Na začátku volebního období vlády se zdálo, že Babišovou prioritou bude schovat se před stíháním za podvod kolem financování Čapího hnízda. To se mu úspěšně povedlo, nechal v tom u soudu vykoupat svou poradkyni Janu Nagyovou. No, vykoupat je silné slovo. Půlmilionová pokuta představuje její měsíční příjem v Europarlamentu, kam jí Babiš za dobré služby umožnil dostat se. Babiš má však jiné problémy.
Babiš nedostal klid. Aktuálně ho mnohem víc trápí dva koaliční partneři, kteří sice drží jeho vládu, ale on po nich musí žehlit jeden průšvih za druhým. Nyní se horkým bramborem stalo setkání sudetských Němců v Brně. Poklidná akce, která mohla posunout česko-německé vztahy. Ne, Okamura s Macinkou z toho naopak udělali tyátr.
Nejdřív usnesení Poslanecké sněmovny, že „sudeťáky“ tady nechceme, potom poštvání pár stovek rebelů do ulic Brna. Výsledek? „Protesty proti sudetoněmeckému sjezdu ukazují, že obě strany čeká ještě hodně práce na usmíření.“ To jsou slova německého ministra zahraničí Johanna Wadephula, která pronesl ve švédském Helsingborgu, kde členové NATO ladili notičky před očekávaným červencovým summitem v Ankaře.
Český premiér tak musí hasit nejen spor s prezidentem o účast na tomto summitu, zároveň tam bude muset hasit nízké české výdaje na zbrojení. Teď ještě kvůli svým vládním kolegům vztahy s Německem.
Situace s Pavlem v Ankaře se pro Babiše nevyvíjí dobře. Macinka se na Pavlovu účast dál kření, Pavel hrozí kompetenční žalobou k Ústavnímu soudu. Zcela zbytečné napětí, horká kaše, z které se Babiš neumí vylízat. Neustále odkazuje na jednání vlády 8. června. Dobře ví, že s prezidentem prostě nemůže zametat. Ale Macinka dobře ví, že ani Babiš s ním.
Michal Nosek: Prodat Explosii? Babišův granát do české bezpečnosti
Evropa po ruské agresi na Ukrajinu zjišťuje, že bez vlastních výbušnin, prachů a munice je strategická autonomie jen fráze. Český premiér Andrej Babiš přesto připouští prodej pardubické Explosie. Tedy přesně té firmy, kterou by si stát měl v této době hlídat jako strategický poklad.
Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová vzkázala, že podpora Ukrajiny „není rovnoměrně rozložena“ a přidal se i šéf NATO Mark Rutte, který vyzval spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta svého HDP. Přeloženo: pokud si Babiš myslí, že se z výdajů na zbrojení vykroutí, plete se. Další horký Babišův brambor. Jeho koalice sice rozvolnila rozpočtová pravidla, každá lokálka má být vykazována jako výdaj na zbrojení. NATO tím však neopije. Babiš si dobře uvědomuje, že Pavel by se mu v Ankaře hodil. Ale co s Macinkou?
Co se týká zmatků v Brně, Babiš si dal komunikační klid. Počínání jeho kolegů z vlády se mu nelíbí, štve ho, ale nechce vyvolávat spory. Němci budou vůči stále se ještě rozvíjejícímu Česku shovívaví. Svého východního souseda ekonomicky potřebují, i přes výlevy Macinky a Okamury. A Babiš zase potřebuje oba bratry z mokré čtvrti. Ale i Německo, Trumpa. Babiš chtěl vládnout, moc ho fascinuje. Je mu blízká představa, že vše ví nejlépe a má rozhodovat. Kvůli tomu se zamotal do pavučiny vztahů a zájmů. Patrně ani on sám nyní neví, jak se z ní vymotá.
Související
Premiér Fiala: Letošní rok bude jedním z nejtěžších v historii Česka
Ceny bydlení v Česku rostly v posledních 15 letech rychleji než mzdy. Vlastní bydlení mezi lety 2010 a 2025 zdražilo o 158 procent, zatímco průměrné mzdy se za stejné období zvýšily o 106 procent. Dostupnost vlastního bydlení se tak zhoršila.
