Stávající prezident Volodymyr Zelenskyj a bývalý armádní velitel, nyní velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj by získali nejvíce hlasů, kdyby se prezidentské volby na Ukrajině konaly už tuto neděli. Dvojici favoritů s odstupem následoval nynější vedoucí prezidentské kanceláře, bývalý šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, napsal server Ukrajinska pravda o výsledcích aktuálního průzkumu společnosti Socis.
Podle něj by pro Zelenského hlasovalo 22,6 procenta dotázaných, pro Zalužného 19,3 procenta a 10,5 procenta pro Budanova, který byl současně nejčastější „druhou volbou“ mezi voliči. Na dalších místech následovali exprezident Petro Porošenko s přízní 5,7 procenta dotázaných, starosta Charkova Ihor Terechov, poslanec Dmytro Razumkov, velitel jednoho z armádních sborů Andrij Bileckyj a expremiérka Julija Tymošenková s přízní 2,2 procenta dotázaných.
Dotázaní odpovídali také na otázku, pro koho by hlasovali, kdyby nemohli volit svého hlavního favorita. V takovém případě by 22,7 procenta volilo Budanova, 17,5 procenta Zalužného a 6,3 procenta Zelenského, upozornila Ukrajinska pravda.
Zelenskyj je v úřadu prezidenta od roku 2019 a jeho standardní mandát skončil v květnu 2024. Podle ústavy má funkci vykonávat, dokud do úřadu nenastoupí jeho zvolený nástupce. Rusko se opakovaně pokoušelo zpochybnit jeho legitimitu, na uspořádání voleb naléhal také americký prezident Donald Trump.
Sám Zelenskyj se dříve vyjádřil, že volby by se mohly konat 60 až 90 dní poté, co se podaří zajistit bezpečnost voličů a přijmout potřebné změny v zákonech. Ukrajinské zákony neumožňují volby v době válečného stavu, který v zemi platí od začátku ruské invaze.
Aktualizováno
Orbán utahuje smyčku. Maďarsko zakázalo aukce plynu pro Ukrajinu
Maďarsko zakázalo svému provozovateli přepravní soustavy plynu pořádat ve třetím čtvrtletí aukce na dodávky suroviny na Ukrajinu. Uvedla to agentura Reuters, podle níž premiér Viktor Orbán už podepsal příslušné nařízení. Orbán ve středu oznámil, že Maďarsko dodávky plynu na Ukrajinu postupně ukončí. Reaguje tak na přerušení tranzitu ruské ropy přes Ukrajinu, které trvá od konce ledna.
Spojené státy podmínily poskytnutí bezpečnostních garancí Ukrajině jejím stažením z Donbasu. V rozhovoru pro agenturu Reuters to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Takový krok by podle něj představoval velké riziko nejen pro Ukrajinu, ale i pro celou Evropu. Zároveň zdůraznil, že USA navzdory konfliktu v Íránu nadále dodávají Kyjevu zbraně.
Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.
To, že se „verbálními intervencemi“, trochu na způsob těch, které uplatňují centrální banky, daří Trumpovi držet cenu ropy pod pokličkou, zabraňuje výraznějšímu růstu cen paliv, pohonných hmot, letenek, vlastně všeho. Zároveň se tedy nedostavuje ani opravdu masivní propad akciových trhů, jenž by takřka jistě nastal, pokud by se ceny ropy trvaleji uhnízdily kolem úrovně 130 nebo 150 dolarů za barel.
Centrálním bankám, když provádějí své intervence, mnohdy postačí právě jen verbální vyjádření. Pokud se jim například zdá měna, na níž bdí, příliš slabá, tudíž potenciálně příliš zdražující dovoz, tedy potenciálně příliš proinflační, nejprve pouze slovně vyjádří své znepokojení nad takovou slabostí. Devizoví investoři si z toho odnesou to, že může nastat intervence faktická, nejen verbální, a že tedy daná centrální banka může prodejem části svých devizových rezerv měnu zpevnit. Ta tak často zpevní „sama“, zahrnutím této možnosti do kalkulací investorů, aniž by se nakonec centrální banka musela k faktické intervenci vůbec uchýlit.
