Pokud by americký prezident Donald Trump odvolal šéfa americké centrální banky (Fed) nebo členku Rady guvernérů Lisu Cookovou, mohlo by to ohrozit americkou i světovou ekonomiku. Francouzské rozhlasové stanici Radio Classique to řekla šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Finanční trhy navíc podle ekonomů plně nezohlednily rizika, které Trumpovy kroky proti Fedu představují, vyplývá z ankety deníku Financial Times.
Amerika nevzkvétá. Ministerstvo obchodu ve zveřejněném výkaze o HDP země potvrdilo pokles o 0,3 procenta. Jde o první pokles za tři roky. Na vině jsou především cla, která už od nástupu Trumpa do Bílého domu chrlí jeho administrativa. A jak se ke zprávě o poklesu ekonomiky postavil sám prezident? Viní svého předchůdce Bidena.
Americký prezident Donald Trump se snaží tvářit jako vítěz. Bude to mít ale stále náročnější, protože jeho politika sice poškozuje celý svět, ale americkou ekonomiku obzvláště. Ostatní země, bývalí spojenci i konkurenti, na nic nečekají a snaží se přeskupit síly. Například Evropská unie dost možná dosáhne dříve nepravděpodobných partnerství.
Růst americké ekonomiky zřejmě zpomaluje, zůstává ale solidní. V projevu v Ekonomickém klubu v Chicagu to řekl šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Se změnou úroku Fed podle něj vyčká, dokud nebude jasný dopad cel.
Ekonomické turbulence, zejména rychlý růst výnosů státních dluhopisů, amerického prezidenta Donald Trumpa přiměly, aby na 90 dní pozastavil takzvaná reciproční cla pro většinu zemí, uvedl deník The New York Times s odvoláním na čtyři zdroje, které jsou s prezidentovým rozhodnutím přímo obeznámeny. Bílý dům přitom tvrdí, že zavedení vysokých cel a jejich následné pozastavení ještě před vyjednáváním s jednotlivými zeměmi, bylo Trumpovým plánem od samého začátku.
Pád finančních trhů sice může působit tak, že se děje za zavřenými dveřmi Wall Street, City a dalších světových burz. Důsledky si však najdou cestu i do peněženek běžných Američanů, včetně voličů Donalda Trumpa. Obávat se mohou například o svoje důchody. Ustojí to Trumpova administrativa?
Americký prezident Trump přirovnal svou politiku zavádění cel na dovoz do Spojených států k léčbě nutné pro ozdravení ekonomiky. Naznačil, že pokles trhů jej neznepokojuje, uvedla agentura Reuters.
Na americká cla doplatí celý svět, nikdo nebude vítězem. Ani Donald Trump, ačkoli se za něj nyní považuje. Svou vlajkovou loď totiž udělal z politiky, o kterou ani jeho voliči příliš nestojí. Podpora Američanů i politiků jeho vlastní strany navíc není tak jednoznačná, jak to může nyní jevit.
Záměry amerického prezidenta Donalda Trumpa na zavádění dalších cel nebo omezování vládních výdajů zpomalí růst americké ekonomiky zvýší inflaci, vyplývá z ankety mezi předními ekonomy, jejíž výsledky zveřejnil server listu Financial Times. Očekává se, že americká ekonomika letos poroste tempem 1,6 procenta, zatímco loni se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 2,8 procenta. Prognózu inflace oslovení ekonomové pro letošní rok zvýšili na 2,8 procenta, v prosincové anketě to bylo 2,5 procenta.
Americká ekonomika dál spíše zpomaluje, což je hlavním předmětem investorských diskuzí. Nic na tom nemění ani mírnější ústup inflace. V týdnu potěšily investory zvěsti o možném příměří na Ukrajině a solidní data společnosti Rheinmetall, která nabízí stále silný růstový příběh. Americký index S&P 500 dále korigoval směrem k hladině 5500 bodů.
Evropské akcie stále dramatičtěji zaostávají za americkými, což se za Trumpa ještě prohloubí. Obnovitelné zdroje tlačené Bruselem totiž elektřinu dále zdražují, zatímco Trump vsází na lacinou fosilní elektřinu, aby mocně rozvíjel umělou inteligenci, v níž EU již teď povážlivě ztrácí.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
