Po týdnech omezení se Hormuz znovu otevírá a ceny ropy reagují poklesem. Americká blokáda však naznačuje, že dohoda je stále nedokončená.
V souladu s příměřím v Libanonu je Hormuzský průliv zcela otevřen všem obchodním plavidlům, a to po dobu trvání příměří, uvedl v pátek na síti X íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Plavba průlivem bude vést po koordinované trase, kterou již dříve oznámil íránský úřad pro přístavy a námořní plavbu (PMO), dodal. Americká námořní blokáda Íránu nebude ukončena, i když Teherán oznámil plné znovuotevření průlivu, uvedl krátce poté prezident Donald Trump na své síti Truth Social.
Trump: blokáda pokračuje
Blokáda bude podle něj pokračovat, dokud nebude ze sta procent dokončena americká „transakce“ s Íránem. Většina bodů byla v tomto ohledu již dojednána, a tak by celý proces měl být velmi rychlý, dodal prezident. Kromě otevření průlivu byla klíčovým sporným bodem v jednáních o míru mezi Teheránem a Washingtonem otázka íránského jaderného programu.
Michal Nosek: Česko vyráží na íránskou misi. Až bude po všem, zapne radar
Poté, co Spojené státy a Izrael 28. února zaútočily na Írán, podařilo se Teheránu v odvetě plavbu průlivem ochromit kombinací několika útoků na plavidla a hrozeb dalších úderů. Při dřívějším provozu touto úžinou procházela asi pětina globálních dodávek ropy i značný objem zkapalněného zemního plynu. Omezení přepravy v průlivu se tak podílelo na výrazném nárůstu cen ropy a plynu na světových trzích. Po dnešním Arakčího oznámení začaly ceny výrazně klesat.
Příměří a podmínky Teheránu
Znovuotevření průlivu bylo jednou z podmínek Trumpa pro ukončení nynějšího konfliktu. Přestože se minulý týden USA a Írán shodly na dvoutýdenním příměří, Teherán k úplnému otevření průlivu nepřistoupil a požadoval, aby se dohodnuté příměří vztahovalo i na konflikt mezi izraelskou armádou a proíránským hnutím Hizballáh v Libanonu.
Omezený provoz a poplatky
Průlivem nicméně proplouvaly omezené počty lodí a tankerů, které dostaly svolení íránských ozbrojených sil. Podle některých zpráv Teherán od plavidel vybíral poplatky za proplutí.
Napětí po neúspěšných jednáních
Situace v průlivu a jeho okolí se stala ještě nepřehlednější po neúspěšných americko-íránských mírových rozhovorech v Islámábádu, kdy USA přistoupily k blokádě lodí plujících z nebo do íránských přístavů. Cílem je mimo jiné omezit íránské příjmy z prodeje ropy. Ve čtvrtek ale Trump oznámil desetidenní příměří, na kterém se shodly Írán a Libanon a které pozastavuje boje mezi izraelskou armádou a Hizballáhem.
Bezpečné trasy a riziko min
Íránský úřad pro přístavy a námořní plavbu už minulý týden po oznámení příměří mezi USA a Íránem uvedl, že bezpečná trasa pro plavbu Hormuzským průlivem směrem z Ománského moře do Perského zálivu vede podél severního pobřeží íránského ostrova Lárak. Zatímco bezpečná trasa pro opuštění Perského zálivu průlivem do Ománského moře vede podél jižního pobřeží Láraku. Mimo tyto bezpečné trasy hrozí nebezpečí námořních min, dodal úřad, který ale upozornil, že plavidla musí svou plavbu koordinovat s íránskými revolučními gardami.
Írán není jenom ropa, ale i helium nebo čipy, říká prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček
Dopady konfliktu na Blízkém východě mohou být mnohem širší, než je cena paliv. Která se na druhé straně propisuje do celé ekonomiky, bez nafty nelze podnikat. Vládní regulaci ceny nafty a benzínu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček chápe, vnímá však rizika státního zásahu. „Zastropování marží (pumpařů – pozn. red.) znamená zastropování mezd, nájemného a dalších položek.“ Přes dopady íránské krize vnímá Zajíček jako klíčové dobudovat českou energetickou strukturu, jádro a plyn.
