Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval slovenského premiéra Roberta Fica do Kyjeva, Fico zase Zelenského do Bratislavy. Zelenskyj o tom informoval na síti X s tím, že Fico slíbil podporu Ukrajině na její cestě do Evropské unie a že je připraven předat Kyjevu slovenské zkušenosti.
Fico následně v tiskovém prohlášení zveřejněném mimo jiné na síti Facebook uvedl, že ač mají se Zelenským na některá témata rozdílné názory, přeje si Slovensko na Ukrajině stabilitu a demokracii a vzájemné přátelské vztahy. Fico rovněž uvedl, že se krátce setká se Zelenským v pondělí v Jerevanu na summitu Evropského politického společenství (EPC), které sdružuje 47 evropských zemí.
I have just spoken with Slovakia’s Prime Minister @RobertFicoSVK. We need strong relations between our countries, and both of us are interested in this. It was important to hear that Slovakia supports Ukraine’s membership in the European Union and is ready to share its experience… pic.twitter.com/LMXkXvgxUy
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 2, 2026
„Pozval jsem premiéra na návštěvu Kyjeva a poděkoval mu za pozvání k cestě do Bratislavy. Také jsme debatovali o možnosti osobního setkání v blízké budoucnosti,“ uvedl Zelenskyj. Podle Fica se setkají již v pondělí 4. května v arménské metropoli. Pokud Fico do Kyjeva opravdu odcestuje, bude to jeho první návštěva ukrajinského hlavního města od počátku ruské invaze v únoru 2022.
Aktualizováno
Babiš nasazuje Landovského: Česko má splnit závazky vůči NATO
Bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský se má stát vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči alianci. Oznámil to premiér Andrej Babiš v diskusním pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova. Od Landovského si slibuje, že Česko konečně naplní alianční cíl – tedy vydávat na obranu alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu.
Válka byla jedním z témat dnešního telefonátu. „Rovněž jsem zdůraznil, že žádná mírová dohoda v ozbrojeném konfliktu s Ruskou federací není možná bez souhlasu ukrajinské strany,“ sdělil Fico. Slovenský premiér opakovaně čelí kritice, že je vstřícný vůči Rusku, které je ve válce agresorem. Fico se například tento měsíc chystá odjet do Moskvy na oslavy konce druhé světové války v Evropě, vojenské přehlídky v Moskvě se ale zúčastnit neplánuje.
„Navzdory tomu, že na některá témata máme odlišný názor, máme společný zájem na dobrých a přátelských vztazích mezi SR a Ukrajinou,“ uvedl po telefonátu se Zelenským šéf slovenské vlády.
Související
Setkají se znovu. Fico ustoupil podpořil bezpečnostní záruky pro Ukrajinu i její snahu o vstup do EU
Česko a sousední Polsko jdou podobnou cestou transformace ekonomik ze socialistických režimů k vyspělému hospodářství. V lecčems se ale liší, a každý ze zvolených modelů už ukázal své silné i slabé stránky. Vývoj české a polské ekonomiky v analýze srovnává student České zemědělské univerzity Josef Pechar, analýza je součástí jeho diplomové práce.
V roce 2004 vstoupily obě sousední země, Česko a Polsko, do Evropské unie ve stejný okamžik. Obě prošly transformací z centrálně plánovaného hospodářství a obě se v následujících dvou dekádách musely vypořádat se stejnými globálními šoky – finanční krizí, pandemií i energetickým otřesem, až po ruskou invazi na Ukrajinu. Přesto se jejich hospodářský vývoj v letech 2009 až 2024 ubíral výrazně odlišnými cestami. Analýza klíčových makroekonomických ukazatelů ukazuje, kde se oba modely rozešly a co za tím stojí.
Rok 2009 byl pro obě ekonomiky první vážnou prověrkou. Česká republika zaznamenala pokles nominálního HDP – důsledek silné závislosti na průmyslovém exportu do zemí eurozóny, která se tehdy potácela v recesi. Polsko se jako jediná členská země Evropské unie reálné recesi zcela vyhnulo. Za tímto výsledkem stála robustní domácí poptávka a flexibilní kurz zlotého, který dokázal tlumit vnější šoky lépe než pevnější měny sousedních zemí.
Tento první test odhalil strukturální rozdíl, který bude platit po celé sledované období. Česká republika vsadila na model exportní specializace s důrazem na automobilový průmysl a strojírenství napojené na německé výrobní řetězce. Polsko zvolilo diverzifikovanější model opřený o silnou domácí spotřebu, rozsáhlý vnitřní trh a postupné budování různorodé průmyslové základny. Oba modely fungovaly. Oba narazily na svá specifická omezení.
V absolutních číslech je rozdíl mezi oběma ekonomikami zdánlivě propastný. Polský nominální HDP vzrostl za patnáct let z 441 miliard dolarů v roce 2009 na přibližně 918 miliard dolarů v roce 2024, zatímco česká ekonomika se ve stejném období rozrostla ze 207 na 347 miliard dolarů. Toto srovnání je však zavádějící –Polsko má bezmála čtyřikrát více obyvatel než Česká republika a tamní celkové hospodářské výsledky jsou do velké míry výsledkem prostého demografického objemu.
Přepočítáme-li výkonnost ekonomik na jednoho obyvatele v paritě kupní síly, obraz se obrátí. Česká republika si po celé sledované období udržovala výrazně vyšší životní úroveň – v roce 2024 dosahovala hodnoty přibližně 57 tisíc dolarů na osobu, zatímco Polsko se pohybovalo kolem 43 tisíc dolarů. Tento rozdíl odráží historicky hlubší industrializaci české ekonomiky, dřívější napojení na sofistikované dodavatelské řetězce a obecně vyšší průměrnou produktivitu práce na jednoho zaměstnaného.
Polsko vs Česko newstream
Polsko se ale české úrovni postupně přibližuje. V roce 2009 byl rozdíl v HDP na hlavu mezi oběma zeměmi přibližně osm tisíc dolarů. V roce 2024 se sice rozšířil v absolutních číslech, avšak tempo reálného růstu hovoří ve prospěch Polska – v roce 2024 rostlo polské hospodářství tempem 2,9 procenta, zatímco česká ekonomika jen o 1,1 procenta. Pokud tento trend přetrvá, bude otázka vzájemného srovnání životní úrovně za deset let podstatně jiná.
Inflace: stejná rána, různá léčba
Energetická krize po ruské invazi na Ukrajinu přinesla oběma zemím v roce 2022 inflaci, jakou obě zažily naposledy v devadesátých letech. V České republice dosáhla průměrná roční míra inflace 15,1 procenta, v Polsku 14,4 procenta. Z pohledu vnějšího pozorovatele šlo o velmi podobnou situaci. Reakce hospodářské politiky obou zemí se však podstatně lišily.
Česká národní banka zvolila cestu razantního zvyšování úrokových sazeb, která byla českou společností přijata s relativně vysokou tolerancí. Výsledkem bylo, že v roce 2024 se míra inflace v České republice vrátila na úroveň 2,4 procenta – těsně nad inflačním cílem centrální banky. Polská národní banka reagovala pomaleji a polská vláda souběžně zavedla rozsáhlá fiskální opatření: plošné snižování nepřímých daní a cenové stropy na energie. Tato opatření krátkodobě zmírňovala dopady na domácnosti, ale cenovou hladinu bylo obtížnější zkrotit. V roce 2024 dosahovala inflace v Polsku stále 3,8 procenta.
Polsko vs Česko newstream
Trh práce: z propasti na historické minimum
Vývoj na trhu práce ilustruje odlišné výchozí podmínky i různé trajektorie obou zemí. Česká republika vstoupila do sledovaného období s mírou nezaměstnanosti 6,7 procenta a po celou dobu si udržovala relativně nízké hodnoty. V roce 2019 dosáhla historického minima 2,0 procenta a stala se zemí s nejnižší nezaměstnaností v celé Evropské unii.
Polsko muselo překonat výrazně delší cestu. Ještě v roce 2013 dosahovala tamní nezaměstnanost 10,3 procenta – odraz strukturálního přizpůsobování průmyslu a demografické vlny, kdy na trh práce nastupovaly silné populační ročníky z osmdesátých let. Po roce 2014 následoval prudký obrat: příliv přímých zahraničních investic a rozvoj sektoru sdílených služeb a informačních technologií vytvořily dostatečnou poptávku po pracovní síle. V roce 2022 klesla polská nezaměstnanost na 2,8 procenta, na úroveň srovnatelnou s českou.
V závěru sledovaného období se oba trhy práce nacházejí v situaci, kterou lze označit spíše za přehřátí než za klasickou nezaměstnanost. Volná pracovní místa v průmyslu i službách není čím obsadit a obě ekonomiky čelí strukturálnímu deficitu pracovní síly, který bude v nadcházejících letech jejich hlavním růstovým omezením.
Mojmír Hampl: Rozpočet pro rok 2027 je v rámci pravidel fakticky nesestavitelný
Za covidu jsme si poprvé vyzkoušeli, že můžeme jet na půl plynu a pořád dostávat plnou odměnu. Nechat něco platit jiné je strašně svůdné a může to v nás převážit, říká v rozhovoru pro newstream.cz předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl.
