Vyjednavači hnutí ANO, SPD a Motoristů se v zásadě dohodli na programu vlády těchto stran, řekl dnes České televizi (ČT) místopředseda ANO Karel Havlíček. Materiál ještě podle něj projednají stranická vedení, což může vést k jeho dílčím úpravám.
Program v pondělí vyjednavači představí předseda ANO Andrej Babiš prezidentovi Petru Pavlovi. "Jsme dohodnuti na úrovni toho vyjednávacího týmu," uvedl Havlíček. Předpokládá, že program proberou stranická vedení a bude do něj možná nutné ještě promítnout výsledky těchto debat. "Ale troufám si tvrdit, že v zásadě jsme hotovi," prohlásil místopředseda ANO.
Do chystaného programu se podle Havlíčka podařilo z drtivé většiny včlenit volební program ANO, bylo však třeba respektovat i názory partnerů. "Určité kompromisy jsme tam dělali, ve finále je to společné dílo," uvedl Havlíček. Cílem byl podle něj program, který bude reflektovat "středopravé ukotvení vlády se sociální kontrolkou, kterou tam bude zajišťovat hnutí ANO" a bude postaven konzervativně.
Jako poslední body vyjednavači probírali vědu a digitalizaci. Podle Havlíčka bude obnovena funkce vládního zmocněnce pro digitalizaci, který by podléhal přímo premiérovi nebo vicepremiérovi. V končící vládě měli zodpovědnost za digitalizaci jednotliví ministři. "Zaměříme se na digitalizaci stavebního řízení," řekl Havlíček. Výdaje na vědu by chtěl zvýšit nad dvě procenta hrubého domácího produktu. Slib ANO o zvýšení až na 2,5 procenta během čtyř let možná v programu nebude, připustil.
ANO, SPD a Motoristé se již dříve dohodli na rozdělení resortů ve vládě, která by měla mít 16 členů. V kabinetu má mít devět křesel hnutí ANO, tři SPD a čtyři Motoristé. ANO má mít kromě premiéra ministry financí, průmyslu, zdravotnictví, práce, školství, vnitra, pro místní rozvoj a spravedlnosti. Odborníci nominovaní za SPD budou v čele obrany, zemědělství a dopravy. Motoristé získají ministerstva zahraničí, kultury, životního prostředí a budou mít nového ministra sportu, prevence a zdraví.
Česko nesouhlasí s klimatickým cílem EU, uvedl Fiala
Premiér Petr Fiala (ODS) zopakoval, že ČR nesouhlasí s unijním klimatickým cílem snížit emise skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040. Na nadcházející Evropské radě se o tom ale podle Fialy rozhodovat nebude. Zopakoval také, že Česko bude usilovat o odložení systému emisních povolenek ETS2.
V kongresovém sále Paláce Pardubice se konala konference Smart Industry 2025. Druhý ročník akce, která se zaměřuje na digitalizaci výroby, umělou inteligenci, automatizaci i řízení změn v průmyslových firmách, přilákala více než tři sta odborníků a nabídla řadu přednášek, panelových diskuzí a networkingu. Akci za pořadatele zahájil výkonný ředitel průmyslově technologického gigantu Czechoslovak Group David Chour.
David Chour v úvodním slovu připomněl, že produkční transformace dnes nejde dělat jen po dílčích krocích, ale musí přijít jako systematická změna. „Průmysl se mění rychleji, než jsme si mysleli. Digitalizace, data a automatizace nejsou volby, ale nutnost.“ uvedl s tím, že žijeme v době, kterou před třiceti lety ukazovaly vědeckofantastické filmy a z výstupů od umělé inteligence až mrazí.
Jedním ze tří hlavních partnerů konference je technologická firma Lumnio, která vznikla v roce 2017. Tehdy v rámci startupu Pocket Virtuality zahájila vývoj platformy pro využívání rozšířené reality v průmyslovém prostředí. "Software jsme navrhli pro chytré brýle HoloLens od Microsoftu, čímž se z nás stali průkopníci a inovátoři této nové technologie. Od roku 2020 naši 3D platformu využívají zákazníci z různých průmyslových odvětví. Pomáháme jim v oblasti zákaznických služeb, vzdělávání, produktové vizualizace, servisu a údržby," říká šéf firmy Bohuslav Paule.
