Živě: Analýza české pomoci Ukrajině
Ve středu 1. října 2025 bude živě představena analýza nákladů a přínosů české pomoci Ukrajině, kterou zpracovali autoři Pražské bezpečnostní konference.
Hlavním závěrem je, že pomáhat Ukrajině bylo správné samo o sobě. Česku se to podle autorů studie vyplatí ekonomicky, vojensky i demograficky. Navzdory tomu, že část veřejnosti česká pomoc Ukrajině dnes už přímo irituje. Nechává se totiž mást i naprostými nesmysly. Třeba tím, že Česko se zbavilo výzbroje, kterou potřebuje pro vlastní obranu, anebo že dává sociální dávky Ukrajincům na úkor „našich lidí“.
Česká republika od roku 2022 výrazně podporuje Ukrajinu – vojensky, civilně i humanitárně. Jde o citlivou otázku i v kontextu blížících se voleb. Kolem české pomoci panuje celá řada mýtů i lží.
Česko a jeho armáda darováním zbraní Ukrajině nepřišla o žádnou „živou“ výzbroj. Pomoc šla hlavně ze zásob vyřazených či dožívajících typů – to se týká všech darovaných tanků, bojových vozidel pěchoty, houfnic, raketometů, ale i bitevních vrtulníků a protiletadlových raketových systémů. Armádou používané zbraně na Ukrajinu nešly. Zavádějící je i uvádění účetní hodnoty darovaného materiálu: reálná tržní hodnota byla blízká ceně šrotu. Rozsah vojenské pomoci z českých skladů byl 7,3 až osm miliard korun – tedy řádově méně, než kritici naznačují. Zásadní roli sehrála česká muniční iniciativa, jež za roky 2024 a 2025 dodala 2,5 milionu kusů.
Většinu nákladů uhradili spojenci, Česko zajistilo zprostředkování a logistiku.
Civilní pomoc tvořily dodávky zdravotnického a záchranářského vybavení, energetických technologií, potravin či modulárních mostů.
Náklady představuje i přijetí a integrace uprchlíků. V Česku pobývá kolem 400 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou. Zpočátku převažovaly výdaje státu na ubytování a dávky, od roku 2024 se však bilance obrátila – odvody pracujících Ukrajinců do státního rozpočtu převýšily náklady, a v 1. pololetí 2025 jsou příjmy téměř dvakrát vyšší než výdaje.
Tři roky války, pardon, „speciální vojenské operace,“ jsou za námi. Tedy přesněji jsou za Ukrajinci, kteří se i díky velké podpoře ze Západu nadále brání ruské agresi.
Stanislav Šulc: Tři roky války. Sedm lekcí, které jsme zatím pořád nepochopili
Názory
Významné jsou také náklady na školní docházku skoro 47 tisíc ukrajinských dětí, které dnes tvoří přes tři procenta všech žáků základních a středních škol. To však zároveň pomáhá udržet kapacity škol v obcích, které by je jinak nenaplnily.
Samostatnou kapitolou byla reorientace na nové dodávky plynu a ropy po odstřižení od Ruska, což vyvolalo investice do infrastruktury, ale žádný cenový šok ani dramatický růst nenastal.
Přínosy jsou mnohostranné. V ekonomice se jedná o posílení trhu práce, kdy Ukrajinci obsazují pozice nezbytné pro fungování zdravotnictví, sociálních služeb, stavebnictví či obchodu.
Demograficky příchod až 400 tisíc lidí s dočasnou ochranou, mezi nimiž převažují osoby v produktivním věku a rodiny s dětmi, zmírňuje nepříznivý vývoj české populace a může kompenzovat demografickou krizi Česka, pokud stát nastaví rozumnou integrační a pobytovou politiku.
Pro průmysl je zásadní růst vývozu obranných technologií na Ukrajinu (v roce 2024 zhruba 63 miliard korun) včetně urychlení inovací, stejně jako možnost účasti na poválečné rekonstrukci.
Úspěšné působení na západoevropském trhu, zaměstnávání pracovníků z východních členských států EU a vše řídí „mozek“ v Česku. Takhle nevypadá tradiční představa o exportu tuzemských firem do zemí na západ od našich hranic. Ukazuje se ale, že české firmy nemusí být jenom v nezdravě podřízeném postavení dodavatelů součástek (jak to často bývá v autoprůmyslu), ale dokážou se prosadit i díky finálním dodávkám produktů, služeb nebo výsledkům špičkového výzkumu, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
ANALÝZA: Češi nemusejí být na evropském trhu otloukánky. Příklady z praxe
Zprávy z firem
Jasnou a pevnou pozicí vůči ruské agresi Česko posílilo svou váhu v NATO a EU coby spolehlivý partner. To se promítlo i v darech vojenské techniky od spojenců (dodatečné vrtulníky od USA, tanky z Německa). Kulturně a historicky si Česko buduje odkaz, jenž bude vnímán mezinárodní i domácí veřejností po generace.
Celkově tedy pomoc Ukrajině znamená nejen náklady, ale i strategické zisky – ekonomické, demografické, technologické i mezinárodněpolitické.
Debaty, která bude k vidění na kanálu YouTube, webu ČTK ceskenoviny.cz, FB Protext ČT Connect a také na newstream.cz, se zúčastní Miloš Balabán, předseda Pražská bezpečnostní konference, Libor Stejskal, místopředseda Pražské bezpečnostní konference, autor policy paperu, a Jiří Rusnok, bývalý předseda vlády ČR a ex-guvernér České národní banky. Pořad bude po odvysílání nadále k dipozici na YouTube a ceskenoviny.cz.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
