Pozemky v širším centru Prahy mění majitele. Investiční společnost Simony Kijonkové je prodala developerovi Logport, který je chce dále rozvíjet společně s J&T Real Estate.

Investiční společnost JSK Investments podnikatelky Simony Kijonkové prodala firmu Lusima AD Property, která vlastní pozemky v širším centru Prahy. Novým majitelem se stala společnost spojená s developerem Logport a investiční skupinou J&T Real Estate. Cenu transakce firmy nezveřejnily.

Společnost Lusima AD Property měla JSK Investments v portfoliu od roku 2023. Vlastní areál v širším centru metropole, který má podle prodávajících výrazný rozvojový potenciál.

Další tah hoteliéra Svobody. Kupuje pětihvězdu v centru Rigy

Reality

Hoteliér Jaroslav Svoboda míří do Pobaltí. Za stovky milionů přebírá luxusní hotel Grand Palace v centru Rigy.

nst

Přečíst článek

„Tato lokalita má obrovský potenciál a jsme rádi, že se dostává do rukou investora, který ho dokáže naplno rozvíjet i do budoucna,“ uvedla šéfka JSK Investments Simona Kijonková.

Areál má průmyslovou historii. Od 70. let zde působilo Autodružstvo Praha, později také autorizovaný dealer vozů Škoda. V současnosti jsou nemovitosti pronajímány.

Logport posiluje v Praze

Kupujícím je společnost spoluvlastněná Logport Development a J&T Real Estate. Obě firmy tak rozšiřují své aktivity na pražském realitním trhu.

Transakci na straně prodávajícího zajišťovala poradenská společnost Colliers spolu s několika advokátními kancelářemi.

Prodej zapadá do širšího trendu rostoucího zájmu investorů o rozvojové pozemky v Praze, kde je dlouhodobě nedostatek vhodných lokalit pro výstavbu.

Kijonková kupuje většinu v jednom z největších elektro-outletů ve střední Evropě

Zprávy z firem

JSK Investments manželů Kijonkových získává kontrolní podíl ve společnosti iPrice Recare, která patří mezi lídry repasované elektroniky ve střední Evropě. Hodnotu transakce strany nekomentovaly.

nst

Přečíst článek

Kijonková spouští vlastní fond pro kvalifikované investory

Money

Český investiční trh má nový fond kvalifikovaných investorů. JSK Investments manželů Kijonkových spouští SICAV s počátečním kapitálem dvě miliardy korun a ambicí růst na násobky této částky. Startupy, středně velké firmy i rodinné podniky – to jsou cíle nového fondu. A podnikatelka Simona Kijonková slibuje investorům výnos až 15 procent ročně.

nst

Přečíst článek

Plán na přesun migrantů do Rwandy končí u soudu. Africká země po Británii žádá desítky milionů liber.

Britský nápad posílat žadatele o azyl do Rwandy byl od začátku směsicí politického populismu a zoufalství, Londýn si chtěl koupit jednoduché řešení složitého problému. Nová vláda premiéra Starmera dohody zrušila, považovala je za slepou uličku. A Rwanda teď dělá něco, co v mezinárodní politice nebývá úplně obvyklé: vystavuje účet. Požaduje po Británii zhruba 100 milionů liber, které podle ní vyplývají z dohody o přesunu migrantů - bude to zajímavá arbitráž.

Jednoduchá řešení nefungují

Celá kauza ukazuje limity jednoduchých řešení, ta v praxi obvykle nefungují (to je poučení i pro nás). Migrace je složitý problém, ale nelze ho vyřešit logisticky. Podepsat smlouvu s jinou zemí, že tam ty lidi odvezeme a problém outsourcujeme jinam, nefunguje. Je to kombinace geopolitiky, práva a domácí politiky, a každý pokus to zjednodušit narazí podobně, u soudu.

Je Rwanda bezpečná země, jak tvrdí Sunak? Opozičníkům tam hrozí „zmizení“ i vraždy

Politika

Britská konzervativní vláda Rishiho Sunaka stále plánuje vyvážet migranty do Rwandy. Stojí si za tím, že je to bezpečná země. Spíše je to ale maskovaná diktatura, jak nepřímo uznalo i britské ministerstvo vnitra, které vydalo několik povolení k azylu právě pro uprchlíky z Rwandy.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Migrace, hlavně živelná a neřízená, je složitý fenomén, přináší řadu rizik, o tom není sporu. Jasně se ukazuje, že některé problémy prostě nelze exportovat, ani když máte dost peněz. Obdobně zkoušela domluvit odvoz uprchlíků Itálie do Albánie, ale také to selhalo. Prostě outsourcovat problém nefunguje.

Británie si chtěla koupit klid. Rwanda si teď říká o doplatek faktury

Spor se přesouvá na mezinárodní úroveň. Rwanda požaduje po Británii více než 100 milionů liber a případ řeší Permanent Court of Arbitration v Haagu. Argument je prostý: dohoda byla uzavřená, závazky existují, tak plaťte. Britská strana naopak bude tvrdit, že projekt fakticky neproběhl a že právní překážky změnily podmínky hry.