Vláda chce podle svého předvolebního slibu opět zrychlit zvyšování důchodů. Výdaje na penze, které tvoří třetinu všech výdajů státu, přesahují sedm set miliard korun. Jsou to projedené peníze, ne investice do budoucnosti.
Babiš umanutě uplácí dva a půl milionu penzistů. Zejména oni, možná s nostalgickou vzpomínkou na minulé časy, kdy se za bolševika lépe žilo, ho drží u moci. Babiš si tento fakt dobře uvědomuje. Využívá každou příležitost, aby své seniory potěšil. Ostatně i on sám prožil šťastné mládí za minulého režimu.
Demografie jako varování
V Česku se v loňském roce narodilo méně než osmdesát tisíc nových Čechů. Je to nejnižší číslo za víc než dvě stě let sběru statistických dat. Vláda nemá žádnou prorodinnou politiku. Naopak přidává starým. Zajímá tento fakt naše penzisty?
Ministr Juchelka poslal do připomínkového řízení návrh, podle kterého se změní výpočet penzí. Důchody se mají vždy v lednu zvyšovat o inflaci a polovinu růstu reálných mezd, nyní rostou o inflaci a třetinu růstu mezd. Jinými slovy, opět zrychlení růstu penzí.
Chystá se změna spoření na penzi. V hledáčku jsou vysoké poplatky
Jak zreformovat třetí pilíř penzijního systému, aby se stal pro mladé Čechy atraktivnější? Vláda chystá reformu, v červnu ji hodlá představit. Také opozice je pro reformu. Panuje shoda, že by se měla zvýšit výnosnost penzijního spoření a prodloužit by se měla doba spoření. Výše úložek účastníků nejsou tak zásadní, tvrdí Filip Pertold z institutu IDEA při CERGE-EI, který s kolegou Lukášem Nádvorníkem zanalyzoval stávající stav penzijního připojištění.
Juchelka chce také vyplácet bonusy lidem starším osmdesáti let. Zcela racionálně řečeno, lidem nad osmdesát let se nezvyšují potřeby. Naopak se snižují. Bydlení mají, hypotéku nesplácejí. Jedí méně, oblečení více méně nekupují. Neinvestují do vzdělání, už tolik necestují. Osmdesátníci často dávají svým vnoučatům k narozeninám nebo na Vánoce tisíce korun, které dostávají od daňových poplatníků a nemají pro ně využití.
Současná vláda hospodaří s obřím, nezákonným schodkem. Politikou rozdávání úplatků starým se schodek bude ještě zvyšovat. Méně pracujících bude platit více na důchody, a k tomu ještě na splátky dluhů státu, které vláda zasekává.
Juchelkova teze, že vyššími penzemi zajistí důchodcům jistotu důstojného života i v době inflace, je nesmyslná. Naopak, rozdáváním peněz nekrytých vytvářením hodnoty stát podporuje růst inflace.
Změna v penzijku. Mladí by automaticky šli víc do rizika
Mladí by už neměli u spoření na důchod na výběr. Nový návrh Asociace penzijních společností počítá s povinným investováním do dynamičtějších fondů, které mohou přinést vyšší zisky – ale i větší riziko.
Možná, kdyby o svých penzích rozhodovali penzisté, a ne populistická vláda, řada starších by v solidaritě s mladými příplatky ani nežádala. Toto je možná moc idealistická představa. Česká zkušenost bohužel říká, že solidarita se krčí v koutku. Každý, kdo může, rád bere zadarmo.
V debatě o penzích v podání vlády vůbec nezaznívá, že lidé, kteří aktuálně míří do penze, měli pětatřicet let na to, aby se sami na stáří zajistili. Mohli si odkládat, spořit. Máme tady třetí penzijní pilíř se státní dotací a daňovým zvýhodněním. Účastní se ho 3,9 milionu lidí - těch zodpovědných. Není jediný důvod, proč by náklady na život starší generace měl na sebe brát výhradně stát.
Česko nemá dokončenou dálniční síť, do budoucna zcela jistě poroste spotřeba energie. Je třeba stavět zdroje, a ty jsou drahé. To všechno jsou investice, jejichž přínos ocení nové generace. Místo investic do budoucnosti však vláda investuje do minulosti. Ještě přesněji, investuje do svého volebního výsledku. Je to zjištná a pro Česko sebezáhubná politika.