V jistém smyslu obdobnou akci, „verbální intervenci za zpevnění akcií“, nyní evidentně provádí Trumpův tým. Přičemž podle některých „zlých jazyků“ na tom navíc ještě dobře vydělává, a to obchodováním za využití neveřejné informace. Například list Financial Times upozorňuje na zvláštní vzestup intenzity obchodování, k němuž toto pondělí došlo zhruba 15 minut předtím, než Trump zčistajasna světu oznámil, že o víkendu probíhala mezi Washingtonem a Teheránem konstruktivní jednání a že proto odkládá úder na íránské elektrárny (viz graf níže). Někdo ideálním načasováním rozsáhlého obchodu, prodejem ropy a nákupem amerických akcií, vydělal „balík“, když za čtvrt hodiny, po Trumpově oznámení, vskutku cena ropy spadla, zatímco akcie poskočily výše.
Držet ceny pod pokličkou
Ale i pokud k obchodování za využití neveřejné informace vskutku dochází, nejde o hlavní motiv konání Trumpova týmu, spíše jen o potenciální vítaný vedlejší efekt. Stěžejním cílem je Trumpovi & spol. evidentně právě držet ceny ropy pod pokličkou a tím nedopustit závažný pokles akciových trhů. Ostatně jeho uvedené oznámení o konstruktivních jednáních s Íránem srazilo cenu ropy Brent v mžiku z hodnot kolem 113 dolarů za barel k úrovni kolem stovky. A akcie díky němu citelně poskočily vzhůru, vskutku tedy zpevnily.
Přitom je ale stále otázkou, zda nějaká zásadnější jednání mezi USA a Íránem skutečně – fakticky – probíhají. Zůstává otázkou, zda Trumpova slova o jednáních nepředstavují právě jen verbální intervenci, jež však postrádá faktický element. Ostatně sám Írán opakovaně prohlašuje, že žádná jednání neprobíhají a že slova o nich jsou jen psychologickou operací Trumpovy administrativy, jejímž cílem je právě zabránit prudkém zdražení ropy a pádu akcií. Trump si podle Teheránu jen kupuje čas. Nadto si Teherán nově klade své vlastní požadavky, teprve při jejichž naplnění bude, jak uvádí, zvažovat, zda válku ukončí. Patří mezi ně trvalá kontrola Hormuzského průlivu či válečné reparace a odškodnění.
Ivana Pečinková: Blokáda Hormuzu ohrožuje váš příští iPhone i sledování Netflixu
Když se dnes mluví o hrozbě uzavření Hormuzského průlivu, diskuse se obvykle omezuje na cenu ropy a benzinu. Skutečná „černá labuť“ globální ekonomiky ale nepáchne benzinem, nýbrž sírou. Bez ní si totiž nekoupíte nový telefon ani pračku, ledničku, troubu či televizi.
Proč by si ale měl Trump kupovat čas, jak tvrdí Írán? K čemu? Do Íránu nyní míří tisíce vojáků, přičemž experti nevylučují ani zahájení pozemní operace. Jedním z jejích cílů by mohl být ostrov Charg v samém srdci Perského zálivu, kde Írán soustředí zhruba 90 procent své ropy určené na vývoz, zejména do Číny. Pokud by Spojené státy Charg ovládly, což by ovšem byla z vojenského hlediska vysoce riziková operace, notně se zlepší jejich vyjednávací pozici vůči Íránu, který by pak třeba i otevřel Hormuzský průliv. Což by tedy byla faktická intervence, která by cenu ropy srazila reálně a trvale, ne pouze „psychologicky“ a dočasně.
