Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
Podle předlohy by ČRo a ČT měly místo poplatků od domácností a firem dostávat pevnou částku ze státního rozpočtu. ČT by tak příští rok podle záměru měla hospodařit s 5,74 miliardy korun, letos má 8,5 miliardy korun. ČRo by měl od státu získat 2,07 miliardy korun, tedy o 400 milionů méně než letos z poplatků. Záměr kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Mluví o zestátnění a omezení nezávislosti i dalším zadlužování státu. Pracovníci ČT a ČRo vstoupili 22. dubna do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od záměru upustila.
Klempíř chce rychle prosadit změny ve financování ČT a ČRo. Opozice mluví o paskvilu
Ministr kultury Oto Klempíř počítá s tím, že vláda rychle prosadí zákon měnící financování médií veřejné služby. Česká televize a Český rozhlas by podle návrhu už neměly být placeny z koncesionářských poplatků, ale pevnou částkou ze státního rozpočtu. Opozice, odborníci i vedení obou médií návrh kritizují.
"Už skončilo připomínkové řízení k tomu návrhu zákona o veřejnoprávních médiích. Ano a tak, jak jsem vám slíbil - přišly tam stovky připomínek, tak my na to budeme mít speciální koalici 25. května a do 22. května nám naši kolegové představí, co všechno tam (v chystaném zákoně) je. Budeme se o tom bavit a když se koaličně domluvíme, tak to půjde na vládu," řekl ve videu Babiš.
Opozice se podle premiéra bude moci vyjádřit při projednávání ve Sněmovně. Do diskuse by se pak měla zapojit i vedení obou médií. "A když teda se připravíme na koalici, tak pozveme generálního ředitele České televize a generálního ředitele Českého rozhlasu a budeme se veřejně bavit o tom, co v rámci toho zákona navrhujeme. A určitě nechceme mluvit do obsahu," řekl Babiš.
Inspirace ze zahraničí?
Zopakoval, že ze státního rozpočtu se hradí média veřejné služby v 17 zemích. Dodal, že veřejnoprávní sdělovací prostředky v mnoha státech šetří a propouštějí.
O poklesu příspěvků od státu na zahraniční vysílání podle Babiše jednala i poslední rada vlády pro národnostní menšiny. Český rozhlas kvůli seškrtání podpory od ministerstva zahraničí pro Radio Prague International snížil o čtvrtinu počet jeho zaměstnanců. Premiér míní, že rozhodnutí vedení o omezení zahraničního vysílání při snížení finanční podpory má teď "politický podtext", podle Babiše ale škrtala i minulá vláda.
Související
Stávková pohotovost a tlak na Klempíře. Spor o financování veřejnoprávních médií se vyostřuje
Téměř tři čtvrtiny z více než 300 tisíc lidí ročně hospitalizovaných na interních odděleních nemocnic jsou podle analýzy Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) senioři. Vyplývá to z prezentace ředitele ÚZIS Ladislava Duška a místopředsedy České internistické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Tomáše Hauera na jednání výboru pro zdravotnictví. Oddělení oblastních nemocnic mají lůžka obsazená průměrně z 61 procent, některá i méně než z 30 procent. Odborníci ale kvůli očekávanému stárnutí populace varují před jejich rušením.
Před pěti lety bylo v tuzemsku lidí starších 65 let 2,1 milionu a z nich více než 203 tisíc starších 85 let. Podle predikcí bude v roce 2040 seniorů 2,6 milionu a pětaosmdesátníků a starších 469 tisíc, v polovině 21. století pak počty vzrostou na více než tři miliony lidí nad 65 let a půl milionu starších 85 let.
"Teď tu máme nějaký počet lidí nad 85 let, za deset let jich budeme mít 2,5krát tolik. A čím starší a komplexnější lidé jsou, tak tím méně potřebují superspecialisty," uvedl Hauer. Vhodná je pro ně podle něj právě péče internistů, kteří vidí jejich zdravotní stav jako celek.
Průměrná doba hospitalizace na interním oddělení je šest dní. "72 procent těch pacientů je starších 65 let starších, a jak tahle kohorta poroste, samozřejmě extrémně poroste tlak na ta interní lůžka," dodal.