Stíhání hospodářské kriminality v USA bylo loni na nejnižší úrovni za čtyřicet let. Takzvaná kriminalita bílých límečků má nyní vcelku umetenou cestu, píší Financial Times. Elitní právníci přicházejí o práci.
Dopady konfliktu na Blízkém východě mohou být mnohem širší, než je cena paliv. Která se na druhé straně propisuje do celé ekonomiky, bez nafty nelze podnikat. Vládní regulaci ceny nafty a benzínu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček chápe, vnímá však rizika státního zásahu. „Zastropování marží (pumpařů – pozn. red.) znamená zastropování mezd, nájemného a dalších položek.“ Přes dopady íránské krize vnímá Zajíček jako klíčové dobudovat českou energetickou strukturu, jádro a plyn.
Nejvíc viditelným dopadem války na Blízkém východě na Česko je zatím zdražení pohonných hmot. Vláda ceny zastropovala. Je to dobré řešení?
Zdražení pohonných hmot je nyní určitě nejviditelnější částí dopadů války na Blízkém východě. Propisuje se do kondice českých firem a nutí je se s tímto, doufejme dočasným, vlivem vyrovnat. Jakýkoliv zásah státu do cenotvorby je vždy rizikový. Limity, které nastavíte, budou buď obcházeny, nebo netrefíte přesně hranici. To paradoxně může vést i ke zdražování. Nebo to naopak nepovede k rychlejšímu zlevňování, když se cena suroviny snižuje. Snížení spotřební daně z nafty je opatření, které bylo v pořádku. Určitě tam byla jistá míra nadvýběru daně. Je to nejméně bolestivé z hlediska cenotvorby.
Aktualizováno
Kolaps letecké dopravy na dohled? Evropa má zásoby paliva už jen na pár týdnů
Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky mohou začít už brzy rušit lety. V rozhovoru s agenturou AP to řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael.
Zásahy do marží nebo další opatření jsou vždy ošidné. Mohou vyvolat různé vedlejší efekty. Bylo by dobré, kdyby takováto opatření státu platila co nejkratší dobu. Ona totiž i zvýšená cena pohonných hmot vytváří určitý tlak na úspory, nebo na změnu procesů uvnitř firem. Na první pohled je to nepředstavitelné, ale může to vést k prospěšným změnám. Návrat k trhu v co nejkratším okamžiku by byl nejlepší, ale samozřejmě to souvisí s tím, jak dlouho bude konflikt na Blízkém východě pokračovat.
Čelíme dotazům z naší členské základny, jaké další dopady kromě ceny pohonných hmot pro ně může konflikt mít. Jde třeba o dodávky různých komponentů finálních výrobků. Zatím to má dopad malý, což neznamená, že se to v delším čase neprojeví.
Měla vláda zastropovat ceny pohonných hmot?
Chápu, že mediální tlak na vládu, že by měla něco udělat, byl velký. Ale opatření by měla být vážena na lékařských vahách. Zavádění opatření je samo o sobě problematické. Znamená to náklad a přizpůsobení chování. To stejné platí při odbrzdění opatření. I to může způsobit nějakou jinou kalamitu. Zásah do marží vypadá, že je zásahem do zisků firem. Ale marže není zisk. V marži máte nájem čerpací stanice, platy zaměstnanců, splácení informačního systému, cenu energií. Položek, které musíte zaplatit z rozdílu nákupní a prodejní ceny, je poměrně hodně. Zastropování marží znamená zastropování mezd, nájemného a dalších položek.
Jaké další dopady na český podnikatelský sektor má konflikt na Blízkém východě?
Cena pohonných hmot a cena energií, to jsou dvě největší položky, které podnikatele trápí. Cena komponentů, dílů nebo dalších produktů znamená pro podnikatele méně než deset procent problémů, které vidí. Zatím. Pokud by konflikt trval déle, tak například nedostatek čipů by mohl znamenat daleko větší problém. Mnoho firem je předzásobeno, nebo je schopno najít alternativní dodavatelský kanál. Dlouhodobý výpadek by znamenal přeplácení, zdražení komponentů, což už se u některých výrobků začalo projevovat. Zatím je to zdražení, není to nedostatek. Hrozí, že pokud nebudou komponenty, ochromila by se výroba.
