Na přelomu tisíciletí se skupina PBS Group, která navazuje na více než 200 let starou brněnskou strojírenskou tradici, zabývala novou vizí. Vyhodnotila si různé signály ze světa a došla k závěru, že velkou budoucnost mají bezpilotní letouny. „Rozhodli jsme se, že naší parketou budou motory právě pro drony,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Milan Macholán, generální ředitel firmy PBS Velká Bíteš.
Americký výrobce letadel Boeing je blízko uzavření dohody s Čínou o prodeji až 500 letadel. Bude to první velký kontrakt od roku 2017, kdy se naposledy uskutečnil významný obchod při návštěvě prezidenta Donalda Trumpa v Číně. Obě strany stále řeší detaily, například konkrétní typy letadel, jejich počet i dodací harmonogram. Uzavření dohody ale závisí na uvolnění obchodního napětí mezi Washingtonem a Pekingem a stále hrozí, že jednání ztroskotají. Napsala to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Boeing se ke zprávě odmítl vyjádřit.
Evropský výrobce letadel Airbus zlepšil výhled poptávky po letadlech na příštích 20 let. Firma uvedla, že odvětví překoná současnou vlnu obchodního napětí a že v období let 2025 až 2044 výrobci dodají na trh celkem 43 420 dopravních letadel. To by bylo o dvě procenta více, než Airbus uváděl v předchozí prognóze zveřejněné před rokem.
Letecký dopravce Ryanair pohrozil zrušením objednávek stovek letadel amerického výrobce Boeing, pokud výrazně vzrostou cla v důsledku celní války vedené Spojenými státy. Ryanair by v takovém případě hledal alternativy, včetně čínského výrobce letadel COMAC, uvedl podle agentury Reuters šéf společnosti Michael O'Leary v dopise jednomu z významných amerických zákonodárců.
Myšlenka bezpilotního letounu vznikla otázkou, jak nahradit pilotovaný vrtulník. Za deset let od nápadu má Primoco Ladislava Semetkovského bezpilotní letouny One 150, které brázdí nebe v patnácti zemích čtyř kontinentů. Jsou certifikované v civilní i vojenské oblasti.
Americký výrobce letecké techniky Boeing v loňském roce zaznamenal ztrátu ve výši 11,83 miliardy dolarů (285 miliard korun). To je téměř pětinásobek předloňské ztráty 2,24 miliardy dolarů (54 miliard korun) a také nejhorší výsledek hospodaření firmy od krizového roku 2020.
Stávkující zaměstnanci amerického výrobce letadel Boeing schválili nejnovější návrh společnosti na zvýšení mezd a ukončí více než sedmitýdenní protestní akci. Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na odborový svaz IAM District 751. Členové odborů se vyslovili pro návrh na zvýšení platů o 38 procent během čtyř let.
Výrobce letadel Boeing zahájil prodej akcií za téměř 19 miliard dolarů, uvedla agentura Bloomberg. Americká společnost se tak snaží odvrátit potencionální snížení investičního ratingu. Firma nabízí 90 milionů kmenových akcií a 5 miliard dolarů v povinně konvertibilních cenných papírech. V celkovém součtu by mohl Boeing získat až 21,8 miliardy dolarů.
Rusko čelí kvůli sankcím nedostatku letadel, což mu znemožňuje zajistit v plném rozsahu služby na domácím trhu. Moskva se proto obrací na letecké společnosti ze zemí ve Střední Asii, aby v Rusku pomohly zajistit v Rusku vnitrostátní lety, a uspokojit tak rostoucí poptávku po cestování letadlem. Uvedla to agentura Reuters. Moskva se v této souvislosti obrátila na vlády několika zemí, včetně Kazachstánu.
Americký výrobce letadel společnost Boeing zruší 17 tisíc pracovních míst, což představuje snížení celosvětového počtu jejích zaměstnanců o deset procent. Boeing rovněž odloží první dodávku letadla 777X o rok a očekává vysokou ztrátu ve třetím čtvrtletí kvůli probíhající stávce, uvedl generální ředitel Kelly Ortberg. Informují agentury Reuters a AP.
Evropský výrobce letadel Airbus jedná o velkém prodeji letadel A330neo do Číny. Některé přední čínské letecké společnosti zvažují nákup více než 100 modernizovaných modelů A330 se dvěma uličkami. S odvoláním na informované zdroje to uvedla agentura Bloomberg. O podmínkách se stále jedná a načasování prodeje je nejisté.
Cena zlata pokračuje📈📈📈 v růstu, krátce přesáhla rekordních 4530 dolarů za troyskou unci. Rekordních maxim dosahují i ceny stříbra a platiny.
Jihokorejská prokuratura požaduje 1️⃣0️⃣letý trest pro exprezidenta Jun Sok-jola za to, že se snažil zabránit svému zadržení. Je to první konkrétní požadavek výše trestu pro bývalou hlavu státu, která čelí řadě dalších obvinění, napsala agentura Reuters. Zvláštní prokurátoři se Junovým případem zabývají od jeho loňského prosincového pokusu vyhlásit stanné právo.
