Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Demokraté chtějí sesadit šéfa Pentagonu. Obviňují ho z válečných zločinů

Pete Hegseth
ČTK
 nst
nst

Demokraté v americké Sněmovně reprezentantů představili návrh ústavní žaloby na ministra obrany Petea Hegsetha, kterým ho chtějí zbavit funkce. Viní ho z válečných zločinů, zneužití pravomocí i špatného řízení resortu. Kritika míří především na jeho roli v konfliktu s Íránem, který podle nich zahájil bez souhlasu Kongresu. Návrh má ale jen malou šanci na úspěch, protože většinu ve Sněmovně drží republikáni.

V americkém systému musí impeachment projít oběma komorami Kongresu – Sněmovna reprezentantů žalobu podává a Senát následně rozhoduje o vině.

Hlavní iniciátorkou návrhu je kongresmanka z Arizony Yassamin Ansariová, první americko-íránská demokratka v Kongresu. Podle ní Hegseth „porušil svou přísahu, ohrozil americké vojáky a dopustil se válečných zločinů“, včetně útoků na civilní cíle. Konkrétně zmínila například zásah dívčí školy v íránském Mínábu z 28. února, při němž podle íránských médií zahynuly desítky učitelů a nejméně 168 dětí.

„Jen Kongres může vyhlásit válku. Jeho činy vyžadují okamžité zbavení funkce,“ uvedla Ansariová.

Kritika za dvojité zásahy

Podle návrhu žaloby Hegseth schválil nebo nezabránil použití síly v rozporu s pravidly ozbrojených konfliktů. Demokraté ho kritizují také za takzvané dvojité údery na lodě v Karibiku podezřelé z pašování drog. Tento typ útoků, při němž následuje druhý zásah krátce po prvním, považují za nelegální a nebezpečný pro civilisty.

Napětí kolem vojenských operací se promítlo i do Senátu. Demokraté tam ve středu neprosadili rezoluci, která měla omezit pravomoci administrativy prezidenta Donalda Trumpa při vedení kampaně proti Íránu. Návrh neprošel poměrem 47 ku 52 hlasům.

Senát zároveň odmítl i dvě rezoluce, které měly zablokovat prodej amerických zbraní Izraeli v hodnotě zhruba 450 milionů dolarů. Přesto podpora těchto návrhů ze strany většiny demokratů a nezávislých senátorů ukazuje na rostoucí nespokojenost uvnitř strany s dopady izraelských operací na civilní obyvatelstvo v Gaze, Libanonu a Íránu.

Donald Trump

Trump v objetí Ježíše Krista. Provokace, která může rozzuřit i jeho věrné

Donald Trump znovu rozvířil emoce. Na své síti Truth Social přesdílel umělou inteligencí vytvořený obrázek, na kterém je vyobrazen v objetí Ježíše Krista.

Přečíst článek

Tichý vzkaz z Hradu: Bezpečnost Izraele má své limity

Česko patří k největším podporovatelům Izraele, prezident Petr Pavel ale vysílá varovný signál. Podpora Izraele ano, ale ne za každou cenu.

Přečíst článek

Související

Šéf texaských demokratů Gene Wu

Republikáni chtějí překreslit mapu volebních okrsků tak, aby nahráli Trumpovi. Demokrati kvůli tomu „uprchli“ z Texasu

Přečíst článek
Donald Trump

Karel Pučelík: Trumpovi se proti Harrisové nedaří. Hroutí se republikánská kampaň?

Přečíst článek

Pro republikány je Reagan legendou. Zvláště pro mladé demokraty je zase hrdinou Obama

Přečíst článek

Michal Nosek: Babiš s Macinkou proti Pavlovi. Když se hádají o židli u stolu NATO, ztrácejí místo v sále

Prezident Petr Pavel
Profimedia
Michal Nosek

Spor mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem o účast na summitu NATO už dávno není jen technickou hádkou o kompetence. Je to příklad toho, jak se malost domácí politiky přelévá tam, kam by patřit neměla. Na mezinárodní scénu.

Na první pohled lapálie. Kdo pojede na summit NATO: Prezident, nebo premiér, nebo oba? Zahraniční politika je sdílená, třenice se stávají. Jenže tohle není běžné zaskřípání. Tohle je demonstrativní střet osobností, zabalený do řečí o pravomocích.

Na jedné straně prezident, který alianční prostředí zná zevnitř a jehož kredibilita v bezpečnostní politice je nesporná. Na druhé premiér, který trvá na tom, že zahraniční politika je primárně exekutivní doména vlády. Oba mají kus pravdy. Jenže místo dohody sledujeme souboj o to, kdo si urve víc prostoru, a kdo ustoupí jako slabší.

Když vláda schválí delegaci bez prezidenta, není to neutrální krok. V politice nic takového neexistuje. Je to vzkaz. Ať už vědomý, nebo ne a zní: „dokážeme vás obejít“. A přesně tak to bude čteno doma i venku.

Zleva premiér Andrej Babiš (ANO), ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (SPD)

Prezident mimo hru? Vláda ho vynechala z letu na summit NATO

Premiér Andrej Babiš poletí na červencový summit NATO v Ankaře armádním letadlem spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou. Vyplývá to z usnesení vlády o letecké přepravě ústavních činitelů, které kabinet schválil v pondělí. V seznamu účastníků letu však chybí prezident Petr Pavel, který přitom usiluje o vedení české delegace.

Přečíst článek

Řešení je na stole

Nejabsurdnější na tom je, že řešení leží na stole. Prezident na neformální část, premiér na formální jednání. Standardní model, který používají jiné státy. Maximální využití obou rolí. Místo toho si Česko neomylně vybírá variantu opačnou, tedy prohru, zmatek a další nenávist.