Vyplývá to z dat Eurostatu a analýzy investiční platformy Portu. Růst cen vlastního bydlení byl v Česku téměř třikrát vyšší než průměr Evropské unie. Nájmy za sledované období vzrostly o 69 procent.
Podle Portu stojí za horší dostupností bydlení hlavně malá nabídka nových bytů v hustě osídlených oblastech a silná poptávka, kterou podporuje demografický vývoj i růst příjmů. Na růstu cen se ale podílí také zájem investorů.
Ještě rychleji než v Česku rostly od roku 2010 ceny bydlení v Maďarsku a pobaltských státech, tedy v Estonsku, Litvě a Lotyšsku.
„Výraznější růst cen nemovitostí ve střední a východní Evropě byl podpořen nízkými úrokovými sazbami a silným zájmem o vlastnické bydlení. To v důsledku vedlo v řadě případů k rychlejšímu růstu cen nemovitostí ve srovnání s růstem příjmů domácností,“ uvedl analytik Portu Lukáš Raška.
Nejrychlejší tempo v EU
Podle posledních dat Eurostatu zdražovalo bydlení v Česku v posledním čtvrtletí loňského roku sedmým nejrychlejším meziročním tempem v Evropské unii. Proti čtvrtému čtvrtletí roku 2024 ceny vzrostly o 10,4 procenta, zatímco průměr EU činil 5,5 procenta.
Průměrná mzda v Česku byla podle dat Českého statistického úřadu loni 49 215 korun. Na konci čtvrtého čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,4 procenta na 52 283 korun.
Ceny vlastního bydlení rostly i v letošním prvním čtvrtletí. Podle analýzy realitní platformy Reas.cz zdražily starší byty v Česku meziročně o šest procent na průměrných 5,3 milionu korun. Rodinné domy stály v průměru 6,9 milionu korun a za rok podražily o tři procenta.
Nejdražší zůstávají nové byty v Praze. Podle analýzy společností Central Group, Skanska Residential a Trigema se byty v pražských developerských projektech začátkem roku nabízely za 182 311 korun za metr čtvereční. Mezičtvrtletně to bylo o 2,6 procenta a meziročně o devět procent více.
Nejlepší interiér roku? Byt, který měl být skoro ztracený případ
Mezonet na Břevnově měl složitou dispozici, tmavé centrum a za sebou už jednu drahou úpravu. Přesto se stal nejlepším Interiérem roku 2025 a porotu zaujal klidem, světlem i výrazným kovovým schodištěm.
Na dlouhodobé zhoršení dostupnosti bydlení v Česku upozorňuje také studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Podle OECD ceny nemovitostí i nájmy v posledních letech výrazně vzrostly a mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet. Nedostatek dostupného bydlení se týká hlavně mladých rodin, seniorů a zranitelných skupin.
Koncem loňského roku se ale podle Reas dostupnost pořízení vlastního bytu zlepšila. V posledním čtvrtletí roku 2025 byli lidé schopni za průměrnou mzdu splácet hypotéku na byt o velikosti 44,3 metru čtverečního. To je o 2,6 metru čtverečního více než o půl roku dříve.
Dostupnost vlastního bydlení se mezi kraji lišila. Nejhorší byla v Praze, naopak nejlepší v Ústeckém kraji.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Nejen Praha je drahá. Byty v krajských městech loni zdražily o devět procent
Zpráva sice vznikla na Apeninském poloostrově, kde jsou tamní investiční bankéři podle všeho pověřeni přípravou obří transakce, její epicentrum by však leželo mnohem severněji. Konkrétně v České republice. Pro tuzemský trh by totiž odchod značky Penny znamenal největší maloobchodní zemětřesení za posledních dvacet let, které by přímo zasáhlo miliony peněženek českých spotřebitelů.