Rozdíly mezi regiony a centry
Předloni bylo v Česku asi 7500 lůžek na asi 300 interních nemocničních odděleních, více než 5500 bylo v regionech, necelých 500 v krajských a asi 1500 ve fakultních nemocnicích a na dalších specializovaných pracovištích. Zatímco fakultní nemocnice je měly obsazené v průměru téměř ze 76 procent, regionální pracoviště z 61 procent. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška jsou ale oddělení obsazená i jen z 20 procent.
Reálnou potřebu hospitalizací ale podle Hauera ještě ovlivňují pacienti, kteří by na interních lůžkách sice ležet nemuseli, ale není pro ně jiná forma péče. "Suplují léčebny dlouhodobě nemocných a podobná zařízení. Nemáme udělané zdravotně sociální pomezí, abychom jasně řekli, pro kterého pacienta prostě už neumíme zdravotně nic udělat," vysvětlil. Jde o lidi, které není možné propustit domů, ale kapacity jinde pro ně nejsou.
Stárnutí populace se podle Hauera nevyhýbá ani lékařům internistům, kteří patří mezi nejstarší mezi obory. Téměř polovina z 1357 byla podle dat z roku 2023 starší 50 let a pětina starší 70 let. Nové se podle něj nedaří do oboru, ze kterého postupně vznikla kardiologie, diabetologie nebo onkologie, příliš přilákat, loni atestovalo 73 internistů.
Tichý zabiják plic. Češi jsou v jeho odhalení napřed
Nenápadný kašel, zadýchávání nebo únava. Příznaky, které lidé často podceňují. Za nimi se ale může skrývat vážné onemocnění – plicní fibróza. Lékaři varují, že klíčem k úspěšné léčbě je včasný záchyt. Ten dnes stále častěji umožňuje i vyšetření původně určené pro odhalení rakoviny plic. A Češi ve screeningu udávají tempo.
Obor podle Hauera netáhne zájemce ani proto, že si často v nemocničním provozu na sebe nevydělá a nemocnice na něj musí doplácet z jiných provozů. Problém je to podle Duška zejména v regionálních nemocnicích. "Oblastní zdravotnická zařízení měla v roce 2024 v úhradové vyhlášce nižší základní sazby pro úhradu paušálních CZ-DRG, než byly jejich náklady," řekl na jednání Dušek. CZ-DRG je systém oceňování nemocniční péče. Krajské a fakultní nemocnice podle něj dostávaly více peněz, než byly jejich náklady.
Zdravotní pojišťovny, současné i minulé vedení ministerstva zdravotnictví dlouhodobě upozorňují na nutnost transformace lůžek akutní nemocniční péče, kterých je v Česku nadbytek. Vznikat by měla lůžka dlouhodobé a následné péče, za které ale nemocnice dostávají ještě nižší úhrady než za lůžka akutní, například právě internu. Rozdíl mezi reálnými náklady ošetřovacího dne v následné péči je podle ÚZIS zhruba 500 korun, při přepočtení na počet pacientů za rok asi 1,7 miliardy.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Biohacking: Moderní self-care není luxus, ale nezbytný nástroj pro přežití v digitálním věku
Self-care se často zjednodušuje na krátkodobý komfort, jeho skutečný význam je však mnohem praktičtější. Jde o způsob, jak dlouhodobě udržet fungování těla a nervového systému v přetěžujícím prostředí moderního světa. Skutečná péče o sebe spočívá v obyčejných a udržitelných návycích, které organismu vrací stabilitu. Právě tyto drobné a konzistentní vzorce mají na lidské zdraví největší dopad.
Self-care je pojem, který se v posledních letech stal téměř všudypřítomným. Jako termín se často zjednodušuje na obraz krátkodobého komfortu, zatímco jeho význam může být mnohem širší a praktičtější. Ve své podstatě totiž jde způsob, jak dlouhodobě udržovat fungování těla, nervového systému i psychiky v prostředí, které je pro člověka často přetěžující.
Moderní životní styl je z evolučního a biologického hlediska poměrně extrémní. Většina lidí tráví velkou část dne uvnitř, sedí, spí méně, než by potřebovala, je neustále vystavená notifikacím, světlu obrazovek, vysokému množství informací a psychickému tlaku. Nervový systém je dlouhodobě stimulovaný a tělo funguje ve stavu mírného chronického stresu. Self-care je v tomto kontextu způsob, jak organismu pravidelně vracet podmínky, které potřebuje k regeneraci a stabilitě.