Do toho vstupuje Petr Macinka, a tady už přestává veškerá iluze o nešťastné koordinaci. Tohle není nedorozumění. Tohle je vědomé přikládání pod kotel. Jeho kroky nepůsobí jako snaha spor uklidnit, ale naopak ho vyhrotit. Osobní animozity vůči prezidentovi přestávají být zákulisní šeptandou a stávají se hybnou silou zahraniční politiky. A to je průšvih.

Zahraniční politika není hřiště pro naschvály. Není to prostor pro vyřizování účtů. V momentě, kdy se jí stane, přestává být službou státu a mění se v nástroj osobních bojů. A to už není jen ostuda, ale to má reálné důsledky.

Premiér Andrej Babiš (ANO)

Dalibor Martínek: Pavel si naběhnul na Babišův kopanec

Premiér Babiš bezelstně oznámil, že Pavel nebude součástí vládní delegace na summit NATO v Turecku. Neumím si představit, co by tam dělal, prohlásil. Obrazně řečeno, Pavel se tlačil do letadla směr Ankara, Babiš ho ze schůdků bez skrupulí srazil.

Přečíst článek

Protože nejde o to, kdo bude sedět u stolu. Jde o to, jestli tam Česko vůbec sedí jako relevantní partner. Jestli působí jako země, která ví, co chce, a umí to říct jedním hlasem. Nebo jako stát, který si ani nedokáže vyjasnit, kdo ten hlas má mít. Mezinárodní politika je z velké části o dojmu. A tenhle dojem je momentálně pro české zástupce žalostný.

Spojenci nehodnotí jen projevy na summitu. Sledují i to, co se děje před ním. A pokud vidí chaos, osobní spory a demonstrativní ignorování vlastních institucí, berou si z toho jediné, že Česko není schopné elementární koordinace v klidné situaci. Co by se asi dělo v případě vážné krize.

Související

Prezident ČR Petr Pavel a premiér Andrej Babiš

Michal Nosek: Pavel, nebo Babiš. Kdo poletí do Ankary? Český boj o okýnko v letadle NATO

Přečíst článek

Google královsky vydělá na SpaceX. Stačí úspěšný start na burze

SpaceX
ČTK
Stanislav Šulc

Akcionáři společnosti Alphabet, majitele Googlu či YouTube, se mohou těšit na další masivní zhodnocení investic. Alphabet totiž drží ve startupu velký podíl, který při vstupu vesmírné společnosti na burzu vynese ohromné jmění. Podle odhadu Bloombergu by podíl měl mít hodnotu 122 miliard dolarů.

Čeští investoři se již těší na dvě IPO. Jedním je Anthropic, který by mohl na burzu vstoupit letos na podzim. Ještě více se ale hovoří o burzovním startu vesmírného startupu Elona Muska SpaceX. Důvodem je, že by mělo jít o největší IPO historie, které by mohlo vynést až 75 miliard nového kapitálu, což by byl sám o sobě rekord, to by přitom společnost nacenilo na dva biliony dolarů. A to by překonalo dosavadní rekord společnosti Saudi Aramco, která na burzu vstoupila v roce 2019.

Na obří zhodnocení se přirozeně těší Elon Musk, který by se při takovém scénáři stal historicky prvním dolarovým bilionářem. Velké očekávání pak má také společnost Alphabet, která vedle Googlu či YouTube drží také velký podíl právě ve SpaceX.

Dvacetinásobek za pět let

Podle agentury Bloomberg drží Alphabet více než pět procent akcií SpaceX a při nacenění společnosti na dva biliony dolarů by tak hodnota tohoto podílu představovala až 122 miliard dolarů.

„Původně Alphabet držel podíl ve výši 6,11 procenta, ten se ale snížil při letošním spojení SpaceX a xAI,“ uvádí Bloomberg s tím, že přesná velikost podílu drženého jednotlivými akcionáři není známá. Podle odhadů pak samotný Musk drží zhruba 40procentní podíl SpaceX.

SpaceX patří k nejočekávanějším IPO historie

Trh IPO se probouzí. Burzu čekají velké příběhy

Rok 2026 by měl patřit k nejlepším letům pro investory do akcií. Na burzu by totiž mohly vstoupit některé velmi žhavé společnosti, což by se mělo projevit i na celkových datech o IPO. Pokud se potvrdí dosavadní trendy z prvního čtvrtletí, měly by primární úpisy vynést více než 200 miliard dolarů, což se stane poprvé od rekordního roku 2021.

Přečíst článek

Podle Franka Grandy, analytika společnosti PitchBook, se investoři, kteří měli možnost kopit akcie nejpozději v roce 2021, během IPO zajistí do konce života. „I když jste minuli možnost investovat mezi lety 2010 a 2020 a nějak se vám to podařilo v roce 2021, své prostředky zhodnotíte 20násobně,“ uvedl Granda pro Bloomberg.

Cesta k bilionům

Společnost SpaceX založil Elon Musk v roce 2002 díky prostředkům získaným při prodeji platebního systému PayPal. V roce 2010 se vesmírný startup stal jednorožcem s valuací přesahující miliardu dolarů.

Google poprvé investoval do SpaceX v roce 2015, kdy se připojil ke společnosti Fidelity Investments v rámci kola financování v hodnotě jedné miliardy dolarů. Tehdy to firmu nacenilo na deset miliard dolarů a oběma společnostem zajistilo desetiprocentní podíl. Aktuální podíl společnosti Fidelity ani dalších akcionářů není znám, s výjimkou několika pozic, které jednotlivé fondy zveřejnily.

Související

Doporučujeme