Stíhání hospodářské kriminality v USA bylo loni na nejnižší úrovni za čtyřicet let. Takzvaná kriminalita bílých límečků má nyní vcelku umetenou cestu, píší Financial Times. Elitní právníci přicházejí o práci.
Administrativa Donalda Trumpa napřela mnoho sil do pronásledování imigrantů a jejich potomků, přesunula tam peníze i lidské zdroje. Ty naopak chybí na úřadech, které vyšetřují takzvanou kriminalitu bílých límečků. Plus k tomu šetření na státních úřadech a institucích, které započalo už během krátké vládní epizody Elona Muska. Výsledkem je, že hospodářská kriminalita je stíhána méně než dříve, píše v obsáhlé analýze deník Financial Times.
V roce 2025 bylo méně stíhání hospodářské kriminality než v kterémkoli roce minimálně od roku 1986, podle dat organizace Transactional Records Access Clearinghouse. V ůřadech vyšetřujících složité finanční kauzy je o stovky právníků méně než před nástupem Trumpa a jeho lidí do vlády. Od té doby se změnila řada věcí: vláda pozastavila a přepracovala vymáhání zákona proti uplácení zahraničních úředníků (FCPA), přesunula kapacity žalobců na kauzy spojené s migrací, udělila milosti nebo zmírnila tresty desítkám pachatelů hospodářské kriminality a proškrtala počet zaměstnanců v regulačních úřadech.
Podle deníku počet právníků federální vlády klesl o 839 oproti době Trumpova návratu do úřadu.
Trump v objetí Ježíše Krista. Provokace, která může rozzuřit i jeho věrné
Donald Trump znovu rozvířil emoce. Na své síti Truth Social přesdílel umělou inteligencí vytvořený obrázek, na kterém je vyobrazen v objetí Ježíše Krista.
Kromě toho ministerstvo spravedlnosti užívá zdroje k vyšetřování osob, které Trump považuje za své protivníky. Trump udělil milost nebo zmírnil tresty desítkám pachatelů hospodářské kriminality, včetně provozovatele Silk Road Rosse Ulbrichta a spoluzakladatele Binance Changpenga Zhao. Ministerstvo zároveň přesouvá zdroje do Národní divize pro vymáhání podvodů, která se zaměří na zneužívání veřejných prostředků, především sociálních dávek.
Zároveň Komise pro cenné papíry a burzy, U.S. Securities and Exchange Commission, jejíž vyšetřování často vedou nebo probíhají souběžně s trestními kauzami ministerstva spravedlnosti a která vytváří velkou část práce pro právníky v této oblasti, má nařízený mírnější přístup než za prezidentství Joea Bidena. Za rok do 30. září podala 456 vymáhacích žalob, což je nejméně za dvě desetiletí, a tento měsíc uvedla, že „ukončila regulaci prostřednictvím vymáhání.“
Výsledkem nového klimatu je podle Financial Times i to, že firmy samy snižují vnitřní kontrolu, šetří na compliance a podobně. „Mám obavu, že slabší vymáhání práva může vést k nárůstu kriminality nebo k nedostatku odpovědnosti v některých oblastech,“ řekl Breon Peace, partner kanceláře Cleary Gottlieb a dříve hlavní federální žalobce Brooklynu.
Co chce Trump docílit blokádou Hormuzského průlivu?
V prvé řadě jde americkému prezidentovi o to, aby „vynuloval“ ostrov Charg, aniž by jej přitom Spojené státy musely vojensky napadnout a ochromit jeho ropnou infrastrukturu. Írán odtamtud vyváží 90 procent své ropy, zejména do Číny. O to jde v dalším sledu; Čína kvůli americké blokádě přijde o ropu z Íránu, což by ji mohlo přimět k tomu, aby zatlačila na Teherán, aby ten Hormuzský průliv otevřel.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Aktualizováno
Trump se pustil do papeže. Tvrdí, že souhlasí s íránskými jadernými zbraněmi
Český mobilní trh dlouhodobě patří k nejdražším v Evropské unii. Teď do něj chce vstoupit Lidl, který by díky své velikosti a cenové politice mohl rozbít systém, na němž velcí operátoři léta vydělávají.
Lidl znovu zkouší přepsat pravidla hry. Tentokrát ne v regálech s potravinami, ale v kapsách zákazníků. Řetězec ze skupiny Schwarz Group chce vyrůst v plnohodnotného virtuálního mobilního operátora a postupně vstoupit až na tři desítky trhů. Jinými slovy, vedle rohlíků a jogurtů by mohl začít „prodávat“ i gigabajty. A pokud vsadí na svou tradiční zbraň, cenu, může to zamíchat kartami i v Česku, kde mobilní služby patří k nejdražším v Evropě.