Patnáctileté srovnání ukazuje dvě hospodářsky úspěšné, avšak zásadně odlišně orientované ekonomiky. Česká republika si po celé sledované období udržovala vyšší životní standard v přepočtu na jednoho obyvatele, nižší veřejný dluh a – v závěru sledovaného období – i rychlejší návrat k cenové stabilitě. Za to platí menší pružností vůči globálním šokům a strukturální závislostí na úzkém průmyslovém profilu, v němž dominují odvětví vysoce citlivá na vývoj poptávky v zahraničí.
Polsko naopak prokázalo mimořádnou odolnost: jako jediná ekonomika EU přežilo finanční krizi roku 2009 bez recese a v pandemickém roce 2020 jako jedna z mála zemí regionu vykázalo nominální růst produktu. Za tuto dynamiku ale platí vyšším veřejným zadluženíma pomalejším návratem k cenové stabilitě po inflačním šoku roku 2022.
Oba modely mají své silné stránky a obě ekonomiky stojí před podobnými výzvami: demografickým stárnutím, nedostatkem pracovní síly a potřebou přechodu k hospodářství s vyšší přidanou hodnotou. To, která ze zemí se s těmito výzvami vypořádá úspěšněji, určí výsledek jejich soupeření v příštích patnácti letech.
Autorem je Josef Pechar, student České zemědělské univerzity v Praze
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Rekordní miliardy pro Česko. Evropská komise vyplatila 39 miliard korun na zmírnění krize
Premiér Andrej Babiš si nebral servítky: Motoristé podle něj stále vystupují, jako by byli v opozici, a jejich výroky škodí celé vládě. Po sporných slovech Filipa Turka očekává změnu stylu komunikace i větší odpovědnost za vládní roli.
Motoristé si podle premiéra Andreje Babiše (ANO) dosud zřejmě neuvědomili, že jsou ve vládních funkcích a neměli by komunikovat tak, jak byli zvyklí dříve. Vládní koalice podle premiéra nicméně funguje dobře, lépe než jeho minulá, kdy hnutí ANO spolupracovalo s bývalou ČSSD. Babiš to uvedl v diskusním pořadu televize Nova. Od vládního zmocněnce pro Gren Deal Filipa Turka (Motoristé), který čelil v posledním týdnu kritice kvůli výrokům na adresu úředníků, premiér očekává, že pochopí, že takové vystupování škodí vládě.
Turek nedávno na setkání k výročí internetové televize XTV podle serveru Blesk řekl, že na resortech, které vedou ministři za Motoristy, je plno „progresivistických, levicových, někdy zelených, někdy různých jiných parazitů“ a Motoristé se je rozhodli „postupně deratizovat“. Po kritice se za výrok omluvil.
„Nepřijatelné a nešťastné výroky.“ Turka za „parazity“ kritizují ANO i SPD
Výroky poslance Motoristů Filipa Turka o úřednících jako parazitech jsou nepřijatelné, omluva zazněla, shodli se po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (ANO), vnitra Lubomír Metnar (ANO) a obrany Jaromír Zůna (za SPD). Schillerová na novinářský dotaz uvedla, že by se jí výrok mohl dotknout osobně, protože léta byla úřednicí, ale Turek jí vysvětloval, že nemluvil o úřednících obecně. O víkendu se Turek v debatě televize Nova omluvil úředníkům ministerstev, pokud se jich jeho slova dotkla.
O Turkově výroku komunikoval Babiš s předsedou Motoristů a ministrem zahraničí Petrem Macinkou. „Reagoval jsem relativně agresivně, protože se snažím vysvětlovat, že je to nesmysl,“ uvedl Babiš k vyjadřování a postojům Motoristů, jež podle něj vyplývají z nespravedlnosti, kterou oni cítí. Podle premiéra jde o kontinuální kampaň médií, proti které se nedá bojovat. Doufá však, že Turek pochopí, že obdobné výroky jsou ke škodě vlády a není to dobře. „Já jsem mu vyslal jasný signál a doufejme, že je natolik inteligentní, že to pochopí,“ uzavřel.
Jako útok médií na své ministry vidí Babiš také informace serveru Seznam Zprávy o nezvykle nízké výši nájmu v obecním bytě či černých stavbách na pozemku ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO). „Oni si vždycky někoho vyberou,“ uvedl s tím, že za ministryní stojí.
Související
Dalibor Martínek: Macinka se ze všech sil snaží, abychom se těšili na lidovce