Nic takového ale podle Penny nehrozí. „Společnost Penny jednoznačně uvádí, že neprobíhá žádný proces prodeje společnosti Penny Market, a to ani v České republice, ani na mezinárodní úrovni; Skupina REWE nadále plně potvrzuje svůj dlouhodobý a strategický závazek vůči českému trhu,“ uvedla Markéta Smutná, manažerka korporátní komunikace Penny Market v České republice. Dodala, že Penny pokračuje v realizaci dlouhodobé rozvojové strategie podpořené významnými investicemi zejména do modernizace prodejní sítě, rozvoje logistické infrastruktury, digitalizace, environmentální udržitelnosti a otevírání nových provozoven.
Abychom pochopili širší kontext této zvažované megatransakce, musíme se podívat na strategické uvažování v kolínské centrále REWE. Segment potravinových diskontů v Evropě prochází zásadní kapitolou své dosavadní evoluce. Trhu nekompromisně vládne německá konkurence v podobě dravého dua Lidl a Kaufland ze skupiny Schwarz Gruppe. REWE se evidentně dostala do bodu, kdy si musí přiznat, že držet krok s tímto válcovacím strojem vyžaduje enormní kapitál s nejistým výsledkem.
Strategie německé matky se proto zjevně obrací k pragmatickému byznysu. Kdyby prodala Penny jako celek, získala by astronomický objem hotovosti, kterou by mohla okamžitě nalít do rozvoje svých klasických supermarketů, tedy v českém případě do řetězce Billa. Supermarkety nabízejí vyšší marže, lepší prostor pro budování prémiových privátních značek a snazší cestu k digitalizaci, která je pro budoucnost maloobchodu klíčová.
REWE group ČTK
Česko je pro Penny zlatý důl
Kdyby se spekulace o prodeji potvrdila, právě Česká republika představuje v celém řetězci ten nejzářivější klenot. Zatímco na domácím německém trhu nebo v Itálii musí Penny svádět vyčerpávající bitvy o každý kousek tržního podílu, v Česku je situace diametrálně odlišná. Česká republika je pro Penny vůbec největším a nejziskovějším zahraničním trhem. S více než 430 prodejnami zde disponuje nejhustší maloobchodní sítí v zemi. Generuje stabilní miliardové zisky a má vybudovanou silnou pozici zejména v regionech a menších městech, kde lidé na diskontní nakupování slyší nejvíce. Pro jakéhokoli globálního kupce, například pro obří americké fondy soukromého kapitálu, by byla česká divize hlavním motorem a nejlákavější kořistí celé akvizice.
Mrazy zasáhnou peněženky spotřebitelů. Ovoce zřejmě opět zdraží
Jarní mrazy letos znovu tvrdě zasáhly ovocnáře a škody podle odhadů dosáhnou až 1,5 miliardy korun. Největší problémy hlásí sadaři u jabloní, tedy u nejdůležitějšího ovocného druhu v Česku, výrazné ztráty se ale očekávají také u třešní, broskví, višní nebo švestek. Právě jablka přitom už nejednou ukázala, jak rychle se může klimatický problém proměnit v problém pro peněženky spotřebitelů. Stačí se podívat na vývoj po katastrofálních mrazech roku 2024.
Jak by transakce mohla teoreticky vypadat? Prvním scénářem je příchod čistě finančního investora, tedy soukromého kapitálového fondu. Tyto fondy nekupují firmy proto, aby měnily cedule na prodejnách. Chtějí funkční stroj na peníze. Pro běžného českého zákazníka by se v takovém případě nezměnilo téměř nic. Prodejny by dál fungovaly pod logem Penny, ale uvnitř by nastala manažerská revoluce orientovaná na brutální ořezávání nákladů, optimalizaci logistiky, masivní digitalizaci a přípravu firmy na další prodej s tučným ziskem v horizontu pěti až sedmi let.
