Konec muniční iniciativy by měl dopad i na českou reputaci, varují analytici
Odstoupení České republiky od muniční iniciativy by mělo podle bezpečnostních analytiků citelný dopad jak na obranu Ukrajiny, tak na mezinárodní postavení Česka. Shodují se, že projekt přinesl zemi nejen prestiž a diplomatický vliv, ale i ekonomické přínosy pro české zbrojovky a státní rozpočet.
Předseda hnutí ANO, které vyhrálo letošní sněmovní volby, Andrej Babiš se opakovaně vyjádřil o iniciativě skepticky. Hovořil o jejím zrušení i o tom, že by ji měla zaštiťovat Severoatlantická aliance.
Loni Ukrajina, jež se přes tři a půl roku brání ruské agresi, pomocí iniciativy dostala 1,5 milionu dělostřeleckých granátů, letos zatím 1,1 milionu. Celkem jde o 3,5 milionu kusů velkorážové munice.
Zvyšující se počet incidentů s bezpilotními letouny, které v posledních měsících pronikly do vzdušných prostorů NATO, stále více znepokojují evropské státy. EU proto zvažuje vybudování takzvané „dronové zdi“, systému určeného k ochraně evropského nebe před neřízenými letouny přicházejícími z Ruska.
Evropu zneklidňují ruské drony. Ubrání je plánovaná „zeď“ na východní hranici?
Politika
"Rozhodně nešlo o zanedbatelnou iniciativu ani o zanedbatelné dodávky, zvláště na počátku loňského roku. Jednalo se zhruba o jeden a půl milionu kusů munice, což odpovídá desítkám procent z toho, co Ukrajina ročně vystřílí," uvedl bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Projekt měl podle Břízy mimořádný výhodný poměr cena–výkon. Česká republika podle něj do iniciativy investovala relativně málo, ale získala významné renomé a posílila své postavení mezi spojenci.
"Hlavní přínos byl i v tom, že iniciativu zaštítila Česká republika, a z toho výrazně profitovaly české zbrojovky. Ty zaměstnávají lidi u nás, odvádějí zde daně a díky muniční iniciativě měly bezpochyby vysoké zisky," řekl. Vyzdvihl také vytvoření nových dodavatelsko-odběratelských řetězců, které se mohou Česku hodit i v budoucnu při jiných bezpečnostních situacích.
Ve středu 1. října 2025 bude živě představena analýza nákladů a přínosů české pomoci Ukrajině, kterou zpracovali autoři Pražské bezpečnostní konference.
Živě: Analýza české pomoci Ukrajině
Money
Podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého současná kritika muniční iniciativy nevychází z odporu k pomoci Ukrajině, ale z nedostatečné komunikace tehdejší vlády. "Nevnímám ji jako snahu nechat bránící se Ukrajinu na holičkách, ale jako kritiku nedostatečné komunikace ze strany vlády u některých podezření, která jsou v souvislosti s ní ve veřejném prostoru," řekl. Dodal, že pokud by vláda bezpečnostně spolehlivým zástupcům hnutí ANO poskytla férové odpovědi, spor by zřejmě vůbec nevznikl. "Jsou zde možnosti, jak v ní pokračovat i bez České republiky, ale za sebe říkám, že by to byla škoda, protože z této iniciativy profituje kromě našich zbrojařů celá země," řekl Mikulecký.
Analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky míní, že ukončení muniční iniciativy by poškodilo Česko nejen ekonomicky, ale i reputačně. "Mělo by to velmi značné dopady jak na reputaci České republiky mezi spojenci na Západě, tak na její vnímání ze strany Ukrajiny," uvedl.
Výpadek munice by podle Havlíčka Ukrajina pocítila na začátku příštího roku. "Ukrajinští obránci by se museli porozhlédnout po novém zdroji munice, kterou pro každodenní pokračování obrany proti ruskému agresorovi potřebují," řekl. Analytici zároveň varovali, že případné převedení iniciativy pod Severoatlantickou alianci by znamenalo ztrátu flexibility a výrazné zpomalení dodávek.
Česká republika je silným podporovatelem Ukrajiny, od začátku ruské invaze poskytla vojenskou pomoc napadené zemi za 1,3 miliardy eur (přes 30 miliard korun). Na středeční tiskové konferenci po jednání s českým prezidentem Petrem Pavlem v Bruselu to řekl generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte.
Šéf NATO Rutte pochválil Čechy za podporu Ukrajině
Politika
