V americké ekonomice v únoru mimo zemědělský sektor nečekaně ubylo zhruba 92 tisíc pracovních míst, uvedlo americké ministerstvo práce. Míra nezaměstnanosti se zvýšila o desetinu procentního bodu na 4,4 procenta. Ekonomové naopak očekávali, že další pracovní místa vzniknou, nárůst v průměru odhadovali na 60 tisíc míst, uvedla agentura AP.
Odchod Elona Muska z prezidentské administrativy je symbolickou tečkou za pokusy šetření. Trumpova daňová politika sice na první pohled může vypadat lákavě, ale ve skutečnosti představuje nebezpečí pro už tak dost zadluženou ekonomiku, a stejně tak pro nejchudší Američany, kteří spoléhají na už nyní nedostatečné veřejné programy.
Zatímco podíl americké ekonomiky na světovém HDP v posledních letech stabilně roste a v roce 2024 dosáhl 26 procent, podíl Evropské unie klesl pod 18 procent. Výrazně posílila také Čína, která se s téměř 17procentním podílem stala třetím pilířem světového hospodářství. Vyplývá to z analýzy společnosti XTB.
Amerika nevzkvétá. Ministerstvo obchodu ve zveřejněném výkaze o HDP země potvrdilo pokles o 0,3 procenta. Jde o první pokles za tři roky. Na vině jsou především cla, která už od nástupu Trumpa do Bílého domu chrlí jeho administrativa. A jak se ke zprávě o poklesu ekonomiky postavil sám prezident? Viní svého předchůdce Bidena.
Americký prezident Donald Trump se snaží tvářit jako vítěz. Bude to mít ale stále náročnější, protože jeho politika sice poškozuje celý svět, ale americkou ekonomiku obzvláště. Ostatní země, bývalí spojenci i konkurenti, na nic nečekají a snaží se přeskupit síly. Například Evropská unie dost možná dosáhne dříve nepravděpodobných partnerství.
Růst americké ekonomiky zřejmě zpomaluje, zůstává ale solidní. V projevu v Ekonomickém klubu v Chicagu to řekl šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Se změnou úroku Fed podle něj vyčká, dokud nebude jasný dopad cel.
Ekonomické turbulence, zejména rychlý růst výnosů státních dluhopisů, amerického prezidenta Donald Trumpa přiměly, aby na 90 dní pozastavil takzvaná reciproční cla pro většinu zemí, uvedl deník The New York Times s odvoláním na čtyři zdroje, které jsou s prezidentovým rozhodnutím přímo obeznámeny. Bílý dům přitom tvrdí, že zavedení vysokých cel a jejich následné pozastavení ještě před vyjednáváním s jednotlivými zeměmi, bylo Trumpovým plánem od samého začátku.
Pád finančních trhů sice může působit tak, že se děje za zavřenými dveřmi Wall Street, City a dalších světových burz. Důsledky si však najdou cestu i do peněženek běžných Američanů, včetně voličů Donalda Trumpa. Obávat se mohou například o svoje důchody. Ustojí to Trumpova administrativa?
Americký prezident Trump přirovnal svou politiku zavádění cel na dovoz do Spojených států k léčbě nutné pro ozdravení ekonomiky. Naznačil, že pokles trhů jej neznepokojuje, uvedla agentura Reuters.
Na americká cla doplatí celý svět, nikdo nebude vítězem. Ani Donald Trump, ačkoli se za něj nyní považuje. Svou vlajkovou loď totiž udělal z politiky, o kterou ani jeho voliči příliš nestojí. Podpora Američanů i politiků jeho vlastní strany navíc není tak jednoznačná, jak to může nyní jevit.
Záměry amerického prezidenta Donalda Trumpa na zavádění dalších cel nebo omezování vládních výdajů zpomalí růst americké ekonomiky zvýší inflaci, vyplývá z ankety mezi předními ekonomy, jejíž výsledky zveřejnil server listu Financial Times. Očekává se, že americká ekonomika letos poroste tempem 1,6 procenta, zatímco loni se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 2,8 procenta. Prognózu inflace oslovení ekonomové pro letošní rok zvýšili na 2,8 procenta, v prosincové anketě to bylo 2,5 procenta.
