Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Michal Nosek: Babiš s Macinkou proti Pavlovi. Když se hádají o židli u stolu NATO, ztrácejí místo v sále

Prezident Petr Pavel
Profimedia
Michal Nosek

Spor mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem o účast na summitu NATO už dávno není jen technickou hádkou o kompetence. Je to příklad toho, jak se malost domácí politiky přelévá tam, kam by patřit neměla. Na mezinárodní scénu.

Na první pohled lapálie. Kdo pojede na summit NATO: Prezident, nebo premiér, nebo oba? Zahraniční politika je sdílená, třenice se stávají. Jenže tohle není běžné zaskřípání. Tohle je demonstrativní střet osobností, zabalený do řečí o pravomocích.

Na jedné straně prezident, který alianční prostředí zná zevnitř a jehož kredibilita v bezpečnostní politice je nesporná. Na druhé premiér, který trvá na tom, že zahraniční politika je primárně exekutivní doména vlády. Oba mají kus pravdy. Jenže místo dohody sledujeme souboj o to, kdo si urve víc prostoru, a kdo ustoupí jako slabší.

Když vláda schválí delegaci bez prezidenta, není to neutrální krok. V politice nic takového neexistuje. Je to vzkaz. Ať už vědomý, nebo ne a zní: „dokážeme vás obejít“. A přesně tak to bude čteno doma i venku.

Zleva premiér Andrej Babiš (ANO), ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (SPD)

Prezident mimo hru? Vláda ho vynechala z letu na summit NATO

Premiér Andrej Babiš poletí na červencový summit NATO v Ankaře armádním letadlem spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou. Vyplývá to z usnesení vlády o letecké přepravě ústavních činitelů, které kabinet schválil v pondělí. V seznamu účastníků letu však chybí prezident Petr Pavel, který přitom usiluje o vedení české delegace.

Přečíst článek

Řešení je na stole

Nejabsurdnější na tom je, že řešení leží na stole. Prezident na neformální část, premiér na formální jednání. Standardní model, který používají jiné státy. Maximální využití obou rolí. Místo toho si Česko neomylně vybírá variantu opačnou, tedy prohru, zmatek a další nenávist.

Do toho vstupuje Petr Macinka, a tady už přestává veškerá iluze o nešťastné koordinaci. Tohle není nedorozumění. Tohle je vědomé přikládání pod kotel. Jeho kroky nepůsobí jako snaha spor uklidnit, ale naopak ho vyhrotit. Osobní animozity vůči prezidentovi přestávají být zákulisní šeptandou a stávají se hybnou silou zahraniční politiky. A to je průšvih.

Zahraniční politika není hřiště pro naschvály. Není to prostor pro vyřizování účtů. V momentě, kdy se jí stane, přestává být službou státu a mění se v nástroj osobních bojů. A to už není jen ostuda, ale to má reálné důsledky.

Premiér Andrej Babiš (ANO)

Dalibor Martínek: Pavel si naběhnul na Babišův kopanec

Premiér Babiš bezelstně oznámil, že Pavel nebude součástí vládní delegace na summit NATO v Turecku. Neumím si představit, co by tam dělal, prohlásil. Obrazně řečeno, Pavel se tlačil do letadla směr Ankara, Babiš ho ze schůdků bez skrupulí srazil.

Přečíst článek

Protože nejde o to, kdo bude sedět u stolu. Jde o to, jestli tam Česko vůbec sedí jako relevantní partner. Jestli působí jako země, která ví, co chce, a umí to říct jedním hlasem. Nebo jako stát, který si ani nedokáže vyjasnit, kdo ten hlas má mít. Mezinárodní politika je z velké části o dojmu. A tenhle dojem je momentálně pro české zástupce žalostný.

Spojenci nehodnotí jen projevy na summitu. Sledují i to, co se děje před ním. A pokud vidí chaos, osobní spory a demonstrativní ignorování vlastních institucí, berou si z toho jediné, že Česko není schopné elementární koordinace v klidné situaci. Co by se asi dělo v případě vážné krize.

Související

Prezident ČR Petr Pavel a premiér Andrej Babiš

Michal Nosek: Pavel, nebo Babiš. Kdo poletí do Ankary? Český boj o okýnko v letadle NATO

Přečíst článek

Naděje pro Ukrajinu? Na frontě ve velkém nasazuje pozemní roboty – a s úspěchem

Ukrajinská armáda nasazuje na frontě stále častěji pozemní roboty
ČTK
 nst
nst

Ukrajinská armáda nasazuje na frontě stále častěji pozemní roboty. Podle zdroje ze společnosti NC-13, která působí v rámci třetí samostatné útočné brigády, už tyto stroje podnikly více než sto bojových operací.

Ty zahrnovaly likvidaci nepřátelských vojáků, ničení krytů, velitelských stanovišť i další infrastruktury. Podle zdroje už nejde o ojedinělé akce, ale o systematicky vedené operace, které mohou v některých případech nahradit klasické útoky pěchoty nebo zabránit průnikům ruských jednotek.