Společnost Pocket Virtuality získala v roce 2023 strategického investora, skupinu Czechoslovak Group (CSG) a její divizi CSG Aerospace. "To nám přineslo nejen investice na další rozvoj našich řešení, ale i zkušenosti s náročnými procesy výrobních závodů z celého světa," dodává Paule.
Konference Smart Industry, jejímiž hlavními partnery byly ještě firmy Siemens a Soitron, se zaměřila na digitalizaci výroby, umělou inteligenci, automatizaci i řízení změn v průmyslových firmách, přilákala více než tři sta odborníků. Svou přednášku připojil i bývalý premiér a guvernér ČNB Jiří Rusnok, který rozebral klíčové trendy, jež formují evropský průmysl. Vlastimil Cech ze společnosti Wienerberger se následně zaměřil na konkrétní zavádění digitalizace a AI ve výrobě. „Technologie sama o sobě nic nezmění, pokud není připravena kultura, procesy a lidé ve firmě.“ připoměl Cech
Hlavní program se dál zaměřil na témata využití umělé inteligence ve výrobě, digitalizace procesů i řízení změn, tedy jak technologie propojit s měřitelným efektem v podniku.
Lidé, technologie a firemní kultura
Velmi sledovanou částí byla panelová diskuze „Lidský faktor v době AI“, která otevřela otázku: Automatizujeme, robotizujeme, nasazujeme AI. Ale kdo vlastně rozhoduje? A kdo nese odpovědnost? A z debaty vyplynulo, že klíčovým prvkem úspěchu není jen technologie, ale především lidský kapitál, schopnost týmů a změna firemní kultury. „Nová digitální řešení nejsou luxusem – stávají se klíčovým prvkem konkurenceschopnosti výroby,“ zhodnotil Filip Černý, poradce z firmy Kogi.
⸻Akce, kterou pořádali Czechoslovak Group, Pocket Virtuality a Trade Media pokračovala i v pátek návštěvami výrobních závodů v Pardubicích a okolí. Tam mohli návštěvníci vidět konkrétní příklady zavádění digitalizace a práci s datovými výstupy. „Naším cílem je vytvořit platformu, kde inovace 4.0 nejsou jen tématem pro řečníky, ale pro konkrétní projekty firem, jež měří dopad,“ popsal celou akci předseda přípravného výboru Robert Paskovský z Pocket Virtuality. Cílem konkrétních návštěv v pátek byly továrny závodu RETIA, ELDIS Pardubice a Wienberger.
SMART INDUSTRY 2025 - Budoucnost výroby je tady. Připravte se na ni
Technologie jsou k dispozici. Přesto se mnohé firmy pořád drží „toho, co funguje“. Co brání větší adopci digitalizace v českém průmyslu? A jak překonat odpor ke změnám a přesvědčit management i pracovníky výroby o smyslu těchto inovací? Nejen o tom budou diskutovat profesionálové z oboru ve dnech 23. a 24. října 2025 v Pardubicích na konferenci SMART INDUSTRY 2025.
Oslovení účastníci hodnotili konferenci jako velmi přínosnou nejen z hlediska technologických trendů, ale jako příležitost pro sdílení zkušeností, identifikaci bariér a navázání praktických partnerství. „Umělá inteligence v průmyslu není o sci-fi vizích. Je to o analýze obrovského množství dat a vytvoření faktického dopadu na provoz.“ popsal situaci Tomáš Froněk z firmy Siemens.
Celkově akce potvrdila, že se český průmysl nachází ve fázi, kdy digitalizace už není pouze vizí, ale konkrétním krokem pro zvýšení efektivity, kvality i konkurenceschopnosti.
Konference Smart Industry 2025 v Pardubicích ukázala, že firmy, které chtějí zůstat konkurenceschopné, musejí dnes nejen investovat do technologií, ale zapracovat na lidech a procesech. Akce nabídla konkrétní vstupy pro implementaci a pro účastníky znamená výzvu i příležitost: nechat digitální výrobu vyjít z laboratoře a proměnit ji v konkurenceschopný byznys.
video
Dělat dlouhodobé plány je těžké, naštěstí Češi umějí improvizovat, říká šéf Deloitte Svoboda
Mnohé české firmy vyrostly a expandují za hranice. Češi byli v některých sektorech, jako je energetika či zbraně, předvídavější než spousta západních hráčů. Je to rychlostí rozhodovacích procesů i improvizace, které tu jsou historicky dané, řekl country leader Deloitte Česká republika Miroslav Svoboda v pořadu Newstream Business Talk.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Macron zve zahraniční investory do Versailles. Někteří už Francii přislíbili velké peníze
Pentagon přijal anonymní dar ve výši 130 milionů dolarů (2,7 miliardy korun), který využije na částečné pokrytí výplat amerických vojáků ve službě. V USA totiž trvá omezení provozu federálních úřadů, takzvaný shutdown, protože Kongres se dosud nedohodl na financování vlády.
