Dalibor Martínek: Důchodci jsou v Česku modlou. I Jurečka se jich bojí
Vláda silou svých hlasů protlačila sněmovnou úpravy penzí. Nazývá je poněkud nadneseně reformou. Média tento termín přejímají, takže se tu bavíme o Jurečkově reformě penzí. Popravdě, není to reforma. Je to jakási úlitba nalevo i napravo. Přesně v duchu, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Vláda prostě není schopná zásadních rozhodnutí.
Jurečka zvyšuje věk odchodu do důchodu nad 65 let. Jaká to revoluce. Na druhé straně, strašně si hlídá, aby lidé z některých profesí, těch náročných, mohli jít do důchodu dříve. Což má jediný důvod, a sice, aby se mu tady lidé nebouřili a nechodili na Václavák svrhávat vládu. Žádné zjednodušení se nekoná. Jurečka systém penzí naopak komplikuje.
Pohnutky k úpravě důchodového systému jsou jasné. Stát na penze víc vydává, než kolik je schopen od pracujících do tohoto systému vybrat. Se stárnutím populace to bude čím dál horší. Jurečka prostě něco udělat musel, ostatně, měl takové zadání. Schodek penzijního účtu byl loni rekordních 73 miliard korun. Rok co rok budeme v této disciplíně tvořit nové rekordy.
Je to situace, která se opakuje rok co rok. Přijde jaro, oteplí se, potom někdy v březnu nebo v dubnu přimrzne, a meruňkáři z Jižní Moravy začnou křičet, že chtějí kompenzaci od státu za umrzlé květy. A také vinaři. A další. Okamžitě po těchto stížnostech přispěchá ministr zemědělství, obvykle je to nějaký lidovec. Protože lidovci tak nějak z dávné tradice drží ministerstvo zemědělství. Nikdo neví proč, možná něco v duchu, že půda patří lidovcům.
Dalibor Martínek: Pořád dokola. Ovocnářům to zmrzlo, ministr zaplatí. Za naše peníze. Proč?
Názory
Současní penzisté taková slova neslyší rádi. Nechtějí se cítit jako přítěž společnosti. Chtěli by se vnímat jako lidé, kteří celý život pracovali a nyní dostávají zaslouženou odměnu. Máme přeci průběžný systém. Oni přispívali, teď jiní přispívají jim. Zatímco oni na své zahrádce trhají plevel.
Důchodci jsou součástí ekonomické reality
To je hezká představa, ale není ekonomicky funkční. Dokonce i důchodci, ač by rádi nebyli, jsou součástí ekonomické reality. Neodletěli s odchodem do penze na jinou planetu. Problém Jurečkovy „reformy“ není v tom, že by byla příliš ambiciózní. Že by likvidovala „funkci“ důchodce. Naopak. Jurečkovy reformy jsou jen lehké ulíznutí účesu, žádné stříhání. A to by bylo potřeba.
Důchod se v Česku stal modlou. Jakž takž přežít produktivní věk, a šup do důchodu. Nic nedělat, a kverulovat. A volit Babiše. Nebo jiného populistu. Od současné vlády si mnozí slibovali, že vrátí věci na zem. I penze. To se nepovedlo, reforma se nekoná. Jurečkovi se v jeho slabosti udělat pořádnou reformu není co divit, jeho lidovecká strana loká poslední doušky vzduchu nad hladinou. Premiéru Fialovi je co se divit. Chtěl předvést ostrou, úspornou politiku. Za jeho působení však výdaje státu dál rostou, daně rostou, penze rostou. Jediné, co neroste, je efektivita státního aparátu.
Ivan Bartoš si digitalizaci nalepil na čelo. A přestože žádná digitalizace za víc než dva roky jeho vládnutí úřadu pro rozvoj není, jeho ministerstvo neumí správně vypsat tendry na dodavatele informačních systémů, Bartoš donekonečna omílá, že je věrozvěstem digitalizace. Politicky mu tato lež už dva roky prochází. Podle průzkumů jeho Pirátská strana pořád pobírá přes deset procent voličů. Patrně mládežníků, kterým je realita ukradená. A je proto důležitým partnerem pro jakákoliv vyjednávání o složení vlády.
Dalibor Martínek: Bartoš digitalizuje. A chodby úřadů se plní zoufalci
Názory
Jediný tón, který zaznívá kolem Jurečkových drobných úprav penzijního systému je, že opozice nepřišla na Hrad. A že „reformu“ po volbách stejně zruší. Politicky je to možná zajímavá linka, ale netýká se penzí. Babiš penzistům, svým voličům, fandí. Jeho představa o reformě je přidávání peněz starým na účet státu, tedy dalších generací. Ještě deset let ho to udrží u moci. Takže proč by chodil na Hrad.
Žádná vize
Současná vláda nevyužila příležitost ukázat vizi. Možná proto, že před víc než dvěma roky vyhrály strany koalice i pro sebe poměrně překvapivě, a žádnou vizi kolem penzí původně ani neměly. Penze tak daly na starost Jurečkovi. Voliči ji tuto slabost při volbách sečtou.
Nejhorší je, že i kdyby vláda přišla se skutečnou reformou penzí, kdyby současné produktivní generaci řekla, že v důchodu dostane od státu méně peněz, a že se na stáří má připravovat sama, příští volby by prohrála. Češi jsou prostě národem důchodců. Jurečkovy úpravy systému jsou jenom pěnou dní.
Další komentáře Dalibora Martínka najdete zde |