„Pro plnohodnotné útočné operace nasazujeme pět až šest pozemních robotických systémů kamikadze spolu s dalšími roboty vybavenými bojovými moduly,“ uvedl zdroj. Tento přístup podle něj snižuje riziko pro vojáky a opakovaně vedl k tomu, že ruské jednotky opustily své pozice v domnění, že čelí klasickému útoku.

Ukrajinská armáda nasazuje na frontě stále častěji pozemní roboty ČTK

Obsazení ruských pozic

Prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden uvedl, že ukrajinské robotické systémy poprvé samostatně obsadily nepřátelskou pozici. „Okupanti se vzdali. Operace byla provedena bez pěchoty a bez ztrát na naší straně,“ napsal na síti X. Podle něj podnikly pozemní roboty za tři měsíce přes 22 tisíc misí.

První podobná operace se podle třetí útočné brigády odehrála už loni v létě. Čtyři roboty naložené výbušninami tehdy zaútočily na ruskou pozici poté, co se ji pěchota pokusila dobýt dvakrát neúspěšně a utrpěla ztráty.

CSG zahájila licenční výrobu velkorážové munice na Ukrajině

CSG bere další miliardový kontrakt. Evropa objednává munici ve velkém

Skupina CSG získala významný kontrakt na dodávky velkorážové munice pro evropského zákazníka. Hodnota zakázky dosahuje téměř 300 milionů eur, tedy 7,3 miliardy korun. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě, detaily o odběrateli ani rozsahu dodávek ale kvůli citlivosti projektu nezveřejnila.

Přečíst článek

Podle brigády jeden z robotů zničil vstup do bunkru, další se zastavil přímo před ním. Zbývající obránci si následně uvědomili bezvýchodnou situaci a vzdali se. Šlo podle ní o první známý robotický útok na světě, který vedl k zajetí nepřítele bez nasazení pěchoty.

Podobná tvrzení však nelze v podmínkách války nezávisle ověřit.

Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022, na obou stranách od té doby padly nebo byly zraněny podle různých odhadů dohromady statisíce vojáků. Obě země v útocích už dlouho hojně využívají bezpilotní letouny a Ukrajina také námořní bezposádková plavidla. Oba státy také vyvíjejí pozemní robotická vozidla. Ukrajinská armáda je podle listu The Guardian používá nejen k boji, ale například i k evakuaci raněných z frontové linie nebo k zajišťování dodávek jídla, munice či materiálu.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Michal Nosek: Hledá se nový Orbán. V Bruselu se rozběhl casting na potížistu roku

Viktor Orbán
ČTK
Michal Nosek

Server Politico sestavil seznam pěti politiků, kteří by po Viktoru Orbánovi mohli převzít roli „největšího potížisty EU“. Možná tím ale nechtěně ukázal spíš problém samotné Unie než jejích kritiků.

Evropská unie zjevně neumí žít bez svého padoucha. Jakmile jeden odejde ze scény, okamžitě se rozbíhá „konkurz“ na dalšího. Tentokrát server Politico roli „nového Orbána“ nabízí pestré pětici jmen. Od Giorgie Meloniové přes Roberta Fica až po Andreje Babiše. Zbylou dvojici tvoří bulharský exprezident Rumen Radev, který založil svoji stranu, se kterou se pokusí ovládnout dubnové předčasné volby a slovinský politik Janez Janša. Ten byl premiérem již několikrát. Jeho strana skončila v březnových parlamentních volbách na druhém místě. Podle serveru Politico však není jasné, zda vládu sestaví on nebo dosavadní premiér Robert Golob, který volby ovládl rozdílem jednoho mandátu.

Politico svůj text podává jako seriózní analýzu, ale ve výsledku to připomíná spíš dramaturgii politického seriálu s názvem Kdo vyvolá nové dramatické střety. 

Zajímavé je, jak nízko je nastaven práh „potížiství“. Stačí nehlasovat automaticky podle většiny, zpochybnit některý z velkých evropských projektů nebo mít vlastní názor na válku či migraci. V tu chvíli se z politika stává kandidát na titul problémového hráče.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Ropovod Družba má být do konce dubna opět v provozu, uvedl Zelenskyj po jednání v Berlíně

Ropovod Družba, klíčová tepna pro dodávky ruské ropy do střední Evropy, by měl být podle ukrajinského prezidenta opět plně funkční do konce dubna. Opravy zařízení poškozeného lednovým ruským útokem se blíží ke konci, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Přečíst článek

Meloniová je podezřelá, protože balancuje mezi loajalitou a vlastním programem. Fico proto, že říká nepohodlné věci nahlas. Babiš, protože se nevejde do jednoduchých škatulek. A další na seznamu? Ti se provinili hlavně tím, že nejsou dokonale předvídatelní.

Celé to odhaluje zvláštní paradox. EU se ráda prezentuje jako prostor plurality a demokratické debaty, ale jakmile se tato debata skutečně projeví, začíná se mluvit o „potížistech“. Jako by konsenzus nebyl výsledkem diskuse, ale povinností.

Možná tedy nejde o to, kdo nahradí Viktora Orbána. Možná je podstatnější otázka, proč musí mít EU vůbec potřebu někoho takového hledat.

Související

Doporučujeme