Právě jeho velikost z něj dělá potenciálně silného hráče. Lidl patří mezi lídry českého maloobchodu, má miliony zákazníků a stovky prodejen, které může využít jako distribuční síť pro nové služby.
Nebude budovat vlastní síť, ale jako virtuální operátor si ji pronajme. To výrazně snižuje bariéru vstupu. Navíc díky partnerství s technologickou firmou 1Global získává přístup k infrastruktuře, licencím i mezinárodním kontraktům.
Jenže český trh mobilních služeb není úplně otevřené hřiště.
Michal Nosek: Český sen? Nakoupit levněji než soused
„Ceny v klidu. Trvale sníženo.“ Lidl zavádí nový přístup k zákazníkům, který má osvobodit zákazníky od závislosti na akčních nabídkách a přinést větší volbu a pohodu do každodenního nakupování. Reaguje tak na dlouhodobý trend, kdy Češi patří k nejvíce slevově orientovaným spotřebitelům v Evropě. Akční nabídky ale neopouští, zákazník má právo volit podle sebe. Jenže co kdyby to někdo v marketingu vzal opačně?
Podle dat Českého telekomunikačního úřadu existují sice desítky virtuálních operátorů, ale realita je mnohem koncentrovanější. Tři hráči, tedy O2, T-Mobile a Vodafone, kontrolují zhruba 97 procent trhu. Konkrétní čísla to jen potvrzují. T-Mobile drží přibližně 38,5 procenta SIM karet, O2 zhruba 32,6 procenta a Vodafone 25,5 procenta. Na všechny ostatní hráče tak zbývají jen jednotky procent trhu. Virtuální operátoři tak fungují spíše jako přívěsek než skutečná konkurence.
Celkový počet aktivních SIM karet v Česku dál roste a v roce 2024 dosáhl zhruba 15,7 milionu. Naprostá většina uživatelů využívá mobilní internet s trvalým přístupem a rychle přibývá těch, kteří mají neomezená data.
To by za normálních okolností mělo tlačit ceny dolů, jenže v Česku se děje pravý opak.
Konec éry „wifinářů“. Český internet se za pět let změnil k nepoznání. Trh ovládli giganti
Tak jako je česká krajina z hlediska přenosu signálu nerovná a členitá, tak byl i tuzemský telekomunikační trh rozdrobený. Naše analýza v roce 2020 ukázala, že český trh poskytovatelů internetového připojení je jedním z nejvíce fragmentovaných v Evropě, s více než 1 700 aktivními operátory a vysokým podílem malých lokálních „wifinářů“. Predikovali jsme, že trh čeká masivní vlna konsolidace. Pět let poté se tento trend skutečně naplnil. Malí hráči mizí, střední poskytovatelé a aktivní konsolidátoři se sami stali akvizičními cíli, do hry vstoupily energetické společnosti i velcí zahraniční finanční investoři a infrastruktura se stále více profesionalizuje.
Ukazuje to srovnání Evropské komise napříč jednotlivými typy tarifů. Česká republika se ve většině sledovaných kategorií pohybuje v horších cenových pásmech. Jinými slovy, nejde o výjimku u jednoho typu tarifu, ale o systémový problém napříč celou nabídkou.
Ještě názornější je pohled na konkrétní modelový balíček pro náročnější uživatele. U tarifu zahrnujícího 50 gigabajtů dat a 300 hovorů činí průměr EU zhruba 19,6 eura (490 korun) měsíčně. V Rumunsku lze přitom podobnou službu pořídit za necelých 5 eur (125 korun), v Rakousku zhruba za 8 eur (200 korun) a ve Francii kolem 9 eur (tedy 225 korun). Česko se naopak pohybuje výrazně výše (přibližně na 850 korun) a patří k nejdražším trhům v celé Evropské unii. A to i po přepočtu na kupní sílu, tedy při zohlednění toho, kolik lidé v jednotlivých zemích vydělávají.
Drahé tarify jako daň za pasivitu
Problém přitom není jen v samotné ceně, ale v tom, jak vzniká.
