Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa poslala předvolání několika novinářům deníku The New York Times (NYT) před federální velkou porotu kvůli jejich článku o bezpečnostních nedostatcích nového prezidentského speciálu Air Force One. Ten Spojené státy dostaly darem od Kataru. Deník označil postup ministerstva spravedlnosti za pokus zastrašit média a útok na svobodu tisku.
Informovala o tom agentura AP a samotný deník NYT. Předvolání dostali reportéři a editoři Julian Barnes, Eric Lipton, Tyler Pager a Eric Schmitt. Federální agenti podle deníku některá z nich doručili přímo novinářům domů.
Novináři budou ve středu vypovídat před federální velkou porotou na Manhattanu. Předvolání podle listu neobsahují bližší informace a pouze uvádějí, že se týkají údajného porušení federálního trestního práva.
Trump ukázal nový Air Force One. Luxusní dar z Kataru budí podezření
Trump ukázal nový Air Force One, upravený Boeing 747-8 původně z Kataru. Luxusní stroj má sloužit do dodání nových letadel od Boeingu, dar od cizího státu ale dál vyvolává otázky kvůli etice, bezpečnosti i ceně úprav.
NYT tento týden s odvoláním na anonymní zdroje napsal, že Trump po summitu NATO v Turecku odletěl nejprve starším letounem Air Force One na britskou základnu Mildenhall na doporučení prezidentovy ochranky. Novější stroj, darovaný Katarem, podle deníku postrádá některé pokročilé bezpečnostní systémy staršího prezidentského letounu, včetně ochrany proti raketovým útokům.
Proč letěl Trump starým letadlem? Neřekl
Trump i Bílý dům bezpečnostní problémy odmítli. Prezident popřel, že by změna letadel souvisela s hrozbami ze strany Íránu a mluvčí Bílého domu Steven Cheung označil nový Air Force One za špičkově vybavený stroj s vysokou úrovní zabezpečení.
Je ohrožena svoboda tisku? Trump spustil web, který kritizuje média a novináře
Bílý dům na svém oficiálním webu spustil novou stránku kritizující média a novináře, jejichž zpravodajství o krocích administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa označuje za nepravdivé a zavádějící. Web zmiňuje zpravodajská média a jejich výstupy pod nadpisy Mediální přestupek týdne či Síň hanby přestupků. Mezi kritizovanými médii jsou mimo jiné deníky The Wall Street Journal, The Washington Post, The New York Times či televizní stanice CBS News a CNN.
Právník deníku David McCraw uvedl, že to, že federální agenti přišli k novinářům domů, by mělo znepokojit každého Američana, který věří v ústavu a ve svobodu tisku, již ústava chrání. Podle něj se vláda snaží zastrašit novináře a zabránit veřejnosti dozvědět se, jak funguje státní správa.
Ministerstvo spravedlnosti už letos vydalo obdobná předvolání také novinářům listů The Washington Post a The Wall Street Journal, později je ale stáhlo. Vyšetřování úniků utajovaných informací jsou ve Spojených státech běžná, předvolávání novinářů k výpovědi je však podle obhájců svobody médií neobvyklé a odrazuje zdroje i reportéry od investigativní práce.
Související
Je ohrožena svoboda tisku? Trump spustil web, který kritizuje média a novináře
Jak bude vypadat televizní reklama a filmy? Nic pro intelektuály, ale krátké shoty původem z Číny, píše v dalším díle seriálu Civilizační deník Tereza Zavadilová. Také se dočtete, jak tráví léto nejbohatší lidé planety a jejich děti. Řekněme – vzdělávají se.
Jestli se kolegové z televizí dívali na méně šťastné kolegy z tištěných médií trochu vítězoslavně, protože jim se byznys pod rukama ještě nedrolí, jak se říká, všeho do času. Smrtka, která pohřbívá jedny noviny za druhými, už si brousí kosu.
Dosud na tom televize nebyly finančně zle, příjmy z internetové reklamy sice raketově padají, ale terestrické vysílání díky své „vzácnosti“ (ve smyslu, celoplošnou televizi si nemůže na rozdíl od webu postavit každý) si držely objem i ceny reklamy hezky vysoko.
Česko, země miliardářů. A jak si pojišťují rozvod bohatí
Miliardáři ve světě loni zbohatli o 25 procent. A čeští boháči rovnou o raketových šedesát procent. Zbohatli prý ale všichni lidé, ač se to nemusí úplně zdát. A jak může vypadat rozvodová smlouva, když si miliardářka bere milionáře, dočtete se v dnešním díle Civilizačního deníku.
