Tahanice o summit NATO sílí. Pavel připouští žalobu, Babiš na brífink nedorazil
Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) se na schůzce na Hradě opět nedohodli na tom, jak má vypadat česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře. Babiš dál zastává názor, že Pavel by její součástí být neměl. Prezident ale trvá na tom, že se summitu zúčastnit chce.
Pavel po jednání novinářům řekl, že zastupování země navenek patří mezi jeho ústavní pravomoci. Kompetenční žalobu označil za krajní možnost, zváží ji ale v případě, že nakonec nebude součástí delegace. O jejím složení má vláda rozhodnout v červnu. Babiš se brífinku po jednání nezúčastnil.
Macinka sdělil, že je v současné době na důležité návštěvě v Německu a neměl prostor výstup ze schůzky prezidenta s premiérem sledovat, výsledek proto odmítl blíže komentovat.
Na ranní schůzku dorazil Babiš o čtvrt hodiny později. Při přivítání mu prezident připomněl, že měli domluvené setkání na 8:30, načež předseda vlády odpověděl, že „mu to nevyšlo“. Pavel pozdní příchod po pietním aktu na Vítkově okomentoval. „Mezi slušnými lidmi platí, že když si dohodnou čas, tak na ten čas přijdou a když nemohou, tak že se omluví. Pokud to neudělají, je to výraz nezdvořilosti a já to vnímám jako signál,“ řekl.
Pavel chce být u jednání hlav států
Prezident uvedl, že bude trvat zejména na účasti v první části summitu, tedy na neformální večeři hlav států a debatě o evropské a globální bezpečnosti. Oficiální části jednání by se podle něj mohl zúčastnit premiér Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) a ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). „Já v tomto vidím ústupek vládě. Rozhodně v tom nevidím nějaké vlamování se do zavřených dveří. Takové byly dosavadní ústavní zvyklosti,“ řekl Pavel.
Prezident zdůraznil, že zastupování země navenek je v podstatě jeho povinností. „Já ji chci vykonávat v souladu s ústavou, a proto ani nemám jinou možnost než trvat na tom, aby zvyklosti, které tady platily po více než 30 let, platily i nadále,“ uvedl.
Žalobu zatím nechce, ale nevylučuje ji
Kompetenční žaloba podle Pavla není nástrojem, který by chtěl využívat. Rozhodne se až poté, co vláda v červnu definitivně určí složení delegace.
„Pokud by rozhodla tak, že to bude znamenat vyřazení prezidenta z plnění jeho ústavních povinností, pak mi asi nezbyde nic jiného než podání ústavní žaloby zvážit. Musím chránit to, aby prezident mohl vykonávat kompetence dané ústavou,“ podotkl Pavel.
Babiš už dříve uvedl, že vláda by měla na summitu hájit své postoje a výdaje na obranu, protože odpovídá za státní rozpočet. Pavel ale dnes řekl, že v poslední době se přístup vlády k obraně a plnění závazků vůči NATO změnil, a v těchto otázkách jsou tak podle něj nyní zajedno.
„Prezident se vždy řídí mandátem schváleným vládou. Na tom se nic nemění a já jsem nikdy nezpochybnil, že bych se takovým mandátem neřídil. Kritika vlády za konkrétní kroky na domácí půdě je podle mého naprosto legitimní, protože nikde není psáno, že prezident musí mít s vládou na všechny otázky stejný názor,“ dodal prezident.
Zatímco velká část Evropy se od Donalda Trumpa odvrací, Řecko podle serveru Politico volí opačnou strategii. Atény se nápadně snaží posílit vztahy s Trumpovou Amerikou a s prostředím hnutí MAGA. Symbolickým vrcholem tohoto sbližování by se mohla stát Trumpova případná návštěva Řecka při oslavách 250. výročí americké nezávislosti – včetně projevu na Akropoli.
Evropa se od Trumpa odvrací. Jedna země se však stává baštou MAGA
Politika
Proti Pavlově účasti vystupoval Macinka
Proti účasti prezidenta na summitu opakovaně vystupoval ministr zahraničí Petr Macinka. Ten od doby, kdy vygradoval spor o jmenování poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí, označuje Pavla za zástupce opozice.
Summitů NATO se v minulosti za Česko účastnili jak premiéři, tak prezidenti. Pavel se zatím zúčastnil všech aliančních summitů, které se od jeho nástupu do funkce konaly: v roce 2023 ve Vilniusu, v roce 2024 ve Washingtonu i loni v Haagu.
Výklad české Ústavy je podle advokáta Tomáše Nahodila především hodnotový a založený na ústavních zvyklostech. „Více než od jejího doslovného textu se tedy odvíjí od ústavněprávních principů, které stojí za ním a mohou být netrénovanému čtenáři Ústavy skryty, a také od její předchozí zavedené nezpochybňované interpretace a aplikace,“ uvedl. Podle Nahodila Pavel postupuje systematicky a předvídatelně a své rozhodnutí o účasti rámuje relevantními ústavněprávními argumenty. „Tím vytváří na vládu tlak nejen politický, ale i ústavněprávní. Jeho argumenty jsou pádné a ve svém souhrnu mohou přispět k jeho úspěchu před Ústavním soudem, pokud se na něj obrátí, aby tento spor rozhodl,“ dodal.
