Vítězové a poražení návrhu rozpočtu na rok 2026: dluh deklasuje hned deset ministerstev
Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.
V očištění o inflaci, kterou ministerstvo financí pro letošek prognózuje na úrovni 2,4 procenta, dosahuje nárůst výdajů vyčleněných resortu obchodu 83,1 procenta (viz tabulka níže), porovnáváme-li tedy návrh rozpočtu na rok 2026 a čísla ze schváleného rozpočtu na rok letošní.
V případě ministerstva obchodu je ale vysoký údaj alespoň zčásti odrazem loňského kontroverzního tahu ministerstva financí, kdy v rozpočtu na letošek nevyčlenilo resortu obchodu zhruba 20 miliard korun, které měl stát právě prostřednictvím ministerstva průmyslu poslat provozovatelům solárních a jiných elektráren. „Útěk“ prostředků mimo rozpočet kritizovala i Národní rozpočtová rada.
Česká ekonomika od dubna do června rostla citelně více, než nač ukazoval prvotní odhad. Obava z dopadu amerických cel na ni se zatím nenaplňuje. Naopak, Donald Trump povzbudil zahraniční poptávku po českém exportu.
Spotřeba domácností táhne českou ekonomiku vzhůru, před volbami nezahálí ani vláda
Money
Vedle ministerstva obchodu se dvouciferného reálného nárůstu přidělených peněz dočkává v návrhu rozpočtu na rok 2026 už jenom ministerstvo pro místní rozvoj (nárůst o 71,5 procenta) a resort obrany (o 11,5 procenta).
Ministerstvo obchodu ovšem jako jediný resort poráží dokonce i důchody, a to jak co se procentuálního, tak i absolutního vývoje přidělených peněz týče. V pomyslném žebříčku dle absolutního navýšení přidělených peněz je totiž resort obchodu opět první, s přírůstkem 30,6 miliardy korun. Druhé je ministerstvo práce a sociálních věci, zodpovědné za výplatu právě důchodů, které si polepší o 21,9 miliardy korun. Třetí je resort obrany, s 21,4 miliardy korun navíc.
Právě případ ministerstva práce ovšem odhaluje ošemetnost činění závěrů pouze s ohledem na absolutní vývoj přidělené částky. Protože zmíněná suma 21,9 miliardy korun nárůstu přidělených peněz znamená vzhledem o obřím proporcím rozpočtu resortu práce a sociálních věcí, že si tento resort reálně pohoršuje, neboť vývoj jeho výdajů dokonce nepokryje ani letošní inflaci. Po jejím započtení totiž jeho výdaje mají příští rok meziročně klesnout o 0,1 procenta.
A to tedy resort práce bude příští rok hospodařit s historicky rekordní částkou takřka 991 miliard korun, takže jde o první případ historie ČR, kdy má mít jedna jediná kapitola rozpočtu přidělenu sumu v podstatě již jednoho celého bilionu korun.
Zůstaneme-li ještě chvíli u absolutních částek, pak jen čtyři ministerstva se mají příští rok dočkat jejich navýšení, které předčí navýšení, s nimiž může počítat státní dluh, resp. náklady na jeho obsluhu, zejména tedy náklady v podobě úrokových plateb mezinárodním bankám, finančním domům a fondům či spekulantům. Dluh totiž spolyká o 10 miliard korun více než letos. Většího absolutního přídělu, než je deset miliard, se přitom dočkávají jen zmíněné resorty obchodu a práce a sociálních věcí a pak také ministerstva obrany (nárůst o 21,4 miliardy korun) a vnitra (o 11,9 miliardy). Znamená to, že dluh se absolutně dočkává většího nárůstu objemu přidělených peněz než hned deset ministerstev.
Ceny bytů a domů v Česku lámou rekordy – podle údajů ČNB jsou nemovitosti nejdražší v historii, a to i po očištění o inflaci. Přesto lidé dál kupují nemovitosti na drahé hypotéky, aby jim „neujel vlak“. Strach z promarněné příležitosti (FOMO) žene Čechy k posedlosti vlastnickým bydlením, která se stává ekonomickým i společenským problémem. Výsledkem je drahota, dluh a tlak na budoucí generace, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Češi šílí po cihle, čímž šponují ceny bytů. Usměrní je jen krize
Názory
Z těchto deseti ministerstev se jich ale celkem sedm musí smířit s poklesem absolutní částky přidělených výdajů. Přitom dokonce osm z daných deseti ministerstev z hlediska vývoje přidělených peněz neporazí letošní inflaci, včetně již zmíněného resortu práce.
Ministerstva, která mohou příští rok počítat s více penězi i po zohlednění inflace, lze spočítat na prstech skoro jen jedné ruky: jde o zmíněné resorty obchodu, místního rozvoje, obrany, dále ovšem také financí, vnitra a zahraničních věcí.
S procentuálně nejvyšší částkou se naopak musí po zohlednění inflace rozloučit hlavní poražené resorty nynějšího návrhu rozpočtu, tedy ministerstvo zdravotnictví (pokles o 29,1 procenta při zohlednění inflace) a ministerstvo dopravy (o 25,9 procenta). Absolutně má pak o nejvíce peněz přijít resort dopravy (o 32,8 miliardy korun) a resort školství (o 14,4 miliardy). Všechna další ministerstva, jež si mají absolutně pohoršit, už si pohorší o méně než deset miliard korun.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.