Americký prezident Donald Trump k daru uvedl, že ho ministerstvu obrany poskytl jeho přítel, který nechtěl být jmenován. Přijetí daru vyvolalo právní otázky ohledně financování armádních platů ze soukromých zdrojů, píší americká média.
"Dar byl poskytnut za podmínky, že bude využit na pokrytí nákladů na platy a benefity členů ozbrojených sil," uvedl podle deníku The Washington Post (WP) v prohlášení mluvčí ministerstva obrany Sean Parnell a dodal, že ministerstvo peníze převzalo v rámci obecné pravomoci přijímat dary.
Pozor, vzniká nová aristokracie, varoval zkušený bankéř
Vlivný německý bankéř Axel Weber varoval, že rychlý nástup umělé inteligence zvyšuje nerovnost. Vzniká elita, která na tom bude zásadně profitovat, a zbytek, co tratí.
Soukromý dar bude mít nicméně jen malý dopad na platové náklady ministerstva obrany. Pentagon každé dva týdny vynaloží přibližně 7,5 miliardy dolarů (157 miliardy korun) na výplaty uniformovaných vojáků a rezervistů, píše WP s odvoláním na vládní údaje.
Prezident Trump ve čtvrtek v Bílém domě dárce odmítl jmenovat, ale označil ho za patriota a přítele, píše deník The New York Times (NYT). Rozhodnutí peníze přijmout a platit vojákům ze soukromých zdrojů je velmi neobvyklé, míní NYT. Podle listu by se mohlo jednat o porušení zákona o nedostatku finančních prostředků, který federálním úřadům zakazuje utrácet více peněz, než schválil Kongres, nebo přijímat dobrovolné služby.
Trump schválil další těžbu ropy a plynu na Aljašce
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa schválila další těžbu ropy a zemního plynu v Arktické národní přírodní rezervaci (ANWR) na Aljašce, informoval server The Guardian, podle něhož tento krok Washingtonu vyvolal rozsáhlou kritiku ze strany organizací na ochranu životního prostředí.
Trump v polovině října podepsal výnos, kterým nařídil Pentagonu zajistit výplatu vojákům ve službě i přes uzavření federální vlády. Jeho administrativa minulý týden přesunula osm miliard dolarů (167,5 miliardy korun) z fondů na vojenský výzkum a vývoj, aby zajistila platy, které vojáci dostávají každé dva týdny. Podle agentury AP však není zřejmé, zda v době, kdy politické napětí s prodlužujícím se shutdownem roste, bude vláda ochotná či schopná opět zajistit potřebné peníze na platy, které vojáci očekávají 31. října.
Americká federální vláda nemá zaručené financování od 1. října, kdy ve Spojených státech začal nový rozpočtový rok. To vedlo k omezení chodu některých úřadů. Přibližně 670 tisíc federálních pracovníků dostalo nucené volno a po dobu omezení fungování vlády nebudou dostávat plat, měl by jim však být vyplacen zpětně. Dalších 730.000 pracovníků, kteří jsou považováni za nezbytné, nadále pracuje, avšak po dobu shutdownu nedostávají výplatu. Kromě armádních příslušníků jsou mezi nezbytými pracovníky nimi například letoví dispečeři, policisté či zdravotníci v nemocnících.
Aktualizováno
Trumpův nátlak zřejmě zafungoval. Putin vyslal do USA vyjednávače, který má urovnat vztahy
Kreml spěšně poslal do Washingtonu svého hlavního vyjednávače, aby zachraňoval vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, napsal server The Moscow Times. Cesta Kirilla Dmitrijeva do USA následuje poté, co Trump uvalil sankce proti ruským ropným společnostem Rosněfť a Lukoil a zrušil summit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Budapešti.