Hlavním důvodem je specifický stav trhu, který funguje jako oligopol. Operátoři drží oficiální ceny vysoko jako jakousi daň za pasivitu, protože počítají s tím, že většina lidí nemá čas ani chuť se o cenu hádat. Těm, kteří se ozvou a pohrozí odchodem, pak srazí cenu klidně o polovinu. Tato strategie podpultových slev trh deformuje, neboť běžní zákazníci svými drahými tarify fakticky dotují slevy pro ty průbojnější. Celý systém navíc betonují vysoké velkoobchodní ceny, které menším virtuálním operátorům neumožňují nabídnout skutečně levné služby. A také podezření regulátorů na takzvanou tichou dohodu mezi velkými hráči, jejichž chování je až nápadně podobné.
Vstup Lidlu by tak mohl být oním budíčkem, který tento zablokovaný systém konečně rozbije.
Dopady konfliktu na Blízkém východě mohou být mnohem širší, než je cena paliv. Která se na druhé straně propisuje do celé ekonomiky, bez nafty nelze podnikat. Vládní regulaci ceny nafty a benzínu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček chápe, vnímá však rizika státního zásahu. „Zastropování marží (pumpařů – pozn. red.) znamená zastropování mezd, nájemného a dalších položek.“ Přes dopady íránské krize vnímá Zajíček jako klíčové dobudovat českou energetickou strukturu, jádro a plyn.
Nejvíc viditelným dopadem války na Blízkém východě na Česko je zatím zdražení pohonných hmot. Vláda ceny zastropovala. Je to dobré řešení?
Zdražení pohonných hmot je nyní určitě nejviditelnější částí dopadů války na Blízkém východě. Propisuje se do kondice českých firem a nutí je se s tímto, doufejme dočasným, vlivem vyrovnat. Jakýkoliv zásah státu do cenotvorby je vždy rizikový. Limity, které nastavíte, budou buď obcházeny, nebo netrefíte přesně hranici. To paradoxně může vést i ke zdražování. Nebo to naopak nepovede k rychlejšímu zlevňování, když se cena suroviny snižuje. Snížení spotřební daně z nafty je opatření, které bylo v pořádku. Určitě tam byla jistá míra nadvýběru daně. Je to nejméně bolestivé z hlediska cenotvorby.
Aktualizováno
Kolaps letecké dopravy na dohled? Evropa má zásoby paliva už jen na pár týdnů
Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky mohou začít už brzy rušit lety. V rozhovoru s agenturou AP to řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael.
Zásahy do marží nebo další opatření jsou vždy ošidné. Mohou vyvolat různé vedlejší efekty. Bylo by dobré, kdyby takováto opatření státu platila co nejkratší dobu. Ona totiž i zvýšená cena pohonných hmot vytváří určitý tlak na úspory, nebo na změnu procesů uvnitř firem. Na první pohled je to nepředstavitelné, ale může to vést k prospěšným změnám. Návrat k trhu v co nejkratším okamžiku by byl nejlepší, ale samozřejmě to souvisí s tím, jak dlouho bude konflikt na Blízkém východě pokračovat.
Čelíme dotazům z naší členské základny, jaké další dopady kromě ceny pohonných hmot pro ně může konflikt mít. Jde třeba o dodávky různých komponentů finálních výrobků. Zatím to má dopad malý, což neznamená, že se to v delším čase neprojeví.
Měla vláda zastropovat ceny pohonných hmot?
Chápu, že mediální tlak na vládu, že by měla něco udělat, byl velký. Ale opatření by měla být vážena na lékařských vahách. Zavádění opatření je samo o sobě problematické. Znamená to náklad a přizpůsobení chování. To stejné platí při odbrzdění opatření. I to může způsobit nějakou jinou kalamitu. Zásah do marží vypadá, že je zásahem do zisků firem. Ale marže není zisk. V marži máte nájem čerpací stanice, platy zaměstnanců, splácení informačního systému, cenu energií. Položek, které musíte zaplatit z rozdílu nákupní a prodejní ceny, je poměrně hodně. Zastropování marží znamená zastropování mezd, nájemného a dalších položek.
Jaké další dopady na český podnikatelský sektor má konflikt na Blízkém východě?
Cena pohonných hmot a cena energií, to jsou dvě největší položky, které podnikatele trápí. Cena komponentů, dílů nebo dalších produktů znamená pro podnikatele méně než deset procent problémů, které vidí. Zatím. Pokud by konflikt trval déle, tak například nedostatek čipů by mohl znamenat daleko větší problém. Mnoho firem je předzásobeno, nebo je schopno najít alternativní dodavatelský kanál. Dlouhodobý výpadek by znamenal přeplácení, zdražení komponentů, což už se u některých výrobků začalo projevovat. Zatím je to zdražení, není to nedostatek. Hrozí, že pokud nebudou komponenty, ochromila by se výroba.