Lukáš Kovanda: Zatímco Babiš „hlídá ceny“, Poláci naftu skutečně zlevňují
Snížení spotřební daně z nafty v ČR ji může zlevnit o bezmála 3 koruny na litr. Polsko postupuje razantněji, neboť redukuje i DPH. Přeshraniční palivová turistika do Polska tak může pokračovat, což značí daňovou ztrátu pro ČR.
Úplně specifický problém, který vnímáme, je propis do stavebnictví. Týká se to především stavebních hmot, zejména těch, které se vyrábějí z ropy, izolace, polystyreny. Nejen, že zdražily, ale začíná se projevovat i jejich nedostatek.
Může se to promítnout do bytové výstavby? Která je již v současnosti nedostatečná a nové bydlení neustále zdražuje.
Souvisí to s délkou konfliktu. A bude fungovat setrvačnost. Nedostatek kapacity na výrobu stlačeného plynu v Kataru může ovlivnit i produkci helia. To je důležité pro výrobu čipů nebo třeba provozování CT vyšetření v nemocnicích. Dlouhodobější nedostatek helia může znamenat třeba i omezování některých provozů v nemocnicích. A bez čipů nefunguje ani lednička, auto nebo fén. Tyto aspekty mohou mít daleko hlubší a delší setrvačnost, než se na první pohled zdá.
Mění konflikt na Blízkém východě sentiment? Lidé a firmy přestanou investovat, ekonomika se zadrhne…
Určitě. My jsme odhadovali, že by měl pokračovat ekonomický růst. Neočekávali jsme, že by byl nějak výraznější, jelikož je tažen zejména spotřebou domácností. Jen v malé míře investicemi firem. Firmy investice kvůli covidu a válce na Ukrajině několik let odkládaly. Peníze utrácely třeba za drahou elektřinu. A také se reálně zvyšovaly mzdy, což se odráželo na spotřebě. To se vyčerpává. Pokud nebude doplněn růst spotřeby domácností investicemi firem, další hospodářský růst nebude. A teď právě nastane v investicích opatrnost. K tomu vznikla hrozba vyšší inflace, což se promítá do chování bank, například v sazbách hypoték.
Trump v objetí Ježíše Krista. Provokace, která může rozzuřit i jeho věrné
Donald Trump znovu rozvířil emoce. Na své síti Truth Social přesdílel umělou inteligencí vytvořený obrázek, na kterém je vyobrazen v objetí Ježíše Krista.
Vláda představila svou hospodářskou strategii, s níž jste v zásadě souzněli. Může konflikt na Blízkém východě její plnění odložit, například investice do dopravní infrastruktury?
Cíle strategie jsou v souladu s tím, co jsme dlouhodobě prosazovali. Mnoho prvků strategie vychází z našich návrhů. Směr je dobrý. Ale čas realizace bude možná jiný. Právě proto, že firmy přestanou investovat nebo bude muset stát šetřit. Nicméně, některé klíčové projekty by měly být realizovány. Bez nich se Česko neobejde. Přestože tady máme jednu krizi za druhou, tak investice do dopravní nebo energetické infrastruktury by měly pokračovat. V těchto oblastech by se škrtat nemělo. Když to neuděláme teď, tak za prvé nebudeme připraveni na krizové stavy, které mohou přijít. A za druhé, investice budou dražší. Už je to vidět u stavebních prací a materiálů, výstavba dramaticky zdražuje. Každý rok odkladu znamená zdražování.
Investice do energetiky, to znamená především dostavba Dukovan?
Pokud se bavíme o státních výdajích, bavíme se o jádru. Všechny ostatní investice v energetice mohou být privátní, kde stát musí jen vytvořit podmínky, aby byly návratné. Mluvíme dlouhodobě o vytvoření infrastruktury na výrobu tepla a elektřiny z plynu. Bez plynu se neobejdeme. Musíme stavět i další zdroje, obnovitelné. Ale k plynovým zdrojům jako pohotovostním alternativa neexistuje. To všechno mohou být privátní investice. Privátní sektor však neumí dostavět Dukovany. To musí být se státní garancí nebo financováno státem. Věřím, že renesance jaderné energetiky bude v Evropě zesilovat. I Němci začínají přehodnocovat své závěry. Států, které uvnitř Evropské unie vytvoří jadernou koalici, bude stále více.