Ovšem půda i pod tímto zdánlivě nedotknutelným panstvím začíná být trochu písčitá. Televizní reklama se přesouvá mimo televize. Kam? Jako všechno, tedy na sociální sítě, do appek, do fintechu, do Silicon Valley. Totéž filmy – i Netflix, hit poslední dekády se svými filmy na klik, začíná být retro. Rychlost světa je neúprosná.
Uva Uva bombóm
Střípky budoucnosti se už ukazují. Velkou pozornost oprávněně vyvolala kampaň portorické doručovací služby Uva během sledovaného Super Bowlu, který je pro televize jedním z vrcholů sezóny.
Už před zápasem se vědělo, že v Halftime Show vystoupí rapper Bad Bunny (na úvodním snímku) se svým hitem Tití Me Preguntó, kde zpívá text „Uva Uva Bombóm“. UVA App dopředu jasně oznámila pravidla hry: pokud rapper řekne slovo „Uva“ živě během vystoupení, celá aplikace se promění v obchod, kde bude vše za jeden dolar.
Jako svobodní zednáři. Vlivní diskutují o třetí světové válce, politice a sexu
Kontroverzní Peter Thiel, odpůrce demokracie, si hýčká vlivný tajný spolek Dialogue. Patří tam Elon Musk i americký ministr financí. O čem se ve skrytu baví nejbohatší elita světa, odkrývá další díl seriálu Civilizační deník.
Diváci manicky nakupovali a Uva za mnohem méně peněz získala mnohem vyšší dosah, než by kdy dokázal v klasicky předražené televizní reklamě během populárního zápasu, kde se platí sedm milionů dolarů za půlminutový spot.
Situací, kde tradiční inzerenti obcházejí mediální platformy, je čím dál víc. Na TikToku a spol. jsou populární takzvaná mikrodramata, což je audiovizuální trend původně z Číny. Jsou to zhruba minutové hrané scénky, během nichž se rovnou prodává zboží, třeba oblečení, co má influencer na sobě.
Scénky mohou mít desítky až stovky „dílů“. Formát mikrodramat během června vygeneroval v USA a Asii rekordní příjmy z e-commerce a tradiční hollywoodská studia začínají panikařit, že ztrácejí mladé publikum na úkor těchto instantních nákupních příběhů. Holt sledovat celý film je v době roztříštěné pozornosti pro mladé publikum už vcelku opruz, mikropříběh točený na telefon stačí.
Že jde o zásadní hrozbu pro klasický televizní model, dokazuje krok streamovací platformy Peacock z rodiny NBC Universal. Ta bleskově spustila svou první vertikální micro-dramu Campus Confidential: Miami a propojila se s retailovým řetězcem Target. Diváci sledují influencerky, hrají hry a přes klikatelné odkazy nebo QR kódy okamžitě kupují produkty z Targetu. Mikrodramata s nákupním cílem natáčejí také třeba populární Crocsky.
Mezitím napětí mezi technologickými platformami a Hollywoodem dosahuje bodu varu. Ukázalo se, že Meta přes reels na Instagramu a Facebookugeneruje z reklamy už přes 50 miliard dolarů ročně – což je víc než kombinované příjmy tradičních gigantů Paramount Skydance, Warner Bros. Discovery a NBC Universal dohromady.
Film jen pro mě, kdepak Netflix
A to je zatím jen začátek, sociální síť evidentně úspěch nalákal – Meta tento týden potvrdila agresivní expanzi do televizních aplikací ve spolupráci se Samsungem a začíná testovat dlouhometrážní horizontální obsah. Tedy, Silicon Valley lidem nesebralo jen čas na mobilech, teď jim bere i klasické velké televizní obrazovky, což ohrožuje samotnou existenci tradičního showbyznysu.
Velký rozruch vzbudil tento týden start-up Kaon AI, který naraisoval 60 milionů dolarů od fondů jako B Capital nebo Redpoint především na svůj vlajkový produkt Emochi. Ten generuje multimediální, charakterem řízené interaktivní příběhy, kde si uživatel sám určuje děj a povídá si s postavami.
Ať se děje, co se děje, člověk má jednu věc jistou. Smrt. Jenže, platí to ještě? Co když umělá inteligence změní i toto? Každopádně, nesmrtelnost se realisticky dostává na scénu, popisuje v Civilizačním deníku Tereza Zavadilová.