Lukáš Kovanda: Zatímco Babiš „hlídá ceny“, Poláci naftu skutečně zlevňují
Snížení spotřební daně z nafty v ČR ji může zlevnit o bezmála 3 koruny na litr. Polsko postupuje razantněji, neboť redukuje i DPH. Přeshraniční palivová turistika do Polska tak může pokračovat, což značí daňovou ztrátu pro ČR.
Úplně specifický problém, který vnímáme, je propis do stavebnictví. Týká se to především stavebních hmot, zejména těch, které se vyrábějí z ropy, izolace, polystyreny. Nejen, že zdražily, ale začíná se projevovat i jejich nedostatek.
Může se to promítnout do bytové výstavby? Která je již v současnosti nedostatečná a nové bydlení neustále zdražuje.
Souvisí to s délkou konfliktu. A bude fungovat setrvačnost. Nedostatek kapacity na výrobu stlačeného plynu v Kataru může ovlivnit i produkci helia. To je důležité pro výrobu čipů nebo třeba provozování CT vyšetření v nemocnicích. Dlouhodobější nedostatek helia může znamenat třeba i omezování některých provozů v nemocnicích. A bez čipů nefunguje ani lednička, auto nebo fén. Tyto aspekty mohou mít daleko hlubší a delší setrvačnost, než se na první pohled zdá.
Mění konflikt na Blízkém východě sentiment? Lidé a firmy přestanou investovat, ekonomika se zadrhne…
Určitě. My jsme odhadovali, že by měl pokračovat ekonomický růst. Neočekávali jsme, že by byl nějak výraznější, jelikož je tažen zejména spotřebou domácností. Jen v malé míře investicemi firem. Firmy investice kvůli covidu a válce na Ukrajině několik let odkládaly. Peníze utrácely třeba za drahou elektřinu. A také se reálně zvyšovaly mzdy, což se odráželo na spotřebě. To se vyčerpává. Pokud nebude doplněn růst spotřeby domácností investicemi firem, další hospodářský růst nebude. A teď právě nastane v investicích opatrnost. K tomu vznikla hrozba vyšší inflace, což se promítá do chování bank, například v sazbách hypoték.
Trump v objetí Ježíše Krista. Provokace, která může rozzuřit i jeho věrné
Donald Trump znovu rozvířil emoce. Na své síti Truth Social přesdílel umělou inteligencí vytvořený obrázek, na kterém je vyobrazen v objetí Ježíše Krista.
Vláda představila svou hospodářskou strategii, s níž jste v zásadě souzněli. Může konflikt na Blízkém východě její plnění odložit, například investice do dopravní infrastruktury?
Cíle strategie jsou v souladu s tím, co jsme dlouhodobě prosazovali. Mnoho prvků strategie vychází z našich návrhů. Směr je dobrý. Ale čas realizace bude možná jiný. Právě proto, že firmy přestanou investovat nebo bude muset stát šetřit. Nicméně, některé klíčové projekty by měly být realizovány. Bez nich se Česko neobejde. Přestože tady máme jednu krizi za druhou, tak investice do dopravní nebo energetické infrastruktury by měly pokračovat. V těchto oblastech by se škrtat nemělo. Když to neuděláme teď, tak za prvé nebudeme připraveni na krizové stavy, které mohou přijít. A za druhé, investice budou dražší. Už je to vidět u stavebních prací a materiálů, výstavba dramaticky zdražuje. Každý rok odkladu znamená zdražování.
Investice do energetiky, to znamená především dostavba Dukovan?
Pokud se bavíme o státních výdajích, bavíme se o jádru. Všechny ostatní investice v energetice mohou být privátní, kde stát musí jen vytvořit podmínky, aby byly návratné. Mluvíme dlouhodobě o vytvoření infrastruktury na výrobu tepla a elektřiny z plynu. Bez plynu se neobejdeme. Musíme stavět i další zdroje, obnovitelné. Ale k plynovým zdrojům jako pohotovostním alternativa neexistuje. To všechno mohou být privátní investice. Privátní sektor však neumí dostavět Dukovany. To musí být se státní garancí nebo financováno státem. Věřím, že renesance jaderné energetiky bude v Evropě zesilovat. I Němci začínají přehodnocovat své závěry. Států, které uvnitř Evropské unie vytvoří jadernou koalici, bude stále více.