Tři body obžaloby

Kigali skládá poměrně komplexní žalobu. Tvrdí, že Británie porušila dohodu hned ve třech ohledech: nezaplatila dohodnuté peníze, zveřejnila finanční detaily, které měly zůstat neveřejné, a navíc odmítla plnit část dohody týkající se přijímání zranitelných uprchlíků z Rwandy. Podle rwandské verze Londýn nejenže nezaplatil, ale ještě změnil pravidla hry uprostřed zápasu.

Karel Pučelík: Zastavte loďky s migranty! Britští konzervativci je chtějí posílat do Afriky

Názory

Britští poslanci v úterý schválili nový vládní návrh na deportace migrantů do nesvobodné Rwandy. Daňové poplatníky už teď plán stál stovky miliard liber, je navíc neetický a nemá politickou perspektivu. Přesto všechno na něm ale konzervativci sveřepě trvají.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Rwanda teď tvrdí: vy jste si službu objednali, my jsme se připravili, tak plaťte. Rwanda si myslela, že když nabídne službu, Západ ji automaticky zaplatí. Britové chtěli migraci „odklonit“ mimo své území, ideálně někam dost daleko, aby zmizela z titulních stran. Kigali naopak nabídlo přesně to, co bylo poptáváno – stabilitu, disciplínu a ochotu hrát roli bezpečného přístavu. Samozřejmě za úplatu.

Smlouva z roku 2022 byla směšná od začátku

Dohoda z roku 2022 narazila na realitu práva i politiky. Britské soudy, včetně UK Supreme Court, ji v podstatě rozebraly na součástky, především kvůli pochybnostem, zda je Rwanda skutečně „bezpečná třetí země“. Projekt se tak nikdy pořádně nerozjel, ale peníze už začaly téct. A jak už to bývá, když se projekt zastaví, účet zůstane.

Klíčový pojem „bezpečná třetí země“ je v tomhle kontextu velmi sporný. Bezpečnost se měří podle toho, co je právně obhajitelné, ne nutně podle reality na místě. Spor kolem Rwandy ukázal, že tahle konstrukce má limity, a že soudy nejsou ochotné ji brát jako automatickou pravdu.

Dědictví po Borisi Johnsonovi

Celý problém je klasickým příkladem politického dědictví a populismu. Dohodu uzavřela vláda Borise Johnsona, která vsadila na tvrdý, mediálně vděčný přístup k migraci. Nová vláda ji po nástupu shodila ze stolu jako drahý a nefunkční experiment.

Rýsuje se nová vize pro Česko. Konečně přestáváme být pouze zemí s levnou prací

Money

Čeští investoři jako Petr Kellner v minulosti sázeli na východní trhy včetně Ruska a Číny. V posledních letech se do centra pozornosti dostaly investice, které míří z Česka na Západ – od Daniela Křetínského v západní Evropě po zbrojaře ze skupiny CSG nebo České zbrojovky v Americe. České investice ale také mohou mít pro mnohé nečekanou tvář z hlediska geografického i oborového zaměření. Jaký scénář píše byznys pro tuzemskou ekonomiku shrnuje ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.

Jan Žižka

Přečíst článek

„Neústupnost“ versus „ochrana daňových poplatníků“

Současný mezinárodní spor má i domácí linii. Každá strana si pečlivě vybírá jazyk pro své publikum. Rwanda mluví o britské „neústupnosti“. Britské ministerstvo vnitra naopak o „plýtvání penězi daňových poplatníků“. Pro Kigali je to také spor o důvěryhodnost: pokud Západ nedodržuje dohody, proč by je měl někdo brát vážně. Pro Londýn je to spor o domácí legitimitu, proč platit za projekt, který nikdy nezačal fungovat.

Migrace jako služba na klíč

Možná nejzajímavější na tom všem je, jak se migrace proměnila. Z politického a humanitárního tématu se stává smluvní vztah, jsou tu závazky, platby, sankce za porušení. A když se to pokazí, neřeší se to na summitu, ale u soudu při arbitráži. Vzniká tím nová situace, migrace jako outsourcingová služba. Bohatší stát zaplatí, chudší stát „zpracuje“. 

Evropa, včetně Británie, se snaží „outsourcovat“ migraci, přesouvat ji mimo své hranice, a tím i mimo svůj politický problém. Rwanda byla jen nejviditelnější experiment. Podobné úvahy se objevují i jinde, jen méně nahlas.

Malý stát, velká hra

Rwanda přitom nehraje jen o peníze. Jak upozorňují experti na Afriku, načasování žaloby není náhodné. Země čelí kritice kvůli své roli v konfliktu v Kongu a potřebuje připomenout, že je pro Západ užitečným partnerem, ať už v mírových misích, nebo právě v migraci. Je to diplomatická hra, když tě někdo potřebuje, připomeň mu to fakturou.

Celé je to trochu jako s odpady: taky je nechceme mít doma, tak je posíláme jinam. Rozdíl je v tom, že tady nejde o plastové lahve, ale o lidi, a právní systém to nakonec připomněl. Tohle „řešení“ prostě fungovat nebude. Je to poučení i pro nás.

Další komentáře protikorupčního experta Davida Ondráčky