Amerického rappera a podnikatele v hudebním průmyslu Seana „Diddyho“ Combse dnes poslal soud na čtyři roky a dva měsíce do vězení v případu týkajícím se organizování prostituce. Informuje o tom agentura AP. Porota ho ve velmi sledované kauze shledala vinným už v červenci a hrozil mu více než desetiletý trest odnětí svobody.
Manhattanský soudce Arun Subramanian vyjádřil názor, že několikaletý trest vězení pro pětapadesátiletého rappera je potřeba kvůli odstrašujícímu účinku. Zároveň dal najevo, že není přesvědčen, že po Combsově propuštění k trestným činům znovu nedojde.
Obžaloba požadovala trest ve výši 11 let a tří měsíců, zatímco obhajoba za adekvátní považovala 14 měsíců vězení. Protože už je Combs přes rok ve vazbě, dostal by se tak na svobodu ke konci roku.
Velká kryptoměnová krádež. Číňanka obrala lidi o 139 miliard
Londýnský soud poslal do vazby Číňanku za to, že podvedla desetitisíce lidí a jejich peníze uložila v bitcoinech v hodnotě přesahující pět miliard liber (asi 139 miliard korun). Podle BBC jde o jeden z největších případů krádeže kryptoměny na světě.
Hudebník a producent byl v létě uznán vinným z přepravování osob přes hranice jednotlivých amerických států, aby se mohly účastnit jím pořádaných maratonských sexuálních večírků, na nichž se hojně užívaly drogy. Porota ho ale neshledala vinným z vydírání a obchodování s lidmi, za něž mu hrozilo až doživotí.
Tato dvě obvinění se opírala o tvrzení vyšetřovatelů, že Combs používal násilí a výhrůžky, aby přinutil dvě své tehdejší přítelkyně – zpěvačku Casandru Venturovou a ženu vystupující u soudu pod pseudonymem Jane – k účasti na těchto sexuálních akcích, které někdy trvaly i vícero dnů.
V závěrečném slovu předtím, než soudce vynesl trest, se dnes Combs oběma svým expřítelkyním omluvil a řekl, že se ze svých činů poučil.
Související
Americký soud odložil na neurčito oznámení Trumpova trestu
Věda, stejně jako svět, který popisuje, je složitá. A přesto v ní dosahují úspěchů, a někdy převratných, mladí lidé, kteří ještě neměli dost času na to, aby pochopili, že něco prostě není možné. A tak se do toho pustí. A někdy toho – navzdory předpokladům zkušenějších kolegů – dosáhnou. A neplatí to jenom ve vědě, i když právě v ní se to dá dobře doložit.
„Všichni vědí, že něco nejde. Pak se objeví někdo, kdo to neví, a udělá to,“ zní výrok připisovaný Albertu Einsteinovi. Teď jej znovu dokazuje nový výzkum publikovaný ve vědecké databázi arXiv.
Jeho autoři (díky počítačové analýze) zhodnotili přes 28 milionů vědeckých článků z let 1971 až 2021 ve 146 oborech. A dospěli k zajímavému závěru: nováčci ve vědě přinášejí převratné inovace.
Za nováčka považovali takového vědce, který se jako autor ve vědecké publikaci vyskytl poprvé. Vědecké výzkumy obvykle nedělají jednotlivci, ale celé týmy, takže výzkumné vědecké práce mívají více tvůrců. Proto nová studie přihlížela k tomu, kolik nováčků se vyskytlo v seznamu autorů.
Umělá inteligence v lékařské ordinaci: Pacient lékaře někdy ani neuvidí
Kalifornský startup Akido Labs testuje ve svých klinikách systém umělé inteligence, který do velké míry nahradí drahou práci lékaře. Navíc by měl zkrátit dobu, kterou pacient musí čekat na vyšetření a jež někdy dosahuje i několika měsíců.
Jak se dá posoudit význam vědecké práce? Autoři studie porovnali množství citací odborného článku v textech pozdějších autorů. To je kritérium, které ukazuje, jak moc konkrétní práce ovlivnila další vývoj a výzkum: čím byla významnější, tím více vědců na její výsledky navázalo, a tím více ji tedy citovali ve vlastních odborných publikacích.
Autoři nové studie považovali za převratné takové odborné práce, které byly citovány více, než články, na něž se práce sama odkazovala. Nový článek tedy například vyvrátil zavedenou teorii a nabídl novou, a proto je nyní citován častěji než zdroje, z nichž vycházel. (Znovu připomeňme, že takový rozbor mohl zvládnout jen počítačový program nastavený na jasné a měřitelné ukazatele. Lidé by se z takové mravenčí práce zbláznili.)
Rok od Draghiho kritické zprávy: Hlavní změnou je, že USA nelákají evropské inovátory
Silné varování před zaostáváním evropské ekonomiky přinesla před rokem zveřejněná takzvaná Draghiho zpráva. Jako jedno z podstatných řešení doporučovala stimulovat výzkum a zejména rozvoj moderních technologií. K možnému zlepšení od té doby Evropě asi nejvíc (a nechtěně) přispěl Donald Trump.
„Týmy s vyšším podílem začínajících autorů mají tendenci být převratnější,“ shrnuje výsledky nové studie její spoluautor Raiyan Abdul Baten, který mimo jiné působí jako počítačový vědec na Univerzitě Jižní Floridy. „Začínající vědci mají menší loajalitu k převládajícím předpokladům a mohou si dovolit větší intelektuální svobodu,“ dodal Baten.