U dopravní infrastruktury neexistuje nikdo, kdo by to financoval s privátních zdrojů. Je to na bedrech státu. Stát musí hledat další zdroje financování, což mohou být PPP projekty. Ty také platí stát, ale s odloženou splatností. Nebo to může být vydání speciálních dluhopisů, které by byly účelově vázány na dostavbu dálniční sítě.
Na všechny tyto projekty však stát evidentně nemá peníze.
Představa, že budeme mít vyrovnaný rozpočet, se nenaplní. Nějaký deficit bude. My říkáme, pokud má být deficit státního rozpočtu, tak ať jde o investice. Ať to neprojíme. Oddělme strategické investice, což jsou tři oblasti. Dostavba jaderného programu, dopravní síť a třetí je obranná infrastruktura, kterou potřebujeme posílit. To jsou věci, bez kterých žádné jiné podnikání fungovat nebude. Pokud máme zadlužit budoucí generace, ať jsou to projekty, které jim budou sloužit.
Je energetika klíčovou oblastí, do které má stát investovat?
Základ pro všechno jsou energie. Například oblast IT je obrovsky energeticky náročná. Spotřeba bude růst, predikce jsou jasné. Musíme dobudovat náš energetický mix, bez jádra a plynu se neobejdeme.
Vláda nyní aktivně vystupuje proti evropskému systému emisních povolenek. Má tento boj ještě smysl?
V Česku některé věci řešíme, až když je pozdě. Když se systém zaváděl, nebyli jsme aktivní. Teď hledáme podporu pro některá řešení, ale moc ji zatím nezískáváme. Evropa si uvědomuje, že cena povolenky limituje průmyslovou výrobu. Vzniká nějaká společná vůle s cenou povolenek něco udělat. Rozvolnit tempo zdražování povolenek v čase, například zvýšením jejich počtu. Nebo preference pro energeticky náročné provozy.
Schillerová odmítá kritiku cenových stropů. „Čím bude opozice strašit teď? Párkem k plné nádrži?“ rýpla si
Opatření, která vláda zavedla v boji proti rostoucím cenám paliv, fungují, tvrdí ministryně financí Alena Schillerová. Obavy opozice se nenaplnily, dodala. Maximální ceny pohonných hmot ve čtvrtek opět mírně klesnou. Litr nafty bude stát nejvýše 49,40 Kč a benzin 43,05 Kč. Stanovené ceny ale zůstávají nad průměrem z počátku týdne.
Když má stát investovat, potřebuje vybrat daně. Vláda mluvila o snížení daně pro firmy, a také o potírání šedé ekonomiky. Je to správný směr?
Jsme skeptičtí k názoru, že kdyby se potlačila šedá zóna, šlo by o nějaké zásadní příjmy do státního rozpočtu. Když se bavíme o strategických investicích, jde o stovky miliard korun. Šedá ekonomika, to jsou jednotky miliard korun. To neznamená, že by se o ně stát neměl pokoušet, podvádět by se nemělo. Ale že by to znamenalo nějaké mimořádné dodatečné příjmy do státního rozpočtu, tak to ne.
Snižování daní zní pro každého podnikatele zajímavě, znamenalo by to možnost peníze reinvestovat. Ale moc jsme po tom nevolali. Uvědomujeme si, že požadavky na státní rozpočet budou i s ohledem na aktuální krizi na Blízkém východě enormní. A pro podnikatele je nejlepší, když se podmínky nemění. Snížit teď daně a potom je zase zvyšovat, to je pro podnikání nejhorší. Chceme stabilní, předvídatelné daňové prostředí. Stát by měl vybrané peníze chytře alokovat, například právě do strategických investic. Naopak dlouho voláme po lepším nastavení odpisové politiky, která by motivovala k investicím. Rychlejší odpisy u některých investic je přesně ta cesta, kterou bychom měli jít. Stejně tak podpora vědy a výzkumu. Pomohlo by to státu. Možná ne z roku na rok, ale my potřebujeme zainvestovat na třicet let dopředu.
Aktualizováno
Zestátnění ČEZ začíná. Babiš chystá první zásadní krok
První konkrétní kroky k plánovanému zestátnění energetické společnosti ČEZ chce vláda udělat už na červnové valné hromadě firmy, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Detaily zatím nepředstavil, potvrdil ale, že kabinet dál počítá s plným převzetím společnosti státem. Podle něj je to nutné pro lepší kontrolu cen energií i další rozvoj energetiky. Proces by měl být dokončen do konce volebního období v roce 2029.