Self-care nemá být útěkem od reality, kdy ignorujeme problémy nebo si neustále něco dopřáváme. Skutečná péče o sebe bývá často mnohem obyčejnější. Někdy to znamená jít spát včas místo další hodiny scrollování. Jindy je to jíst normální výživné jídlo místo nepravidelného dietního chaosu nebo celodenního fungování na kávě. A někdy je to přiznat si únavu a odpočívat, i když má člověk pocit, že by měl být produktivní.
Chlorofyl je pigment, který rostlinám umožňuje zachytávat sluneční energii a přeměňovat ji na chemickou. Tento proces je naprosto základní, bez něj by nevznikl kyslík v atmosféře ani potravní řetězce, na kterých závisí veškerý živočišný život.
U každodenní self-care jde o většinou o základní věci, které mají při pravidelném opakování překvapivě významný efekt. Jednou z nejjednodušších je dostatečný příjem tekutin. Dehydratace ovlivňuje energii, koncentraci, náladu i fyzický výkon. Podobně podceňovaný je pohyb. Self-care nemusí znamenat hodinové tréninky v posilovně. Pro mnoho lidí je reálně udržitelnější deset až třicet minut chůze, lehkého cvičení, protažení nebo jakéhokoli pohybu, který aktivuje tělo.
Výživné jídlo není jen otázka příjmu kalorií, ale podepisuje se také na stabilitě energie, fungování mozku a nervového systému. Člověk, který celý den funguje na ultrazpracovaných potravinách, cukru nebo náhodném jedení ve stresu, se často necítí dobře fyzicky i psychicky. Self-care v tomto směru znamená snahu dávat tělu pravidelně živiny, které potřebuje.
Nezapomeňte odpočívat
Velkou součástí každodenní péče o sebe je i odpočinek. Mnoho lidí odpočívá až ve chvíli, kdy jsou úplně vyčerpaní, místo aby regeneraci průběžně zařazovali během dne. Krátká pauza, chvíle bez obrazovky, pár minut ticha nebo vědomého zpomalení může mít na nervový systém větší efekt, než si lidé často myslí. Podobně fungují mindfulness techniky nebo jakákoli forma vědomé pozornosti. Nemusí jít nutně o meditaci v tradičním smyslu. Pro někoho může být mindfulness procházka bez telefonu, soustředěné vaření nebo několik minut vědomého dýchání.
Existuje i mentální, emocionální, sociální, spirituální nebo environmentální úhel péče o sebe. Mentální self-care zahrnuje práci s informacemi, pozorností a psychickou zátěží. Může znamenat omezení neustálého příjmu obsahu, méně času na sociálních sítích nebo vědomý výběr toho, čemu člověk věnuje energii. Emocionální self-care souvisí s tím, jak pracujeme se svými emocemi, zda je potlačujeme, ignorujeme, nebo jim věnujeme pozornost. Pro někoho může být důležité psaní deníku, terapie nebo i jen rozhovor s blízkým člověkem.
Biohacking: Když tělo nezvládá histamin. Skrytá intolerance, kterou si lidé pletou s alergií
Histamin je klíčová signální látka v těle, která řídí imunitu, trávení i spánek. Pokud se ho ale v organismu hromadí příliš a tělo ho nedokáže rozkládat, může vzniknout histaminová intolerance. Ta se projevuje únavou, migrénami či trávícími potížemi a často zůstává dlouho nerozpoznaná.
Sociální self-care připomíná, že lidský nervový systém není nastavený na dlouhodobou izolaci. Kvalitní vztahy mají velmi reálný dopad na psychiku i fyzické zdraví. Trávit čas s lidmi, vedle kterých se člověk cítí bezpečně a přirozeně, není ztráta času, ale jedna z forem regulace stresu. Spirituální self-care pro mnoho lidí znamená pocit smyslu světa a existence. Ten lze zažít v propojení s něčím, co nás přesahuje, s přírodou, v meditaci nebo i jen ve chvílích, kdy nejsme neustále zahlceni výkonem a povinnostmi. Environmentální self-care zase souvisí s prostředím, ve kterém člověk žije. Chaos, nepořádek, hluk nebo neustálý vizuální smog citelně zvyšují stres.
Smyslem self-care je zvyknout si všímat vlastních potřeb a hledat malé návyky, které jsou dlouhodobě udržitelné. Právě tyto zdánlivě drobné konzistentní vzorce chování mají často větší efekt než krátkodobé extrémy.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Biohacking: Nízký testosteron trápí i mladší muže. Rozhoduje životní styl