Odhalení „paní Colombové“
Zatím ale Trump setrvává u intervencí jen verbálních, zejména skrze více či méně mlhavé přísliby na sociálních sítích. Trhy jim zatím význam přikládají – ostatně samy vykazují tradičně až přílišný sklon k optimismu. Čas se ale krátí. Nadcházející víkend bude zřejmě zlomový. Buď Trump odhalí totožnost íránského vyjednavače, jenž je zatím spíše jen „paní Colombovou“, kterou také nikdy nikdo neviděl, nebo válka v Perském zálivu dostane novou, těžko jinou než eskalující dynamiku, jestliže by například tedy USA zahájily pozemní vojenskou operaci, ať už na Chargu či jinde v Íránu. Těžko by pak také trhy reagovaly jinak než citelným zdražením ropy a výrazným propadem akcií. Dosavadní efektivita Trumpových slovních intervencí by mohla bát ta tam, pokud by se světová veřejnost dovtípila, že jde jen vskutku jen o rozsáhlou psychologickou manipulaci.
Související
Trump se nyní soustředí na válku v Íránu, postěžoval si Zelenskyj
Mark Rutte, generální tajemník NATO, vyzval členské země, aby v červenci na summitu v Ankaře přesvědčily, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů na pět procent HDP. Tomu se říká hozená rukavice. Babiš se dostává do kouta, cestu do něj si sám vymyslel.
Babiš rozehrál kolem obranných výdajů šílenou hru. Snížil rozpočet obrany, a tvrdí, že to není pravda. Do obranných výdajů započítává i desítky miliard na výstavbu silnic a tvrdošíjně na tomto triku trvá. Přestože ho například Národní rozpočtová rada upozorňuje, že takhle se výdaje na zbrojení nepočítají a NATO nám takové výdaje neuzná.
Navíc vykládá, že výdaje má domluvené s Markem Ruttem. Poslední prohlášení šéfa aliance naznačuje opak. Ústy ministra obrany Zůny uvedl premiér v život další výmluvu, že prý výdaje nemusí být vysoké nyní, 3,5 procenta HDP se týká až roku 2035. Do té doby prý může trajektorie mířit i dolů. Vlastně říká, že průšvih s nízkými výdaji přesouvá do budoucnosti.
Ještě předtím říkal, že závazek na zvyšování výdajů se ho netýká, že to slíbil Petr Fiala. S tímto argumentem již vycouval, závazek si však dál vykládá po svém.
Aktualizováno
Další vrásky pro Babišovu vládu? Rutte žádá masivní navýšení výdajů na obranu
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte vyzval členské země, aby v červenci na summitu v Ankaře přesvědčily, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu. Rutte to uvedl ve výroční zprávě NATO za rok 2025, podle níž evropské země a Kanada zvýšily loni meziročně objem financí věnovaných na obranu o 20 procent.
Očekávám, že spojenci na příštím summitu NATO v Ankaře ukážou, že jsou na jasné a důvěryhodné cestě k dosažení pětiprocentního cíle, napsal Rutte. Bude Babiš na setkání, na které letí místo prezidenta Pavla, protože jak uvedl, on sám lépe partnerům vysvětlí, proč nyní nemůže utrácet za zbraně, vykládat Bulharům nebo Slovákům, že Česko na to nyní nemá peníze?
A řekne to Donaldu Trumpovi? S ním údajně vyjednává, rád mu prý znovu vysvětlí naši pozici. Přitom dostal jasný vzkaz, když nedávno americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker prohlásil, že USA nepřijímají „žádné výmluvy, žádné výjimky.“ Babiš začíná ztrácet nervy. Trump ho prý zklamal. Má snad kvůli Trumpovi skočit z okna? Babiš patrně nepochopil, co se ve světě děje.
Bude v Ankaře vykládat, že peníze musí přednostně dávat na zdravotnictví? Doma mu tento populismus možná prochází. Patrně se dočkáme v Turecku blamáže kolosálních rozměrů. Aby se tak nestalo, měl by premiér přehodnotit priority s ohledem na mezinárodní rozměr. Dřív, než je přehodnotí aliance vůči nám.
Související
Dalibor Martínek: Babiš se v americkém svěráku kroutí jako žížala
