pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny.
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) pokládá výsledek hlasování za vítězství svobody, demokracie a evropské cesty. „Jasně prohrál svět Vladimira Putina. Srdečně gratuluji prezidentce Sanduové. Stojíme po boku Moldavska na jeho cestě do EU! Věřím, že to bude inspirací i pro nás a že si Kreml o víkendu připíše další porážku,“ napsala na síti X.
Také podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) si Moldavsko zvolilo evropskou cestu. „Je to jasný signál, že Moldavané chtějí budoucnost spojenou s Evropou, demokracií a reformami,“ uvedl. Výsledek dává Moldavsku silný mandát pokračovat směrem k členství v EU, konstatoval. „Pojďme porazit ruské síly tento týden i my!“ dodal.
Vydrží silná koruna i po volbách? Úspěch SPD a Stačilo by ji mohl srazit, varují forex tradeři
Česká koruna v září posílila na nejsilnější hodnoty za poslední dva roky. Vůči euru se obchoduje hluboko pod hranicí 25 korun. Jak s korunou zahýbají výsledky blížících se parlamentních voleb? Zeptali jsme se forex obchodníků.
Současná prozápadní vláda opakovaně Moskvu obviňuje z vměšování do vnitřních záležitostí, z dezinformačních kampaní ve snaze svrhnout vládu a zasahování do voleb. Moskva tato obvinění odmítá.
Do parlamentu se také dostanou proruské síly z bloku Alternativa (7,97 procenta) a strany podnikatele Renata Usatiiho (6,20 procenta). Pětiprocentní hranici překvapivě překonala i strana PPDA, kdysi založená za účelem sjednocení s Rumunskem (5,62 procenta).
Moldavské úřady podle prezidentky Sanduové očekávají v nadcházejících dnech pokusy proruských sil o vyvolání nepokojů, zejména v hlavním městě Kišiněvě. Vůdce opozice, bývalý proruský prezident Igor Dodon, ještě před vyhlášením výsledků vyhlásil vítězství a svolal na dnešní poledne demonstraci před sídlo parlamentu.
Související
Aktualizováno
V moldavských volbách zvítězila proevropská strana PAS
OSN obnovila sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Děje se tak poté, co Spojené království, Francie a Německo spustily koncem srpna mechanismus, který umožnil do 30 dnů obnovit sankce zrušené v roce 2015 na základě jaderné dohody s Teheránem. Informuje o tom agentura AP, podle níž sankce islámskou republiku zasáhnou v době, kdy se její obyvatelé stále častěji ocitají v situaci, kdy si nemohou dovolit základní potraviny, a zároveň se obávají o svou budoucnost.
Sankce mimo jiné zahrnují zmrazení íránských aktiv v zahraničí, zbrojní embargo na Írán a postihnou jakýkoli rozvoj íránského balistického raketového programu. Obnovení sankcí předcházela neúspěšná jednání mezi evropskými mocnostmi, které požadují ujištění ohledně íránského jaderného programu, a Teheránem, který rozhodnutí odsuzuje jako nezákonné. V pátek pak Rusko a Čína v 15členné Radě bezpečnosti OSN neuspěly s pokusem odložit obnovení sankcí proti Íránu o šest měsíců.
Francie, Německo a Británie ve společném nedělním prohlášení po obnovení sankcí varovaly Írán, aby nepodnikal kroky, které by vedly k eskalaci, a naopak, aby dodržoval své závazky plynoucí z jaderné dohody. Zdůraznily přitom, že "obnovení sankcí OSN neznamená konec diplomacie".
Írán v roce 2015 podepsal se Spojenými státy, EU, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, v níž souhlasil s kontrolami Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve svých jaderných zařízeních. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program a zajistit jeho mezinárodní kontrolu výměnou za zrušení protiíránských sankcí.
Porušování pravidel inicioval odchod Trumpa
Po odstoupení USA od dohody v prvním prezidentském období Donalda Trumpa v roce 2018 a opětovném uvalení amerických sankcí na Írán přestal Teherán dohodu dodržovat. Začal obohacovat uran na 60 procent čistoty a omezil inspekce MAAE. K výrobě jaderné zbraně je potřeba uran obohacený na 90 procent. Obohacení uranu z 60 na 90 procent už představuje relativně malý technologický krok. Írán však dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje a že jeho jaderný program slouží pouze mírovým účelům.
Íránský prezident Masúd Pezeškján v sobotu řekl, že Spojené státy požadovaly, aby Írán předal veškerý svůj obohacený uran výměnou za tříměsíční prodloužení pozastavení sankcí. Tento údajný požadavek označil za nepřijatelný.
Ekonomika země je na tom špatně
Íránský ríjál se nachází na historickém minimu, což dál zvyšuje ceny potravin a ztěžuje každodenní život. Rostou ceny masa, rýže a dalších základních potravin, které patří k tradiční íránské kuchyni. Íránci se zároveň obávají nového konfliktu mezi Íránem a Izraelem a případně i Spojenými státy, protože Teherán patrně znovu buduje raketové základny, které Izrael zasáhl během svých červnových vzdušných úderů. Íránští aktivisté mezitím upozorňují, že íránská vláda může zesílit represe a že letošní počet poprav je v zemi na třicetiletém maximu, poznamenala agentura AP.
Otec 12letého chlapce Sína, který z obav z represí nechtěl uvést své příjmení, agentuře AP řekl, že Írán nikdy nečelil takovým problémům jako nyní, a to ani za irácko-íránské války v 80. letech, ani v důsledku desítky let trvajících sankcí. "Co si pamatuji, vždy jsme se potýkali s ekonomickými problémy, a každý rok je to horší," řekl. "Pro moji generaci je to vždy buď příliš pozdě, nebo příliš brzy, naše sny nám unikají mezi prsty," dodal.
Británie, France a Německo uvedly, že "vyvíjely veškeré snahy, aby se vyhnuly spuštění mechanismu obnovení sankcí, přiměly Írán dodržovat dohodu a dosáhly trvalého a komplexního diplomatického řešení". Írán však podle trojice zemí "nepovolil inspektorům MAAE opětovný přístup k íránským jaderným zařízením ani nevytvořil a nepředal MAAE zprávu o svých zásobách vysoce obohaceného uranu".
Související
To je lež, reagoval Trump na zprávy, že Írán může pokračovat ve vývoji atomovky