Šéf startupu Jay Dang se nechal slyšet, že klasický model streamovacích platforem typu Netflix, kde si vybíráte z hotového katalogu filmů, je v éře generativní AI v podstatě „blockbusterem roku 2020“ a že budoucnost zábavy, podobně jako budoucnost reklamy, patří personalizovanému obsahu tvořenému v reálném čase.
Vzhledem ke všemu výše uvedenému není divu, že v kuloárech prý probíhala ostrá diplomatická válka o budoucnost médií, například o licencování obsahu. Na jedné straně stál šéf OpenAI Sam Altman či šéf Anthropic Dario Amodei, na druhé straně tradiční hollywoodská studia, která se bojí, že jim AI legálně vykrade filmové katalogy.
Jako tradičně se na kempu, kde se už dekády dohadují top mediální dealy, sešel A-list, kromě zmíněných nechyběl Mark Zuckerberg, šéf Disney Josh D’Amaro, Paramountu David Ellison, či manželé Bezosovi.
Krvácející miliardáři. Kdo v roce 2026 zatím prodělává kalhoty
Ačkoli se trhy navzdory geopolitické situaci drží poblíž historických maxim, zdaleka ne všichni na aktuálním vývoji vydělávají. Při pohledu na index miliardářů se ukazuje, že zejména evropský spotřebitelský sektor a asijské energie jsou výrazně pod tlakem. A tak v letošním roce prodělávají zejména Bernard Arnault, Mukesh Ambani, ale překvapivě také slavní miliardáři sázející na umělou inteligenci, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Příznačné je, že letní tábor, který se koná od roku 1983, vznikl jako setkání pro šéfy studií a mediálních domů. Už jej zcela ovládli tech titáni ze Silicon Valley. Kempem to začíná, čímpak asi končí?
Baby shower na peníze
Nejen miliardáři, i jejich děti potřebují speciální letní péči. Protože se čeká velký generační přesun bohatství, správci majetku nechtějí, aby jim to uteklo a podle Wall Street Journal se snaží uchytit si potomky co nejdřív.
Třeba Bank of America pořádá třídenní intenzivní kurz pro děti klientů s majetkem přesahujícím 10 milionů dolarů. Prý se na něj čeká fronta. Chicagská společnost BDT & MSD zve na svůj týdenní letní tábor pro děti klientů mentory, s nimiž se mohou ztotožnit – například dědice impéria Walmartu Lukase Waltona.
Česko, země miliardářů. A jak si pojišťují rozvod bohatí
Miliardáři ve světě loni zbohatli o 25 procent. A čeští boháči rovnou o raketových šedesát procent. Zbohatli prý ale všichni lidé, ač se to nemusí úplně zdát. A jak může vypadat rozvodová smlouva, když si miliardářka bere milionáře, dočtete se v dnešním díle Civilizačního deníku.
Na třídenním setkání organizace R360, která sdružuje rodiny s majetkem přesahujícím 100 milionů dolarů, učí kouč pro správu rodinného bohatství studenty a mladé dospělé třeba to, jak zajistit, aby majetek vybudovaný jejich rodiči přetrval i další generace, jak vést smysluplný život a jak s bohatstvím nakládat odpovědně.
Učí se i specifičtější témata, například etiketa v zasedacích místnostech nebo řešení konfliktů mezi členy rodiny. Anebo ještě lepší: jak cestovat s přáteli, kteří mají podstatně méně peněz, či jak reagovat na kritiku, že jste „nepo baby,“ tedy dítě, které těží z rodinných vazeb a privilegií.
Ne každý boháč chce posílat děti na tábor, navíc když jsou poněkud odrostlejší. Může k tomu přistoupit jinak. Finanční poradci a právníci pro takové případy pořádají takzvané trust reveal party – setkání, na nichž se děti poprvé dozvědí, jak velké dědictví jim rodiče zanechají a za jakých podmínek se k penězům dostanou. Takový baby shower pro peníze.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Jako svobodní zednáři. Vlivní diskutují o třetí světové válce, politice a sexu
Co může být veřejnoprávnějšího než historicky první ryze české ženské finále Wimbledonu? Zápas, který může přitáhnout k obrazovkám statisíce lidí, ovšem Česká televize nenabídne. O jeho bezplatné vysílání se postarala komerční Prima. Instituce placená koncesionáři tak může divákům znovu vysvětlovat své poslání. Jen bez tenisových raket, českých vlajek a patrně i bez většiny národa.
Česká televize se ráda ohání veřejnou službou. Kdykoli se mluví o koncesionářských poplatcích, jejich zvyšování nebo vymáhání, dozvídáme se, že bez silného veřejnoprávního média by byla demokracie snad jen několik reklamních bloků vzdálená od zhroucení.
