Pokud by americký prezident Donald Trump odvolal šéfa americké centrální banky (Fed) nebo členku Rady guvernérů Lisu Cookovou, mohlo by to ohrozit americkou i světovou ekonomiku. Francouzské rozhlasové stanici Radio Classique to řekla šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Finanční trhy navíc podle ekonomů plně nezohlednily rizika, které Trumpovy kroky proti Fedu představují, vyplývá z ankety deníku Financial Times.
Amerika nevzkvétá. Ministerstvo obchodu ve zveřejněném výkaze o HDP země potvrdilo pokles o 0,3 procenta. Jde o první pokles za tři roky. Na vině jsou především cla, která už od nástupu Trumpa do Bílého domu chrlí jeho administrativa. A jak se ke zprávě o poklesu ekonomiky postavil sám prezident? Viní svého předchůdce Bidena.
Americký prezident Donald Trump se snaží tvářit jako vítěz. Bude to mít ale stále náročnější, protože jeho politika sice poškozuje celý svět, ale americkou ekonomiku obzvláště. Ostatní země, bývalí spojenci i konkurenti, na nic nečekají a snaží se přeskupit síly. Například Evropská unie dost možná dosáhne dříve nepravděpodobných partnerství.
Růst americké ekonomiky zřejmě zpomaluje, zůstává ale solidní. V projevu v Ekonomickém klubu v Chicagu to řekl šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Se změnou úroku Fed podle něj vyčká, dokud nebude jasný dopad cel.
Ekonomické turbulence, zejména rychlý růst výnosů státních dluhopisů, amerického prezidenta Donald Trumpa přiměly, aby na 90 dní pozastavil takzvaná reciproční cla pro většinu zemí, uvedl deník The New York Times s odvoláním na čtyři zdroje, které jsou s prezidentovým rozhodnutím přímo obeznámeny. Bílý dům přitom tvrdí, že zavedení vysokých cel a jejich následné pozastavení ještě před vyjednáváním s jednotlivými zeměmi, bylo Trumpovým plánem od samého začátku.
Pád finančních trhů sice může působit tak, že se děje za zavřenými dveřmi Wall Street, City a dalších světových burz. Důsledky si však najdou cestu i do peněženek běžných Američanů, včetně voličů Donalda Trumpa. Obávat se mohou například o svoje důchody. Ustojí to Trumpova administrativa?
Americký prezident Trump přirovnal svou politiku zavádění cel na dovoz do Spojených států k léčbě nutné pro ozdravení ekonomiky. Naznačil, že pokles trhů jej neznepokojuje, uvedla agentura Reuters.
Na americká cla doplatí celý svět, nikdo nebude vítězem. Ani Donald Trump, ačkoli se za něj nyní považuje. Svou vlajkovou loď totiž udělal z politiky, o kterou ani jeho voliči příliš nestojí. Podpora Američanů i politiků jeho vlastní strany navíc není tak jednoznačná, jak to může nyní jevit.
Záměry amerického prezidenta Donalda Trumpa na zavádění dalších cel nebo omezování vládních výdajů zpomalí růst americké ekonomiky zvýší inflaci, vyplývá z ankety mezi předními ekonomy, jejíž výsledky zveřejnil server listu Financial Times. Očekává se, že americká ekonomika letos poroste tempem 1,6 procenta, zatímco loni se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 2,8 procenta. Prognózu inflace oslovení ekonomové pro letošní rok zvýšili na 2,8 procenta, v prosincové anketě to bylo 2,5 procenta.
Americká ekonomika dál spíše zpomaluje, což je hlavním předmětem investorských diskuzí. Nic na tom nemění ani mírnější ústup inflace. V týdnu potěšily investory zvěsti o možném příměří na Ukrajině a solidní data společnosti Rheinmetall, která nabízí stále silný růstový příběh. Americký index S&P 500 dále korigoval směrem k hladině 5500 bodů.
Evropské akcie stále dramatičtěji zaostávají za americkými, což se za Trumpa ještě prohloubí. Obnovitelné zdroje tlačené Bruselem totiž elektřinu dále zdražují, zatímco Trump vsází na lacinou fosilní elektřinu, aby mocně rozvíjel umělou inteligenci, v níž EU již teď povážlivě ztrácí.
Japonský jen dnes 📉 oslaboval v důsledku slabých údajů o růstu, zatímco americký dolar mírně posiloval. Nedávné údaje o americké inflaci posílily sázky na snížení úrokových sazeb tamní centrální bankou (Fed), uvedla agentura Reuters.
Ministr zahraničí 👨 Petr Macinka (Motoristé) odletí ve středu do USA a ve čtvrtek se v roli pozorovatele zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, napsal dnes odpoledne server SeznamZprávy, informaci následně potvrdil mluvčí ministerstva Adam Čörgő. První cestu do USA musel Macinka na začátku února odložit. Kvůli nepříznivému počasí a zrušenému letu se tehdy vrátil z letiště z Frankfurtu nad Mohanem.
Pražská burza v úvodu týdne 📈 posílila, index PX stoupl o 0,33 procenta na 2650,25 bodu. Z předních emisí ho nahoru táhly především rakouské tituly, naopak energetický ČEZ či Komerční banka oslabily. Nejvíce, přes tři procenta, dnes získaly akcie zbrojaře Colt CZ. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Objem obchodů byl nad dlouhodobým průměrem, dnes zhruba 810 milionů korun.
Česká měna dnes mírně 📈 rostla k oběma hlavním světovým měnám. Oproti pátečnímu závěru zpevnila vůči euru o tři haléře na 24,26 koruny za euro, k dolaru rostla o dva haléře a v úvodu týdne se obchodovala za 20,47 koruny za dolar. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Německý lodní kontejnerový dopravce Hapag-Lloyd se dohodl na koupi konkurenční izraelské společnosti ZIM Integrated Shipping Services. Hodnota transakce činí zhruba 4️⃣,2️⃣ miliardy dolarů (86 miliard korun). Uvedla to německá společnost ve své dnešní tiskové zprávě. Hapag-Lloyd tak upevní svou pozici jednoho z největších námořních dopravců na světě.
Evropská unie se nachází v ☝️ bodě zlomu, kdy by se země neměly schovávat za národní zájmy, prohlásil dnes před jednáním ministrů financí zemí eurozóny v Bruselu německý ministr financí Lars Klingbeil. Německo je podle něj připraveno učinit kompromisy. Schůzka se koná jen několik dní po neformálním summitu EU, po kterém šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila možnost dvourychlostní Evropy, kdy by část členských států postupovala v rychlejší integraci.
Prezident 👨 Petr Pavel obdržel nominaci premiéra Andreje Babiše (ANO) na jmenování ministra životního prostředí. S navrženým kandidátem, kterým je poslanec Motoristů Igor Červený, prezident v souladu se svou dosavadní praxí plánuje osobní setkání. ČTK to dnes sdělil mluvčí prezidenta Vojtěch Šeliga.
Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu 👨 Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
Británie by měla rychleji navyšovat své výdaje na obranu, řekl dnes podle agentury Reuters premiér 👨 Keir Starmer. Reagoval tak na zprávu stanice BBC, že britská vláda uvažuje o dřívějším dosažení cíle vydávat na obranné účely tři procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Nástupcem Dany Drábové v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost se stane dosavadní ředitel sekce jaderné bezpečnosti SÚJB 👨 Štěpán Kochánek. O jeho jmenování rozhodla vláda Andreje Babiše (ANO). Podle usnesení bude Kochánek funkci zastávat od 18. února, mandát je pětiletý.