Druhý scénář je pro český trh nejnebezpečnější a představuje ho situace, kdy by po síti Penny zatoužil některý ze stávajících velkých hráčů působících v České republice, například Albert, nebo dokonce Lidl či Kaufland. V tu chvíli by musel zasáhnout Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Pokud by totiž došlo ke spojení jedničky v počtu prodejen s dalším dominantním hráčem, vznikl by monstrózní kolos, který by trh zcela ovládl. Antimonopolní úřad by takovou fúzi buď rovnou zablokoval, nebo by ji podmínil odprodejem desítek či stovek prodejen v regionech, aby nedošlo k dalšímu potlačení konkurenčního prostředí. Pokud by takový scénář prošel, pro českého spotřebitele by to znamenalo citelné oslabení přínosné konkurence a ve výsledku velmi pravděpodobně další tlak na růst cen potravin, které jsou už tak v Česku dlouhodobým politickým a společenským tématem.
Máslo za pultem, čipy na sýrech. Obchody bojují s novou vlnou krádeží a nasazují AI
Krádeže v českých obchodech se po covidu a vlně zdražování proměnily. Z regálů nemizí jen drahý alkohol nebo kosmetika, ale stále častěji i běžné potraviny. Máslo, sýry, čokolády nebo uzeniny. Supermarkety proto přidávají bezpečnostní čipy, kamery, namátkové kontroly i samoobslužné pokladny s umělou inteligencí. Obchodníci přitom upozorňují, že část případů je záměrná, část ale vzniká i omylem.
Třetím a „divácky“ nejatraktivnějším scénářem je příchod zcela nového strategického hráče ze zahraničí. Pro řetězce, které na českém specifickém trhu dosud neoperují, představuje případný prodej Penny jedinečnou, jednou za generaci se opakující příležitost, jak do Česka vstoupit okamžitě ve velkém stylu a s obří tržní silou. Mohlo by jít o polský diskontní řetězec Biedronka, francouzský gigant Carrefour nebo německé Aldi. Příchod takového hráče by znamenal totální překreslení mapy českého maloobchodu. Nový majitel by přinesl zcela novou korporátní kulturu, odlišný koncept prodejen a hlavně masivní obměnu sortimentu.
Právě sortiment a vztahy s domácími dodavateli by v případě prodeje zažily zásadní otřes. Penny Market v České republice dlouhodobě staví svou marketingovou i obchodní identitu na těsném sepětí s českými zemědělci a potravináři. Privátní značky dnes tvoří bezmála polovinu celkových tržeb řetězce a velká část z nich pochází z domácí produkce. Pokud by Penny koupil nový zahraniční vlastník, například zmiňovaná polská Biedronka, lze očekávat, že by se do českých regálů začaly masivně valit levnější potraviny ze zahraničních distribučních center nového majitele. Pro české potravináře, kteří jsou již dnes pod obrovským tlakem, by to byla tvrdá rána, neboť by ztratili jednoho z největších odběratelů v zemi.
Generace Z překvapuje obchodníky. Kamenné prodejny u mladých porážejí online nákupy
Mladí lidé z generace Z rozhodně nezavrhují kamenné obchody. 70 procent středoškoláků a 75 procent vysokoškoláků v nich nakupuje pravidelně. Klasické nakupování si zachovává silnou roli hlavně u oblečení a bot, dále u kosmetiky a také u jídla.
Zároveň by se rozpadla dosavadní nákupní aliance mezi řetězci Billa a Penny, které dosud pod křídly REWE vystupovaly vůči dodavatelům v mocenském bloku. Tento „rozchod“ by mohl paradoxně českým dodavatelům v jedné věci pomoci, neboť by místo jednoho obřího vyjednavače měli před sebou dva samostatné subjekty, což by mohlo mírně vylepšit jejich vyjednávací pozici. Na druhé straně, pro devět tisíc zaměstnanců (včetně brigádníků) českého Penny by prodej znamenal měsíce nejistoty. Ačkoli pokladní a skladníci na prodejnách by se o práci bát nemuseli, protože lidi v provozu potřebuje každý vlastník, na centrále firmy a v obřích logistických centrech, jako jsou Radonice, lokalizované poblíž Prahy, by se nepochybně propouštělo z důvodu duplicity funkcí a sjednocování řízení.
Příběh z italského Corriere della Sera je nicméně zatím pouhou spekulací.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Lidl navyšuje mzdy. Ani ostatní řetězce nezůstávají pozadu