Glosa Michala Noska: Taylor Swift a kapitalismus beze zbytku. I odpadky lze proměnit v prémiové zboží
Fanoušci Taylor Swiftové si po její newyorské svatbě kupovali odpadky sesbírané v okolí Madison Square Garden. Nešlo však jen o další kuriózní projev obdivu k celebritě. Příběh ukazuje, jak dokonale dnes trh dokáže zpeněžit pozornost, emoce i pouhou domněnku blízkosti ke slavné události.
Když ale přijde sportovní událost, která skutečně zajímá širokou veřejnost, začne se počítat. Práva jsou drahá, rozpočet je napjatý a Česká televize musí šetřit. A kde jinde začít než u programu, na který by se lidé opravdu dívali.
Historicky první české ženské finále ve Wimbledonu je přitom téměř učebnicovým příkladem události veřejného zájmu. Proti sobě nastoupí Karolína Muchová a Linda Nosková. Dvě české tenistky, nejslavnější tenisový turnaj světa a zápas, který se už nemusí nikdy opakovat. A Česká televize u toho samozřejmě nebude.
Veřejnoprávnost zařídila komerční televize
O to, aby se zápas nedostal jen k předplatitelům Eurosportu, se nakonec postarala Prima. Komerční televize získala sublicenci od společnosti Warner Bros. Discovery a finále odvysílá v sobotu od půl páté odpoledne na volně dostupném kanále.
Je v tom jistá kouzelná ironie. Česká televize, která vybírá povinné poplatky ve jménu veřejnosti, zápas nenabídne. Prima, kterou nikdo povinně platit nemusí, ho nabídne opravdu zdarma.
Slovo „zdarma“ je samozřejmě třeba chápat v televizním smyslu. Divák dostane reklamy, upoutávky a všechno, co ke komerčnímu vysílání patří. Přesto nemusí kupovat sportovní balíček ani hledat po internetu pochybný přenos. Zapne televizi a v klidu sleduje české finále Wimbledonu.
Přesně tak nějak si člověk představuje službu široké veřejnosti.
Lukáš Kovanda: Volkswagen musí řezat hlouběji. Dotknou se škrty i Škody?
Volkswagen se pokouší uklidnit investory zeštíhlením nabídky, jeho plán je však příliš vágní. Koncern dál ztrácí konkurenceschopnost v Číně, bojuje s drahou pracovní silou i problémy elektromobilů. Otázkou zůstává, zda se ozdravný řez dotkne také Škody Auto.
Česká televize umí být velmi důsledná, když jde o poplatky. Domácnostem vysvětluje, kdo má platit, proč má platit a co se stane, když platit nebude. Na koncesionáře mohou přijít výzvy, přirážky a v krajním případě i vymáhání dlužných částek.
O poznání menší důslednost je vidět ve chvíli, kdy má televize za vybrané peníze nabídnout něco, co má skutečně celospolečenský význam.
Jistě, Česká televize nemůže koupit všechno. Sportovní práva jsou drahá a veřejnoprávní médium musí dělat rozpočtové volby. Jenže právě tyto volby ukazují, co považuje za důležité.
Jestliže se nenajdou peníze na první české ženské finále Wimbledonu, pak by možná bylo fér ubrat na vznešených řečech o tom, jak Česká televize spojuje společnost a přináší obsah, který komerční média nabídnout nemohou. Tentokrát jej totiž komerční médium nabídnout mohlo. A také nabídlo.
Tenis jen pro elitu. Wimbledonská sedadla se obchodují za cenu pražského bytu
Nejlepší místa ve Wimbledonu už nejsou jen vstupenkou na tenis. Stala se z nich investice pro bohaté. Speciální wimbledonské debentury, tedy cenné papíry spojené s právem na prémiová sedadla, se podle agentury Bloomberg prodávají až za 380 tisíc liber, tedy zhruba 10,7 milionu korun.
Prima slibuje předzápasové studio, expertní analýzy, živé vstupy z Londýna i další doprovodný obsah. Pochopila, že nejde jen o tenisový zápas, ale o mimořádnou událost s obrovským diváckým potenciálem. Česká televize může mezitím dál vysvětlovat, proč je nenahraditelná. A ve vysílání nabídnout na sobotní odpoledne něco krásného a letitého z veřejnoprávního archivu.
Až se Muchová s Noskovou postaví na centrální kurt, Česká televize na něm nebude mít ani míček. Veřejnoprávnost tentokrát zachránila Prima. A Česká televize dostala zaslouženého kanára.