Aby česká ekonomika přestala být montovnou a zemí levné práce, je potřeba mimo jiné digitalizace. Ta se nedaří, posledním příkladem může být stavební řízení. Proč Česko neumí digitalizovat?
Těžká otázka. Digitalizace se v Česku daří. Daří se v privátním sektoru. Například v elektronickém obchodě patříme v evropské špičce. Umíme to, máme na to lidi. Fakt, že se to nedaří státu, má mnoho důvodů. V některých případech platí, že na správných místech nejsou správní lidé. Někdy procesy, které byly nastaveny před mnoha lety, se už pro nákup a dodávku nových technologií nehodí a bylo by potřeba je změnit. A také málo využíváme spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem.
Spousta projektů by bylo možné realizovat za větší součinnosti. Příkladem může být bankovní identita. Banky dávno před tím, než se stát a Evropa rozhodli dělat identitní prostředek v digitálním světě, vytvořili tuto platformu pro digitální bankovnictví. Stát před pěti lety přišel na fakt, že co je dobré pro banky, je dobré i pro stát, a začal využívat bankovní identitu i pro přístup ke službám státu. Opakovaně se odkládá účinnost zákona o právu na digitální služby. Už dávno mělo platit, že kdo je digitálně gramotný a chce se státem komunikovat elektronicky, má na to právo. Je to o lidech. Na některých úřadech se projekty dokončují, jinde ne. Přitom všichni se pohybují ve stejném právním i technologickém prostředí.
Úzkým hrdlem české ekonomiky, zvlášť v některých oborech jako je třeba stavebnictví, chybí pracovní síla. Jak to vyřešit?
Dlouhodobě říkáme, že nemůžeme odkládat některá opatření. A to ještě nyní nemáme nejhlubší demografický propad. Ten přijde za deset let, až budou do důchodu odcházet takzvané Husákovy děti. To bude kritický okamžik. Navrhujeme několik opatření. Vytvořit podmínky pro lidi v důchodovém věku, aby se mohli rekvalifikovat a dál pracovat. Vytvořit komplex flexibilnějších úvazků. Zapojit tak do práce rodiče na mateřské dovolené nebo studenty. Měli bychom pracovní sílu, kterou tu máme, dostat na trh. Aktivizace domácí pracovní síly je naše priorita.
Česká ekonomika pod tlakem: Konflikt v Perském zálivu škrtí růst
Ministerstvo financí zhoršilo kvůli situaci v Perském zálivu svou makroekonomickou předpověď. Ekonomika by měla letos vzrůst o 2,1 procenta, zatímco ještě v lednu se počítalo s 2,5 procenta. Pokud se ale situace v zálivu neuklidní, mohl by náš růst zpomalit na 1,4 procenta.
Přesto budeme potřebovat doplnit pracovní sílu zahraničními pracovníky. Nebo robotizací a automatizací, což aktuálně dělají asijské státy, které se potýkají s podobným demografickým problémem. To opět souvisí s investicemi, a podporou vlády. A i když budeme robotizovat, v některých profesích budeme potřebovat zahraniční pracovní sílu. Musíme zrychlit přístup zahraničních pracovníků z bezpečných teritorií na český trh. Chceme, aby už byli kvalifikovaní. Chceme, aby byl vytvořen systém kvalifikačních center rovnou ve státech, odkud k nám pracovníci přicházejí. Filipíny, Vietnam, Indonésie, Moldávie, Gruzie, kdekoliv, kde zájem o Česko je.
Jak funguje spolupráce s novou vládou, například v rámci jednání tripartity?
V některých oblastech nacházíme shodu s odbory a tlačíme na vládu. Například jde o profesní vzdělávání. Chceme, aby zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců převzali větší díl odpovědnosti na řízení procesu dalšího vzdělávání. Musíme lidi rekvalifikovat daleko dřív, než skončí na úřadu práce. Stát vydává peníze na rekvalifikace prostřednictvím úřadů práce. Ale až ve chvíli, kdy tam lidé skončí. My ale nepotřebujeme aktivovat tuto záchrannou síť. Bylo by dobré tyto prostředky realokovat, aby se člověk mohl rekvalifikovat dřív, než musí dojít na úřad práce.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Novým prezidentem Hospodářské komory je Zdeněk Zajíček