U dopravní infrastruktury neexistuje nikdo, kdo by to financoval s privátních zdrojů. Je to na bedrech státu. Stát musí hledat další zdroje financování, což mohou být PPP projekty. Ty také platí stát, ale s odloženou splatností. Nebo to může být vydání speciálních dluhopisů, které by byly účelově vázány na dostavbu dálniční sítě.
Na všechny tyto projekty však stát evidentně nemá peníze.
Představa, že budeme mít vyrovnaný rozpočet, se nenaplní. Nějaký deficit bude. My říkáme, pokud má být deficit státního rozpočtu, tak ať jde o investice. Ať to neprojíme. Oddělme strategické investice, což jsou tři oblasti. Dostavba jaderného programu, dopravní síť a třetí je obranná infrastruktura, kterou potřebujeme posílit. To jsou věci, bez kterých žádné jiné podnikání fungovat nebude. Pokud máme zadlužit budoucí generace, ať jsou to projekty, které jim budou sloužit.
Je energetika klíčovou oblastí, do které má stát investovat?
Základ pro všechno jsou energie. Například oblast IT je obrovsky energeticky náročná. Spotřeba bude růst, predikce jsou jasné. Musíme dobudovat náš energetický mix, bez jádra a plynu se neobejdeme.
Vláda nyní aktivně vystupuje proti evropskému systému emisních povolenek. Má tento boj ještě smysl?
V Česku některé věci řešíme, až když je pozdě. Když se systém zaváděl, nebyli jsme aktivní. Teď hledáme podporu pro některá řešení, ale moc ji zatím nezískáváme. Evropa si uvědomuje, že cena povolenky limituje průmyslovou výrobu. Vzniká nějaká společná vůle s cenou povolenek něco udělat. Rozvolnit tempo zdražování povolenek v čase, například zvýšením jejich počtu. Nebo preference pro energeticky náročné provozy.
Schillerová odmítá kritiku cenových stropů. „Čím bude opozice strašit teď? Párkem k plné nádrži?“ rýpla si
Opatření, která vláda zavedla v boji proti rostoucím cenám paliv, fungují, tvrdí ministryně financí Alena Schillerová. Obavy opozice se nenaplnily, dodala. Maximální ceny pohonných hmot ve čtvrtek opět mírně klesnou. Litr nafty bude stát nejvýše 49,40 Kč a benzin 43,05 Kč. Stanovené ceny ale zůstávají nad průměrem z počátku týdne.
Když má stát investovat, potřebuje vybrat daně. Vláda mluvila o snížení daně pro firmy, a také o potírání šedé ekonomiky. Je to správný směr?
Jsme skeptičtí k názoru, že kdyby se potlačila šedá zóna, šlo by o nějaké zásadní příjmy do státního rozpočtu. Když se bavíme o strategických investicích, jde o stovky miliard korun. Šedá ekonomika, to jsou jednotky miliard korun. To neznamená, že by se o ně stát neměl pokoušet, podvádět by se nemělo. Ale že by to znamenalo nějaké mimořádné dodatečné příjmy do státního rozpočtu, tak to ne.
Snižování daní zní pro každého podnikatele zajímavě, znamenalo by to možnost peníze reinvestovat. Ale moc jsme po tom nevolali. Uvědomujeme si, že požadavky na státní rozpočet budou i s ohledem na aktuální krizi na Blízkém východě enormní. A pro podnikatele je nejlepší, když se podmínky nemění. Snížit teď daně a potom je zase zvyšovat, to je pro podnikání nejhorší. Chceme stabilní, předvídatelné daňové prostředí. Stát by měl vybrané peníze chytře alokovat, například právě do strategických investic. Naopak dlouho voláme po lepším nastavení odpisové politiky, která by motivovala k investicím. Rychlejší odpisy u některých investic je přesně ta cesta, kterou bychom měli jít. Stejně tak podpora vědy a výzkumu. Pomohlo by to státu. Možná ne z roku na rok, ale my potřebujeme zainvestovat na třicet let dopředu.
Aktualizováno
Zestátnění ČEZ začíná. Babiš chystá první zásadní krok
První konkrétní kroky k plánovanému zestátnění energetické společnosti ČEZ chce vláda udělat už na červnové valné hromadě firmy, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Detaily zatím nepředstavil, potvrdil ale, že kabinet dál počítá s plným převzetím společnosti státem. Podle něj je to nutné pro lepší kontrolu cen energií i další rozvoj energetiky. Proces by měl být dokončen do konce volebního období v roce 2029.
