„Buď se s nimi dohodnu, nebo je dorazím.“ Trump postavil Írán před další ultimátum
Donald Trump znovu vytáhl na Írán hrozbu vojenské síly. A tentokrát ji postavil jako jednoduchou volbu: buď dohoda s Washingtonem, nebo další údery.
Donald Trump znovu hrozí Íránu vojenskými údery. Americký prezident prohlásil, že se brzy rozhodne, zda s Teheránem uzavře dohodu, nebo proti němu znovu použije sílu. Írán ustoupit nehodlá a okolní státy se snaží zabránit další válce. Napětí přitom dál dopadá na světové energetické trhy. Ropa Brent se drží kolem 115 dolarů za barel a obchod přes strategický Hormuzský průliv stále není v normálu, píše CNBC.
„Buď se s nimi dohodnu, nebo je dorazím.“ Donald Trump postavil Írán před další ultimátum. V nedělním rozhovoru pro televizi Fox News americký prezident prohlásil, že se blíží okamžik, kdy se rozhodne mezi diplomatickou dohodou a obnovením vojenských úderů. Podle Trumpa by dokončení vojenské operace bylo snadné. Kdy by ale mohly americké bomby znovu dopadnout na íránské cíle, neupřesnil.
Jedním z možných amerických cílů může být podle Trumpa hluboko pod zemí vybudované zařízení označované jako Pickaxe Mountain, spojované s íránským jaderným programem. Prezident v rozhovoru tvrdil, že americké zpravodajské služby přesně vědí, co se na místě odehrává. Zároveň zopakoval své tvrzení, že další tři íránská jaderná zařízení byla při dřívějších útocích zničena. Nezávislé potvrzení rozsahu jejich poškození však neposkytl.
„Musím se rozhodnout. Mám to dokončit, což by bylo velmi snadné, nebo se dohodnout?“ řekl Trump v rozhovoru s moderátorem Larrym Kudlowem. Prezident už dříve naznačil, že nové útoky by mohly přijít po amerických volbách do Kongresu, které proběhnou 3. listopadu. Spojené státy mezitím podle agentury Bloomberg posílají do oblasti Perského zálivu další vojenské síly.
Zlatý věk Ameriky, který Donald Trump ohlásil při svém druhém uvedení do prezidentského úřadu, zatím nastal jen pro vybrané technologické miliardáře. Naopak řadu slibů nesplnil, zejména ty v zahraniční politice. Předvolební audit necelých dvou let vládnutí přinesl list Financial Times a ukazuje se, že toho prezident plní více, než by se na první pohled mohlo zdát.
Donald Trump plní sliby víc, než se zdá, ukazuje předvolební analýza
Politika
Diplomaté zkoušejí zabránit další válce
Teherán zatím dává najevo, že americké výhrůžky jeho postoj nezmění. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí o víkendu prohlásil, že ani případné obnovení bojů nepřiměje zemi ke změně dosavadní politiky. Zároveň však íránská diplomacie připouští pokračování nepřímých jednání s Washingtonem prostřednictvím zprostředkovatelů.
Do Teheránu proto míří zástupci regionálních mocností, které se snaží zabránit další eskalaci. V pondělí jednají s íránským vedením představitelé Saúdské Arábie, Turecka a Pákistánu. Do diplomatického úsilí se zapojil také Katar. Situaci komplikuje pokračující násilí v regionu, včetně útoků jemenských Húsíů na saúdskoarabské cíle.
Ropa zůstává drahá
Trump zároveň tvrdí, že Spojené státy kontrolují Hormuzský průliv, kudy prochází významná část světových dodávek ropy. Situace na této strategické trase však zůstává napjatá a přeprava se dosud nevrátila na předválečnou úroveň. Podle údajů citovaných deníkem Wall Street Journal byl sedmidenní průměr přepravy ropy stále přibližně o 26 procent nižší než před konfliktem.
Na energetických trzích je nejistota znát. Cena severomořské ropy Brent se v pondělí pohybuje kolem 115 dolarů za barel, přestože oproti předchozímu obchodnímu dni mírně klesala. Minulý týden přitom Brent zdražil o více než šest procent. Další americké útoky a případná íránská odveta by mohly znovu ohrozit přepravu surovin z Perského zálivu a zvýšit tlak na ceny pohonných hmot i náklady světového obchodu.
Českému průmyslu hrozí další energetický šok. Důvěra průmyslových podniků se propadla na nejnižší úroveň za půldruhého roku a evropská cena plynu mezitím vystřelila téměř ke 100 eurům za megawatthodinu. Oproti Spojeným státům je takřka třináctinásobná. Kombinace drahých energií a slabé poptávky může podle ekonoma Lukáše Kovandy přinést omezování výroby, investic i propouštění. A v krajním případě také návrat stagflace.
Lukáš Kovanda: Američané mají plyn za hubičku. A Češi platí majlant
Názory
Trump tak stojí před rozhodnutím, které může zasáhnout nejen Blízký východ, ale i světovou ekonomiku. Dohoda by mohla uvolnit jednu z nejdůležitějších obchodních tepen světa. Další údery by naopak mohly prodloužit konflikt, jehož cenu už dnes platí také odběratelé ropy a plynu.
Starlink se z technologické služby postupně stal jedním z nástrojů americké zahraniční a bezpečnostní politiky. Jak zjistila agentura Reuters, administrativy Joea Bidena i Donalda Trumpa opakovaně žádaly společnost SpaceX Elona Muska, aby službu v různých zemích zapínala nebo vypínala podle aktuálních zájmů Washingtonu. Současný spor kolem omezení přístupu Ukrajiny ale ukazuje i druhou stránku této závislosti: klíčová vojenská infrastruktura USA a jejich spojenců stojí na soukromé firmě, nad jejímž rozhodováním panují nejasnosti.
Nejen Trump, ale i Biden. Bílý dům nechával Muskův Starlink zapínat i vypínat podle svých zájmů
Politika
