V pondělí vyprší Zelenského prezidentský mandát. Volby zatím nebudou
Pondělí 20. května bude pro Ukrajinu znamenat zvláštní den. Uprostřed válečného konfliktu totiž formálně vyprší dosavadnímu prezidentovi Volodymyru Zelenskému mandát. V čele Ruskem napadeného státu bude stát přesně pět let. A od té doby Ukrajina nedokázala uspořádat volby. To přitom může pro napadenou zemi představovat stále větší problém, upozorňuje magazín Economist.
Ukrajinskou ústavu pravděpodobně četlo jen velmi málo Čechů. Ale nyní si ji možná pár lidí přeci jen vyhledá a začte se. Ukrajina se totiž dostává do poměrně nepříjemné ústavní situace. Stávající prezident Volodymyr Zelenskyj stojí v čele země od 20. května 2019, kdy se ujal vlády jako vítěz voleb. A již za pár hodin tak vyprší jeho pětiletý mandát vyplývající z článku 103 ukrajinské ústavy.
FOTOGALERIE: Následky raketových útoků na Charkov
Bude tedy nadále legitimním prezidentem, nebo se kvůli nevyhlášeným volbám stává jakýmsi samovládcem? Cestu k odpovědi nabízí dvě další legislativní ustanovení. První je opět v ústavě, konkrétně v článku 108. Podle něj vykonává prezidentský úřad dosavadní prezident do té doby, než je inaugurován prezident nový. Ten přitom vzejde z voleb.
Jenomže volby na Ukrajině nelze vyhlásit, pokud je v platnosti stanné právo, které na Ukrajině funguje od začátku ruské invaze v únoru 2022.
Ruské síly podle ruského prezidenta Vladimira Putina v Charkovské oblasti postupují podle plánu. S dobytím druhého největšího ukrajinského města Charkova ale zatím nepočítá. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na ruské agentury TASS a RIA Novosti. 
Putin: Charkov zatím dobýt nechceme, vše jde podle plánu
Politika
Legitimní vládce
Volodymyr Zelenskyj tak i nadále je legitimním vůdcem své země. A to navzdory tomu, že se právě této komplikované situace zcela jistě zhostí ruská propaganda a bude poukazovat na nelegitimnost jeho vedení země, připomněl magazín Economist.
Právě volby jako nástroj demokracie i totalitního režimu se tak dostanou opět do popředí zájmu. Propagandisté budou poukazovat na neschopnost či neochotu Zelenského vyhlásit volby, zatímco jeho ruský protějšek nejenže volby vyhlásil a vyhrál, ale ještě navíc měl i protikandidáty.
Rusko pak bude poukazovat i na případný pokles popularity Zelenského, která jde s pokračující válkou logicky dolů. Na druhou stranu pohledem zvnějšku lze téměř jistě říci, že na Ukrajině neexistuje alternativní vůdce, který by chtěl Zelenského vyzvat na přímý politický duel a zároveň by byl otevřeně proruský či alespoň nakloněn nějakému nedůstojnému míru.
Ukrajinské armádě se podařilo stabilizovat situaci na severu Charkovské oblasti, ruská invazní vojska nepostoupila o více než deset kilometrů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko minulý týden obnovilo pozemní ofenzivu v tomto příhraničním regionu na severovýchodě Ukrajiny, čímž otevřelo novou frontu. V prvních dnech přicházely zprávy o postupu invazních vojsk. Moskva i dnes uvedla, že její vojska postupují.
OBRAZEM: Ukrajinci zastavili ruský postup v Charkovské oblasti. Kam až invazní armáda došla?
Politika
Váleční prezidenti
Historie zná celou řadu skutečně demokratických vůdců, kteří během válečného konfliktu vyhráli volby a zůstali v čele země. Economist připomíná například Abrahama Lincolna, který v roce 1864, tedy rok před koncem občanské války Severu proti Jihu, vyhrál další prezidentské volby. Frank Delano Roosevelt si v roce 1944 zajistil bezprecedentní čtvrté volební období v Bílém domě, což se předtím ani potom nikdy nikomu nepovedlo zopakovat.
Naopak například Winston Churchill se volbám v průběhu druhé světové války vyhnul. Churchill se stal předsedou válečného kabinetu v roce 1940, kdy nahradil Nevilla Chamberlaina, skutečné volby ale byly až v roce 1945. A ty Churchillova Konzervativní strana spektakulárně prohrála s Labouristy.
