250 let USA: Proč je burza jedním z hlavních trumfů Ameriky
Američané slaví 250 let od Dne nezávislosti. A děje se tak v době, kdy USA stále platí za globální supervelmoc číslo 1, ať už v tradičním, tedy vojenském slova smyslu, tak také v ekonomické dominanci ve světě. I díky tomu stávající prezident Donald Trump může využívat různých forem nátlaku na celý svět, aby dosáhl naplnění svého programu America First. Jedním z důkazů americké nadvlády, ale také jeden z klíčových faktorů umožňující tuto dominanci je tamní kapitálový trh, který je nejsilnější na světě.
Data hovoří jasně. Američané oslaví kulatý Den nezávislosti v situaci, kdy se americké trhy pohybují poblíž historických maxim. A to je zásadní, a z evropského pohledu často podceňovaná informace. Americká burza je totiž významným faktorem úspěchu amerického snu, amerického způsobu života a vůbec všeho, čemu běžní Američané věří. Když se daří ekonomice a burzy rostou, je to pro Američany zásadní důvod k jejich spokojenosti. Když burza krachuje, mají mnoho důvodů k panice.
Důvod je jednoduchý: budoucí kvalita života většiny Američanů je přímo navázána na úspěch burz, zejména hlavních indexů. V USA totiž neexistuje evropský model průběžného důchodového pojištění, zaměstnanci si ale posílají část hrubé mzdy do takzvaného 401(k) plánu, jehož správce nakupuje přímo akcie, ETF nebo podílové fondy. Další možností jsou IRA, tedy Individual Retirement Accounts, tedy v podstatě obdoba českého dlouhodobého investičního produktu.
Cena zlata se propadá a míří k nejhoršímu čtvrtletí od roku 2013. Investoři přestávají sázet na bezpečný přístav a místo geopolitických rizik řeší hlavně inflaci, silný dolar a očekávané zvyšování sazeb v USA.
Zlato ztrácí lesk. Míří k největšímu propadu od roku 2013
Trhy
Největší, nejlikvidnější, nejbezpečnější
Pro Američany tak je burza klíčovým faktorem jejich osobního blahobytu, což je jeden z faktorů, proč je právě americký kapitálový trh nejlikvidnějším na světě. A opět to potvrzují i data: americké burzy (NYSE a Nasdaq) mají nejvyšší objemy obchodů na světě. Díky obrovské konkurenci mezi brokery a tvůrci trhu jsou zde minimální spready (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou) a transakční náklady jsou pro investory prakticky nulové. Zásadní roli hraje také vysoká kvalita právního prostředí a míra regulace, jejíž dodržování zajišťuje SEC.
V důsledku toho mají americké burzy zajištěn permanentní přísun obřího množství kapitálu a jsou v důsledku toho největší na světě. A to poměrně se zásadním náskokem před druhou Čínou. Podle aktuálních dat Světové federace burz (WFE) představuje celková tržní kapitalizace amerických burz zhruba 70 bilionů dolarů. Pro kontext: Čína včetně Hongkongu dosahuje přibližně 23 bilionů a třetí v pořadí Japonsko necelých 15 bilionů. Celková hodnota peněz na burzách celého světa přitom dosahuje částky 150 bilionů dolarů. Podíl amerických burz se dlouhodobě pohybuje v rozmezí mezi 40 a 45 procenty.
Boj o post největšího správce majetku v Evropě se přiostřuje. Dlouholetý lídr Amundi podle agentury Bloomberg v posledních letech ztrácí dech, a pokud některý z nejbližších konkurentů uzavře v nadcházejících měsících výraznější deal, může Amundi prvenství ztratit. Co se děje na trhu s fondy, které spravují biliony eur?
Boj o biliony dolarů. Mezi největšími evropskými fondy probíhá ohromná rivalita
Trhy
Sázka na inovace a růst
Díky obří velikosti kapitálu, který se zde pohybuje, tak americké burzy dokážou lákat nejinovativnější firmy, z nichž se postupně stávají největší společnosti světa. Například Apple vstoupil na burzu pouhého čtyři a půl roku od založení, Googlu to trvalo necelých šest let, Microsoftu 11 let. Ze všech těchto firem se ale staly zejména díky kapitálu z burzy firmy, které modelují chování miliard lidí po celém světě.
A lákat mladé inovativní firmy se americkým burzám daří také letos. SpaceX, největší IPO historie, je jen špička ledovce, celkem totiž USA přilákalo desítky nových emisí, které celkem vybraly přes 200 miliard dolarů. Čína sice Ameriku porazila v počtu IPO, celkově šlo ale o řádově menší emise.
Díky tomu právě do amerických trhů pumpují peníze vedle retailových investorů z celého světa také investoři institucionální od nejrůznějších penzijních a obecních fondů přes hedgeové fondy a family offices po takzvané suverénní investiční fondy, tedy obří státní fondy, které za peníze z prodeje nerostného bohatství nakupují nejrůznější akcie a dluhopisy, aby zajišťovaly příjmy do státní kasy i pro dobu, kdy již budou suroviny vytěžené.
Výnos až na prvním místě
Všechny tyto okolnosti pak vedou k tomu, že americké burzy jsou opravdu úspěšné v tom jediném snadno měřitelném indikátoru: výnosu. Index S&P 500, v němž je 500 největších amerických společností a který představuje zhruba 80 procent celkové tržní kapitalizace amerických firem, dlouhodobě vynáší v průměru 10,2 procenta, očištěno o inflaci pak nabízí reálný výnos 6,5 až 7 procent. To průměr od oficiálního vzniku indexu v roce 1957. V posledních letech navíc roste dividendový výnos, takzvaný total revenue index tak vynáší až 11,5 procenta.
Obdobný výnos (zhruba 10 procent) přitom nabízí také ještě starší index, tedy Dow Jones Industrial. Ten vznikl již v roce 1896, sleduje 30 největších firem, navíc spíše z tradičních odvětví a na rozdíl od S&P 500 je vážený podle ceny akcií, nikoli podle velikosti firem.
Burza jako ruleta
Že je burza zásadní pro budoucnost Ameriky, docenil i stávající prezident Donald Trump, který při propadu burz až o 20 procent vloni v dubnu zmírnil svůj plán na uvaleních globálních cel.
I tak ale stávající administrativa přinejmenším v dalších dvou bodech výrazně zasáhla důvěru globálních investorů, což by v dlouhodobé perspektivě mohlo důvěryhodnost i úspěch americké burzy narušit.
První jsou důsledky One Big Beautiful Bill Act, který mimo jiné uvaluje dodatečné zdanění z investičních příjmů pro neamerické investory. A zároveň umožňuje vládě firmám s vyšším podílem zahraničního kapitálu sebrat dotace.
Druhým pak je dlouhodobý protisystémový tlak stávající americké vlády proti dolaru, ať už prostřednictvím tlaků na Fed, tak také posilování alternativních oběživ včetně bitcoinu a dalších kryptoměn.
Donald Trump podle agentury Bloomberg vykázal za rok 2025 nejméně 1,4 miliardy dolarů z kryptoměnového a memecoinového byznysu. Nové majetkové přiznání znovu otevírá otázky, zda prezident na svém úřadu zároveň nevydělává.
Krypto jako zlatý důl Bílého domu. Trump vydělal nejméně 1,4 miliardy dolarů
Money