Aby česká ekonomika přestala být montovnou a zemí levné práce, je potřeba mimo jiné digitalizace. Ta se nedaří, posledním příkladem může být stavební řízení. Proč Česko neumí digitalizovat?
Těžká otázka. Digitalizace se v Česku daří. Daří se v privátním sektoru. Například v elektronickém obchodě patříme v evropské špičce. Umíme to, máme na to lidi. Fakt, že se to nedaří státu, má mnoho důvodů. V některých případech platí, že na správných místech nejsou správní lidé. Někdy procesy, které byly nastaveny před mnoha lety, se už pro nákup a dodávku nových technologií nehodí a bylo by potřeba je změnit. A také málo využíváme spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem.
Spousta projektů by bylo možné realizovat za větší součinnosti. Příkladem může být bankovní identita. Banky dávno před tím, než se stát a Evropa rozhodli dělat identitní prostředek v digitálním světě, vytvořili tuto platformu pro digitální bankovnictví. Stát před pěti lety přišel na fakt, že co je dobré pro banky, je dobré i pro stát, a začal využívat bankovní identitu i pro přístup ke službám státu. Opakovaně se odkládá účinnost zákona o právu na digitální služby. Už dávno mělo platit, že kdo je digitálně gramotný a chce se státem komunikovat elektronicky, má na to právo. Je to o lidech. Na některých úřadech se projekty dokončují, jinde ne. Přitom všichni se pohybují ve stejném právním i technologickém prostředí.
Úzkým hrdlem české ekonomiky, zvlášť v některých oborech jako je třeba stavebnictví, chybí pracovní síla. Jak to vyřešit?
Dlouhodobě říkáme, že nemůžeme odkládat některá opatření. A to ještě nyní nemáme nejhlubší demografický propad. Ten přijde za deset let, až budou do důchodu odcházet takzvané Husákovy děti. To bude kritický okamžik. Navrhujeme několik opatření. Vytvořit podmínky pro lidi v důchodovém věku, aby se mohli rekvalifikovat a dál pracovat. Vytvořit komplex flexibilnějších úvazků. Zapojit tak do práce rodiče na mateřské dovolené nebo studenty. Měli bychom pracovní sílu, kterou tu máme, dostat na trh. Aktivizace domácí pracovní síly je naše priorita.
Česká ekonomika pod tlakem: Konflikt v Perském zálivu škrtí růst
Ministerstvo financí zhoršilo kvůli situaci v Perském zálivu svou makroekonomickou předpověď. Ekonomika by měla letos vzrůst o 2,1 procenta, zatímco ještě v lednu se počítalo s 2,5 procenta. Pokud se ale situace v zálivu neuklidní, mohl by náš růst zpomalit na 1,4 procenta.
Přesto budeme potřebovat doplnit pracovní sílu zahraničními pracovníky. Nebo robotizací a automatizací, což aktuálně dělají asijské státy, které se potýkají s podobným demografickým problémem. To opět souvisí s investicemi, a podporou vlády. A i když budeme robotizovat, v některých profesích budeme potřebovat zahraniční pracovní sílu. Musíme zrychlit přístup zahraničních pracovníků z bezpečných teritorií na český trh. Chceme, aby už byli kvalifikovaní. Chceme, aby byl vytvořen systém kvalifikačních center rovnou ve státech, odkud k nám pracovníci přicházejí. Filipíny, Vietnam, Indonésie, Moldávie, Gruzie, kdekoliv, kde zájem o Česko je.
Jak funguje spolupráce s novou vládou, například v rámci jednání tripartity?
V některých oblastech nacházíme shodu s odbory a tlačíme na vládu. Například jde o profesní vzdělávání. Chceme, aby zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců převzali větší díl odpovědnosti na řízení procesu dalšího vzdělávání. Musíme lidi rekvalifikovat daleko dřív, než skončí na úřadu práce. Stát vydává peníze na rekvalifikace prostřednictvím úřadů práce. Ale až ve chvíli, kdy tam lidé skončí. My ale nepotřebujeme aktivovat tuto záchrannou síť. Bylo by dobré tyto prostředky realokovat, aby se člověk mohl rekvalifikovat dřív, než musí dojít na úřad práce.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Novým prezidentem Hospodářské komory je Zdeněk Zajíček