Analýza ukázala jasný vzorec: s rostoucím podílem nováčků v týmu rostla i převratnost a inovativnost výsledné publikace. Nejvyšších hodnot dosahovaly práce, kde celý tým tvořili začátečníci. Ale vysoké skóre měly i týmy, kde byli nováčci spojeni se zkušenými kolegy, kteří již v minulosti publikovali přelomové výsledky. „Napříč velikostí týmů, desetiletími a obory jsme zjistili, že jsou tyto výsledky přesvědčivé,“ tvrdí Baten.
Proč? Autoři nynější studie se domnívají, že začínající vědci se liší od zkušenějších, kteří si už na některé zaběhnuté stereotypy zvykli a je pro ně někdy obtížné přijmout radikálně nové předpoklady. Zato vědci na počátku kariéry dokážou být otevřenější novým myšlenkám a více riskovat s experimentálními přístupy. Studie také zjistila, že začátečníci citují atypičtější a méně známé práce. Neboli vycházejí z nekonvenčnějších předpokladů.
Vysokoškolský diplom už nestačí. Umělá inteligence snižuje cenu znalostí
Jestliže bude umělá inteligence umět totéž, co vysokoškolsky vzdělaný člověk, proč by mu měli zaměstnavatelé za jeho práci nějak extra platit? Univerzity by tedy měly rychle vymyslet, co by měly své studenty učit.
Nové poznatky samozřejmě neznamenají, že nápady mají jenom mladí vědci. Navzdory jinému tvrzení již zmíněného Alberta Einsteina, který také řekl: „Člověk, který ve vědě na nic velkého nepřišel do věku třiceti let, už na nic ani nepřijde.“
Citovaná studie z databáze arXiv se zaměřovala na začátečníky, jiné nastavení by lépe popsalo i roli starších vědců. Ta nabývá na významu třeba při experimentálním ověřování teoretických předpokladů, kdy už začnou být zapotřebí velké laboratoře a týmy odborníků. Někdo musí práci řídit či koordinovat, a to zpravidla nebývá badatel chvilku po škole. Vědcům trvá, než se na takový post vypracují. A i v této roli mohou vědě prospět vlastními novými nápady.
Nicméně poznatek o významu neotřelých nápadů a o vhodnosti zapojení jejich mladých nositelů do pracovních skupin určitě neplatí jenom ve vědě, i když právě v ní se dá dobře měřit.
Morálka nade vše: čtvrtina lidí neporuší pravidla, ani když jim nehrozí trest
Dodržujete stanovená pravidla? Možná je lepší se radši neptat. Rozsáhlý výzkum ukazuje, že asi čtvrtina lidí se pravidly řídí vždycky, i když se jim to nevyplatí. Naopak asi pětina lidí je ochotna pravidla porušit, ačkoli jim při tom hrozí téměř jistý trest. Porušují tak základní teoretické představy o člověku, který se chová racionálně, aby maximalizoval vlastní užitek.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Česko patří mezi nejšťastnější země světa, uvedla studie. Žebříček však může být poněkud ošidný
Až čtvrtina voličů již v průběhu prvních hodin odevzdala na řadě míst v Česku hlas ve sněmovních volbách. Vyplývá to z informací od volebních komisařů nebo zástupců radnic a hejtmanství.
Účast za první dvě hodiny voleb byla vyšší než při volbách do Sněmovny v roce 2021, kdy za stejnou dobu dorazila k urnám většinou méně než pětina voličů. Některým voličům hlasování zkomplikovaly problémy s tzv. eDoklady, neboli elektronickým občanským průkazem v telefonu. Digitální a informační agentura proto doporučila, aby si lidé brali k volbám i klasické průkazy.
Volební účast v Praze se v některých městských částech přiblížila po prvních dvou hodinách až ke čtvrtině voličů. Například Praze 3 odvolilo do 16:00 zhruba 22 procent voličů, v Praze 4 asi 25 procent, v Praze 5 přibližně 20 procent a v Praze 6 skoro 23 procent podobně jako v Praze 10. V Praze 14 přišlo za stejnou dobu 15,69 procenta voličů. V Praze 12 byla účast k 15:00 asi 12,5 procenta voličů a v Praze 13 zhruba 13,2 procenta.
Volby 2025 jsou tu: drama to bude, popcorn povinný
Například v Moravskoslezském kraji byla k 16:00 účast podstatně nižší, jen zhruba deset procent podobně jako před čtyřmi lety za stejnou dobu. Uvedla to Miroslava Chlebounová z tiskového oddělení krajského úřadu. "Tam, kam naše kontrolní skupiny zavítaly, kontrolovaly namátkově i fungování elektronických dokladů. Na žádné problémy s nimi spojené ani na žádné jiné členové skupiny nenarazili," uvedla.
Volební účast kolem 15 až 20 procent měly po prvních dvou hodinách oslovené volební místnosti v Plzeňském kraji. Například v jednom z plzeňských okrsků v městské části Roudná hlasovalo zatím 16,5 procenta voličů. V šumavské Horské Kvildě, kde mají zapsáno 59 voličů, jich zatím hlasovalo 17,5 procenta a v nejmenší obci kraje, Čilé na Rokycansku s 19 voliči, téměř 23 procent. Kontroly z radnic prověřovaly v kraji funkčnost eDokladů, ale na problémy nenarazily.
Stanislav Šulc: Rozhodne volby peněženka? Pokud ano, Spolu má problém
Politologové, ekonomové i sociologové se vzácně shodují na jednom – volby v demokracii rozhoduje peněženka. Tedy konkrétně vývoj životní úrovně za poslední roky. Pokud k tomu skutečně dojde, pak bude u voleb mít poměrně závažný problém aktuální vládní koalice, protože za její vlády se růst životní úroveň zastavil téměř všem. A Petr Fiala nedokázal vysvětlit, že za to vláda může jen zčásti.
