Co může být veřejnoprávnějšího než historicky první ryze české ženské finále Wimbledonu? Zápas, který může přitáhnout k obrazovkám statisíce lidí, ovšem Česká televize nenabídne. O jeho bezplatné vysílání se postarala komerční Prima. Instituce placená koncesionáři tak může divákům znovu vysvětlovat své poslání. Jen bez tenisových raket, českých vlajek a patrně i bez většiny národa.
Kauza ministryně Zuzany Mrázové dala Pirátům přesně to, co politicky potřebovali. Jasný terč, morálně vděčné téma a šanci znovu se postavit do role neúnavných čističů veřejného života. Jenže mezi kontrolou veřejného majetku a politickou šmírovačkou je velmi tenká hranice.
Evropská snaha zpřísnit technické kontroly má racionální jádro. Moderní auta jsou plná bezpečnostních systémů, které mají v provozu skutečně fungovat. Jenže z majitelů starších vozů se nesmějí stát automaticky podezřelí. Bezpečnost na silnicích nevznikne další kolonkou na STK, ale kombinací férových kontrol, boje proti podvodům a infrastruktury, která sama projde zkouškou zdravého rozumu.
Pražská magistrátní koalice opět ukázala, že má vizi. Bohužel takovou, v níž mladý člověk smí v centru města existovat hlavně tehdy, pokud drží turistickou mapu, kartou platí za trdelník, hotově za matrjošku v obskurních prodejnách se suvenýry a nejpozději ve 21:30 odjíždí předraženým taxíkem na letiště.
Ministryně Mrázová bydlela v době svého starostování v Bílině v obecním bytě s nájmem v řádu několika tisíc korun, jak nyní „odhalilo“ jisté médium. Má to být vážně nová vládní kauza?
Existují dějinné zlomy, které poznáme hned. Revoluce, války, pády režimů. A pak ty české. Například chvíle, kdy si po druhém pivu někdo objedná vodu. To už není životní styl. To je civilizační událost.
Pro sto padesát tisíc mladých lidí přišly nejkrušnější okamžiky roku. Začaly přijímací zkoušky na střední školy. A přestože se podle statistického úřadu dostává na čtyřletá gymnázia 60 až 72 procent uchazečů, realita je mnohem dramatičtější.
„Ceny v klidu. Trvale sníženo.“ Lidl zavádí nový přístup k zákazníkům, který má osvobodit zákazníky od závislosti na akčních nabídkách a přinést větší volbu a pohodu do každodenního nakupování. Reaguje tak na dlouhodobý trend, kdy Češi patří k nejvíce slevově orientovaným spotřebitelům v Evropě. Akční nabídky ale neopouští, zákazník má právo volit podle sebe. Jenže co kdyby to někdo v marketingu vzal opačně?
Luxus má jednu slabinu: nesmí zlevňovat. Jakmile se objeví cenovka se škrtancem, je po kouzlu. Dubajská čokoláda na pražském letišti připomíná, že čím větší je „hype“, tím kratší je jeho trvání.
V Česku žije asi 120 až 160 tisíc Slováků. Údaj je nejasný, protože jednou jde o lidi se slovenským občanstvím, jindy o ty, kteří se ke slovenskému původu hlásí. Ve skutečnosti je v Česku Slováků mnohem víc, pracují tady, na víkendy jezdí domů. Mají se ve školách učit ve slovenštině?
Z titulků internetových zpráv se zdá, že dnes při cestě do USA riskujete výslech, deportaci nebo alespoň posttraumatický syndrom, moje realita ale byla nudně civilizovaná. A ještě k tomu s plným letadlem.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
