Máme to nejhorší za sebou? S Donaldem Trumpem v Bílém domě to nemůže s jistotou nikdo nemůže tvrdit, ani on sám. Prozatímní vyústění konfliktu s Íránem však působí značně bizarně. Vítěz se hledá těžko, zato poražených jsou zástupy. Patříme mezi ně my všichni.

To jsou paradoxy. Ještě včera Donald Trump přemítal o vyhlazení celé civilizace, íránský režim popisovali americký prezident a jeho podporovatelé jako absolutní zlo, které musí být zlikvidováno. V éteru létala přirovnání k druhé světové válce a nacistickému Německu, Pearl Harboru a podobně. O pár hodin později je vše jinak. Trump na své sociální síti naznačuje, že se Američané budou o dohled nad klíčovým Hormuzským průlivem dělit společně s Íránci – a že se vydělá hodně peněz! Ještě je třeba dodat, kdo je vydělá. Íránské revoluční gardy? Trumpova rodina? Klientelistická síť kolem Bílého domu?

Poražení? Obyčejní lidé

Takže si to shrňme. Skoro dva tisíce mrtvých, infrastruktura na roky poškozená, každodenní život běžných Íránců je o mnoho náročnější než dřív. A režim? Ten bude dost možná stabilnější než před válkou. Hlavními poraženými tedy jsou obyčejní Íránci, kteří věřili, že letošní protesty a možná i konflikt přinesou nějakou pozitivní změnu směrem ke svobodě. Nyní na to mohou zapomenout. Po takovém fiasku si na destabilizaci regionu hned tak někdo netroufne. Pro íránský režim to tedy nevypadá až tak zle.

Ekonomické následky pocítí všichni

A pak tady máme globální ekonomiku, která utrpěla takové škody, že se o nich bude psát v učebnicích dějepisu podobně jako o ropných šocích ze 70. let minulého století. Bylo by naivní si myslet, že následky rychle zmizí. Pravděpodobně se dalšímu zdražování nevyhneme, ať už jde o potraviny, bydlení, hypotéky nebo dovolené. Náklady vzrostou i malým podnikatelům. Důsledky tvrdě pocítí kdejaká malá pekárna nebo dílnička, ale hlavně obyčejní lidé. Už zase. Obyčejní lidé, tedy drtivá většina populace, jsou tedy další poražení.

Vítězové? Ti nejbohatší

Jedno ekonomické klišé říká, že bohatí si vždycky poradí. Ono to vlastně až takové klišé není. Bohatí si jistě poradili i tentokrát, protože s odpovídajícím kapitálem je totiž poměrně snadné na trzích vydělat i na válce. Například pokud máte slušnou pozici v těžařském byznysu, tak se vaše obchodní účty až tak rozkolísat nemusely. A to nemluvě o podezření z insider tradingu kolem Donalda Trumpa.

Kořist pro hrstku, účet pro všechny

Takže se nedivme, až za několik měsíců budeme číst zprávy o tom, že miliardáři jsou ještě bohatší, i když zbytek světa bude v lepším případě stagnovat. Ultrabohatí nepochybně patří mezi vítěze. Jako vždycky. O kořist (což je výraz z Trumpova hrubiánského slovníku) se rozdělí hrstka lidí, následky se rozdělí mezi všechny ostatní.

Další texty Karla Pučelíka

Kdo stojí za vznikem bitcoinu, zůstává jednou z největších technologických záhad. Deník New York Times nyní přichází s vlastním závěrem. Na základě analýzy indicií označuje za otce bitcoinu britského kryptografa Adama Backa. Ten však jakékoli autorské spojení odmítá.

Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejná osoba. Jde mimo jiné o podobný odborný i osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.

Stopy vedou do hnutí cypherpunk

Oba se silně angažovali v hnutí známém jako cypherpunk, které od raných 90. let prosazuje soukromí s využitím kryptografie. „V sérii e-mailů, které si na konci 90. let vyměňoval se svými kolegy cypherpunkery, Back navrhl vytvoření jakési formy elektronické hotovosti, která by lidem pomohla vyhnout se vládním zásahům do finančních transakcí,“ uvedl NYT.

Bitcoin dospívá. A přichází o část anarchie

Názory

Kryptoměny měly být světem bez bank a bez státu. Realita se ale rychle mění. Evropská unie zavádí nová pravidla, která mají přinést větší dohled nad kryptoměnovými transakcemi. Kryptosvět dospívá a postupně tak přichází o část původní anarchie.

Dušan Kmetyo

Přečíst článek

„Nastínil koncepci decentralizované sítě počítačů, neboli uzlů, která by fungovala i v případě, že by se několik z nich pokusilo spolupracovat a převzít nad sítí kontrolu. Přesně tak později Satoši navrhl bitcoin,“ dodal deník.

Shodný profil i styl psaní

Podle NYT jsou oba muži odborníky na zabezpečení počítačových sítí a Back se specializuje na asymetrickou kryptografii, kterou Nakamoto zahrnul do bitcoinu. Oba se také zabývali e-mailovým spamem a navrhovali podobná řešení, jak se ho zbavit. Spojuje je i preference anonymity a vystupování pod pseudonymy.

„Když Satoši představil svůj vynález, strávil dva a půl roku jeho vylepšováním. V roce 2011 pak, jak je známo, zmizel. Back postupoval podle stejného vzorce, ale v opačném pořadí,“ píše NYT. Zatímco Back byl dříve aktivní v debatách o elektronických penězích, po uvedení bitcoinu na konci roku 2008 byl podle deníku „k nenalezení“. Šest týdnů po Nakamotově zmizení pak zveřejnil svůj první příspěvek o bitcoinu.

Banksy navštívil Ukrajinu. Na troskách budov vytvořil sedm graffiti

Enjoy

Britský umělec Banksy potvrdil serveru The Art Newspaper, že na Ukrajině vytvořil sedm graffiti, a to v Kyjevě a také v Irpini a Boroďance, které nejvíce utrpěly ruským bombardováním a ostřelováním v jarní fázi války.

ČTK

Přečíst článek

Spekulace trvají roky, Back vše popírá

O tom, že by Back mohl být osobou skrývající se za pseudonymem Nakamoto, se spekuluje dlouhodobě. „Nikdo neví, kdo je Satoši. A to je dobře,“ napsal Back v roce 2024 na síti X. Na výzvu jednoho z uživatelů „Jsi to ty. Hned se přiznej!“ reagoval stručně: „Já to nejsem.“

Back byl přitom jedním z prvních lidí, kteří od Nakamota obdrželi e-mail. Už v roce 2016 ho jako možného autora bitcoinu označil deník Financial Times (FT), a to vedle dalších kandidátů, jako jsou Nick Szabo či Hal Finney.

Tajemství, které stále není uzavřené

Bitcoin (BTC) je nejznámější a nejpoužívanější kryptoměna. Je navržen tak, aby neměl žádnou centrální autoritu a nebylo možné jej kontrolovat, padělat ani manipulovat s jeho oběhem.

Systém vytvořil anonymní vývojář nebo skupina vývojářů pod pseudonymem Satoši Nakamoto. Poprvé se objevil 3. ledna 2009 a vycházel z návrhu publikovaného v říjnu 2008 v dokumentu „A Peer-to-Peer Electronic Cash System“.

K autorství se v minulosti přihlásil například australský podnikatel Craig Wright, aniž by svá tvrzení doložil důkazy. Spor s Backem kvůli pomluvě nakonec stáhl a uhradil soudní náklady.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup