Investiční fond Diagram, který spoluzaložil Martin Hubinger, nyní kromě jiného rozvíjí unikátní projekt apartmánů na šumavské Modravě. Má jich v této exkluzivní oblasti vzniknout několik desítek.

„Jsou to čtyři domy, celkem přes šedesát jednotek. Je to poměrně velký projekt,“ říká Hubinger. Fond již získal pravomocné územní rozhodnutí a chystá se na začátek prací. „Už víme velmi přesně, co tam vznikne.“ Zatím je podle něj otázkou, zda celý projekt prodají jako celek, nebo část jako celek a část po jednotlivých jednotkách.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Fond Diagram, který Hubinger před pěti lety spoluzaložil s bývalým guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou, se soustředí na rezidenční projekty, zejména v Praze. Ve správě má zatím několik set milionů korun, které investuje do jednotlivých projektů. Ambicí je získat zejména větší institucionální investory. V jednom případě už se to povedlo.

Fond si projekty na rozdíl od jiných realitních fondů sám staví, nekupuje hotové. I proto o něm Hubinger mluví jako o developerském fondu. Koupí pozemek, postaví projekt a ten následně prodá. Tento způsob fungování umožňuje nabízet investorům očekávané zhodnocení dvanáct procent ročně.

Bydlení v Česku zdražilo za 15 let rychleji než mzdy. Dostupnost vlastního bytu se zhoršila

Money

Ceny bydlení v Česku rostly v posledních 15 letech rychleji než mzdy. Vlastní bydlení mezi lety 2010 a 2025 zdražilo o 158 procent, zatímco průměrné mzdy se za stejné období zvýšily o 106 procent. Dostupnost vlastního bydlení se tak zhoršila.

nst

Přečíst článek

„Projekty si na začátku velmi konzervativně naceníme a míříme ještě nad dvanáct procent. S těmi dvanácti procenty jsme si velmi silní v kramflecích,“ říká Hubinger. Fond navíc spolupracuje s developerskou společností Realism, kde Hubinger také figuruje jako spoluzakladatel. Tato spolupráce umožňuje lépe sladit investici a vlastní výstavbu.

„Když si vybíráme projekty, které koupíme, velmi kriticky si je vyhodnocujeme a koupíme až ve chvíli, kdy velmi věříme, že je to bezpečný projekt.“ Když projekty projdou velmi kritickým sítem, „vybíráme projekty, které nejvíc vydělají,“ připouští Hubinger. Jedním z pravidel, kterého se fond drží, je, že nespekuluje na změny územního plánu ani se o ně nepokouší.

Voda je jednou z nejzákladnějších látek pro fungování lidského organismu. Často se mluví o tom, že bychom měli víc pít, případně že dehydratace způsobuje bolest hlavy nebo únavu. Voda ale zasahuje prakticky do všech procesů v těle, od regulace teploty přes fungování mozku až po transport živin, hormonální signalizaci nebo práci buněk.

Lidské tělo je z velké části tvořeno vodou. Celkové množství se liší podle věku, množství svalové hmoty a tuku, ale voda tvoří přibližně polovinu až dvě třetiny tělesné hmotnosti. Není přitom rozložená rovnoměrně. Část se nachází uvnitř buněk, část v krvi, lymfě nebo mezibuněčném prostoru. Organismus neustále pracuje na tom, aby mezi těmito prostory udržoval správnou rovnováhu minerálů a tekutin. Hydratace tak není jen otázkou samotné vody, ale také elektrolytů, tedy minerálů, jako jsou sodík, draslík nebo hořčík.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Když člověk přijímá málo tekutin, tělo začne vodou šetřit. Ledviny koncentrují moč, mění se hormonální regulace a organismus se snaží udržet stabilní prostředí pro ty nejdůležitější procesy. Už mírná dehydratace může ovlivnit koncentraci, náladu, fyzický výkon nebo pocit energie. Mozek je na hydrataci velmi citlivý, protože i mírná dehydratace ovlivňuje průtok krve, transport kyslíku i fungování nervových buněk. Nedostatek tekutin se proto často projeví únavou, horší koncentrací, bolestí hlavy nebo pocitem mentální mlhy. Studie ukazují, že už relativně malá ztráta tekutin může negativně ovlivnit pozornost, náladu i kognitivní výkon.

Hydratace zároveň úzce souvisí s termoregulací. Pocení je mechanismus, kterým se tělo ochlazuje, a bez dostatečného množství tekutin se tento proces zhoršuje. Proto bývá nedostatečný příjem vody výraznější problém při vysokých teplotách, sportu, pobytu na slunci nebo během nemoci. Člověk ale nemusí být dehydratovaný jen v létě. V zimě lidé často pijí méně, protože necítí žízeň tak výrazně, zároveň tráví více času uvnitř a dýchají sušší vzduch. Pocit žízně není vždy ideálním ukazatelem, protože může přijít později, zvlášť při stresu, vysokém pracovním tempu nebo dlouhém soustředění. Mnoho lidí během dne funguje na kávě, energetických nápojích nebo sladkých limonádách a příjem vody je potom nižší, než by náš organismus chtěl. Pokud člověk naopak přijímá velké množství tekutin bez minerálů, může dojít k narušení elektrolytové rovnováhy. Hydratace je vždy spojená s hladinou minerálů a aktuálními potřebami organismu.

Biohacking: Jak zkrotit chronický stres a správně nastavit hladinu kortizolu pomocí stravy a doplňků

Enjoy

Kortizol nepředstavuje nepřítele, ale nezbytný hormon, který organismus připravuje na denní zátěž. Problém nastává ve chvíli, kdy chronický stres naruší jeho přirozený rytmus a trvale zvýšená hladina začne poškozovat imunitu i metabolismus. Cesta k rovnováze přitom vede přes drobné změny v jídelníčku, jako je stabilizace cukru v krvi, suplementace hořčíku nebo prosté odložení ranní kávy o 90 minut.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Roli hraje i jídelníček

Množství vody, které člověk potřebuje, závisí na tělesné hmotnosti, fyzické aktivitě, teplotě prostředí, množství svalové hmoty, stravě nebo zdravotním stavu. Jinou potřebu má člověk, který celý den sedí v kanceláři, a jinou člověk sportující nebo pracující fyzicky. Roli hraje i jídelníček. Strava bohatá na ovoce a zeleninu obsahuje přirozeně velké množství vody, zatímco vysoce zpracované a slané potraviny mohou potřebu příjmu dalších tekutin zvyšovat. Nedostatek tekutin může zhoršovat trávení, protože tělo pak využívá vodu ze střev namísto změkčování stolice. Dehydratace se projevuje i ve snížené elasticitě a zhoršené kvalitě pokožky.

Prakticky je pro většinu lidí nejrozumnější zaměřit se na pravidelnost konzumace tekutin. Často funguje už pravidlo mít vodu během dne fyzicky na očích. Mnoho lidí nepije, protože jsou zahlceni prací nebo mají pozornost jinde. Pomáhá také začínat den sklenicí vody, zvlášť po noci, kdy organismus několik hodin nepřijímal tekutiny. Užitečné může být sledovat i jednoduché signály těla. Velmi tmavá moč často naznačuje nízký příjem tekutin, zatímco čirá moč po většinu dne může znamenat nadměrné pití. Důležitý je i subjektivní pocit energie, koncentrace nebo sucha v ústech. Při sportu, vysokých teplotách nebo větším pocení je vhodné myslet i na elektrolyty, nejen na samotnou vodu. Minerály ztracené potem je potřeba doplňovat, jinak se může objevit slabost, bolest hlavy nebo svalové křeče. Nemusí jít nutně o speciální sportovní nápoje. Mnoha lidem stačí kvalitní strava, minerální voda nebo kombinace vody s přirozenými zdroji minerálů.

Biohacking: Což takhle dát si chlorofyl

Enjoy

Chlorofyl je pigment, který rostlinám umožňuje zachytávat sluneční energii a přeměňovat ji na chemickou. Tento proces je naprosto základní, bez něj by nevznikl kyslík v atmosféře ani potravní řetězce, na kterých závisí veškerý živočišný život.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Biohacking: Večerní rutina rozhoduje o všem. Jaké chyby děláme před spaním nejčastěji

Enjoy

Večerní rutina funguje jako přirozené vyústění celého dne. Má totiž přímý dopad na to, jak se organismus zotaví během noci a s jakou energií vstaneme ráno. Večer je čas, kdy tělo postupně přechází z aktivního režimu do regeneračního, a tento přechod neprobíhá automaticky jen proto, že jsme unavení. Jak trávíme večer, ovlivní nejen rychlost usínání a hloubku spánku, ale i celkovou kvalitu regenerace.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek