Ukrajina dokončila opravu úseku ropovodu Družba, který poškodil ruský úder, a zařízení může obnovit provoz, uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ropa Družbou, která dopravuje ruskou komoditu přes Ukrajinu na Slovensko a do Maďarska, netekla od konce ledna. Maďarsko kvůli tomu zablokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu.
„Ačkoli v současné době nikdo nemůže zaručit, že se ruské údery na potrubní infrastrukturu nebudou opakovat, naši specialisté zajistili základní podmínky pro obnovení provozu potrubního systému a zařízení,“ napsal na sociální síti ukrajinský prezident. „Spojujeme to s odblokováním evropského balíčku podpory pro Ukrajinu,“ uvedl dále.
We discussed our priorities in energy cooperation with partners.
First, in the context of the crisis caused by the war in Iran, it is important to fully implement the agreements on supplying Ukraine with the necessary volumes of fuel. The volumes for April and May are secured.… pic.twitter.com/MkDnhqkBQC
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 21, 2026
Odcházející maďarský premiér Viktor Orbán o den dříve v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi zopakoval, že Maďarsko schválí unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) teprve tehdy, až bude dovoz ruské ropy do země přes ropovod Družba obnoven. Odmítl možnost opačného pořadí, kdy by Budapešť nejprve přestala schválení půjčky blokovat a poté by opět začala proudit ruská ropa přes Ukrajinu.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová dnes uvedla, že ve středu očekává „pozitivní rozhodnutí“ ohledně unijní půjčky Ukrajině. Půjčkou by se měli podle informací na svém středečním jednání zabývat velvyslanci členských zemí při EU, nicméně zatím nikdo nepotvrdil, že by Maďarsko změnilo názor a svou blokaci schválení půjčky odvolalo.
Ruské ocelárny na kolenou. Zisky se téměř vymazaly
Ruský ocelářský průmysl se dál potýká s výrazným ochlazením. Spolu se zpomalováním ekonomiky klesá i poptávka po oceli, která se v prvním čtvrtletí meziročně propadla o 15 procent. Vyplývá to z údajů společnosti Severstal, jednoho z největších producentů v zemi. Za celý loňský rok pokles činil 14 procent.
Kolem ropovodu se letos rozhořel ostrý spor mezi Maďarskem a Slovenskem na straně jedné a Ukrajinou na straně druhé. Kyjev už dříve uvedl, že ropovod v lednu poškodil ruský útok při pokračující vojenské agresi. Bratislava a Budapešť ale tvrdily, že Ukrajina s obnovením tranzitu ropy otálí z politických důvodů.
Orbán kvůli sporu o Družbu zablokoval uvolnění půjčky Evropské unie pro Ukrajinu a Budapešť také zablokovala přijetí dvacátého balíku protiruských sankcí. Nedávno se v Maďarsku konaly parlamentní volby, které vyhrála opoziční strana Tisza vedená europoslancem Péterem Magyarem. Zelenskyj před časem řekl, že ropovod Družba bude opět funkční do konce dubna.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Zelenskyj obvinil Evropu z vydírání kvůli ropovodu Družba
Tradičních fotografů sice na jedné straně ubývá a trh se zmenšuje, současně se ale profilují nové kategorie. Jednou z nejdůležitějších se dnes stává tvorba na sociální sítě. Prodeje fotoaparátů ale ovlivňují i události jako olympiáda, mistrovství světa nebo třeba polární záře viditelná v Česku. „Lidé často vidí fotky profíků a chtějí si vyzkoušet totéž,“ vysvětluje Eva Kučmášová, ředitelka marketingové komunikace společnosti Canon pro střední Evropu.
Jak se v posledních letech vyvíjí zájem o fotoaparáty?
Velká změna přišla během covidu. Fotografování patřilo mezi aktivity, které bylo možné provozovat. Zájem tak vzrostl i mezi amatéry. Od té doby se hodnoty drží, trh je stabilní. A zase roste i kategorie kompaktních fotoaparátů, která před lety utrpěla s nástupem chytrých telefonů. Lidé začali upouštět od nákupu jednoho foťáku na dovolenou nebo běžné denní focení. Teď ale tato kategorie zase roste díky sociálním sítím. Jedním z našich nejpopulárnějších produktů je PowerShot G7X, což je malý kompaktní fotoaparát oblíbený mezi influencery a celkově mladými lidmi. Kompakty se jen přesunuly z kategorie rodinných foťáků do kategorie influencer marketingu a tvorby obsahu.
Takže zájem o focení neklesá?
Panice rozhodně nepropadáme. Trh se v dlouhodobém horizontu sice zmenšil a asi se ještě trochu zmenšovat bude, ale hodně se vyprofiloval. Na jedné straně dnes máme amatérské fotografy, na té druhé pak lidi, kteří se focením živí. V této kategorii roste zájem o bezzrcadlovky a také dražší objektivy.
Které další produkty patří mezi nejprodávanější?
Jsou to především naše vlajkové lodě určené pro profesionální fotografy. V loňském roce jsme představili model R6 Mark III, který se rychle zařadil k nejoblíbenějším modelům. Neklesá ale ani obliba modelu R1, který je populární mezi sportovními fotografy. Největší boom ovšem zažívá právě vlogovací technika, která umožňuje jak fotit, tak i natáčet ve vysoké kvalitě. Na sociálních sítích se kvalita obrazu často podceňovala, ale dlouhodobě se ukazuje, že pro publikum je důležitá. A video dnes začíná být minimálně stejně důležité jako fotka.
Eva Kučmášová: Svět nevídaný nemá být wow projektem, ale skutečnou osvětou
Jedním z nejzajímavějších uměleckých projektů u nás se stal Svět nevídaný. Organizace Czech Photo spojila síly s Canonem a Nadačním fondem Českého rozhlasu Světluškou a nachystaly výstavu, která umožňuje lidem se zrakovým postižením se lépe zapojit do vizuálního světa. Projekt, který soutěží o ceny Good Company Circle, popisuje marketingová ředitelka Canonu Eva Kučmášová.
Určitě jsou to zrcadlovky, jejichž podíl na trhu se zmenšuje. To se promítá i do samotného vývoje. Výrobci se dnes mnohem víc zaměřují na bezzrcadlovky, které jsou v tuto chvíli na výsluní.
Jak moc váš byznys ovlivňují technologie jako open AI nástroje, kde si můžete vygenerovat jakýkoli obrázek chcete?
V Canonu to zatím jako ohrožení nevnímáme. Naši fotografové fotí svatby, sporty na úrovni mistrovství světa nebo olympiády, případně vytvářejí vlastní obsah na sítě – a to se generuje těžko. Od reklamních fotografů už ale občas slýcháme, že někteří jejich klienti přešli na AI fotky. Osobně si myslím, že to bude podobné jako s nástupem telefonů. Vliv tam bude, ale časem se naučíme žít vedle sebe.
Zmínila jste, že trh se zmenšuje. S jakými výzvami se potýkáte?
Jednak s konkurencí, ale to platilo vždy, dále i s pokročilými technologiemi u telefonů, které se průběžně zlepšují. Výrobci mobilů dnes žádné nové funkce nevymyslí, proto se primárně investuje do fotoaparátů. Největší výzvou je ale to, jak vzbudit zájem o fotografování. Žijeme ve zrychlené době a fotka přece jen vyžaduje trpělivost a čas, minimálně při postprodukci. Proto platí, že to není pro každého. Dříve jste si z dovolené přivezli pár fotek, dnes jich máte v mobilu stovky. Už i fotografové se často snaží být mimo sociální média, aby nebyli přehlceni obsahem.
Co dnes nejvíc ovlivňuje prodeje? Kdy třeba rostou?
Kromě sociálních sítí jsou to určitě akce a zásadní události, které s fotografováním souvisí. Pravidelně to vídáme před olympiádami, kdy rostou prodeje techniky vhodné pro sportovní fotografii. To se častěji týká profesionálních fotografů, ale už se na nás obrátili i amatérští fotografové, kteří si chtěli zkusit focení biatlonu nebo jiného oblíbeného sportu. Teď to bylo podobné s polární září. I díky naší spolupráci s partnerským planetáriem se objevila řada amatérů, kteří chtěli techniku na focení atrofotografie. To je zase hodně specifická kategorie, takže je vidět, jaký vliv podobné události mají. Lidé často vidí fotky profíků a chtějí si vyzkoušet totéž.
Fotografie, které nemusíte vidět, stačí si na ně sáhnout. Canon připravil výstavu nejen pro zrakově postižené
Fotografie lze vnímat i jinými smysly než jen zrakem. Výstava Svět nevídaný, kterou připravila společnost Canon ve spolupráci s Nadačním fondem Českého rozhlasu − Světluška a organizací Czech Photo, je toho jasným důkazem. Díky technologii reliéfního tisku si tu můžete sáhnout třeba na známou fotografii nosorožce nebo snímek držitele Pulitzerovy ceny. Jsou „3D fotografie“ cestou, kam se budou ubírat trendy? Nejen o tom jsme si povídali s Evou Kučmášovou, ředitelkou korporátní a marketingové komunikace společnosti Canon ve střední Evropě.
S kým dalším spolupracujete, abyste zvyšovali povědomí o značce?
Nejvíc asi s Czech Foto, organizátorem soutěží Czech Nature Photo nebo Czech Press Photo. Ve spolupráci s nimi vzděláváme mládež, jezdíme po školách, děláme workshopy a také jsme partnery jmenovaných soutěží. Zásadním projektem je pro nás také World Unseen, kde jsme loni představili výstavu reliéfních fotek pro zrakově postižené. Spojili jsme se se Světluškou, abychom měli relevantní názor a nedělali to jen od stolu. Letos v rámci projektu spolupracujeme s Coral Spawning Lab a zabýváme se ochranou korálů. Na jejich dokumentaci poskytujeme techniku. To jsou přesně ty projekty, které dává smysl dělat i mimo hlavní byznys.
Dává to dnes větší smysl než klasické reklamy?
Určitě ano, ale řada firem je stále nastavená primárně na okamžité výsledky, takže potom není tak jednoduché obhájit si podobné aktivity u vedení.
Máte pocit, že podobné aktivity získávají na významu i s nástupem mladších generací?
I u svých dětí vidím, že ano. Mladí lidé dnes mnohem víc dbají na to, aby firmy respektovaly lidská práva a řešily udržitelnost. Právě v projektu ochrany korálů mě překvapilo, jak se o toto téma mladí zajímají. Chtějí zachraňovat svět kolem sebe, aby tady zůstal i pro budoucí generace. Tím pádem mají jiné požadavky než předchozí generace a firmy se tomu budou muset přizpůsobit.
Máte pocit, že dnes musíte aktivně vyhledávat i další cílovky, abyste rozšiřovali uživatelskou základnu?
Snažíme se o to, ale není to tak jednoduché. Jezdíme na různé sportovní a další akce, kde děláme workshopy, půjčujeme lidem techniku – teď například na mistrovství světa v krasobruslení. Canon je hodně založený na loajalitě zákazníků, proto se jim snažíme vycházet co nejvíc vstříc, oslovujeme je prostřednictvím akcí, řešíme s nimi, co by jim pomohlo, co je trápí a podobně. Lidí zabývajících se fotografií ubývá, o to víc s nimi chceme mluvit. A pak samozřejmě působíme v online světě sociálních sítí, tam je zase jednodušší dělat průzkumy a lépe se na cílové skupiny zaměřit.
Vaší největší konkurencí je dlouhodobě Nikon. Když mluvíte o loajalitě, znamená to, že lidé obvykle nepřecházejí od jedné značky k druhé?
S Nikonem jsme samozřejmě konkurenti, ale také se potkáváme na spoustě akcí. Teď se spíš snažíme společně podporovat fotografický svět jako takový. Nicméně zařízení kompatibilní nejsou, pro lidi jsou tak přechody mezi značkami poměrně složité. Především proto, že mají v technice nainvestováno hodně peněz.
Co dnes o nákupu rozhoduje? Je to kvalita, nebo dochází k tlaku na ceny?
Konkurence se předhání a často nabízí slevy, což přirozeně ovlivňuje ceny a zákazníci na to slyší. Nicméně v Canonu slevy jako takové často nedáváme, jen občas nabízíme věci jako cashback. Naše cenová politika je nastavená jinak a soustředíme se primárně na kvalitu.
Řeší zákazníci i udržitelnost? Rozvíjí se třeba trh s objektivy a dalším vybavením z druhé ruky?
Rozvíjí, ale neřekla bych, že hlavní motivací je ekologická udržitelnost. Spíš je tam patrná snaha vyzkoušet si vybavení za méně peněz. Bazarové produkty obvykle kupují rodiče svým dětem nebo po nich sáhnou úplní začátečníci. Když pak u focení zůstanou, většinou přece jen přecházejí na nové vybavení. Když se bavíme o zelené udržitelnosti, zákazníci řeší především to, jaké máme obaly nebo jestli nepoužíváme zbytečně moc plastů.
