Pokud by americký prezident Donald Trump odvolal šéfa americké centrální banky (Fed) nebo členku Rady guvernérů Lisu Cookovou, mohlo by to ohrozit americkou i světovou ekonomiku. Francouzské rozhlasové stanici Radio Classique to řekla šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Finanční trhy navíc podle ekonomů plně nezohlednily rizika, které Trumpovy kroky proti Fedu představují, vyplývá z ankety deníku Financial Times.
Amerika nevzkvétá. Ministerstvo obchodu ve zveřejněném výkaze o HDP země potvrdilo pokles o 0,3 procenta. Jde o první pokles za tři roky. Na vině jsou především cla, která už od nástupu Trumpa do Bílého domu chrlí jeho administrativa. A jak se ke zprávě o poklesu ekonomiky postavil sám prezident? Viní svého předchůdce Bidena.
Americký prezident Donald Trump se snaží tvářit jako vítěz. Bude to mít ale stále náročnější, protože jeho politika sice poškozuje celý svět, ale americkou ekonomiku obzvláště. Ostatní země, bývalí spojenci i konkurenti, na nic nečekají a snaží se přeskupit síly. Například Evropská unie dost možná dosáhne dříve nepravděpodobných partnerství.
Růst americké ekonomiky zřejmě zpomaluje, zůstává ale solidní. V projevu v Ekonomickém klubu v Chicagu to řekl šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Se změnou úroku Fed podle něj vyčká, dokud nebude jasný dopad cel.
Ekonomické turbulence, zejména rychlý růst výnosů státních dluhopisů, amerického prezidenta Donald Trumpa přiměly, aby na 90 dní pozastavil takzvaná reciproční cla pro většinu zemí, uvedl deník The New York Times s odvoláním na čtyři zdroje, které jsou s prezidentovým rozhodnutím přímo obeznámeny. Bílý dům přitom tvrdí, že zavedení vysokých cel a jejich následné pozastavení ještě před vyjednáváním s jednotlivými zeměmi, bylo Trumpovým plánem od samého začátku.
Pád finančních trhů sice může působit tak, že se děje za zavřenými dveřmi Wall Street, City a dalších světových burz. Důsledky si však najdou cestu i do peněženek běžných Američanů, včetně voličů Donalda Trumpa. Obávat se mohou například o svoje důchody. Ustojí to Trumpova administrativa?
Americký prezident Trump přirovnal svou politiku zavádění cel na dovoz do Spojených států k léčbě nutné pro ozdravení ekonomiky. Naznačil, že pokles trhů jej neznepokojuje, uvedla agentura Reuters.
Na americká cla doplatí celý svět, nikdo nebude vítězem. Ani Donald Trump, ačkoli se za něj nyní považuje. Svou vlajkovou loď totiž udělal z politiky, o kterou ani jeho voliči příliš nestojí. Podpora Američanů i politiků jeho vlastní strany navíc není tak jednoznačná, jak to může nyní jevit.
Záměry amerického prezidenta Donalda Trumpa na zavádění dalších cel nebo omezování vládních výdajů zpomalí růst americké ekonomiky zvýší inflaci, vyplývá z ankety mezi předními ekonomy, jejíž výsledky zveřejnil server listu Financial Times. Očekává se, že americká ekonomika letos poroste tempem 1,6 procenta, zatímco loni se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 2,8 procenta. Prognózu inflace oslovení ekonomové pro letošní rok zvýšili na 2,8 procenta, v prosincové anketě to bylo 2,5 procenta.
Americká ekonomika dál spíše zpomaluje, což je hlavním předmětem investorských diskuzí. Nic na tom nemění ani mírnější ústup inflace. V týdnu potěšily investory zvěsti o možném příměří na Ukrajině a solidní data společnosti Rheinmetall, která nabízí stále silný růstový příběh. Americký index S&P 500 dále korigoval směrem k hladině 5500 bodů.
Evropské akcie stále dramatičtěji zaostávají za americkými, což se za Trumpa ještě prohloubí. Obnovitelné zdroje tlačené Bruselem totiž elektřinu dále zdražují, zatímco Trump vsází na lacinou fosilní elektřinu, aby mocně rozvíjel umělou inteligenci, v níž EU již teď povážlivě ztrácí.
Němečtí pracovníci ve skladech amerického internetového prodejce Amazon na tzv. černý pátek (Black Friday) stávkují. Narušením provozu v tento klíčový den slevových akcí chtějí prosadit kolektivní smlouvu. Informuje o tom agentura Reuters. Nespokojeni jsou i v obchodech španělského řetězce Zara.
Ředitelství silnic a dálnic získalo územní rozhodnutí pro první část středočeské dálnice D3 mezi Voračicemi a Novou Hospodou. Stavba má začít v roce 2028 a potrvá čtyři roky. Předpokládané náklady jsou 18,5 miliardy Kč bez DPH, informoval dnes Jiří Veselý z ŘSD. Dostavba D3 má řadu odpůrců, vadí jim, že dálnice povede turisticky atraktivním Posázavím. ŘSD a ministerstvo dopravy jejich výtky odmítají.
Domácnosti si příští rok za regulovanou část ceny 🔋🔋🔋energií připlatí desítky korun. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad. Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem má oproti letošku vzrůst v průměru procenta, u plynu o 4,7 procenta. Na dnešní tiskové konferenci to řekl předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.
Policie navrhla obžalovat čtyři lidi za podvod s kryptoměnou v souvislosti s projektem Platon Life. Podle kriminalistů podvedli 2732 klientů a způsobili jim celkovou škodu 540 milionů korun. Informoval o tom mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. V případě prokázání viny hrozí obviněným maximálně desetileté vězení.
Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Proti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt stoupl o 0,8 procenta. Zpřesněné údaje dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad. Jsou lepší než první odhad z konce října, podle kterého ekonomika vzrostla meziročně o 2,7 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,7 procenta.
Národní protikorupční úřad Ukrajiny sdělil, že společně se speciální 👮👮👮 protikorupční prokuraturou provádí prohlídky v kanceláři šéfa prezidentského úřadu Andrije Jermaka. O něco dříve o prohlídkách informovali poslanci a zpravodajský server Ukrajinska pravda, napsala stanice BBC.
Maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že bude v Moskvě jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávkách energií a možnostech uzavření míru na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters.
Při izraelském útoku v obci Bajt Džin na jihozápadě Sýrie zahynulo devět lidí. Dnes o tom s odvoláním na syrskou státní televizi informovala agentura Reuters. Izraelská armáda podle portálu The Times of Israel oznámila, že v noci v obci podnikla razii proti islámským radikálům, při které se její vojáci dostali pod palbu.