Eva Kučmášová
Vystudovala komunikaci na University of New York. Dnes vede korporátní a marketingovou komunikaci společnosti Canon ve střední Evropě a je také členkou středoevropského managementu firmy. Stojí za projekty jako výstava MEDA Ambasadorka umění v Museu Kampa, Kancelář budoucnosti, Tapetová revoluce s Canonem nebo výstava reliéfních fotografií Svět nevídaný.
Související
Telemedicína může být velkým přínosem, je ovšem třeba řešit její bezpečnost
Bankovní regulátoři musí zabránit zneužití modelu umělé inteligence Mythos od americké společnosti Anthropic, uvedl podle agentur na konferenci v Římě prezident německé centrální banky (Bundesbank) a člen rady guvernérů Evropské centrální banky Joachim Nagel. Mythos, který Anthropic označuje za dosud nejpokročilejšího modelu, vyvolal pozdvižení tím, že je schopen velmi rychle najít slabiny systémů a mohl by být zneužit ke kybernetické kriminalitě nebývalého rozsahu.
„Mythos je model umělé inteligence, který podle všeho dokáže rychle identifikovat a využít bezpečnostní chyby v softwaru finančních institucí,“ řekl Nagel. „Tento model AI se však jeví jako dvojsečná zbraň, protože by mohl být vhodný nejen ke zlepšení digitálních bezpečnostních systémů, ale také k využití jejich zranitelností pro zlovolné účely,“ dodal s tím, že všechny relevantní instituce by podle něj měly dostat přístup k technologii, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže.
Anthropic dosud omezil přístup k modelu na partnery v iniciativě Project Glasswing a přibližně 40 dalších organizací, které vyvíjejí nebo spravují kritickou softwarovou infrastrukturu. Americká banka JPMorgan, jež je součástí iniciativy Glasswing, je jedinou bankou, u níž Anthropic veřejně potvrdil, že má k modelu přístup. Podle informovaného zdroje agentury Reuters je Bank of America od začátku součástí Glasswingu a technologii Mythos interně testuje.
Anthropic v současné době vede rozhovory s Evropskou komisí ohledně svých modelů, včetně rizikového modelu Mythos, který dosud není v EU dostupný, řekl na konci minulého týdne mluvčí komise Thomas Regnier.
Stanislav Šulc: Svět vyděsil nový model AI od Anthropicu. Zdá se, že oprávněně
Co dokáže nový model Mythos od Anthropicu? Nejspíš hodně, když se kvůli němu schází americký ministr financí se šéfy bank a kyberbezpečnostní firmy na celém světě panikaří.
Regnier připomněl, že od 2. srpna vstupuje v účinnost takzvaný Akt o AI v plném znění. „Tato pravidla budou vynucovaná od té doby. Máme povinnost zmírňovat rizika vyplývající ze služby, která možná bude, možná nebude nabízená v EU. V tomto ohledu se vedou předběžné diskuse s Anthropikem, uvidíme, jaké výstupy z toho vzejdou,“ řekl.
Rozhovory označil za dobré s tím, že Anthropic předává Bruselu potřebné informace. Na dotaz novináře Regnier nepotvrdil, že by Evropská komise měla alespoň částečný přístup k modelu, aby mohla posoudit příslušná rizika.
Evropa má v AI náskok před USA i Čínou, jen ho nevidíme, říká šéf technologické firmy Avenga
Často se v poslední době říká, že Evropa náskok v AI nedožene. Clay Van Doren, šéf nadnárodní technologické společnosti Avenga, to v komentáři pro newstream.cz vidí jinak. Evropa – včetně Česka – má šanci se dobrat k nezávislosti a lokalizaci AI: tím, že ji správně nasadí do průmyslu a reálné ekonomiky.
Americká asociace pro cenné papíry (ASA) varovala, že Mythos představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost finančních dat. Technologie by mohla být zneužita k prolomení databáze Consolidated Audit Trail spravované Komisí pro cenné papíry a burzy (SEC), což by mohlo vést k masovým krádežím identit a odhalení obchodních portfolií.
Situací se zabývají nejvyšší představitelé amerického finančního sektoru, kteří jednají o nezbytné reformě dohledových systémů pod tlakem nových kybernetických rizik. Kritici podle agentury Bloomberg poukazují na to, že pokročilá AI umožňuje průmyslovou špionáž a manipulaci s trhem, které dříve vyžadovaly kapacity celých států.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Kyberšmejdi loni útočili ve velkém. Banky Čechům zachránily přes 12 miliard
